Mercedes-Benz W113 280 SL (Pagoda): Staré dobré časy

Jako asi každý jiný magazín se i my v Autíčkáři zabýváme novými auty. Sledujeme vývoj tohoto odvětví průmyslu, projíždíme testovací kousky téměř všech automobilek, sem tam se i zúčastníme nějakého odhalení žhavé novinky, a o tom všem mezi sebou živě diskutujeme. Ta podstatná část z našich diskuzí se pak prostřednictvím článků dostává i k vám.

Děláme to proto, že si chceme udržet „prst na tepu doby“. Občas, nejčastěji po odhalení nějakého zvlášť exuberantního vozu plného dynamických tvarů a barevného interiérového osvětlení, se nám však stane, že si místo toho raději zavzpomínáme na dobou dávno minulou, kdy byly silnice klidnější, holky veselejší a auta zajímavější. 

Ach ta nostalgie, ta má sílu

Ano, nostalgie je mocná čarodějka, nutící nás zapomínat na to špatné a zveličovat si to dobré z let dávno minulých. Avšak jak budete sami jistě souhlasit, odolává se jí vážně špatně, zejména, když máme to štěstí se s nějakým automobilem z historie setkat tváří v tvář. A je to ještě tak asi pětkrát těžší, když se jedná o otevřený klasický Mercedes z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

V tomto případě se už opravdu nejde ubránit zasněnému rozplynutí se v idealizované minulosti, a pak se dějí takové věci jako focení za přítomnosti krásné dámy v šatech s retro puntíkovým vzorem a v prostředí vzpomínkového hotelu postaveného v bruselském stylu, jak vidíte na přiložených fotografiích. Ano, tentokrát jsme šli vážně daleko. Akorát že my si nemohli pomoci, jen se na ty scény podívejte.

Dnešním článkem se vám tak pokusím zprostředkovat ty samé nostalgické pocity, jaké krásný vínový Mercedes-Benz W113 280 SL, lidově zvaný Pagoda, vyvolal oné neděle ve mně. Zrovna on je totiž dokonalou připomínkou hodnot značky Mercedes-Benz, a tím i báječným zrcadlovým odrazem starých dobrých časů.

Jak nahradit krásu krásou

Než se však pustím do popisu konkrétního vozidla, řeknu vám něco o historii modelu Pagoda obecně. Mercedes-Benz W113 měl vzniknout už v padesátých letech jako náhrada za dvojici neméně krásných modelů 190 SL a legendárního 300 SL, toho s nahoru výklopnými dveřmi. Protože však prvně jmenovaný postrádal výkon, který by korespondoval s designem karoserie, a ten druhý byl zase opravdu drahý, mířil vývoj pod vedením profesora Fritze Nallingera někam doprostřed.

Nejprve bylo v plánu pouhé překopání původní konstrukce 190 SL a instalace nového řadového šestiválce 2.2l, technické problémy a komplikace při vývoji však postup prací natolik zdržely, že se mezitím na trh stihla dostat nová generace velkého sedanu s kódovým označením W111 a hlavně její luxusnější verze W112 s větším motorem, která se chlubila spoustou inovativních bezpečnostních technologií. Stavět na starém modelu najednou nedávalo smysl.

Nallinger se proto rozhodl celý původní návrh vyhodit do koše a připravit jiné auto, postavené na zkrácených základech W111, avšak s výbavou odpovídající, až místy převyšující W112. Šlo se až tak daleko, že kvůli bezpečnosti cestujících designéři Paul Bracq a Béla Barényi navrhli speciální, konkávně tvarovanou, pevnou sundávací zimní střechu, připomínající svým tvarem jihoasijské náboženské svatyně. Právě podobnost její konstrukce s nimi vyústila v pozdější lidovou přezdívku Pagoda. 

Pokrokový kabriolet

Výsledný vůz byl představen na ženevském autosalonu v roce 1963 a způsobil úžas, jelikož nejen jeho střecha, ale i karoserie v sobě skrývala revoluční bezpečnostní prvky, například tuhou schránku pro cestující, zóny s plánovanou deformací nebo speciální vychýlený sloupek řízení, uchycený na kloubech, snižující tlak na hlavu případného bourajícího řidiče. Nallinger k autu tehdy pronesl, že se svým týmem stvořil: „velmi bezpečný a rychlý sportovní vůz s vysokým výkonem, který i přes své sportovní vlastnosti poskytuje velmi vysoký komfort cestování.“

Osazen vždy řadovým benzínovým šestiválcem, nejprve o objemu 2.3l, později 2.5 l a na konci výroby 2.8l, se Mercedes-Benz W113 velmi úspěšně prodával až do roku 1971, kdy ho nahradil model R107. Za celou tuto dobu vzniklo skoro padesát tisíc kusů, což je více než solidní výsledek. A možná vás bude zajímat, že přes třicet procent všech aut skončilo v USA.

Testovaný kousek, pojmenovaný 280 SL, má ve svém technickém průkazu rok narození 1970, díky čemuž je osazen největším a nejsilnějším z trojice motorů, jenž svůj výkon na zadní kola přenáší pomocí čtyřstupňové automatické převodovky. Auto má najeto asi šedesát tři tisíc kilometrů a, jak už jsem řekl, je úchvatným svědectvím dřívějších dní. 

