Volvo EX30 Core: Sympatický prcek má mnoho kladů, ale za šetření se platí

Volvo EX30 představuje vstupenku do světa značky – je totiž tím nejlevnějším Volvem, které v nabídce naleznete, a proto možná trochu překvapí, že jde o elektromobil. Zároveň je také tím nejmenším vozem se švédskou vlaječkou na sedadlech. Už při svém uvedení zaznamenalo obrovské, ale hlavně pozitivní ohlasy. Právě načasování příchodu bylo z pohledu našeho malého českého trhu skvělé – pár měsíců po jeho premiéře totiž začal stát podporovat nákup čistých vozů, a právě Volvu se tím pádem možná až nad očekávání dařilo. Vždyť si ho vybralo dokonce víc nových majitelů než domácí Enyaq. Jedním z důvodů byla i velmi zajímavá startovací cena 869 tisíc korun – za ni jste mohli získat auto, které vidíte na fotkách.

Pojďme tedy rovnou ke konkrétnímu kousku, který přede mnou stojí. Základní výbavu Core poznáte na první pohled podle střechy, která je ve stejné barvě jako zbytek karoserie. Už od druhé verze Plus je vršek vozu lakovaný kontrastní černou. Bez příplatku je auto takto obláčkově modré (barva Cloud Blue), ale lze volit i mezi dalšími „nekonfliktními“ možnostmi – bílou, černou a šedou. Opěr od verze Plus se přidává zajímavá možnost – zářivě žlutá Moss Yellow, která se k hravému charakteru auta skvěle hodí. Ve všech barvách se ale EX30 líbí širokému okolí. Volvo zde skvěle zvládlo zasadit své typické designové prvky do menšího balení.

Vpředu zaujme plná maska a jednoduše pojaté logo, z boku vykrojené blatníky, které opticky ještě zvětšují základní osmnáctipalcová kola, a nápis EX30 na C sloupku. Vzadu pak upoutají pozornost především světlomety, jejichž tvar vzbuzuje očekávání – tady by se mohla odehrávat pěkná světelná show. Nakonec ale nesvítí celý ovál, nýbrž jen boky. Další pár světel je ale umístěn ve sloupcích kolem okna, takže nakonec EX30 svítí poměrně originálně a novější modely tento styl přebírají.

Přesuňme se do interiéru. I tady je několik novinek, se kterými model v rámci značky přišel jako první. Především ruší displej před řidičem, což chce ze začátku trochu zvyku. Stačí ale pár jízd a člověk se přizpůsobí. Přesto bych za alespoň malý displej byl rád – stačil by jen třeba ukazatel rychlosti, dojezd a maximální povolená rychlost. Ale to, co mi chybí pod volantem, plně nahrazuje středová obrazovka, která je zkrátka skvělá. Má krásnou a jednoduchou grafiku, velké číslo rychlosti si můžu posunout k rohu u řidiče, zobrazuje jak procenta, tak zbývající kilometry, ale hlavně přináší pro Volvo úplně nový systém. Ten představuje velký skok kupředu, i když se drobnější výtky najdou  – třeba nemožnost jakékoli změny na základní obrazovce. Chce to trochu zvyku, ale pak už stačí vždy maximálně tři kliknutí, a dostanu se všude. Můžu si také snadno vypínat a zapínat různé asistenty (třeba u hodně agresivně nastaveného hlídání pozornosti je to opravdu potřeba) nebo zobrazit pěkné grafy spotřeby. Při nabíjení zas využiji možnost her, přehrávání YouTube a další podobné „nezbytnosti“ moderního světa.

A co zbytek kabiny? I tady je vidět maximálně minimalistický přístup. Třeba ovládání oken se přesunulo ze dveří na středový tunel, čímž se ušetřilo pár metrů kabelů. Vzadu zas chybí výdechy klimatizace a celkově není výběr materiálů v kabině ve standardu, na který jsme u této automobilky zvyklý. Přesto se zde našel prostor na spoustu pěkných drobností, které situaci zachraňují – třeba chromované kliky dveří působí opravdu krásně, robustně a hodnotně. Velmi chytře a funkčně vypadá i celá středová konzole s vyjížděcími držáky na nápoje. Chybějící schránku před spolujezdcem nahradila obdobně objemná ve středovém panelu. Škoda jen, že ji lze otevírat pouze přes displej.

S čím jsem nakonec tak velký problém neměl, byla prostornost. Důležité je nejdříve upravit očekávání – EX30 měří na délku 4,23 metru. Vždyť je ještě o 3 centimetry kratši, než byl v minulosti malý třídveřový model C30. S malými dětmi se s ním však dá docela dobře fungovat a vzadu odveze i dospělé, aniž by museli obětovat své dolní končetiny. I kufr je přítomen v přiměřené velikosti. Možná nejde o vhodný vůz na čtrnáctidenní přesun poloviny domácnosti do kempu v Chorvatsku, ale prostornost k účelu, na které bylo EX30 navrženo, je velmi slušná.

