Volkswagen Polo 1.0 MPi Limited: Kamarád do města ze staré školy

V dnešní době je již málo aut, která nejsou plně prošpikovaná elektronikou a nedělají podstatnou část úkonů za vás. Není se čemu divit, dnešní doba, respektive poptávka trhu, si to žádá.

Najdou se ještě vozy, v nichž je řada věcí analogová, automatiky mají pomálu a pod kapotou sídlí motor, který má díky své jednoduchosti předpoklady k tomu, aby nebyl v budoucnu servisně náročný? Odpovědí bude dost možná mnou testovaný Volkswagen Polo s motorem 1.0 MPi.

Městský prcek slaví 50 let

Polo, které spadá do kategorie supermini, letos slaví 50 let na scéně. Za tu dobu si tento model vydobyl pevnou pozici v segmentu malých městských vozů, zejména pak na evropském trhu. Na základech čtvrté generace vznikla Škoda Fabia, o které jsem psal ve svém předešlém testu, přičemž vozy sdílejí stejnou platformu dodnes.

Dnešní Polo je tu už ve své šesté generaci, a přestože za tu dobu ušlo, vlastně ujelo, kus cesty, některé věci zůstaly. Stále se jedná o nejlevnější vstupní model v nabídce VW a stále jde o relativně jednoduché vozidlo, jehož údržba by vás nemusela v budoucnu stát balík, hlavně co se této základní specifikace týče.

I v základu vypadá dobře

Málokdo by tipoval, že před ním stojí právě základní varianta Limited. Pravda, ona se zvenku, až na pár detailů, zase tolik neliší. Kór když na testovaném kousku najdeme příplatková litá kola. Ano, to znamená, že s „cenou od“ máte plechové disky, o které se nemusíte zase tolik bát. Jediné vnější rozlišovací prvky představují dekor masky (příplatek má stříbrné lemování) a světlomety.

Ty přední vypadají na první pohled jako klasické halogeny, přesto jsou osazené LED žárovkami. Navíc má grafika lamp současný typicky světelný podpis Volkswagenu. Koncové svítilny jsou v příplatkové variantě rovněž odlišné, přesto i ty základní mají technologií LED.

Vůz se drží typických současných tvarů a křivek produkce vycházející z bran Wolfsburgu. Dalo by se říct, že to je takový menší Golf, čímž nebudeme asi daleko od pravdy… Celkově Polo působí střídmě a jednoduše, avšak hodnotně a moderně. Vesměs jsem se setkával s pozitivními ohlasy na jeho vzhled, včetně názoru na lehce atypickou barvu Ascot Grey.

Takřka vše, co vážně potřebujete

Ona již zmiňovaná střídmost a modernost se promítá i do kabiny. Hodilo by se takové to klasické novinářské klišé: „Nenadchne, ale neurazí.“ A bude to celkem trefné vyjádření.

První, čeho si tady člověk všimne, je celkový pocit temna. Zatmavená boční skla, sedačky v kombinaci šedé a černé, černé koberce, šedočerná palubovka bez dekoru… Tedy on tam panel dekoru je, a to v podobě jemných třpytek, jenže si jich všimnete až na ostrém přímém světle, jinak se dotyčný prvek tváří jako obyčejný plast.

Co možná některé lehce zamrzí, je věnec volantu, který ostře kontrastuje s dosti hodnotným středem, jenž nabízí hromadu tlačítek pro ovládání multimédií a palubního počítače. Věnec je obyčejný černý kus měkčeného plastu, přičemž jsem zaslechl i stížnosti, že někomu v rukou prokluzuje. Zase však mějme na paměti, že se jedná o základní specifikaci a s těmito skutečnostmi se musí tak trochu počítat.

Sedačky jsou rovněž obyčejné, ale na běžný provoz dostačující. Jenom dlouhé dálniční přesuny mohou být pro některé typy postav méně komfortní. To stejné platí i pro cestující v zadní části. Prostoru pro průměrného Evropana je tu dost, akorát vyšší cestující by už mohli mít v plném obsazení krapet problém.

