Jeep Wrangler Rubicon: Modelařina pro velké kluky

Tenhle vysoký Jeep nám na test půjčili kluci z Getcars. To je taková veselá partička nadšenců do pěkných aut, převážně amerik. Protože disponují vlastním servisem, zvládnou kompletní portfolio služeb od nákupu v zahraničí, přes dovoz a legalizaci u nás, až po úpravy světel, různý tuning, opravy po nehodách a další věci. 

Test Jeepu Wrangler jste si už na Autíčkáři mohli přečíst v minulosti, kdy Honza otestoval čtyřválcovou verzi a docela si s ní rozumněl. Zlí jazykové ale už tenkrát povídali cosi o tom, že dva litry objemu jsou na takové auto trochu málo a také by mu slušelo pár centimetrů na podvozku navíc. Naše kouzelné sluchátko má sice poněkud delší dodací lhůty, ale po třech letech můžeme stestky po testu “plnotučného” Wranglera konečně uspokojit. 

Stačí jen letmý pohled na přední masku a každému je asi jasné, že tohle není obyčejný seriový Wrangler. Dobrácká mřížka připomínající Willise je tu nahrazena speciální zamračenou z kamenům odolného materiálu, mohutný pevnostní nárazník s dvojicí masivních tažných ok a spousta přídavných světel se také na Jeepa ve fabrice nemontuje. S tímhle autem si už ve Státech někdo pořádně vyhrál a navěsil na něj ze všech stran spoustu speciálního aftermarket příslušenství. A rovnou ze startu musím přiznat, že místy bych osobně volil klidně decentnější přístup, třeba právě v té přední masce jsem zalíbení bohužel za celý týden nenašel. 

Nicméně to je věc vkusu a dneska tu nejsem proto, abych se strefoval do amerického jeepaře, který si tohohle Rubicona vyzdobil k obrazu svému, ale spíše proto, abych vysvětlil, co mě na tom všem příslušenství baví a proč jsem v názvu napsal cosi o modelařině. 

Pro zkušené offroaďáky to asi nebude nic nového, ale já, který jsem měl doposavad s Jeepem zkušenost jen z různých předváděcích akcí a setkání s testovacími auty od automobilek ve striktně seriovém stavu jsem vůbec netušil, jak moc jde Jeep naproti všem, co si chtějí svůj Wrangler trochu vyšperkovat. Krabicoidní tvary bez na modeláž náročných křivek a odhalené šrouby tomu dost pomáhají. Třeba praktický sklápěcí nášlap sloužící k pohodlnému přístupu na střechu (na fotce výše) by na jiných autech znamenal nutnost vrtání do kastle, hledání vhodných nosníků a spoustu dalších nepříjemností, navíc by šlo o nevratnou změnu. Tady stačí povolit a pak zas utáhnout čtyři šrouby pantů dveří.

Držák světelné rampy a reflektorů u předního rámu okna zase šikovně využívá uchycení zrcátek a rámu předního skla. Takže se opět obejde bez jakéhokoli vrtání či lepení, dokonce i na kabely je tu příhodná spára – prostě “plug&play”. Z věcí, co se jinde složitě plánují Jeep dělá záležitost, co se dá zvládnout během reklamní pauzy při baseballu s plechovkou piva v ruce. To mě baví.

Na instalaci pevnostního nárazníku nebo čtyřcentimetrového liftu už jsou sice potřeba obě ruce a víc nářadí, než jen šroubovák, ale pořád je to něco, co se dá zvládnout celkem v pohodě i doma. S takovou pak není divu, že ve státech, kde se zdaleka tak moc neřeší nepříjemnosti jako homologace nebo technická kontrola, je většina Wranglerů různě nazvedaných, upravených a ano, občas i brutálně zprasených. Ale myšlenka, že si každý může svého Jeepa dle libosti zprasit sám doma je svým způsobem krásná a fandím jí. 

