Alfa Romeo Stelvio 2.2 JTDm Intensa: To dobré zůstává

Alfa Romeo Stelvio není na našem trhu žádným nováčkem. Právě naopak, tohle auto se světu představilo už v roce 2016 a o rok později se v něm již vozili první zákazníci. Od té doby uplynulo již hodně vody, výrobce svou vlajkovou loď již také několikrát modernizoval. Naposledy se tak stalo v roce 2023, kdy Stelvio získalo LED přední světlomety nebo třeba digitální přístrojový štít. Jop, tohle auto pamatuje ještě xenony a ručičkové ukazatele rychlosti a otáček motoru.

Samotný příchod modelu Stelvio vyvolával kontroverze, ale i nadšení. Kontroverze především tím, že se jednalo o SUV. V dnešní době už nad tím možná mnozí nevěřícně kroutíte hlavou, však SUV je dnes snad nejběžnějším typem automobilu, tehdy to však bylo vůbec poprvé, co se Alfa Romeo vydala touto cestou a mnozí skalní fandové značky se s tím jen těžko smiřovali. 

Zároveň ale dvojice modelů Giulia a Stelvio přinášela zcela novou techniku, Alfa Romeo se vrátila k pohonu primárně zadních kol. Giulia byla tehdy doslova vymodleným dítětem, po rocích slibů a vývoje konečně zase pořádná Alfa Romeo. Práce na Giulii trvaly dlouhé roky, došlo k několika odkladům, protože vedení značky trvalo na absolutní dokonalosti. Však si k vývoji konstruktéři přizvali i kolegy z tehdy ještě koncernové značky Ferrari. 

Giulia tak představovala dokonalost. Ne úplnou, ergonomie nebo systém radiomapy možná nebyl úplně špičkou v oboru, jakmile se ale řidič ocitl na zakroucené silnici, žádný jiný sedan nemohl poskytnout to, co Giulia. Skvělé vyvážení pohonu, přesné rychlé řízení, mistrovsky odladěný podvozek. Stelvio potom představovalo náhradu za kombi, v Itálii dobře pochopili, kam trh směřuje. To ovšem znamená, že si Stelvio mělo zachovat jízdní vlastnosti co nejblíže výchozímu a nesmírně povedenému sedanu Giulia. Je ale něco takového vůbec možné?

Přátelé, je to možné, Stelvio patřilo svého času na absolutní špičku v oblasti jízdních vlastností, tohle auto nejen dokázalo ovládnout vyšší těžiště a udržet stopu i při ostré jízdě, kouzelníkům za Alfy Romeo se podařilo řidiče vtáhnout do děje, dát mu ovladatelnost a hravost, jakou dosud za volantem SUV prostě nemohl nikde zažít.

Toliko tedy ke genezi modelu Stelvio. Máme tu ale rok 2025, automobilový svět se posunul, máme tu hybridy, plug-in hybridy a elektromobily, technika letí neskutečným tempem. A stále tu máme i Stelvio. To sice nabízí novou vyšperkovanou edici Intensa, kterou tu dnes budeme testovat, ale nového tu vlastně není tak moc. Pod kapotou klape starý dobrý diesel JTDm, baterie hybridní soustavy budete v autě hledat marně. Bude to v dnešním světě ještě stačit?

Začněme vzhledem. Stelvio patřilo v době svého vzniku mezi ta nejpohlednější SUV. Ještě aby ne, tohle je Alfa Romeo, tady design umí. Je pozoruhodné, jak auto za ta léta neztratilo jiskru. Stále není okoukané, stále vypadá svěže. Přitom je pravdou, že po vzhledové stránce tady ani modernizace vlastně nic moc nepřinesly. Asi nejvýraznější změnou jsou ony přední světlomety, které s přechodem na LED matrix technologii získaly nový světelný podpis. To je ale tak nějak všechno. Zbytek je prostě Stelvio, jak jej známe. Stále působí dynamicky, agresivně, elegantně a i trochu majestátně zároveň. 

Ani uvnitř se žádná revoluce neuskutečnila a i tady je to vlastně dobrá zpráva. Alfa Romeo je odpovědí na nářky nad vytrčenými tablety radiomap v prakticky všech dnešních automobilech. Jasně, centrální displej Stelvia je díky tomu v rámci konkurence spíše titěrný a tak tady nečekejte žádné velkoplošné projekce ve vysokém rozlišení, jenže ono mi tu vlastně vůbec nic nechybí. Systém je přehledný, reaguje rychle, tady vlastně není příliš co vyčítat. Snad jen zrcadlení telefonu by tu mohlo být již bezdrátové, to je jedna z mála připomínek věku Stelvia. Naopak pochválit musím snadné vypnutí asistenta hlídání rychlostních limitů, ten je ihned po ruce na panelu rychlé volby.

