BMW M2 Competiton a pár jízdních dojmů

V duchu jsem se zasmál, když Muldix ve videu říkal, že M2 je petrolheadský traktůrek… A ono to vlastně sedí! Toho žlutého auta vlevo na fotkách si nevšímejte, Elise to je jiná sorta, ale M2C mě v reálu snad až nadchla. Nemá pochopitelně čisté a citlivé řízení jako mají poršáky, to ani s motorem vpředu mít nemůže, nemá řazení mechanické jako MX5 nebo Toyobaru a ani se za jejím volantem nesedí tak hezky nízko. A taky má celkem slušnou nadváhu…

Jenže přátelé – to auto má fakt hodně plusových bodů a nedivím se, proč je tak oblíbené. První věc je ta věc, co se jmenuje motor. Nevím přesně jak N55 v M2, ale "eskový" motor v M2C mě udělal radost tím jak hezky na turbomotor až lineárně táhne od tří do sedmi tisíc, kdy od pěti tisíc navíc hezky graduje a je radost ho potáhnout až skoro k omezovači.

Řazení je OK, spojka dost lehká, ale všechno se to ovládá snadno, intuitivně, ale jak už to bavorák dělá, není to nic vysloveně zážitkového nebo extra sportovního. Druhým dechem ovšem dodám, že se v autě velmi rychle cítím jako doma. Tak jsem to vnímal za volantem emkových bavoráků vždycky. Automatické meziplyny nejdou vypnout jinak než vypnutím všeho, to je trochu škoda, ale žíly bych si z toho netrhal.

Reakce na plyn je výborná. Jen možná ve sportovním režimu pocitově zkracuje jeho dráhu, ale ne vyloženě na on/off. Mám radši progresivnější charakteristiku plynu, na druhou stranu jsem si hodně rychle zvykl, takže je to v pořádku. Zásadní přednost M2C bych ale viděl v podvozku. Ačkoli motor s autem letí jako ďas, tak je podvozek před ním a pocit ze zatočení předku je naprosto vynikající. Zadek je stabilní, kdo blbnout nechce nebo se na to necítí anebo mu to jako mě svěří kamarád to raději pokoušet nemusí. Auto umí i rychlou stopu naprosto s přehledem. Vlastně se člověk musí krotit, protože (a zejména jak jsem zvyklej ze svých starších sporťáků) si myslím že jedu míň než jedu…

Když to shrnu, M2 Competition je vynikající univerzál. Kamarád na okruhu jen zlikvidoval sériové brzdy, používá teď aftermarketové Pagid, tuningu motoru a výfuku odolal, myslím chytře, auto zní pěkně a na motoru vážně není potřeba nic měnit. A pro moje účely je ještě velké plus, že M2C je plně čtyřmístné, má isofixy a docela slušnej kufr, navíc dělitelnou zadní lavici.

Koupil bych si M2C namísto třeba E46 M3 nebo E92 M3? Srovnání se nabízí, protože cena je podobná. Tedy cena je vyšší u M2, ale na obou starších autech bude totiž předpokládám víc nákladů – ojniční ložiška, renovace podvozku a další věci. Ono to naskákat umí, známe z praxe… 

M2C je pořád zánovní a vystačí si jen s pravidelnou údržbou, samozřejmě záleží na způsobu používání. Obě starší M3jky mají výhodu v charakteru atmosférických motorů, které už dneska vyrobit nejdou a zůstanou vzpomínkou na jednu skvělou automobilovou éru. Ale M2C obě auta překoná podvozkem, pocitem z přední nápravy a v radosti z řízení vlastně taky příliš nepokulhává. No jedním slovem, tedy dvěma: Skvělé auto!