Tohohle kousku se ale problém technické zprasenosti netýká, všecko tu společně “hraje” a je sladěné a zlegalizované. Lift a terénní pneumatiky samozřejmě trochu ovlivňují stabilitu ve vyšších rychlostech, ale pořád není problém uhánět dálničními rychlostmi. Díky zastavěnému Pentastaru (3,6 V6, 285hp) má tenhle Rubicon nejen odpovídající výkonovou rezervu, ale i příjemný zvuk. Hydroměnič ze staré školy sice zchroustá dost výkonu a není zrovna nejúspornější, ale za to řadí krásně plynule a v terénu se s ním výborně dávkuje plyn. Hardcore offroaďáci na polygonu sice říkali něco o tom, že s manuálem je to ještě větší zábava, ale pro dřeváka jako já jde o úplně ideální drivetrain. Spotřeba vysoko nad deseti litry asi nikoho nepřekvapí, ten kdo touží po úsporném autě beztak hledá v úplně jiných vodách, nicméně zrovna Pentastar jde úplně v pohodě zplynovat, takže i tahle anti-aerodynamická cihlička může být vcelku nákladově úsporná. 

Na závěr se ještě na chvíli zastavíme v interiéru. I tady došlo k několika jednoduše realizovatelným úpravám. V souladu s barevným laděním vnějšku se sem nastěhovaly červené doplňky a skutečně robustní “oh shit handles” pro přední i zadní řadu sedadel – opět jen jednoduše přišroubované do již existujících předpřipravených děr. Ačkoli jde o už poměrně starší kousek, výbava je stále soudobá, chyběl mi tu asi jen protokol CarPlay/Android Auto, ale jinak je tu vše nutné k pohodlnému cestování. Překvapilo mě, jak je vůz, i přes svoji modularitu a sundavací střechu dobře odhlučněný a použitelný pro normální cestování. Dokonce i audio je tu vcelku kvalitní, ačkoli konstruktéři museli umístit reproduktory do různých netradičních míst v rámci skeletu, aby zůstala možnost sundávání dveří a panelů karoserie. 

Spokojený jsem byl i s pěknými hnědými koženými křesly, jen můj jemnocit malinko trpěl tím, jak se jejich odstín tloukl s červenými akcenty. Jak říkám – osobně bych při ladění svého Jeepu šel jinou, decentnější cestou, ale zároveň se mi líbí, že se výrobci doplňků a automobilka samotná nesnaží nijak auditovat vkus kupujících a nechají je si vůz snadno přizpůsobit.  

Verdikt

Je nasnadě, že nazvedaný Wrangler ověšený tuningem není auto pro každého. Míra individualizace tohoto konkrétního kousku bude mít dost možná za následek různé poznámky na téma přeplácanosti v diskuzi a i na mě je černo-červený mračící se Jeep už trochu moc výrazný. Moc se mi ale líbí jednoduchost, se kterou lze různé aftermarket doplňky na vůz nainstalovat a skutečnost, že Jeep takovou tvořivost nejen nezakazuje (což je běžná praxe u jiných automobilek, kde i decentní vzhledový tuning často znamená krácení záruky), ale naopak konstrukcí svých vozů podporuje. 

Wrangler samotný je pak pravověrný offroad ze staré školy a ultimátní hračka, která svým komiksovým vzhledem a ostře řezanými hranami jasně ukazuje, že tu styl a schopnosti mimo silnici ustoupily podružnostem jako spotřeba, nebo součinitel odporu vzduchu. Ti, kteří si tohle auto kupují to vědí a mají ho přesně proto rádi. A pro cifršpiony řešící spotřebu a cenu je tu 90% zbývající automobilové produkce, kde si jistě vyberou.

A kdybyste náhodou po nějakém netradičním vozu zatoužili i vy, ozvěte se klukům do GetCars. Tohle je jen jedno z mnoha zajímavých aut, která v poslední době dovezli ze států, postupem času vám na Autíčkáři představíme i další kousky z jejich garáže. 

Technické údaje

Rok výroby: 2017
Motor: atmosférický V6 3605 ccm
Výkon: 285 koní
Točivý moment: 353 Nm 
Převodovka: automatická hydroměničová
Provozní hmotnost: 2051 kg 
Maximální rychlost: 180 km/h
0-100 km/h: 7,9 s na seriových kolech, zde exaktně neměřeno, ale bude to kolem 10s
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 11,2 l/ 100 km
Spotřeba v testu: 15,3 l/ 100 km
 

Za parádní fotky děkujeme jako obvykle Radkovi.