Volvo C70 vs. Saab 900

Podzim je tu ve své plné kráse. Venku pravidelně prší, nebo alespoň mrholí, to vše doplněné o vydatné mlhy. Listí už téměř ze všech stromů opadalo, krajina postupně utichá, dny se víc a víc zkracují. Už tu byl i první sníh, po kterém zůstaly další louže a rozbahněná půda. Tohle je správná reklama na depresi a správný čas na nákup kabrioletu!

Že to nedává smysl? Ale ano, je po sezóně a my Autičkáři víme, že ceny vozů pro letní radovánky bez střechy se díky blížící se zimě padají na ceně. Navíc dnes se tu budeme bavit o dvou kabrioletech, které i tak s počasím v nižších teplotách počítají, protože byla "ukována" na dálném severu, přesněji ve Švédsku.

Před časem zde Kuba z redakce napsal moc hezký článek, kde porovnával své Volvo C70 první generace se Saabem 9-3 generace druhé. I když se výrobní období těchto dvou vozů v některých letech protínalo, tak bych řekl, že se spíše hodí porovnávat první C70 s první generací 9-3 a následující model 9-3 přenechat k souboji s dvojkovou "Cé Sedmdesátkou". Nicméně ani jeden z těchto dvou vyvážených testů tu dnes nebude. Zástupce od Volva zůstává stejný, jenom konkurent od Saabu je naopak o něco starší. Nutno podotknout ale, že k první generaci 9-3 má technicky Saab 900 ng značně blíže než 9-3 ng.

Takže… Máme tu dvě švédská kabria, obě jsou černá, s plátěnou střechou, na 17-tipalcových kolech, s automatickou převodovkou, vyhlášená bezpečnostní a komfortními prvky. Ale musím čtenáře upozornit, že na druhou stranu se jedná o vozy rozdílných tříd a motorizací. Zatímco u Saabu vychází kabriolet z modelu střední třídy a disponuje atmosférickým motorem, tak Volvo je o kousek výše a to ve třídě vyšší střední s oturbeným pětiválcem. Navíc je tu i ten menší věkový rozdíl, ročník 1996 vs. 2000.

Volvo C70

První, čím začneme, bude vůz z továrny Göteborgu. O Volvu C70 toho na Autičkáři už zaznělo docela dost, přesto pár věcí připomenu a přidám i své poznatky.

Čím začneme, tak jako obvykle, designem. Volvo v této době postupně upouštělo od legendárního krabicoidního stylu a tento přechod se dost podepsal na podobě modelu C70. Zatímco příď je po A sloupky takřka shodná s modelem S70, respektive V70, který se značně podobá svému, ještě hranatému, předchůdci (model 850), tak záď se naproti tomu elegantně zakulacuje. Při takovém popisu by někdo mohl namítnout, že to přeci nemůže fungovat a některým lidem se vážně C70 první generace zdá jako ošklivé auto. Podle mě však jde o velmi zdařilí designový počin a i v nenápadné černé dokáže upoutat pozornost. Pozornost už jenom protože se jedná kabriolet a kus auta – délka  472 cm a váha skoro 1600 kg.

V tomto případě jde o modelový rok 2000, čili ještě verze před faceliftem. Navíc tu došlo k oživení vzhledu pomocí XC masky a US blinkrů s pozičkami, za které děkuji kamarádovi Lukášovi, který je poslal až z Kanady, auto je tak ještě o krapet větší poutač pohledů. Jediná věc, která na voze kazí po vzhledové stránce dojem, je střecha, která při nataženém stavu není moc hezká, ale nad těmito auty se člověk rozplývá hlavně je střecha dole, ne? 

