Kříženec z Industriestraße 5

Doma se začaly prodávat vánoční stromky. Na tom by celkem nebylo nic pozoruhodného, kdyby je neprodával také můj soused. Jelikož jsou stromky rozložité, pichlavé a smrdí po přírodě, potřebuje je někde před prodejem u svého obchůdku skladovat. A protože jsme se sousedem kámoši, tak si na to půjčuje moji garáž. Takže když mi nedávno maminka poslala fotku kterak byla poměrně těsná garáž uvolněna, připomělo mi to, že bych se s vámi mohl podělit o své zkušenosti s povozem, který ji obývá v době kdy to tam nevypadá jako v Hope County.

A modří už vědí, o co by se mohlo podle úvodní fotky jednat. Ano přátelé, je to Volkswagen Transporter. A modrým je také jasné, že mě musela sklátit nějaká pěkná nemoc způsobující změny osobnosti (taková trypanozoma, nebo dengue), abych toho nebohého dělníka v základní zelené prezentoval místnímu zhýčkanému publiku. Přestože nějakou tu krvácivou horečku nevylučuji, snad to nebude tak špatný.

Není to totiž podle techničáku fauvé. Jako Volkswagen sice svou cestu započalo, ale okamžitě se ho zmocnili chlapci z výše uvedené ulice ve Freigerichtu a přerazili mu VIN. K tomu tedy přidali ještě nějaké ty kosmetické změny na podvozku a v převodovce. A pak jej poslali někam do Gármyšpártenkyrchenu (nebo jak se to píše) k technickým službám. Už pod jménem Seikel.

Pokud jste o firmě Seikel ještě neslyšeli, buď nejezdíte na hory, nebo nemáte rádi dodávky koupající se v blátě. Obě skupiny lidí kupodivu existují, takže jen krátce: Seikel je jedna z firem poskytující terénní přestavby vozů značky VW, podobně jako rakušáci Oberaigner (pro MB), Achleitner (IVECO/VW), nebo poslední dobou celkom známý francouzský Dangel (což je stejně určitě němec). Přestavby jsou buď tovární (objednáte si nový Seikel u VW – v Praze třeba v Porsche na Proseku), nebo je možná pozdější konverze. Moje auto je první případ.

Konverze jako taková se může odehrávat v několika stupních – od mírného liftu na předohrabu po monstrum s portálovými nápravami a schopnostmi  Lakatoše. Fantazii klade překážek pouze peněženka. Lze pořídít podstatě vše, s čím budete v krizovém středním věku v pískovně na offroadovém dni za frajera. Oplechování podvozku, mocné lifty doplněné řádně zubatými koly, navijáky, šnorchly, pomalou převodovku i superhyper cool držák na rezervu přepracovaný z nosiče na kola. Paradoxně, uzávěrku si nekoupíte. Ale o tom později.

Se zvyšujícím stupěm úprav (a tedy tak nějak logicky většími koly) se postupně více a více řeže do karoserie. Původně bylo auto zakoupeno na origo vw kolech, ale s lifty, tak jsem v podstatě jen dodělal to, na co měli němci připraveno. Existuje na to taková hezká tabulka, kde si vyberete stupeň vašeho šílenství. Nijak jsem to nehrotil a skončil na úrovni „pozér“, tedy s největšími koly (a na plecháče co jsem měl) možnými bez jakýchkoli „conversion works“, protože pak už se s tím nedá moc jezdit na silnici (čti: rychle). A na ježdění do lesa a na pláž to stačí – koneckonců, myslím, že nějakou tu Afriku po tamějších cestách (ne mimo:) to s trochou sebezapření zvládne taky. Ostatně vyšší stupeň konverze často znamená jen to, že děláte větší blbosti a jdete pro příslovečný traktor dál.

Ve výsledku se z auta stal celkem funkční kompromis. Kdysi jsem tady pod nějakým článkem o multivanu Zlokočce slíbil info o renovacích a zterénění omšelé T4 Syncro, které jsem za nekřesťanských 20 tisíc koupil od nějakého týpka z jakési vesnice u Prahy a kterou jsem neslavně po roce vyvařování vyměnil za bednu plzní, protože nejsem veteránista a jednoduše jsem naznal, že fakt nechci patřit do svářečskýho klubu. Místo toho jsem pořídíl tohle. A funguje to dobře. Základem je nemyslet si, že máte offroad – no a druhé pravidlo je prostě to rozjet, když offroad potřebujete.

Pocit ze zvýšeného Transportéru je celkem zajímavý: sedíte pocitově v autobuse, ale slabší dvou a půl litrový pětiválec (ano, ten na FB proklínaný motor BNZ, v reálném životě považovaný za poslední slušný motor v řadě T – krom 3,6 benzínu) poskytuje celkem solidní dynamiku (na dodávku). Na silnici v pohodě, německá cihla: jede, brzdí, funguje. V „terénu“ se auto začne vlnit, skřípat a pocit solidnosti vezme rychle za své. Poddimenzovaná spojka a úcta ke stroji oproti tomu neumožňuje moc plazení nebo pomalého technického projíždění, spíš se aplikuje přístup známý z filmu Nebezpečná rychlost, aka „Prostě to přeletíme“. To je koneckonců dobrá poučka vždycky.. Podvozek je tvrdý a potřebuje dostat čočku, aby se začal řádně hýbat. Takže buď smrdí spojka, nebo se bojíte, že se to rozpadne. Není nad možnost volby.

Auto má sice kratší převodovku (a odskočenou dlouhou šestku), ale redukcí ani uzávěrkou nedisponuje. Redukce by se hodila, uzávěrka mi ani v českých podmínkách nechybí. Lze teoreticky dodělat, ale je to docela magie – 4Motion není Syncro, takže to není jen o mechanice. Možná někdy.. Pocitově bych terénní přínos 4Motionu (2008) zařadil mezi „uspokojivé“. Dostane to dodávku o kousek dál než se dostane dvojkolka, ale má menší přínos než dobré gumy a velké koule. Zdaleka není tak schopná (pokud se držíme v podobné kategorii vozidel – tedy primárně silniční) jako subarácké AWD, ale mezi připojitelnými pohony je v pohodě a nechá si líbit dost. Samozřejmě, lépe funguje, když je naloženo.. no… když na to tak koukám, tak tohle sice nebylo nejexaktnější srovnání, ale snad si rozumíme.

Seikel je dobrý pokud jej používáte k tomu, k čemu je určen: nezpevněné cesty, sníh, louky, lesy – výlety. Overland, ne offroad. Dodávka, ve které se vyspíte na hůře dostupné pláži nebo někde v přírodě, dohrabete se na chalupu, nebo odvezete dřiví z lesa. Snese hrubší zacházení, ale pořád se s ní dá jezdit dobře na silnici.

Pokud bychom mluvili o nové konverzi, počítal bych s cenovou poučkou „co centimetr liftu, to tisíc éček v tahu”. Za sebe můžu říct, že bych (pokud by tedy šlo o novou stavbu a chtěl něco podobného) touhle cestou nešel, ale spíš bych se vydal cestou nějakého těžšího Sprinteru s 4x4 od rakušáků. Ale s tím jak to je a jak jsem to pořídil jsem spokojený a fakt se mi líbí ten lehký „Swamper look“. Je samozřejmě poznat, že takovéhle úpravy ohýbají koncept auta na hranu jeho možností (pokud se tak používá), ale myslím, že když člověk umí trošku řídit dá se s tím užít docela dost srandy.  

Fotky jsou klasicky sub-par, co jsem našel v mobilu.

PB.