Digitální přístrojový štít, další z novinek modernizace z roku 2023, jde také překvapivě s dobou. Má velice podařenou grafiku včetně nějakých těch odkazů na historii značky, je dobře konfigurovatelný, vlastně je naprosto perfektní. Nemusel by být, dojem z Alfy Romeo je o něčem úplně jiném, jsou to ladné tvary, krásný volant s dokonalými hliníkovými pádly řazení, je to stylový přepínač DNA, je to kvalitní kůže, která tady ještě pořád voní. A především – jsou to skvělá pohodlná sedadla s dobrým bočním vedením. Některé materiály, například plast spodní části výplně dveří, tak sice možná trochu prozrazují věk auta, celkově ale i po letech zůstává kabina Stelvia jednou z těch nejstylovějších, jaké si v SUV můžete přát.

Verze Intensa k tomu všemu přidává zlaté lakování kol, coby poctu starým závoďákům z historie značky. Tento odkaz vynikne spíše v ikonické červené barvě, náš testovaný černý kus ale dokáží speciální kola také ozvláštnit. Ke kolům ladí i kontrastní prošívání kůže v interiéru. A to je všechno, žádné další novinky vlastně provedení Intensa nepřináší, oproti běžnému provedení Veloce jen přihazuje pár prvků výbavy. Máte tu tak už v základu všechny jízdní asistenty či třeba kůží potaženou palubní desku.

To je všechno hezké, my tu ale dnes máme trochu jiný úkol. Potřebujeme si ověřit, zda konzervativní technika Stelvia dokáže udržet krok s konkurencí. Ta totiž těch osm let rozhodně nezahálela. Co tu tedy vlastně máme k dispozici? Provedení Intensa Alfa Romeo nabízí stejně jako verzi Veloce se dvěma motorizacemi. Je tu skvělý přeplňovaný zážehový dvoulitr o výkonu 280 koní a vznětová jednotka 2.2 JTDm o výkonu 210 koní. Zatímco v případě Giulie bych určitě preferoval benzinovou variantu, k SUV mi skoro více sedí diesel. A přesně ten tu dnes i máme.

Jdeme tedy prověřovat. Jaký je první dojem? Po nastartování stylovým tlačítkem na volantu přichází flashback. Zvuk motoru není nijak zásadně výrazný, je však nezpochybnitelně naftový. Klapání studeného dieselu už z repertoáru ostatních testovacích aut postupně zmizelo, tady si ho však stále ještě můžeme užít. Jakmile se však motor ohřeje, běží klidně a hladce. Motor spolupracuje s osmistupňovou automatickou převodovkou ZF a výkon se přenáší na všechna čtyři kola. Vyrážíme tedy.

Vznětová jednotka má výkon 210 koní a točivý moment 470 Nm. To jsou zdravá čísla, sedíme však v ne úplně malém autě. Žádné zběsilé pálení pneumatik tak nečekejte, výkon bych označil spíše slovem adekvátní. Auto se pohybuje svižně, nemá problém s bleskovým předjížděním a dynamickou jízdou, na nějaké brutální zatlačení do sedačky ale spíše zapomeňte. Zároveň je ale motor hladký a krásně zabírá už z nižších otáček a spíše než nějakou divočinu nabídne trvalý tah. Po sešlápnutí plynu sebou auto netrhne, ale zrychluje na vlně točivého momentu stále a neúnavně.

Motor je tedy tak trochu stará škola. A co zbytek auta? Ten je přesně takový, jaký si jej pamatuji z prvních testovacích jízd s velkou Alfou Romeo. A sluší se dodat, že to je sakra dobrá zpráva. Už nějaký čas jsem za volantem Stelvia neseděl a teď se mi to všechno vrací. Co se ovládání a jízdních vlastností týče, tohle auto patřilo na naprostou špičku ve své třídě a ta léta na tom nezměnila naprosto nic. Stále to tam je.

Základem všeho je řízení. Volant s tenčím věncem má perfektní tvar, především je ale spojen s až telepatickým řízením. Převod je rychlý, tady si ani na hodně zakroucené silnici nepřipadáte jako za kormidlem výletní lodi, stačí malý přesný pohyb konečky prstů a příď Stelvia se přesně stáčí do požadovaného směru. K tomu se přidává samotný pohon. Stelvio je ve valné většině případů zadokolkou a je to znát. Jakmile je ale potřeba, okamžitě do hry vstupují i přední kola a rozehrává se dokonalý koncert trakce. Klíčové je, že řidič to všechno cítí. Dnešní auta bývají až otupěle odizolovaná od dění venku, Stelvio však takové není. Povídá si s řidičem. 