Otevírám bezrámové dveře a zaplouvám do béžového interiéru… Ty sedačky jsou naprosto boží! Vážně. Seděl jsem už v ledasčem a tomuhle 20ti-letému korábu se v posezu máloco vyrovná. Kdo hledá v podobné cenové relaci coupé nebo kabrio na dlouhé a pohodlné cesty, po kterých si nebude dotyčný myslet, že má právě skoliózu nebo neprodělal částečné ochrnutí, tak by C70 neměla rozhodně chybět v seznamu adeptů. Palubovka už byla x-krát popsána jako "strašný retro", ať už v tom dobrým nebo špatným smyslu – lehce strohá obdelníková nebo kulatá tlačítka, doplněná o táhlo pro měnění intenzity ventilátoru. Někomu se to nelíbí, někdo tomu časem přijde na chuť jako já. Tak či tak je tu ale vše na svém místě a v tomhle případě tu je i bohatá výbava, která zahrnuje autorádio s changery na 3+6 CD, dvouzonovou klimu, originál vyklápěcí navigaci s dálkovým ovládáním (škoda, že k dispozici jsou jenom švýcarské mapy), tempomat, sedačky zde mají výhřev, elektrický posuv a 3 paměti poloh, zkrátka pohodlí jako v obýváčku.

Co dělá kabriolet kabrioletem je absence toho krytu nad hlavou, který je tu proto aby jste z auta neměli bazének, když prší. První generace C70-tky disponuje plátěnou střechou, která se zcela schovává klasicky pod kryt za zadními sedadly. Stažení/natažení trvá zhruba 30 sekund, během kterých musí být buď zapnutý klíček, nebo nastartovaný motor se zataženou ruční brzdou, přičemž po celý tento proces musíte držet tlačítko pro stahování/ natahování, dokud se neozve akustický signál.

Strkám klíč do spínačky a po otočení se z pod kapoty o velikosti jídelního stolu pro 10 lidí ozývá drsné zabručení, které se lehce ztiší, nicméně dál drsným tónem pokračuje. Ano, je tam. Oturbený řadový pětiválec uložený napříč, který čeká jestli bude muset použít všech svých 240 koní (177 kW) k roztáčení poloos přední nápravy skrze pětistupňovou automatickou převodovku. Porce výkonu, která stačí k tomu, aby se kus švédské oceli dostal z nuly na stovku za nějakých 7 sekund a dokázal uhánět rychlostí 240 km/h. Motorová jednotka je známa pod označením T5, která v následujících ročnících o pár koní ještě posílila.

Co snad pokaždé v recenzi Volva C70 bez střechy zazní, je kroucení kastle. Ne, ani tenhle vůz není výjimkou a kroutí se jako všechny ostatní C70-tky. Nicméně popis občas zní tak tragicky, že by se mohl potencionální kupec bát, že se v lepším případě vůz zkroutí do vrtule… Je to znát, ale není to tak hrozný. Jsou kabriolety, které jsou na tom mnohem hůř.

Auto je dlouhé a velké, takže kdo čeká okreskové drcení, jak v Miatě, tak bude dost zklamaný. Ne, tohle je koráb na dálnice nebo táhlé dlouhé zatáčky okresek. Myslím, že to slovo je "cruising". Zapnete tempomat a jenom si užíváte pohodlí a výhledu kolem. Ne, že by auto neumělo zvládat zatáčky, ale takový záměr výrobce prostě zjevně nebyl.

Pořád je tu ale ten motor se slušným stádem 240 koní. K čemu takový výkon, když je to takové auto pro staré páprdy? Nevím, prostě Volvo! Volič převodovky zde nemá žádné "S" jako sportovní mód, takže čistě záleží, jak moc sešlápnete pedál. "Prosím až na podlahu!" Převodovka podle toho podkopne a pětiválec pod kapotou začne plnou parou táhnout auto vpřed, přitom vás to ještě víc zamáčkne do měkkých sedaček a vy jenom s úsměvem lehce korigujete volantem směr a opájíte se charakteristickým zvukem pětiválce.

Je to silně návykové. Když jsme jej na přelomu letošního jara a léta vytáhli ven z garáže, tak v půli cesty domů, kdy bylo auto už plně zahřáté, jsem ten pedál plně sešlápnu, motor se zplna rozezněl do okolí a já se začal smát nahlas. Po celý zbytek cesty jsem se jenom usmíval, doma ve vjezdu už mě ty tváře vážně bolely… Jak myslíte, že jsem se tvářil další projížďku?

