Tři a půl metru sladké Itálie. Fiat 500e Giorgio Armani nepotřebuje rozum ani logiku

Už za pár týdnů bude ve fabrice Carrozzerie Mirafiori zahájena výroba Fiatu 500 s hybridním pohonem. Než se ale očekávaná novinka objeví i na našem trhu, pojďme si zkrátit čekání a těšení jednou sběratelskou specialitkou. Pětistovka v čistě elektrickém provedení byla nějakou dobu jedinou možností, jak si ikonického hrdinu italských velkoměst dopřát. Vzhledem k cenovce, která je s ohledem na velikost auta ne právě lidová, jich na tuzemských silnicích nejezdí mnoho – pokud však chcete svou výjimečnost dotáhnout ještě dál, je tu pro vás limitovaná edice Giorgio Armani., která vznikla u příležitosti návrhářových loňských devadesátin.

S Fiatem 500 se to má podobně jako s Vespou. Z hlediska techniky obvykle nepřináší nic omračujícícho a ani ve výbavě nenajdete žádné extra buřty, které by ospravedlňovaly jeho sebevědomou cenovku. Jenže pak je tu až do nebes šplhající hora stylu, historická tradice a jméno. Fiátek, stejně jako Vespa, zkrátka nemá sobě rovného, a kdo po něm zatouží, nebude jeho parametry srovnávat s potenciálními konkurenty. Těch navíc – pokud se tedy zaměříme na pidirozměry, které jsou jeho hlavní výhodou – mnoho není. Kia Picanto má ještě o pár čísel méně, jinak jsou však všechna miniauta větší, včetně Hyundaie Inster a dokonce i Dacie Spring.

Člověku, který zatouží po Fiatu 500e Giorgio Armani, budete každopádně těžko vysvětlovat, že by mohl mít Spring za poloviční cenu nebo Inster s o 100 kilometrů delším dojezdem. Za předpokladu, že náleží k patřičné příjmové skupině, mu to bude jedno. Nehledá totiž výhodnou nabídku ani praktické benefity. Hledá emoce a pocit výjimečnosti, mluví z něj čirá marnivost. Máte-li tedy pocit, že image je na nic, jste tu na špatné adrese. 

Oblek od Armaniho

Edice Giorgio Armani je „pouhým” luxusním oblekem, do nějž můžete Fiátka zahalit. Více prvků samozřejmě nabídne i výbava, ale styl je to, oč tu běží především. Temně šedozelená barva je na první pohled nenápadná, ale čím déle se na ni koukám, tím povedenější mi připadá. Zvenčí ji doplňují 17palcová kola s odvážným designem monogramu GA, plaketky s návrhářovým autogramem a hravý spoiler nad zadním okénkem. K mání je ještě druhá barevná varianta, keramická béžová, tu jsem však naživo neviděla, budu se tedy držet „svého” tmavého kousku. Vnější design je laděný tak, aby nic nevyčnívalo – co není tmavě zelené, to je černé a vzniká tak elegantní celek tón v tónu bez jakýchkoliv kontrastních prvků. Vyjádřeno slovy to zní asi dost nezajímavě, v reálu je však auto mimořádně pohledné.

Podobnou šedozelenou barvu dostal i interiér s koženkovými sedadly. Vzhledem k aktuálně panujícímu počasí nedokážu zhodnotit, zda by se mi v nich v horku potilo pozadí, teď mne zajímala spíš funkce vyhřívání, která samozřejmě nechybí na předních sedačkách ani na volantu. I když nejde o pravou kůži, díky efektnímu prošívání a logu vyraženému do hlavových opěrek působí dostatečně prémiově. Na lehce „záchodový” vyšší posez si člověk za chvíli zvykne a v přední části je dostatek místa, aby se řidič a spolujezdec nemuseli přetlačovat lokty. 

Stojím před domem a nechce se mi z auta

K vrcholné verzi Giorgio Armani patří kromě originální barevnosti i palubní deska obložená laserem vyřezávaným dřevem. Tuto informaci jsem si musela najít ve specifikacích, neboť jsem sama nebyla schopná materiál identifikovat. Jeho vzor sice dřevo připomíná, na dotek však působí spíš měkce, trochu jako tužší textilie. S okolní zelení si perfektně rozumí a celkový dojem z interiéru je přesně takový, jaký si ve stylovém autě člověk představuje. Na všechno se hezky kouká a čas se tu tráví velmi příjemně, hravý šmrnc dodávají obrázky v úložných přihrádkách.

Příjemné prosvětlení dává kabině střešní okno a hudbu si pustíte z audiosystému JBL – oba tyto výbavové prvky jsou vyhrazeny pro vrcholnou verzi GA a do jiných si za ně nemůžete ani připlatit. Když přijedu po pochůzkách domů, vůbec se mi nechce vylézat ven a pokračovat v denním programu. Tak dobře se tu vegetuje.

Jižanskou osobnost nezapře

Dozadu si samozřejmě sedne jen někdo, kdo je ochoten vyměnit pohodlí odvozu za dočasnou pozici skrčence. Pokud jde o děti, na zadních sedadlech najdete dva úchyty isofix, autosedačky sem tedy umísti lze. Manipulace s miminkem bude kvůli chybějícím zadním dveřím asi dost nepohodlná, větší „chodící” děti, které se zvládnou na své místo usadit sami, už nejspíš zvládnete převážet vzadu v pohodě, jen s trochou snahy navíc. Ideální mamacar Fiátek pochopitelně není, záleží ovšem na prioritách, v tomto případě hlavně na lokalitě, kde budete jezdit. Ve velkoměstě, které praská ve švech, možná rádi přežijete trochu té gymnastiky s dětmi výměnou za hladší průjezdy a parkování. 