Jen se tak kochat

Však je to znát už při vnějším pohledu. Zatímco v současnosti nutí všemožná ekologická a bezpečnostní opatření automobilky chrlit těžkopádná, nakynutá a otylá auta, W113 je nádherně štíhlá, lehkonohá a vyloženě sexy. Aby toho nebylo málo, je i elegantní a nepřeplácaná. Na rozdíl od moderních vozidel na ní jediná křivka, ba jen detail nepřekáží.

Tělo 280 SL je v duchu tradic automobilky Mercedes-Benz i neuvěřitelně naddimenzované. Cokoliv, na co sáhnete, má poctivou tloušťku, ať už se jedná o krycí skla světlometů Bosch s tvarem akvárka pro ryby (tak se jim minimálně v Americe říkalo), kapotu, víko zavazadlového prostoru nebo třeba blatníky. I dveře jsou pocitově těžké a mohutné a jejich správné zavření už po letech ježdění vyžaduje důrazné zatlačení. Achjo, proč už dnes auta takto stavěná nejsou?  

Jen si tak lebedit

Na stejnou strunu brnká i interiér. Šedesátá léta byla ještě dobou před-plastovou, takže vevnitř tohoto SL na vás čeká jen kov, dřevo a kůže, jež jsou poskládané do nádherného, vkusného celku. A to zpracování! Všechno sedí na svém místě, nic se nehýbe, i po pětapadesáti letech mají všechny páčky a čudlíky jasně vymezený chod. Když si k tomu přidáte měkounká křesílka, je vám jasné, že jste v automobilovém ráji.

Jistě, jsou tu některé detaily poplatné době. Kupříkladu zmíněný bezpečnostní vychýlený sloupek řízení je sice historicky zajímavý, ale způsobuje zvláštní pocit, že máte volant maličko nakřivo, a ještě takovým způsobem, že levou ruku musíte mít nataženou kapku víc než pravou. Airbag je holt lepší. Nebo je tu současným pohledem nestandardní kulisa automatu s otočenou logikou ovládání (odzadu dopředu) a číslicí čtyři nahrazující režim D. Dovnitř automobilu i docela dost fouká, což už aerodynamické kabriolety v roce 2025 také netrápí.

Jenže to jsou všechno malichernosti, které vám jeden pohled na 280 SL, nezávisle na tom, jestli zvenku nebo zevnitř, okamžitě vynahradí. A kdyby náhodou ne, tak stačí otočit klíčkem v masivní spínací skříňce, zařadit čtyřku (:-D) a vyrazit. V tu ránu se zase vezete na nekonečné vlně nostalgie a připadá vám, že včera bylo líp.   

Jen se tak nechat unášet krajinou

Při jízdě si užíváte, jak dva-osmička krásně jemně vrčí a odspodu až nahoru příjemně, i když dnes už na svou konstrukci a objem jen průměrně, táhne; převodovka ležérně řadí okolo dvou a půl nebo čtyř tisíc otáček, podle polohy pedálu plynu; řízení jde zlehka skoro jako ve starých citroënech; a podvozek výborně tlumí nerovnosti. Ani trochu se kroutící karoserie, jež svou statickou tuhost nedokáže zcela převést na silnici, zážitku nepřekáží, věřte mi. Je to prostě paráda.

Je vlastně fascinující, že kdysi byla W113 charakterizovaná jako sporťák, protože teď už je to vyložený grand tourer. Optika se holt změnila. Ostatně on by 280 SL ujel jakýkoliv dnešní hothatch, i s řidičovým prstem v nose. Nicméně to nevadí. Dřív se prostě jezdilo jinak, na všechno bylo víc času a všechno se dělalo v menším stresu. Takový dojem si z jízdy v Pagodě odnesete. A přesně o ten jde.  

Verdikt

Mercedes-Benz W113 280 SL, též nazývaný Pagoda, je krásnou připomínkou starých dobrých časů. Je hezčí než většina dnešních aut, kvalitnější než spousta dnešních aut, a jeho uvolněné, pohodové jízdní vlastnosti se už v dnešních autech také moc nenosí. Zkrátka vás přenese do doby, kdy to bylo všechno takové…lepší. Jistě, mnoho těchto pocitů bude způsobeno nostalgií a přehlížením faktu, že každá doba má své pro a proti. Ale v tomto autě se jimi necháte unést rádi.

Majiteli auta děkuji za půjčení, Tomáši Strachovi, jehož tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_ (nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře), děkuji za krásné fotky, Radce Holušové děkuji za ochotu zahrát si na profesionální modelku a retro hotelu Medlov na Vysočině děkuji za poskytnutí prostředí odpovídajícího zachycovanému okamžiku. Vím, jsem jak na oscarech, jenže když on to byl jeden z nejhezčích výletů do minulosti, jaký jsem kdy zažil! 

Technické údaje

1970 Mercedes-Benz W113 280 SL 

Motor: atmosférický zážehový řadový šestiválec 2778 cm3
Nejvyšší výkon: 125 kW (170k) při 5750 ot/min
Nejvyšší točivý moment: 240 Nm při 4500 ot/min
Převodovka: automatická čtyřstupňová
Provozní hmotnost: 1360 kg
Maximální rychlost: 195 km/h
0-100 km/h: 9,0 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 11,4 l/100 km
Spotřeba majitele: Který necita by ji počítal?!

Zdroj historických reálií: Archiv automobilky Mercedes-Benz, český klub majitelů vozidel Mercedes-Benz