Když to pak vezmeme z hlediska servisu, tak zatím auto, krom běžné údržby a spotřebáku, nic moc nechtělo. Pětiválec je nezničitelný a kastle ze švédské oceli. Přesto se pár věcí našlo. Typickým problémem je odlepující se zadní okno od plátěné střechy, rozpad žebrování jedné odvětrávací trubky v motorovém prostoru a dřevěného dekoru kolem řadičky automatu + občasná náladovost CD changeru.

Saab 900

Před nedávnem na jedné saabácké skupině zazněly poznámky, že Saab 900 ng je dost nedoceněný model této značky. A mají pravdu. K jeho smůle se stala předchozí generace ikonou Saabu a jeho následovník, právě model 9-3  og je mladší a technický zase o krůček dál, čili zákonitě žádanější.

Vajíčko, ocumlaný bombón,… Design můžete nazvat jak chcete, ale je to opak toho, čím disponovala předchozí generace. A jak zaznělo v diskuzi, je také nedoceněný jako celé auto, ale jeho čas nejspíš přijde. V inzerci už se začínají objevovat kusy, u kterých je napsáno "perspektivní youngtimer", tak uvidíme. Navíc i já, když se auto u nás poprvé objevilo na dílně, byl v tomhle směru k němu skeptický, ale čím dál víc se mi začíná líbit. Navíc devítíkilo dokáže upoutat asi stejně pozornosti jako konkurent.

Beru klíče do rukou a usedám za volant s odznáčkem Grffina a nápisem Saab – Scania. Je tu v porovnání s Volvem o něco méně místa, ale klaustrofobii zde nikdo trpět nebude. Co mě trošku zklamalo, tak sedačky. Mechanický posuv ať vezme čert, není to úplně full výbava, ale absence bočního vedení a pocit, že sedím vyosený mimo volant moc bodů nepřidávají. Jinak je to ale Saab jak se patří. Palubovka přehledná a orientovaná k řidiči. Je tu palubní počítač, kterému dělají společnost jednoduché, ale za to líbivé analogové hodiny, automatická klima, rádio se slotem na kazety a changerem na 6 CD v kufru, tempomat, výhřev sedaček, aj. 

Co se střechy týče, tak je opět plátěná a na rozdíl od svého následovníka (modelu 9-3) má ještě elektromotorky, které netrpí takovými neduhy jako pozdější mechanismus s pístnicemi. Stažení trvá rovněž nějakých 30 sekund a u nastartovaného motoru nemusí být zatažená ruční brzda. Na druhou stranu tu je nutné manuální odjištění/ zajištění na rámu čelního okna při nataženém stavu.

Strkám klíček do typického místa u Saabu, kterým je středový tunel mezi předními sedadly. Po otočením startérem se ozývá pod kapotou B234I – v prostém jazyce saabacký motor o obsahu 2,3 litru, ale bez turba. I s absencí šneka motor přenáší na přední nápravu 110 kW a nějakých 210 Nm. Akcelerace není nijak oslnivá, 10 sekund, ale na svou dobu je to hodně slušné. Navíc ručička tachometru se zastavuje až na hodnotě 210.

A opět zklamu okreskové závodníky, tohle taky není na rychlí průjezd sérii zatáček a vlásenek. Ano, auto s hmotností o 200 kg nižší a o pár centimetrů kratším rozvorem k tomu má asi větší předpoklady a taky v reálu jde ochotněji, s menším náklonem do zatáček a celkově lepší reakcí na volant. Ale stále se spíš jedná o pohodové přemístňovadlo, jako tomu je u C70-tky, avšak s příměsí sportovního člunu. Ono i ten čumák trochu ten sportovní člun připomíná.

