reklama
načítám data...

Rallye, navigace, slepá mapa a trpělivost paní Krabové!

28. prosince 2016, 18:02 14 komentářů krab

Na startování v classic rallye je cosi vzrušujícího v Krabově mysli. A jelikož se nám podařilo jednu v dávné minulosti vyhrát, není třeba dále rozvádět naší motivaci.

zobrazit celou galeriiPetr 'Krab' Jeřábek: Rallye, navigace, slepá mapa a trpělivost paní Krabové!

Jenomže, to bylo v dobách podoby oné akce, kdy se víc než čas v rychlostních zkouškách počítal počet panáků v hospodě po závodě.  Nakonec právě o tom hlavním, o setkání skvělé party lidí a prožití neopakovatelných zážitků tyhle akce jsou. Rád vám autíčkářům přiblížím jaká je tedy kratochvíle, honosně zvaná rallye, z „kokpitu“ posádky MGB  s číslem dvacetčtyři.

 V pátek už si beru volno a usilovně přemítám, které ze dvou angličanů na cestu do jižních Čech vybrat. Triumphu se v to léto stávala často taková nepěkná věc. Když bylo moc sluníčko, nerad startoval. A specielně v téplém až poloteplém stavu. Na popojíždění v koloně veteránů čekajících před startem do „erzety“ to není to nejlepší. No nic, radši zajedu ke tchýni, kde toho času parkovalo moje MGB GT, řekl jsem si. Tehdy totiž fungovalo příkladně. Ta zvláštní nepěkná věc s elektrikou se mu přihodila až o pár měsíců později. No nic, hodil jsem si korunou, volba padla na MG.  

Odpoledne jsme vyrazili z domova směrem na Řevnici, Mníšek pod Brdy, Nový Knín a Milevsko. Kombinace zajímavých a točivých okresek s mnoha odbočkami byla přímo stvořena pro sladění posádky pro orientaci a základní navigaci. Pravděpodobně proto se již kousek za Novým Knínem ztrácíme a moje navigátorka zběsile hledá mapu. Po té co jsme nabrali správný směr, tj. silnici č.105 vedoucí přes Milevsko až do Týna nad Vltavou, což je mimochodem opravdu krásný kus stále nezničeného asfaltu, zastavujeme v obci Petrovice na odpolední kafe. Místní příjemná hospůdka se ale kromě našeho občerstvení stala náhlým nedopatřením i místem posledního odpočinku podrobného atlasu ČR. Na tuto bolestivou ztrátu mě upozornil až konec „stopětky“ v Týně nad Vltavou a rychlý pohled za sedadla. Hmm, takže jediný doping pro pomoc s šipkovým itenerářem rallye byl v tahu.

reklama

 Nicméně díky dobrému značení jsem situaci ustál výborně a do Krumlova jsme dorazili bez mapy, ale taky bez zbytečné „nervozity“ v posádce, jejíž dámská část o této ztrátě naštěstí neměla ani potuchy. Navíc já jsem byl v podstatě nadšený už z holého faktu, že MG dojelo v pohodě až sem. Mapa ovšem nebyla zdaleka to jediné co nám chybělo! Poté co nám došlo, že celá první etapa bude po tmě, paní Krabová zkoumá naše mobily a hledá na nich baterku. Já to neřešim a dal jsem si radši pivo v místním pivovaru, kde byl start ČK a klábosím s ostatními řidiči. Času do startu hromady, myslel jsem si. Navigátorky sedí a cosi počítají v itenerářích. Náš čas byl 7:23 , což je pouhá minuta od legendárního 7:22 který měl Stirling Moss na startu Mille Miglia v roce 1955. No, každopádně náš start v 7:23 nijak legendárně nezačal! 

Etapa první :

V momentě kdy nás startér odmávl, vyrázili jsme vstříc nástrahám úzkých uliček dolů z Krumlovského náměstí.  Stopky běží, tachometr vynulován, ale poněkud se ztrácíme v iteneráři už po třetím odbočení. Začínáme bloudit po Krumlově, na „itík“ není už vidět a posádkou se zmítá lehčí panika. Asi po desetiminutovém marném hlednání správného směru se chytám Mercedesu přede mnou navzdory zlatému pravidlu „Nikdy nevěř tomu, že ten před tebou jede dobře“. Tady to naštěstí neplatilo a po chvíli zmatku a nadávek přijíždíme k prvnímu testu pravidelnosti, tentokráte slalomu na čas. Ten se pak jel ještě jednou jako zkouška stálosti na konci celé soutěže a počítala se nejmenší odchylka. „Tři, dva , jedna, Start“.  Zatímco se snažím zoufale objet kužele a neztratit se kudy je objet, paní „K“ zjišťuje, že nemá zapnuté stopky! Následovala série těžko publikovatelných nadávek z plných plic a fotobuňka  konce „tépéčka“ (pozn. TP = test pravidelnosti, něco jako RZ, ale ne na max rychlost, ale zvládnout na předem stanovený časový limit).  Po další chvíli lehkého bloudění už konečně nacházíme správný směr a vyrážíme z toho „proklatého“ Krumlova pryč. Poté co se i na TP3 opakuje frustrace z ovládání stopek na nejmenovaném chytrém mobilu, obrací se zlost navigátorky na nebohý itenerář. Poněkud do něj vyryla propiskou velkou díru. „Tak a to máš za to, už v životě to nejedu, už v životě to nejedu….“ , prolétlo kabinou jako ostří šípu.