Mechanické otáčecí ovladače nastavení panelu topení/ klimatizace možná vyvolají u řady lidí úsměv na tváři, ne však v podobě výsměchu. Vsadím se, že v dnešní době dotykových displayů by se nejeden uživatel nejraději vrátil ke klasickým „sporákům“, jaké jsou zde. Plusové body za mě sbírají i držáky na pití ve středové konzoli, ty v předních dveřích dokonce pojmou i jedenapůllitrovou láhev.

Kufr nabídne slušný prostor, jenom moc nechápu plechová záda zadních sedaček. Pod podlážkou zavazadelníku se sice v testovaném kuse nacházela pouze lepící sada, avšak podle tvaru prohlubně počítá výrobce i s možností dojezdového kola, čímž Polo získává další plusový bod.

Infotaiment je rychlý, ale…

Budíky ukazují všechno, co potřebujete, snad bych jenom uvítal o něco výraznější ukazatel rychlosti v módu přehledu jízdních dat, ale to je detail. Vedle displeje najdeme stav palivové nádrže a na druhé straně dokonce i ukazatel teploty chladící kapaliny! To už se dnes málokdy vidí.

Radiomapa uprostřed nabízí všechny potřebné funkce, žádné hlouposti navíc. Dotyková obrazovka reaguje rychle a bez zasekávání, postěžovat si však musím na propojení s telefonem. Stejně jako u Cupry i tady občas docházelo  k nahodilému přerušení spojení nebo navázání připojení přišlo se zpožděním. Což je trochu škoda, když systém jinak fungoval velmi slušně a ani audio nebylo marné zejména s ohledem na fakt, že se jedná o základní verzi.

Druhou menší výtku mám k asistentu jízdních pruhů. Systém mi na můj vkus občas hrábnul do řízení s větší vervou, než bych očekával. Tu a tam také nevěděl, kterou čáru ve zúžení brát jako tu správnou, a někdy si nesprávně načetl spáru ve vozovce. Kdo z výrobců s tím ale problém nemá… 

Do třetice je tu systém start – stop. Nebyl jsem sám, kdo došel při popojíždění na křižovatce nebo v koloně až k rozčílení  Občas se prostě stane, že se řídící jednotka nepohodne se spojkovým pedálem, auto vypne a vy jste nucení nastartovat manuálně. Tohle celé nějakou notnou sekundu zabere a tak si koledujete přinejmenším o klakson od auta za vámi. Opět mi to přijde škoda, když vezmeme v potaz skutečnost, že zbytek asistentů je docela povedený. Příliš neotravuje dokonce ani upozornění na překročení rychlosti, které jde navíc jednoduše vypnout nebo nastavit pouze vizuální výstrahu, a to třemi dotyky na obrazovce. Na druhou stranu musím pochválit výrobce za umístění klasického vypínacího tlačítka start-stopu hned vedle řadicí páky – jedním stiskem je problém vyřešen.

Start postaru

Stejně jako je postaru uvnitř ruční brzda, nacházíme zde i zapalování ze staré školy. Žádné tlačítko START/STOP, ale hezky otočení klíčkem. Po krátkém zamotání startéru se k životu probudí tříválcový atmosférický litrový motor, který nese označení MPi a disponuje výkonem 59 kW. Nebudeme si nic nalhávat, trhač asfaltu to není. Znovu ale připomínám, že se tu bavíme o základní variantě Pola, které je uzpůsobené hlavně na městský provoz. V takovém prostředí výkon bohatě stačí, jednotka se má i čile k světu, takže na semaforu nezůstanete za ostatními, navíc má dostatek elánu na proplétání se ulicemi díky solidní porci točivého momentu i v nižších otáčkách.