Určitě vystává otázka, co karosářský krut? Odpověď zní: Je tu znát taky, ale možná Saab zapracoval více na výztuhách, možná pomohly o něco kompaktnější rozměry a hmotnost. Výsledkem je, že to není tak intenzivní jako u Volva.

Když už se bavíme o těch rozměrech, tak o proti "Céčku" to zas takový prcek není. Co do délky a šířky mu chybí v obou případech zrhuba 10 centimetrů a do výšky má naopak o necelý ceňták navrch. A co víc, Saab má tabulkově o 118 l větší zavazadelník (objem 378 vs. 260 litrů), což je asi hlavně díky tomu, že u Saabu jde stáhnout prostor pro střechu, zatímco u Volva je ta "vana" pevná.

Seč je motor ochuzen o turbodmychadlo, tak se nejedná o žádnou zdechlinku. Volič převodovky s tlačítkem "S" umožňuje dynamický mód a motor se při plném sešlápnutí plynového pedálu až s překvapivou chutí dere vpřed. Opojný zvuk pětiválce, ze kterého chytám husí kůži, zde bohužel nenajdete. Místo toho čtyřválcový motor a jeho výfukový systém vydává takové milé a uklidňující hučení s drnčením dohromady.

Co se servisu a závad týče, tak motor je klasická "saabácká" jednotka B2X4, čili dokáže spolknout hodně velkou porci kilometrů, pokud mu člověk dopřává servis, co si zaslouží. Díky tomu, že se jedná o "i-čko", tak odpadá starost se zapalovací kazetou, protože je zde ještě klasický rozdělovač. Stejně tak tu nehrozí rychlejší degradace oleje zahřívaný turbínou, ale i tak je lepší si vanu a sací koš hlídat. S čím může být problém, tak s vnitřním teplotním čidlem, korozí zadních lemů, vyrezavělou lištou zadního okna, nebo častou absencí výklopných "křidélek" krytu prostoru pro staženou střechu.

Verdikt

Docela často se objevuje v diskuzích dotaz, že dotyčný touží po švédském kabrioletu, ale sám neví pro co se rozhodnout. A já ho naprosto chápu. Obě auta jsou komfortní, bezpečná, mají charisma a když se odpustíme od neouturbených kabrioletů od Saabu, tak jsou i výkonná. Volvo vám nabídne o něco více komfortu a pohodlí, Saab zase jistější pocit při dynamičtější jízdě, obojí je ale dáno třídním rozdílem.

Co bych si měl vybrat já, kdyby se opět rozhodovalo a Saab by měl i turbo? I když jsem více Saabista, tak by to znovu nejspíš vyhrálo Volvo. Asi proto, že v kabrioletu si spíše užívám tu "kochací" jízdu, která je tu díky interiéru pohodlnější a hlavně ten zvuk pětiválce… Je to dokonce pro mě větší slast než burácení V8 a to už je co říct. Nicméně ať už se člověk rozhodne jakkoliv, tak jak jedno, tak druhé mu určitě přiroste k srdci, to bez debat.

Technická specifikace

Volvo C70

Motor: B 5234 T3 - přeplňovaný řadový pětiválec o obsahu 2319 ccm
Výkon: 177 kW (240 koní)
Točivý moment: 330 Nm 
Převodovka: automatická
Maximální rychlost: 240 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 7,2 s 
Provozní hmotnost: 1580 kg 
Tabulková spotřeba: 9,9 l/km
Reálná spotřeba: 10,8 l/km
Pořizovací cena v roce 2000: 1 498 500 Kč
Cena v současnosti: v rozmezí 80 000 až 145 000 Kč

Saab 900

Motor: B234I – řadový čtyřválec o obsahu 2290 ccm
Výkon: 110 kW (150 koní)
Točivý moment: 210 Nm 
Převodovka: automatická
Maximální rychlost: 210 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10 s 
Provozní hmotnost: 1400 kg 
Tabulková spotřeba: 10,4 l/km
Pořizovací cena v roce 1996: 1 256 391 Kč
Cena v současnosti: v rozmezí 50 000 až 90 000 Kč