V následující ČK předávám náš zubožený „itík“ komisaři k zapsání příjezdového času se slovy, „ono se nám to nějak roztrhlo“, a vyrážíme vstříc TP4 kterou kombinací zkušenosti a preciznosti navigace vyhráváme!  I když, nerad to přiznávám, tohle bylo v reálu dílem náhody, jelikož jsem měl spíš plné ruce práce řízení s dvojitým obkroužením autobusové zastávky, zárověn nenarazit do zábradlí a přitom protnout správně fotobuňku. A …. povedlo se. Odchylka pouhé 3 setiny od cílového času. Do cíle etapy v Dolní Vltavici přijíždíme tedy  značně vyčerpaní, ale šťastní že alespoň MG běhalo jako na „drátkách“.  O tom, že jsme TP4ku vyhráli nemáme ani potuchy a domníváme se že musíme snad být zaručeně ještě horší než poslední. Nicméně náladu nám to nekazí a oceňujeme  velmi milé přivítání a chutné pohoštění. Navzdory únavě, někdy ve dvě ráno ukončujeme z hrstkou soutěžících co se také neberou tak vážně páteční program. Ufff. To to bude tedy zítra vypadat!

Etapa druhá:

Je světlo. Tento základní rozdíl nám pomáhá k tomu abychom vyrazili a věděli konečně kam jedeme. Užíváme si nádhernou šumavskou přírodu a moc pěkný den, který se vyvedl navzdory špatné předpovědi počasí. Také už dokážeme více sladit stopky, protnutí auta fotobuňkou a víme co máme v každé TP dělat. No tedy zhruba to víme….  Vědí to zjevně i ostatní a tak se již opravdu bojuje o každou „setinku“. Rallye projíždí moc krásnými místy, namátkou Rožmberkem nad Vtavou, kde se zrovna konala soutěž předválečných veteránů, nebo Třeboní, kde jsme se mimochodem jak jinak než lehounce ztratili.

Při dohánění ztraceného času a nebo jízdě do vrchu na uzavřené trati  jsem si uvědomil ještě další dvě zajímavé věci. Jedna je sladění řidiče s vozem a druhá je nebojácnost ženy v roli navígátorky, která mě při normálních vyjížďkách ve sportovním autě brzdí. Ačkoliv jsem říkal, že se mi něco lehce nezdá na brzdách už od páteční noci, paní Krabová často velí: „Předjeď ho. Rychle! Tehnhle se plouží jako smrad, nestíháme, dělej jedeš pomalu“.  Zcela absurdně jsem salvu podobných rozkazů obdržel hned v noci v na „Brložském okruhu“ zavěšený na zadku Hondy NSX, čili auta jízdně vzdáleného od MGB řadu světelných let! Podobným způsobem mě má drahá polovička donutila předjet hned řadu „civilních“ vozů před sobotním poledním příjezdem do Budějovic, jelikož jsme byli po dopoledním tankování lehce ve skluzu.  Zkrátka stopky a závody v člověku umí pěkně vybudit soutěživou náturu. Do cíle soutěže po druhém dni vjíždíme daleko pohodověji s pocitem že jsme snad žádnou TP vyloženě totálně neprokoučovali. V Černé v pošumaví kontrolujeme čas do cíle a já otevírám první pivo z těch dvou co jsme dostali u soukromého pivovaru Glock pár desítek kiláků předtím. Čeká nás už jen pohodový dojezd několika set metrů do cíle po malé silničce do Dolní Vltavice.  Příjezd do cíle, pěkně s pivem v ruce a úsměvem na tvářích mě skoro až připomíná jednu videoreportáž mého oblíbeného britského závodníka  a novináře Chrise Harrise při jednom dojezdu Mille Miglia v továrním závodním Jaguaru C-type. 

Je pravda že South Bohemia Classic nebyla Mille, já jsem nebyl Harris a moje auto nebyl Jaguar C-Type, ale radost z prožití opravdové rallye a strávení několika set kilometrů v klasickém voze a možností si vyzkoušet jak asi vypadá princip té slavné Mille Miglia nebo Silvretty Classic či podobně byla fakt moc fajn zkušenost. 

