Škoda Octavia RS 2,0 TSI: Rychlík pro nenadšeného řidiče

Ale než se dostaneme k hodinkám a majonéze, pojďme se na Octavii RS podívat střízlivýma očima. Když odhlédneme od toho, že pro část českých řidičů představuje modlu a automobilový ekvivalent superhrdiny, zatímco pro ostatní je opovrženíhodným padouchem, co tu vlastně máme?

zjednodušeně řečeno je Octavia RS opět Golf GTI s batohem

Když to zjednodušíme na maximum, můžeme říct, že tu máme to, čím byla Octavia vždycky. Tedy Golf s batohem, v tomto případě Golf GTI s batohem. Je pravda, že koncern Volkswagen s touto generací opustil systém klasických platforem, kdy spolu auta sdílela celou podlahovou plošinu, a nahradil ho mnohem variabilnější „skládačkou“ nazvanou MQB. U ní je pevně definována jen část mezi přední nápravou a sloupkem řízení, zatímco všechno ostatní může nabývat téměř libovolné podoby. Můžete mít různé rozvory, různé rozchody, různé koncepce zadních náprav, různé motory a cokoliv dalšího. V tomto případě byly ale v případě Golfu i Octavia z bohaté nabídky „přísad“ systému MQB vybrány víceméně tytéž. Dostanete stejný motor, stejnou zadní nápravu, stejné elektronické systémy, stejná rádia a navigace.

Jeden zásadní rozdíl tu ale přeci jen je. Golf GTI je typický hot hatch. Auto, jehož typickým zákazníkem je, a vždycky byl, mladý obyvatel Západní Evropy, který vyžaduje určitou praktičnost a každodenní použitelnost, ale ještě nepotřebuje velké auto a ještě si nemůže dovolit Audi nebo BMW. Golf se nemusí snažit vypadat důstojně a reprezentativně, protože to od něj nikdo nečeká. Octavia RS je ale v jiné pozici. Její typický majitel pochází z chudší země nebo chudších poměrů, a pořízení auta v této cenové relaci pro něj není prvním krokem na cestě k prémiovým značkám, ale spíše dosažením cíle. S největší pravděpodobností tedy bude starší, bude potřebovat prostor pro rodinu a koníčky, a bude hledat usedlejší, více reprezentativní auto. Zatímco Golf GTI je auto pro toho, kdo si na Audi ještě nevydělal, Octavia RS je auto pro toho, kdo si na Audi už ani nevydělá. Takové Audi S4 pro chudého petrolheada. Nebo pro chudého nepetrolheada?

v jasně modrém odstínu vypadá Octavia trochu jako juniorské audi s4 

A Audi také Octavia RS v mnoha ohledech připomíná. U testovaného kusu tomu pomohla i u Audi oblíbená jasně modrá barva, ale především jde o typické ostře řezané rysy, proporce, postoj – ve všem je patrný koncernový rukopis, jehož „dospělejší“ verzi znáte právě z ingolstadtských vehiklů. Totéž pokračuje i uvnitř. Střízlivý, kvalitně zpracovaný a dobře rozvržený interiér. Vypadá o hodně laciněji než v Audi, dokonce možná o kousek laciněji než v Golfu, ale celkový dojem zůstává podobný. Některé věci jsou dokonce příjemnější – ať už „prostě chytré“ vymyšlenosti, jejichž omílání v reklamě je sice krajně otravné, ale fungují skvěle (zvlášť zesilovač signálu pro telefon je geniální), nebo u dnešních sportovně laděných aut velmi neobvyklý tvar volantu. Totiž kruh. V záplavě zploštělých „závodních“ volantů je to neobyčejně osvěžující.

Když ten volant chytíte do rukou a vyrazíte, budou vaše dojmy pokračovat ve stejně předvídatelném duchu. Mírným pozitivním překvapením je možná to, že Octavia RS není vůbec nepohodlné auto – ač by člověk od sportovní verze německého vozu čekal nepoddajné odpružení, s tímhle autem se dá bez problémů žít i na rozbitých pražských ulicích. Není to jízda na obláčku, ale je to komfortnější, než jste čekali. Zcela podle očekávání už ale je způsob, jakým se Octavia RS pohybuje po silnici. Motor má spousty točivého momentu už od minimálních otáček, podvozek má spousty přilnavosti a je stabilní, řízení je přesné, ale ne zrovna komunikativní.

lehkost, s jakou octavia rs kličkuje provozem, vysvětluje pověst jejích řidičů

První výsledek se dostaví v městském provozu. Rychlost je neustále dostupná na pomyšlení a auto jede přesně tam, kam ho namíříte. Mezery mezi auty před vámi vám najednou připadají větší než obvykle, a kličkování z pruhu do pruhu je úplně přirozená věc. Rychle začnete chápat, proč mají řidiči Octavií RS pověst, jakou mají – a dávám dost práce začít zase jezdit jako zodpovědný dospělý jedinec.