Infotainment se v ničem neliší od běžné pětistovky. Má hezkou ostrou grafiku, pohyb v menu je logický a jedinou výtku mám k rychlosti systému. Na provedení jednotlivých pokynů si občas počkáte. Trochu otravné je taky vypínání rychlostního asistenta – těch kliků je prostě už moc. Zcela v intencích italského naturelu si občas Fiátek počíná trochu nevyzpytatelně. Někdy se nastartuje na první dobrou, někdy si vyžádá druhé zmáčknutí startovacího tlačítka. Tuším, že figl je v délce stisku, rozdíl je to ovšem velmi malý.

Na druhou stranu oceňuju, že se auto startuje i vypíná podobně jako spalovací ekvivalent a svévolně se nezhasíná, když třeba potřebuju na chvilku vyskočit ven. Dobře řešená je i parkovací kamera, na níž je vidět reálný konec auta, není tedy třeba odhadovat, jak velkou rezervu tam inženýři nastavili. Díky tomu se dá narvat do tak malých parkovacích mezer, jaké bych jinak ani nezkoušela.  

Auto, které má každý rád

Prohánět se městem v miniaturním autě je disciplína, která mě v posledních letech baví čím dál víc. Kapesní rozměry a motokárová konstrukce mají s elektrickým pohonem ještě širší možnosti k prokázání svého talentu. Fiátek je jako tryskomyška, co bezstarostně kličkuje mezi dodávkami i obřími SUV, aniž by jí to měl kdokoliv za zlé – vždyť je tak roztomilá! V situaci, kdy vás dotčený řidič obvykle vytroubí do bezvědomí, se na Fiátek jen shovívavě usměje. Tohle auto prostě vzniklo proto, aby šířilo dobrou náladu. Otočí se na pětníku, projede i tam, kde ostatní čekají na širší mezeru a nic si nedělá z toho, že u supermarketu někdo parkuje šejdrem jak jelito, protože se vždycky vejde. Mít možnost domácího nabíjení a trochu víc peněz, přesně takové městské autíčko bych chtěla mít v garáži. 

Akumulátor s kapacitou 42 kWh sice neposkytne žádný působivý dojezd, ale zase ho stačí připojit jen na chvilku, a dostupné kilometry utěšeně přibývají. Stačí na to rychlonabíjení výkonem 85 kW a 11 kW palubní nabíječka, tedy opět nic omračujícího. Ve městě ovšem člověk stejně jen poskakuje na malé vzdálenosti, a kdyby šlo do tuhého, nějaká nabíječka se tu vždycky najde.

Šetřit pomáhají také úsporné jízdní módy Range a Sherpa, které v různé míře omezí výkon i razanci akcelerace a naopak zvýší rekuperaci. Jiná regulace rekuperace a elektrického pohonu obecně k dispozici není. Režim Range jsem si docela oblíbila, neboť umožňuje řízení jedním pedálem a výkonový sešup ještě není příliš výrazný. Sherpa je tu pro situace, kdy už vám skutečně teče do bot. Maximální rychlost omezí na 80 a bez milosti vypne topení či klimatizaci. V nejdrsnějším eko režimu by však měl Fiátek ve městě ujet i 460 kilometrů. K tomu, abych to vyzkoušela v praxi, jsem ovšem neměla nervy a vlastně ani důvod.

Verdikt

Jste ochotní za stylové miniautíčko utratit skoro milion? Skupina těch, co odpovědí ano, asi nebude příliš početná. Oč je jich však méně, o to budou spokojenější. Elektrický Fiátek je sám o sobě boží (nejlevnější 95koňovou verzi pořídíte za akční cenu už od 599 900 Kč) a do města si vlastně lepší auto neumím představit. Je skladný, mrštný, při domácím nabíjení úsporný na provoz a k tomu nesmírně charismatický. Hbitosti, kterou mu dává točivý moment elektromotoru, spalovací verze zkrátka nemůže konkurovat. Edice Giorgio Armani je přidanou hodnotou pro ty, kdo mají rádi krásné věci, chtějí se s nimi těšit každý den a nemají problém za to zaplatit. Jestli se v budoucnosti zhodnotí do investičního youngtimeru, si opravdu netroufám odhadovat, právě teď však dokáže svému řidiči přinést spoustu radosti a pocit, že se vozí sakra cool károu – i když je to jen 3,5 metru dlouhý prcek.

Technické údaje:

Motor: synchronní elektromotor s permanentními magnety
Kapacita akumulátoru: 42 kWh
Výkon: 87 kW (118 k)
Točivý moment: 220 Nm 
Pohon: přední kola
Maximální rychlost: 150 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 9,5 s 
Dojezd dle WLTP (kombinovaný): 320 km
Spotřeba v testu: 16,4 kWh/100 km
Základní cena: 729 900 Kč (akční 599 900 Kč)
Cena verze Giorgio Armani: 1 049 900 Kč  (akční 919 900 Kč)