PS: velmi pěkné fotky na tomto blogu jsou od Ondřeje Kroutila, tuším akce rok 2014 (já sám moc fotit neumím..)

 


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

Michal88
28. prosince 2016, 22:02
0

Krásný článek. :) Veteránské rallye mě vždy lákaly, ale bohužel jsem zatím pozorovatelem, nikoli účastníkem. :(

Částečně si to vynahrazuji tím, že jsme pořádali s přítelkyní Citroen sraz (a letos... ehm - ještě pár dní vlastně příští rok - chceme zase) a ať nejsou soutěže na jedno brdo, jako jízda zručnosti mezi kužely na letišti, dělali jsme jízdu pravidelnosti a celkově jsme se snažili, aby se dodržovaly dopravní předpisy a nebyla zvýhodněná silná auta. :)

reagovat
Petr 'Krab' Jeřábek
28. prosince 2016, 23:57
0

Dík za komentář Michale! Ty jsi zjevně velký nadšenec do Citroenů, asi by sis hodně popovídal s naším místním servismanem a guru Jirkou, ten ovšem kromě nyní nového objevu C6 nejvíc opečovává svojí starou Tatru 613.2. Ale je to Citroeňák! :)
Tyhle klubové akce a kluby jako asi mate vy jsou vlastně nejlepší. Já si pamatuju na supr sraz co dělali kluci z Ford Klubu kam jsem jeli jednou Cortinou cestou z dovolený na jižní moravě a byla to velká sranda, skvělá parta atd. Vlastně jsem rád že to někdo pořád dělá. Tehdy byla škoda, že Ford klub byli Brňáci a měl jsem to daleko, na druhou stranu jsem je poznal víc ještě při další cestě kdy jsme pak kempovali ve Francii v Le Mans na závodě klasiků.
Tahle akce co popisuju má taky svoje kouzlo, naposledy jsme to jeli loni, ale už to není taková ta věc o partičce známých a že se na koleně udělá sraz, ale je tam taková každoročně větší snaha udělat jakoby podnik evropskýho formátu. Letos jsme to nejeli, zdálo se nám to totiž už takový zbytečně moc nóbl nebo jak to říct.
Ale I tak je to sranda, ne všichni to berou vážně a o tom to je. Takže v příštím roce možná pojedem zase a nebo nějaký jiný podobný podnik.

Michal88
29. prosince 2016, 07:25
0

Po pravdě, jsem v několika klubech, ale ani v jednom oficiálně. Ono v Citroen komunitě je to s těmi kluby trochu složitější. Vesměs takové akce, na které jezdíme a jak jsme pořádali, jsou o tom, že se sezve pár známých Citroeňáků, vyhlásí se to případně na několika klubech (že se to nedělá pod záštitou žádného) a je to takový sranda -match. :) Obvykle se sjede něco mezi 15 a 25 auty. :) Jsou ale i akce, kdy se sjede takové množství a žádné soutěže nejsou, třeba sraz GS/A klubu, který se koná v Jizerských horách je především o pokecu a výletění na zajímavá místa a přesto je to krásné. :)

Na větší akci jsem byl na Citromobile v Holandsku, což je burza Citroen dílů s tím, že je to rovnou koncipováno i jako sraz. :) Byla to zajímavá zkušenost, sešlo se tam kolem 1500 Citroenů, člověk aspoň vidí i raritní modely jinal, než na fotkách (namátkou SM Mylord, CX odtahovka od Tissier, DS Henri Chapron, M35 prototype, GS Birotor, XM Multimedia aj.), ale nemá to úplně ten správný říz. :) Doufám, že za dva roky ale vyjde 100 let automobilky Citroen ve Francii, pokud se výrazně nezhorší bezpečnostní situace. To, troufám si tvrdit, bude hodně velký.

Veteránské akce navštěvuji především Veteráni Čelkovice, Veteráni Soběslavskem a Chotovinské zatáčky. :) Jsou to tedy menší akce (krom těch Čelkovic), ale člověk tam narazí na zajímavé lidi. :)

Jinak, v Citroenech nepodnikám, chvili jsem dělal v Citroen servisu a potom melouchařil při zaměstnání, ale nakrknul mě jeden člověk, tzv. pacient, který chtěl zaplatit ještě méně, než to málo, co jsem mu řekl a od té doby jsem si řekl, že tohle nemám zapotřebí a věnuji se tomu jen na svých vlastních autech a ostatním maximálně poradím, poradím i jak to udělat, ale pokud to chtějí udělat, musí jinam. Aspoň mi to nekazí tu radost, kterou mi tenhle koníček dělá. A dělám v jiném oboru, než klasická automechaničina.

