Benzínový víkend a opět s Porsche!

Uplynulý víkend se konaly čtyři výborné akce pro benzínové nadšence. A protože pan Krab nemůže se svými klepety být všude, na jednu vyslal zvěda v podobě kamaráda. Na jednu akci se byl alespoň podívat v pěkné zatáčce a té poslední se tedy konečně plně zúčastnil. A odvezl si z ní hrdě krásný hrníček se znakem města Stuttgartu a nápisem PORSCHE.

Vezměme to tedy ze začátku. V okolí Klatov se od pátku jela slavná Rallye Vltava, kde většinou můžete vidět vzduchem chlazené devětset-jedenáctky, které opravdu na krev závodí s další evropskou špičkou mezinárodního poháru v rallye historiků. Loni jsme nevynechali, letos to bohužel nevyšlo, tak si budu muset pustit alespoň trochu těch motorů virtuálně.

V sobotu startovaly dokonce dvě hodně atraktivní akce najednou. Setinová rallye veteránů a youngtimerů „ 7 Castles trial“ a závody historických aut a formulí v Sosnové u České Lípy, „ Jarní Sosnění“.  Na Sosnění jsem vyslal svého kamaráda v mém a dnes už jeho Triumphu jakožto zvěda. A závody byly opravdu jako vždy napínavé a jelo se na krev. Já to znám velmi dobře, jak rychle se nechají zdánlivě přepečlivělí veteránisté vyhecovat k opravdové řežbě na trati a je pak na co koukat. A taky si tím pádem všichni mohli moc dobře vyzkoušet, jak pomalu osychající asfaltová část dráhy klouže. Někteří si to vyzkoušeli skoro až moc.

Zatímco v Sosnové závodili praví chlapy, daleko sofistikovanější trial „7 castles“ probíhal ve znamení přesných stopek, hádek mezi posádkami okolo itineráře a vlažnějšího tempa. No, vlažnějšího tempa. Na závod jsem se přijel jen mrknout, na jedno docela zajímavé místo průjezdů zrovna shodou náhod poblíž kde jsem v sobotu byl. A taky náhodou jsem na trať rallye odbočoval zrovna v situaci, kdy přede mnou projelo krásné MGB GT a pár km jsem ho pěkně následoval, abych věděl kudy soutěž vede. A víte, že se u toho stíhání „Tojka Yaris“ docela zapotila? Nicméně věřím, že v rychlém MGB panovala hodně ostře soutěžní nálada. Vlastně jsem se na tu akci neměl ani jezdit dívat. Protože po několika průjezdech vzduchem chlazených Porsche a jednom vypiplaném Datsunu 240Z jsem nasál tu vůni benzínu, ten charakter karburátory plněným šestiválcovým motorem a bylo to hotové. Pan Krab je idiot. Proč jen kdy nabízel své šestiválcové kupé k prodeji. Asi si bude zkrátka časem zase muset opatřit něco staršího, karburátorového a bez katalyzátorového.

Dneska jsem si tedy musel nechat spravit chuť a vydal jsem se na sraz Engine Classic Porsche Meeting, který se konal v Tuchoměřicích v hale vznikající galerie automobilů Engine classic cars gallery. A to bylo ode mne coby kamenem dohodil. Což vlastně bylo docela špatně. Na druhou stranu, pokud nevíte, tak z Rudné u Prahy se dá nejlépe na letiště jet kolem Berouna, Kladna a vlastně kdybych nevstával tak pozdě, šlo by to vzít klidně i přes Plzeň. A to je vždycky tak. Když otevřu garážová vrata a probudím plochý šestiválec hlasitým zakašláním, nechce se mi z něj vůbec vylézat. Vlastně místo psaní tohoto cancu jsem pořád měl někde jezdit. A vzít to z letiště po obědě domů třeba někudy přes Šumavu. Jak už najíždím postupně nějaké kiláky, propadám kouzlu tohoto auta naplno. Už jsem vám to tu psal víckrát a pořád mám pocit, že vám potřebuju něco o 911 Carrera 2 zase napsat. Přemýšlím, co ještě nevíte. Že je všestranná to je jasné, ale já se nedokážu pořád nabažit toho pocitu jak svůj charakter „gétéčka“ dokáže v okamžiku a na kousku volné dobré silnice proměnit v hodně sportovní auto. To se špatně porovnává s čímkoli dalším. Jakmile zkrátka probudím variocam, otáčky letí přes šest tisíc a motor se krásně rozeřve, to auto nádherně ožívá v rukách. Zrovna tak se nedokážu pořád nabažit toho specifického průjezdu zatáčkami. Předek má tendenci se trochu odlehčovat, tak je potřeba ostražitě. Jenže jakmile zatočím, auto zatočí přesně tak jak jsem chtěl. Opíše stopu tak jak si přeju a hodně brzo už můžu přidávat plyn. Ten pocit, když jdu na plyn a vyjíždím ze zatáčky je zkrátka neopakovatelný. Auto nádherně tlačí zadní kola kupředu a trakce tu mám vážně spousty. Nejhorší okamžik nastane, až se svezu někdy ve staré 911. Vůbec nevím, jestli to mám dělat. Všeho bude sice asi míň, evoluce postupuje, jenže když vidím a slyším ty staré, bude jistota, že tenhle virus mě chytí a budu to chtít taky.

Původně jsem si dokonce říkal, jestli náhodou na srazu klasických Porsche nebudu vypadat s obyčejnou 996 Carrerou 2 nepatřičně, ale opak byl pravdou. Měl jsem fakt radost, že jsem na srazu potkal několik nových úplně stejně postižených duší. A líbí se mi, že mají rádi vše s tím stuttgartským znakem od 924 po černou 997 GT3 4.0 a přes nádherné veterány 356. A tak nějak si i začínám všímat, že nad Boxsterovitým čumákem 996 se už většina lidí neošklíbá. Dokonce v Gallery Engine těch 996 je k vidění několik a musím říct, že hlavně nad širokým (widebody) provedním Turba a 4S jsem dost uslintával. A co teprve taková 993 4S s širokou zadní nápravou modelu Turbo.

Na srazu jsem potkal známého ve jeho nové 944 S2 a docela jsme si příjemně pokecali a zasnili se nad tím jaká další Porsche by se nám asi líbila. Ostatně to dělal celé dopoledne každý a v hloučcích jsme si o nich zasvěceně vyprávěli. Jirka zrovna jako já je nováčkem ve světě Porsche. A rozhodně máme plán zjistit něco víc o tom, jak jezdí koncepce „transaxle“ a Porsche s třílitrovým čtyřválcem vpředu a jak jemu naopak sedne plochý motor vzadu. Dneska jsme to už nestihli, ale je to nakonec dobře. Po tolika benzínových zážitcích jednoho víkendu nejde přidávat další. A já totiž vím, co se stane. Já budu chtít mít doma v garáži přesně takovou podobnou 944 S2 jako má Jirka a Jirka bude chtít, a to zaručeně, mít v garáži ještě jedno takové podobné Porsche jaké mám já. A to je právě na celé téhle závislosti to nejnebezpečnější.  

A to jsem vám vlastně zapomněl sdělit, že tento sraz byl mimo vzpomínky na slavného závodníka Jaroslava Juhana, věnovaný čtyřiceti letům od představení osmiválcové 928.  A 928 se taky prý neřídí špatně. Nejedna bába to tam povídala….

A našel jsem ještě i video z akce na youtube od uživatele Pavla Srpa, tak si můžete auta virtuálně prohlédnout alespoň takhle, kdo jste chyběli.