Tenhle podvozek by zvládl mnohem více koníků, ale i těch 210 tu stačí na nějakou tu zábavu. Stabilizační systém si tu sice stále nevypnete (tuhle libůstku konstruktéři ponechávají jen vrcholnému provedení QV), to ale vůbec nevadí. Auto vás nechá lehce sklouznout, krásně cítíte, jak vám zadek s každou zatáčkou pomáhá. Podvozek s adaptivními tlumiči si zachovává ideální vyvážení mezi sportovní tuhostí a komfortem. I horší cestu zvládá se ctí, jakmile si ale auto zaklekne do zatáčky, tlumiče celou hmotu SUV perfektně podrží. V režimu Dynamic se tlumiče přitvrdí, tlačítkem uprostřed voliče je ale můžete vrátit do měkčího nastavení. To je skvělý nápad, pro mnoho cest je vhodné měkčí nastavení, a to i v případě, kdy si chce řidič užít ostřejší nastavené pohonné soustavy.

A jako třešnička na dortu je tu převodovka. Řazení tu probíhá dokonale hladce, v běžných režimech o něm prakticky nevím. Jakmile přepnu volič jízdních režimů DNA do polohy Dynamic, je znát, že převodovka pracuje s měničem o něco rázněji a změny převodů jsou rychlejší. V tu chvíli je ideální příležitost chopit se pádel řazení. Ne snad, že by automat nepracoval dobře, jenže ono je to prostě návykové. 

Krásná hliníková pádla mají stále to pravé kovové cvaknutí při každém přeřazení, ale především, je tu i okamžitá akce. A to není u dnešních automatů vůbec běžná situace. I u skutečně rychlých aut je dnes stále běžné, že převodovka na pokyn reaguje s určitou prodlevou. Ne však ve Stelviu, tady je všechno bezprostřední. Zatáhnu za levé pádlo, cvak a bum, převodovka okamžitě s efektním meziplynem podřazuje, cvak a bum, ještě jeden kvalt, auto se nahrbí do zatáčky, stačí jemné pohyby volantem, lehce přidávám, zadní kola utahují stopu, auto se rovná, přidávám, apex, plný plyn, cvak, cvak, a zase letím krajinou….

Tohle mi vážně chybělo. Stelvio je pořád rodinným SUV se vším, co k němu patří. Úsporný diesel, velký zavazadlový prostor, komfortní kabina, to všechno tady je. Překvapením jsou i schopné jízdní asistenty, které se podařilo vyladit tak, že dlouhé dálniční přesuny mohou být doslova relaxačním zážitkem.

Potom ale přijde zakroucená silnička a Stelvio začne dělat čest svému jménu. I po těch letech na tohle nikdo nenašel odpověď, ona bezprostřednost Alfy Romeo tu prostě je a je nepřekonaná. Tohle auto vznikalo od prvních návrhů s ohledem na jízdní vlastnosti, konstruktéři si dali práci s umístěním motoru za přední nápravu pro ideální rozložení hmotnosti a je to znát. Vůbec přitom nevadí, že pod kapotou nemáme 280 benzínových koní nebo rovnou 520 koní vrcholného šestiválce, tady nejde jen o samotnou rychlost, tady jde o ryzí zážitek. A ten Stelvio umí jako nikdo.

 

Verdikt

Alfa Romeo Stelvio je modelem z roku 2017 a je to znát. Nabídka motorů zůstává i bez elektrifikace slušná, konkurence ale nabízí vyšší výkony a novější technologie. Stelvio na svůj věk překvapivě nezůstává příliš pozadu, nové LED matrix světlomety i sada jízdních asistentů jsou na naprosto současné úrovni a není jim co vytknout. Ani design nezastárnul a Stelvio i dnešní optikou patří mezi ta designově nejzdařilejší SUV. Alfa Romeo má však především ještě jedno eso v rukávu – jízdní vlastnosti. 

Způsob, jakým Stelvio řidiče vtahuje do děje, je mezi SUV jedinečný. Některá auta mají dobré řízení, jiná schopnpou převodovku či dobře naladěný pohon všech kol, tady je ale správně úplně všechno. S cenovkou lehce přes 1,6 milionu za provedení Intensa, tedy za prakticky plně vybavené auto, není ani cena za všechny ty emoce nijak nepřiměřená. Alfa Romeo Stelvio nám dokázala, že má stále ještě hodně co nabídnout.

Technické údaje

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 2.143 cm3
Výkon: 210 koní (154 kW) v 3.750 ot./min
Točivý moment: 470 Nm v 1.750 ot./min
Převodovka: osmistupňová automatická
Provozní hmotnost: 1659 kg 
Maximální rychlost: 215 km/h
0-100 km/h: 6,6 s 
Kombinovaný spotřeba (udávaná): 6,1 l/100 km 
Cena (Stelvio 2.2 JTDm 210k Q4 Intensa): 1.669.000,- Kč