Matěj Podhorský
29. prosince 2016, 15:17
1

Tak tohle bych si někdy chtěl zkusit. Obecně se mi veteránské rally a závody líbí, byť některé akce zavánějí trochu větším snobstvím, než by člověk asi chtěl. Zase na druhou stranu, takové dobové kostýmy a podobné dělají z těchto akcí příležitost i pro dámskou část posádky, někdy se vidí vážně propracované a historicky věrné kreace.
Nevím sice jak, ale podobnou zkušenost si rozhodně nesmím nechat ujít, tak snad někdy :)

reagovat
Petr 'Krab' Jeřábek
29. prosince 2016, 16:25
0

To není problem Matěji. Klidně můžeme v nové sezoně udělat nějakou posádku "autíčkář" a vyrazit. Mimochodem seriál "classic rallye" s těma opravdu profi pravidlama organizují i kolegové pokud se nepletu Vojty D. , Honza Blažek s Františkem Vahalou. Takže, by od nich mohl Autíčkář i dostat nějaký pěkný startovní číslo :)

Letos jsem právě nejezdil, věnovali jsme se jiným koníčkům, paní Krabovou to zas tak moc nebaví a já když jsem dodělal včera tento blog jsem si uvědomil, že bych zase nějakou podobnou akci rád jel.

Matěj Podhorský
29. prosince 2016, 16:43
0

To jako vážně? No to by ovšem byla pecka! Krásný námět na článek, to jo. To bychom teda spáchat měli!

Petr 'Krab' Jeřábek
29. prosince 2016, 16:56
0

Určitě jo. Mě by to bavilo a pro vás to bude něco nové. A pro mě vlastně taky :) Ten seriál je tady : http://www.classicrallye.cz/

Ale dá se jet I něco samozřejmně míň pompézního :)

Vojta Dobeš
29. prosince 2016, 16:57
0

Jo, od Franty jsme měli půjčenou tu AE86 na test, takže by nějaké hezké číslo být mohlo, hehe :)

Goldies
29. prosince 2016, 16:47
0

Pane Krabe, pane Krabe... Vy me ale stvete :-) ja si mel fakt koupit tu W10 abych si tady ty rally mohl taky zajezdit, takhle mam jeste 13 let cas do veteranske atestace :-(

Opravdu tise zavidim, protoze letos jsme byly v tech mistech na dovolene a celkem jsem litoval ze jedeme autobusem (Nissan Pathfinder R51) a ze si ty okresky nemuzu nalezite uzit :-( takze jeste jednou zavidim a preju minimalne jeste jednu uspesnou rally ;-)

reagovat
Knightrider
30. prosince 2016, 07:52
0

Jizni Cechy jsou muj domov, takze na ne nedam dopustit. Jako mladej jsem se tam neco najezdil na kole, nez prisly auta. :-)
Tyhle veteransky akce mne taky ohromne lakaji a rad bych neco takovyho zkusil. Nemusi to byt nic velkyho a snobskyho uz vubec ne, na to si nepotrpim, ale mohla by to byt prima zabava. V pristim roce musime neco vyzkouset. :-)

reagovat
PeterLuk
31. prosince 2016, 02:11
0

Už som písal, že mám rád príbehy? :D Tento príspevok som čítal s radosťou, díky za príjemné čítanie a náhľad, ako tieto akcie prebiehajú. Veľmi mi sadol tvoj štýl!

reagovat
Petr 'Krab' Jeřábek
31. prosince 2016, 09:52
0

Díky moc za milou reakci. To mě to potom o to víc baví, nějaký "příběh" na autíčkáře dát! V Novém roce zase něco od "Kraba" určitě k přečtení bude ! A od jara snad přijdou konečně nové zážitky a blogy, na ty jsem sám zvědav....

gr
gramo
11. ledna 2017, 13:49
0

To si dovolím upozornit na Serial Historic, http://www.serialhistoric.cz/ , spolupořádají to kamarádi, není to kdovíjak nóbl akce, jde víc o tu zábavu a setkání party fajn lidí. V itineráři se občas objeví upozornění na "horší povrch", asi taky proto tam ne každý přijede s naleštěným skvostem, ale je to zajímavá směsice aut. Už se těším na letošní ročník :)

reagovat
Petr 'Krab' Jeřábek
11. ledna 2017, 14:18
0

Díky za ten odkaz. Ano, serial historic je výborný a dokonce "zimní Kokořínsko" jsem jel dvakrát :) Měli jsme tenkrát Warturga po prastrýci, otec ho zdědil. Teď už ho bohužel nemáme, pro nedostatek místa, času.. asi to zná každý jsme ho prodali asi loni či kdy nějakému nadšenci přes Wartburgy. Ale nějakou akci z té série bych určitě rád nějakým naším veteránem moc rád jel.

Tady jsem našel na stránkách I nějakou galerii kde jsem se tam našel i s Warťasem :)