Žlutá raketa dojela svůj první závod, úspěšně

Jak bych začal. Minulý týden se jela Bohemka, všichni jsme byli zklamáni z odstoupení Vency Pecha kvůli hydraulice a já jako pořadatel tam organizoval lidi v Kvitkovicích. Když v tu telefon že příští týden se jedou kopce na Ještěd tak jestli náhodou nechci jet. Bylo po výplatě, auto “téměř hotové” říkam si proč ne, asi bych mohl..

Vzhledem k tomu že auto vypadalo rok a půl dost rozebraně s nezapojenou elektrikou a bez nárazníků s kupou bordelu uvnitř i venku, říkal jsem si že to asi nedám… Ale, s troškou pomoci, odhodlání a naštvané těhule že jsem domu jezdil z dílny každý den kolem půl noci se to stihlo. 

Bylo to ale náročný, chyběla jednotka, jeliokož ta připravená odmítla fungovat, tudíž jsme do auta vraceli immo s klíčkem, chyběl odpojovač baterky, chybělo zapojit čidla a budíky a vlastně téměř všechno. 

V pondělí odpoledne se začlo a v pátek v sedm večer před odjezdem do depa jsem pomalu nevěděl zda to vůbec dojede. Neměl jsem to projetý, nevěděl jsem zda to chladí, netušil jsem nic, v rychlosti jsme u dílny opravili nefunkční zpátečku která zlobila jen díky lanku na řadící páce, zkusili jsme to ohřát jestli chladí a to bylo tak zhruba všechno, pak rychlá wapka, dotankovat a jelo se. 

Pak už taková ta závodní klasika, postavilo se depo, vytahal jsem náhradní sadu suchých gum (která nebyla potřeba protože lilo jak z konve) a stan aby na mě nenapršelo. Následovala přejímka auta která proběhla až na pár detailů jako nálepky hasičáku a tažného oka naprosto v pořádku. Pak už jen domů, pořádně se vyspat a ráno do akce. 

V sedm ráno v sobotu za doprovodu slejváku přijízdím do depa na Výpřež pod Ještědem. Dolepil jsem chbějící nálepky, pro jistotu zdrhovačkama stáhl nárazníky aby něco neupadlo, rychlá organizační se všemi jezdci a mohlo se vyrazit.

Jelikož jsem měl startovní číslo 2. tak jsem vyrážel hned po autech s R číslem (rally auta se spolujezdcem) jako první. Během seznamovačky s tratí se ale ukázala první nemoc rychlé dostavby auta, koncový díl výfuku se špatně chytil do silentbloku a táhl jsem ho cca kilometr po zemi. V depu nic co by kus drátu neopravil. 

Před druhým ale už měřeným tréninkem jsem nemohl dovřít kapotu, prostě to nešlo, nakonec to bylo špatně nasazenou pojistkou co stačila zamáčknout a co se týče závad tak poslední byla mojí vinou a to že jsem špatně chytil kabel k budíku tlaku oleje a svody mi ho jaksi upálily..:D

Ale jinak to byl vážně super den, jelo se jak na ledu, bylo celkem chladno, pršelo jak blázen, auto klouzalo ale já si to užil. Konečně jsem se svezl a mohl jsem sbírat cenné zkušenosti. Žluté Cinqo sklidilo i pár úspěchů za to že se se sériovým motorem dokážu na ten kopec vydrápat. Těch 40kw bylo opravdu málo.. (dobře, možná 42 po drobných úpravách) ale co se týče všeho ostatního, to bylo perfekt když pominu že jsem chtěl být co nejlehčí a nedal jsem těsnící lišty na dveře, takže jsem byl jak kdybych stál venku na dešti a nezapojil jsem topení takže jsem furt větral a mlžil se a tak… prostě tohle pominu.

Bylo to prostě parádní, dokončil jsem svůj první závod mezi stromy na silnici a ještě za podmínek kdy na silnici tekly proudy vody.

Nejlepší čas jsem zajel ma trati dlouhé cca 2,8 km nějakých 2:51,2, což si osobně myslím že na první závod a 40kw plus moje zkušenosti je fajn. (Celkový vítěž ve třídě E1+2000ccm to měl za cca 1:41, pro porovnání).

Nejel jsem na výsledek, jel jsem pro radost, jel jsem si to užít, jel jsem dovézt svého drobka do cíle. 

Užito na 100% a tak by to mělo být. 

Teď mě na autě čeká taková evoluce 1,5 jako ho kosmeticky doladit, trošku porovnat elektriku protože je to šílený jak to v tom autě je a možná se naskytla šance získat silnější motor (1.2 16v 59kw) za pár… 

Tak uvidíme co bude dál, 

Mějte se :) a na závěr skoro onboard točený telefonem v držáku za 50kč z pepca, kvalita nic moc, ale aspoň něco. :)