24 hodin Ferrari

Ferrari, to je Formule 1. Však tahle značka jako jediná nevynechala ani jednu sezónu v historii. Ať už fandíte rudým speciálům nebo některé z konkurenčních stájí, bez rudého monopostu by královská disciplína zkrátka nebyla tím, čím je. Když se ale podíváme do historie Ferrari, je tu ještě několik jiných motoristických podniků, které se výrazně otiskly do historie značky se vzpínajícím se koněm ve znaku.

Legendární závody jako Mille Miglia či Targa Florio jsou dnes již dávnou minulostí, ale je tu jedna stálice, jeden závod, který se nám zachoval až do dnešních dní. 24 hodin Le Mans. Tato motoristická událost je samostatným fenoménem a zároveň nejstarším podnikem svého druhu, který zůstává v kalendáři motorsportu i v dnešní době. 

Právě vítězství v Le Mans v roce 1949 nastartovalo poválečnou cestu Ferrari motorsportem. Za volantem modelu Ferrari 166 MM se střídala dvojice jezdců Luigi Chinetti a Peter Mitchell-Thomson. Ano, počítáte správně, jen dva muži se v oněch dobách mohli střídat za volantem, taková byla pravidla. Jak náročné to muselo za volantem vozu, jakým bylo Ferrari 166 MM, být, si dnes už snad ani nedokážeme představit. 

Ferrari 166 MM bylo malé sportovní auto s kompaktním dvoulitrovým dvanáctiválcem pod přední kapotou. Ten dosahoval výkonu na dnešní dobu skromných 140 koní, to ale stačilo závodnímu autu na maximální rychlost až 220 km/h. Jaké to bylo v takové rychlosti udržet vůz na úzkých pneumatikách na tehdejší silnici si můžeme dnes už jen domýšlet. Vítězný tým dokázal za 24 hodin obkroužit okruh v Circuit de la Sarthe celkem 235krát. Jen pro srovnání – František Sutnar a Otto Krattner za volantem Aero Minor Sport 750 dosáhli toho roku za stejný čas jen na 177 kol.

První úspěch povzbudil snažení továrního týmu a roku 1954 přišlo další vítězství. Tentokrát nejvíce kol závodu ujel vůz Ferrari 375 Plus. A potom už to jelo jako na běžícím pásu – Rok 1958 a vítězství Ferrari 250TR58 bylo jen předehrou k letem šedesátým. Mezi lety 1960 a 1965 totiž stáj z Maranella zcela opanovala závod. Konec rudému šílenství učinil až Henry Ford a jeho posedlost vyhrát Le Mans za každou cenu. To se nakonec týmu Fordu povedlo, nikoho by však ani ve snu nenapadlo, že tím skončí celá jedna éra. Ferrari již v nejslavnějším vytrvalostním závodě planety na další úspěch nedosáhlo a roku 1973 opustilo soutěž docela.

Tedy ne, že by se ve startovní listině od té doby již žádné Ferrarti neobjevilo, ale auta z Maranella již bojovala jen v nižších kategoriích bez ambicí na absolutní vítězství v závodě. Přitom jestli je nějaký závod výkladní skříní techniky a technologií, potom je to právě Le Mans. Konstruktéři tu nasazují to nejlepší, co dokáží vyrobit. Pravidla jsou sice přísná, jak už tomu ostatně dnes je ve všech seriózních odvětvích motorsportu, nebrání však přicházet s inovativními řešeními. I díky tomu se na start již postavila auta s wanklovým motorem či dokonce vznětové speciály. Ještě bizarnější kreace se objevují v rámci speciální kategorie Garage 56, ale to by bylo zas na jiné povídání.

Pravdou ale je, že svět motorsportu se za poslední roky hodně změnil. Některé změny lze vnímat pozitivně, jiné jsou pro fanoušky spáleného benzínu jen k vzteku. Posouvají se pravidla, ale zároveň se posouvá i technika. To ale není to jediné. Motorsport vždy sloužil k reklamě. Jak lépe ukázat, že vaše auto je tím nejlepším, než v přímém srovnání? Automobilky se proto vrací na závodní tratě a prezentují své schopnosti. Vytrvalostní závod je ideální příležitost, jak předvést své konstrukční schopnosti naplno, protože pro vítězství tady nestačí jen pouhá rychlost, auto musí nastolené tempo vydržet a udržet jej po celých 24 hodin. Ovšem i Formule 1, považovaná za královskou disciplínu, dostane váš vůz do záře reflektorů a zájmu petrolheadské veřejnosti.

Jedna z velkých událostí, jeden ze zásadních návratů, proběhl v roce 2019. Tehdy se na startu velké ceny v Melbourne ze seriálu Formule 1 objevily po dlouhých letech opět monoposty nesoucí hrdě logo Alfy Romeo. Jasně, na velká vítězství si tým zatím nesáhl a nejlepším umístěním bylo, pokud se nepletu, čtvrté místo, ale to zas tolik nevadí. Důležité je, že Alfa Romeo je zpět ve světě velkého motorsportu.

Vraťme se ale do současnosti. Letos píšeme rok 2023, tedy celých 50 let od chvíle, kdy Ferrari opustilo vrcholnou kategorii 24 hodin Le Mans. Od posledního absolutního triumfu uběhlo ještě o osm let více. Ale jak praví dnes už zlidovělá věta Roberta Záruby z dob olympijského turnaje v Naganu – Přepište dějiny! 

Je tu rok 2023 a absolutním vítězem letošního závodu 24 hodin Le Mans se stává Ferrari! Vůz Ferrari AF Corse 499P se startovním číslem 51 pilotovaný pány Alessandrem Pierem Guidim, Jamesem Caladou a Antoniem Giovinazzim urazil za 24 hodin 342 kol. 

Ferrari 499P nevyhrálo jen tak náhodou. Tým Ferrari se na svůj comeback důkladně připravil a výsledný vůz je v pravdě uměleckým dílem. Srdcem vozu je přeplňovaný vidlicový šestiválec vycházející z motoru montovaného do speciálu Ferrari 296 GT3. Pro 499P je naladěn na 500 kW (680 koní), prošel ale celou řadou úprav. Ty měly za cíl mimo jiné i celkové vyztužení motoru. Ten je totiž v 499P součástí nosné konstrukce, jak tomu u správného závoďáku má být.

V duchu současných technologií v osobních autech sekunduje spalovacímu motoru i v případě speciálu Ferrari 499P elektromotor. Ten pohání přední kola a dokáže vyvinout výkon až 200 kW (272 koní). 499P má tedy poháněná všechna čtyři kola. Samostatnou kapitolou jsou brzdy. Ferrari používá systém drive-by-wire, při kterém je mechanické propojení brzd s pedálem nahrazeno spojením elektrickým. To si vyžádal hybridní systém vozu, který dokáže velkou část energie rekuperací uložit zpět do baterie, čímž jednak ulehčí brzdám a zároveň vůz může tuto energii použít, až bude třeba.

Samotná karoserie Ferrari 499P je ukázkou absolutního minimalismu. Tvar je dokonale optimalizován pro ten správný přítlak, optimální chlazení klíčových skupin i co nejlepší stabilitu. Barevné provedení je inspirováno speciálem Ferrari 312 P z počátku sedmdesátých let.

Mám z výsledku nového Ferrari obrovskou radost. Svět aut možná prochází obrovskými změnami a ne všechny nám jsou příjemné, dokud ale stále existují závody jako 24 hodin Le Mans či podniky ze série Formule 1 a dokud je vyhrávají vozy Ferrari, je svět stále ještě tak nějak v pořádku.