A technika? Na první pohled super. Především potěší, že i v této nejzákladnější variantě dostanete elektromotor o výkonu 272 koní (200 kW). Skoro si myslím, že výkonnější auto za méně peněz na trhu není. Poháněna jsou pouze zadní kola (ve vyšších verzích jsou v nabídce čtyřkolky) a kombinace okamžitého točivého momentu a vysokého výkonu v malé karoserii umí vykouzlit skutečně příjemné svezení. Na nějaké hrátky s rozevlátou zádí to není, protiprokluzový systém pracuje možná až moc opatrně a nedovolí mi se sklouznout ani po deštěm zmáčeném parkovišti, ale zrychlení z nuly na sto za 5,7 vteřiny může závidět i leckterý sportovní spalovací vůz.

Jízda je velmi příjemná. Kola se nacházejí v rozích karoserie, takže zde jsou minimální převisy a na auto tak působí menší setrvačné síly. Karoserie je velmi tuhá a podvozek s velkými koly se tak má o co opřít. Ač je tedy auto malé vzrůstem, chováním na silnici působí jako o dost dospělejší vůz. Díky zadnímu náhonu volant při zrychlování nikam netahá, a přestože Volvo k rychlé jízdě nijak nevybízí, a vlastně se ji snaží co nejvíce zamaskovat, překvapivě si s ní umí i dost dobře poradit.

Celému vozu dává energii v podlaze uložená LFP baterie o celkové kapacitě 51 kWh, využitelná činí 49 kWh. V nabídce najdete ještě větší 69kWh baterii, která je k dispozici pro dvě vyšší výbavy. V této základní verzi slibuje Volvo dojezd až 337 km v kombinovaném cyklu podle WLTP. Doma se z wallboxu dá nabíjet rychlostí 11 kW, což je dnes nejběžnější hodnota, na cestách z DC stanice auto zvládá nejvíce 134 kW. Podle mě je takto koncipovaná baterie zcela dostatečné pro kompaktní vůz, který bude jezdit spíš kolem měst a uvnitř nich. Na pravidelné dálkové cestování má Volvo v nabídce vhodnější modely.

Až sem to vlastně pro EX30 nevypadá zle – auto je velmi pěkné zvenku, uvnitř je zaměření na cenu sice znát, ale dohání to sympatickými detaily, motor má síly na rozdávání a baterie na nejběžnější užívání úplně stačí. Jenže jsou tu určitá specifika, která se pojí právě k nejlevnější výbavě Core, a na ty měl být majitel připraven.

Hned jako první zaujme přístup k autu. Ten obstarává „klíč“ v podobě karty, již je nutno přiložit na určené místo na sloupku řidičových dveří, a tím se auto odemyká a zamyká. Jiná možnost není a karta na sobě logicky nemá žádná tlačítka. Možná to takhle napsané nezní zle, ale věřte, že v reálu je otevírání auta dost otravné. Pomohlo by, kdyby odemykání fungovalo třeba i přes dveře spolujezdce, ale to bohužel nejde.

A tím to nekončí – po nastoupení do auta musím kartu umístit k nohám na středovém panelu, jinak není možné nastartovat. Je to místo, kde se od druhé výbavy nachází nabíječka na mobilní telefon. Ta zde ustoupila právě senzoru karty. Nejen že je to poměrně nízko, hlavně ji tam ale stále zapomínám, protože díky své barvě splývá s okolím. Musím říct, že tohle řešení mě vyloženě nutí sáhnout po druhé výbavě Plus, kde k vozu dostanu keyless přívěšek na klíček a auto se tak odemyká již při přiblížení. Také je zde možnost přístupu přes mobilní telefon.

Dalším detailem je třeba otevírání kufru. Již od druhé výbavy je vše elektrické a pohodlné, ale tady musíte všechno obstarat ručně – v kabině není pro kufr žádné tlačítko a logicky ho nenajdete ani na kartě. Jediná možnost je tedy přímo na víku kufru zmáčknout nenápadný obdélníček nad písmenem L. Ale co potom? Víko kufru cca dva centimetry odskočí a není za co chytit. Je tedy nutné protáhnout konečky prstů třeba kolem světel a kufr zvednout. Ještě jsem to zkoušel přes stěrač, ale myslím, že se to jeho plastové krytce moc dlouho líbit nebude. Chápu, že madlo nezapadá do designové koncepce zádi, ale v tom případě asi bylo vhodné dát elektrické otevírání i do základní výbavy.

Každá z těchto drobností by mě asi přinutila si připlatit za druhou výbavu a hned by se s autem žilo veseleji. Jenže pak bych možná připlácel i za větší baterii. Nechápejte mě špatně, já mám malé baterie v elektromobilech opravdu rád a fandím jim. Klidně bych začínal na 40 kWh kapacity, což by pro určitou část úplně stačilo, navíc by se snížila cena vozu a ze vzácných surovin by bylo možné vyrobit víc aut…

Jenže Volvo má prostě vysokou spotřebu. Ano, podmínky s teplotami těsně nad nulou nebyly ideální, přesto jsem se chvíli obával, jestli není něco špatně s konkrétním autem. Až údaje ostatních uživatelů mi potvrdily, že jde o běžný stav věcí. S Volvem jsem jezdil v průměru za 25 kWh, a to je přibližně o 5 kWh více, než bych čekal. Nejde o cenu, ale o to, že právě u malé baterie to dost ovlivňuje dojezd auta. Ale dobře, sice si vezme trochu víc a dojedu trochu míň, ale na druhou stranu se hezky svezu a u rychlonabíječky zastavím zkrátka o něco dřív.