A stejně to vypadá i když vyrazíte na okresku. Řazení je sice přesné, rychlé a má nádherně krátké dráhy, ale vlastně ho až tak moc nepotřebujete, díky ploché křivce točivého momentu. Kola mají spousty přilnavosti a podvozek je téměř neochvějně neutrální – při opravdu hrubém ubrání plynu v zatáčce auto trochu zavrtí zadkem, ale nezdá se, že by to stačilo k tomu, aby byl nutný zásah ze strany nevypínatelného ESP. Jednoduché, bezpečné, tak trochu sterilní. Stejně sterilní je i řízení – které navíc dělá dosti zvláštní věci, pravděpodobně vlivem elektronického „samosvoru“ XDS. Ten sice přináší fantastickou trakci předních kol, ale řízení, již tak necitlivé, kvůli němu má občas zcela nepředvídatelný odpor. Občas je tuhé, když byste čekali jen lehký odpor, občas naopak. Není to nic, na co by se nedalo zvyknout, a spousta řidičů to možná ani nezaregistruje. Ale pokud si chcete s autem „povídat“ a naladit se na jeho rytmus, může vám to zkazit zábavu.

Na zábavnosti nepřidá ani mnohokrát omílaný "generátor zvuku motoru", kterým je tohle auto vybaveno. A nejde o to, že bychom byli zavilí puristé, odmítající cokoliv "falešného". Jde prostě o to, že basové dunění se ke čtyřválci nehodí a působí to tak trochu jako z dieselu. Možná to bylo navrženo pro řidiče, přecházející z Octavií TDI. Dobrá zpráva ale je, že se dá "sportovní zvuk" vypnout a zůstane vám čisté vrčení přeplňovaného dvoulitru – které je překvapivě příjemné a "tak akorát sportovní".

Jestli vám ale jde jen o rychlost jako takovou, je Octavia RS úžasné auto. Chová se přesně tak, jak by „juniorský supersedan“ měl. Není to o dolování posledních kousků přilnavosti a pilování vlastních schopností. Je to o snadném a bezstarostném pohybu ďábelským tempem, ať už po dálnici, po okreskách nebo po městě. O úprku, který ale poznáte jen podle čísel na rychloměru a falešného řevu motoru. A tím se dostáváme k té majonéze a hodinkám.

petrolhead nechce automobilový ekvivalent majonézy v piksle nebo digitálních hodinek

Octavia RS totiž není auto pro petrolheady. Petrolead je podobný případ jako nadšený kuchař nebo sběratel hodinek. Ani jeden z nich nechce věci, které jsou příliš snadné. Foodie nekupuje majonézu v piksle, ale ustavičně přemítá, jak ještě vylepšit tu svoji domácí, umixovanou ze žloutků a oleje. A vůbec mu nevadí riziko salmonely. Hodinkář je zase ochoten utratit spousty peněz za mechanické hodinky, které jsou sice překrásné a mají „příběh“, ale je na nich mnohem těžší poznat, kolik je hodin. Nehledě na to, že se musí seřizovat a jejich údržba stojí víc než pořízení nových „digitálek“. A petrolhead nechce „snadnou rychlost“. Touží po autě, které se s ním bude rvát, které mu bude odmlouvat, ale které mu nakonec dopřeje potěšení z rychlosti. Radost z toho, že jeho um zvítězil nad technikou i fyzikou. Pocit vlastního úspěchu. Proto mají petrolheadi rádi stará a pomalá auta.

A proto žádný petrolhead nebude mít skutečně rád Octavii RS. Protože Octavia RS, to je majonéza ve skleničce. Octavia RS, to jsou quartzové japonské hodinky. Oboje plní svůj účel téměř stejně dobře jako onen ekvivalent „pro enthusiasty“. Stejně tak Octavia RS dělá věci skoro stejně dobře jako, řekněme, postarší Porsche nebo slabá verze Caterhamu. Pokud chcete rychle a v pohodlí překonávat vzdálenosti, je Octavia RS bezesporu lepším nástrojem než stará 911 nebo víceméně cokoliv, co kdy neslo podpis Colina Chapmana.

Ale Octavia RS vám dá rychlost levně, skoro zadarmo. Nemusíte pilovat své řidičské schopnosti, protože je strašně snadné s ní jezdit rychle. Nemusíte přetrpět nepohodlí nebo nepraktičnost. Nemusíte platit absurdní cenu. A přijdete o to potěšení z toho si rychlost vydobýt.

Pro většinu řidičů je to důvodem, proč si tohle auto pořídit. A právě proto se Octavia RS bude bezesporu skvěle prodávat – určitě mnohem lépe než většina „pravých řidičských hothatchů“. Právě proto se také nejspíš nestane legendou, o které by se za 20 nebo 25 let vyprávěly heroické zkazky a kterou by staří kmeti leštili v garáži se slovy "to když jsme ještě byli mladí". Na to je totiž Octavia RS příliš racionální, příliš praktická… příliš dospělá.

Operativní leasing Škoda Octavia

Škoda Octavia RS 2,0 TSI

Motor: čtyřválec turbo 1 985cm3
Výkon: 220 koní od 4 500 do 6 200 ot./min
Točivý moment: 250 Nm od 1 500 do 4 400 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 248 km/h
0-100 km/h: 6,8 s 
Průměrná spotřeba (euro): 6,2 l/100 km
Cena: 629 900 Kč
Hodnocení: 8/10

Foto: Jiří Klimeš