Na cestách mezi městy se také neztratíte, jenom na dálniční přesuny už to není to pravé ořechové. Dostat se nad rychlostní limit jde, ale v rámci zachování spokojenosti obou stran se spíš uvolíte k cestovatelskému tempu 110 – 120 km/h.  Trochu mi chyběl tempomat, můžete si však za něj připlatit a ani nestojí moc peněz - 5 200 Kč. Naopak musím vyzdvihnout odhlučnění, které funguje dobře i právě ve vyšších dálničních rychlostech.

Jediné, co mi úplně nevyhovovalo, byl projev agregátu při rozjezdu z nuly, kdy se od něj v určitém spektru otáček přesune značná část vibrací do kabiny.

Manuální pětistupňovou převodovku snad asi nemusím nikomu představovat. Je stále stejná jako na začátku milénia ve čtvrtém Polu, respektive v první Fabii. Rozdílem je asi hlavně hezčí hlavice voliče kvaltů. Má pořád stejný chod, kdy se střídá menší odpor s větším a zpátečku řadíte k sobě a dopředu, poté co ji tzv. zamáčknete do podlahy. Dnes už docela archaická almara, ale proč zahazovat něco, co funguje dobře a je roky prověřené?

Zavěšení je nezmar

Podvozek mě těšil po celou dobu testu. Netuším, jak moc se liší od Fabie Monte Carlo, kterou nedávno testoval kolega Jarda. Pocity z něho byly dost podobné, přesto tam nějaký rozdíl je. Hlavně při ostřejším průjezdu zatáčkou auto mírně „zaplave“, nicméně tuto skutečnost přisuzuji spíše obutí, respektive patnáctipalcovým pneumatikám s vyšším profilem.

Zmíněné chování mi však vůbec nevadilo, protože Polo se tváří, jako by ho tato skutečnost absolutně nezajímala a jede dál s velkou dávkou jistoty. Navíc vás podrží, i když to přeženete víc, než jste plánovali.

Někdo si možná řekne, že auto bude v tomhle nastavení tvrdé a uskákané… Vůbec ne. Pravda, víte asi o každém hrbolu, který jste přejeli, ale malý Volkswagen opět jede stylem: „Nezájem!“ a přes dané nerovnosti se jenom přehoupne. Takže pokud někdo nerad hledá stopu ve vozovce, aby se vyhnul všem hrbolům a výtlukům, vůbec mu  nebude vadit, když jich pár přejede. Nemluvím samozřejmě o extrémních dírách zvíci malých pastí na mamuty. Přitom žádné odskoky, žádné otřesy. Na město je Polo vážně dobře připravené.

Náběh brzd už není tak oslnivý, ale ani vyloženě špatný. Ze začátku jde chod pedálu měkce, celková efektivita brzdové soustavy je na tohle auto víc než dostačující.

Verdikt

Polo je postavené na míru provozu v aglomeracích. Pokud nebudete cestovat po dálnicích a nevadí vám projev tříválcového atmosférického agregátu, je litrové MPi dost možná správná volba. Jezdit pod 6 litrů na sto nemá problém ani v městském provozu.

Podvozek je na vynikající úrovni, a přitom by to pro zamýšlené použití ani nebylo třeba. Vnitřní prostor nabízí vše, co  k životu s vozem do města opravdu potřebujete. Posílám do Wolfsburgu pochvalu za dobrou práci. Pokud opominu malichernosti typu propojení systému s mobilem a zlobivý systém udržování v pruzích, je základní Polo Limited zdařilé a vyspělé auto, tím spíš s přihlédnutím k ceně.

Technické parametry

Motor: 1.0 MPi – atmosférický tříválec
Výkon: 59 kW
Točivý moment: 93 Nm 
Převodovka: manuální 5 st.
Maximální rychlost: 171 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 15,5 s
Provozní hmotnost: 1133 kg 
Tabulková průměrná spotřeba: 5,4 l/ 100 km
Skutečná průměrná spotřeba: 5,7 l/ 100 km
Základní cena: 389 900 Kč
Cena testovaného kusu: 450 500 Kč