A právě při rychlonabíjení mě čekalo poslední nemilé překvapení. Ono totiž vůbec nebylo rychlé. Když jsem jel z Prahy po dálnici do Českých Budějovic, přišla mi vzhledem k zahřáté baterii (po 150 km jízdy) a nízkému stavu nabití (21 %) rychlost pouze 55 kW jako nepřiměřeně nízká, ale co bych za ni v dalších dnech dal. Druhý den auto nabíjelo jen okolo 25 kW. Postupně jsem na to přišel – LFP baterie v tomto Volvu dosahuje slušného nabíjecího výkonu kolem 50 % kapacity, ale když máte pod 20 %, umí překvapit mimořádně nízkými čísly. Zas tak moc to nevadí – opět zmíním, že na velké cestování jsou u Volva jiné vozy. Základní EX30 bude jistě volbou spíš na krátké každodenní poskakování. Výhodami této technologie by na druhé straně měla být delší životnost baterie s nižším poklesem kapacity a taky jí tolik nevadí nabíjení na 100 %, což se hodí, když je dojezd menší. Pokud bych ale chtěl pravidelněji cestovat dál, určitě bych se zaměřil na větší baterii. Nejen kvůli větší kapacitě, ale i kvůli jiné chemii (lithium-iontová). Tam už bude nabíjení jistě veselejší  – výrobce udává 158 kW.

Závěr

Takže jak si Volvo EX30 vedlo? Musím říct, že jsem se na test opravdu těšil. Volvo mám rád, vždyť jedno už dlouhé roky vlastním, a právě EX30 by mohla být kandidátem při obměně. Díky slušné pořizovací ceně nových vozů by pro mě třeba čtyřletá ojetina mohla být dosažitelná a nejnižší výbavy budou jistě cenovému limitu nejblíže. Samotné auto mě vlastně potěšilo. Zvenku je originální a „mladistvé“, přesto si nese typické rysy značky a jeho příbuznost s většími modely je každému jasná. Uvnitř se nakonec i tomuto prckovi daří usadit celou rodinu a vzadu mají děti prostoru dost. Materiály sice přepychem nehýří, ale zpracování nebo design jsou v pořádku. Nový infotainment má možná omezenou individualizaci – uzamknutá základní obrazovka neumožňuje přidat graf spotřeby, ale celkově se jedná o pozitivní krok vpřed. Výborný je pak silný elektromotor a jízdní projev. Tohle by mě rozhodně bavilo.

Jenže zároveň jsem narazil na drobnosti, které by mi každodenní užívání dosti znepříjemňovaly. Naštěstí jde větší polovina vyřešit volbou druhé výbavy Plus, která řeší jak odemykání auta na dálku (třeba i mobilem), tak kufr a navíc přidává třeba i asistenční systém ProPilot, lepší audio Harman Kardon (i když i základní hraje velmi slušně) nebo ambientní osvětlení interiéru. A jako by Volvo o tomto problému vědělo – v současnosti je (trochu nepochopitelně) druhá výbava Plus nejlevější volbou, protože začíná na 979 tisících korunách. Základní Core zdražila na 1,034 milionu. Důvodem nakonec je, že k základu Core nelze objednat menší baterie. EX30 nám už ale rozhodně nezačíná na 869 tisících, jako když vstupovala na trh.

Poslední otázkou je volba velikosti baterie a tady bude záležet na užívání auta. Slouží jako druhé v rodině na každodenní jízdy? Pokud máte možnost nabíjet doma přes noc, základní kapacita by klidně mohla stačit a s Volvem by se žilo hezky. Jestli má ale nahradit hlavní vůz a absolvovat častěji i delší trasy s nabíjením po cestě, asi bych zvážil příplatek za verzi Extended Range (prodloužený dojezd = větší baterie), která by měla dosahovat lepších nabíjecích rychlostí.

Technické údaje

Výkon: 200 kW
Točivý moment: 343 Nm 
Provozní hmotnost: 1840 kg 
Maximální rychlost: 180 km/h
0-100 km/h: 5,7 s 
Spotřeba (WLTP): kombinovaná 17,1 kWh/100 km, město 13,1 kWh/100 km
Spotřeba v testu : průměr 25 kWh/100 km při rovnoměrném rozložení okresky/město/dálnice
Udávaný dojezd (WLTP): 337 km
Kapacita baterie: 51 kWh (využitelná 49 kWh)
Rychlost nabíjení: AC 11 kW / DC 134 kW