logo logo
Autíčkář.cz

Buďte VIP

Staňte se VIP čtenářem a užijte si Autíčkáře bez reklam a se spoustou vychytávek!

VIP člensví
logo logo
Historie

Retro okénko Petra Přikryla: Peugeot 309 – malé auto v ceně rodinného domku

Za cenu Peugeotu 309 jste si mohli v druhé polovině 80. let koupit čtyři Škody 130. Auto s neuvěřitelnou cenovkou bylo prvním Peugeotem, který se k nám oficiálně dovážel, a také první vlaštovkou české lásky k naftovým motorům.

Sérii článků o bizarních, ale i úplně obyčejných vozech z Československa předlistopadové doby jsme pro vás připravili ve spolupráci s Petrem Přikrylem, matadorem obchodu s ojetými automobily. Pojďme se přenést do ne zas tak dávné doby, kdy se auta měnila za domy, ojetinu jste prodali během několika minut a vlastnictví Mercedesu bylo spolehlivou poukázkou na návštěvu Veřejné bezpečnosti v Bartolomějské ulici. Pro mladší ročníky obrázek ze sci-fi snímku, pro ty starší reálné vzpomínky, stejnou měrou nostalgické a děsivé.

Předáváme slovo Petrovi:

Dieselový Peugeot 309 se v předrevolučním Československu prodával výhradně prostřednictvím Tuzexu a stál 56 tisíc bonů. Za 280 000 korun už jste si mohli pořídit docela slušný rodinný dům někde na okraji Prahy, však šlo téměř o sto tehdejších průměrných platů. Přesto si třistadevítka na nezájem nemohla stěžovat – ba naopak. Umělci, sportovci, herci, cirkusáci, ale hlavně veksláci si ochotně pořizovali auto, za kterým se - i kvůli zmíněné ceně – každý otočil.

foto: se svolením Peugeot

Pamatuji se, jak jsem prvně prodával naftovou 309 a marně hledal, kde že jsou vsazeny ty diamanty. Nebo má snad zlaté kliky? Nenašel jsem nic výjimečného a jen kroutil hlavou nad nepochopitelnou cenovkou. Trvalo však jen tři dny, než se Peugeot prodal. 309 byla prostě terno. Asi nejvíc jich u nás koupili světští z Počernic. Namontovali si tažné zařízení, zapřáhli obytný přívěs a hurá na další štaci.

Kdo najezdil hodně kilometrů, ocenil spotřebu jako do plnicího pera, navíc šlo o docela spolehlivé auto. Třistadvítka postavila francouzské značce pevný základ popularity a byla i průkopníkem technických vymožeností jako je vstřikování paliva, ventilátor chladiče spouštěný v závislosti na teplotě chladicí kapaliny nebo střecha skládaná do zavazadlového prostoru u pozdějších typů kupé-kabriolet.

foto: se svolením Peugeot

Klempířská odysea

Pokud jde o Peugeot 309, nejvýrazněji mi v paměti utkvěl příběh z roku 1987. Do prodeje se nám tehdy dostal jeden totálně havarovaný kousek, skoro nebylo poznat, co je to za auto. Motor, převodovka a nápravy byly v pořádku, auto bylo ale tak prohnuté, že by nad tím delfíním tvarem bledl závistí i slavný designér Giugiaro.

Asi za dva dny přišel chlapík v montérkách, auto jsme mu nastartovali a modlili se, aby si s námi nechtěl dát předváděcí jízdu. Deset minut si Peugeot prohlížel a potom… koupil. Zavolal jsem prodávajícímu a požádal ho, aby nám přinesl autorádio, které po nehodě z vozu vymontoval, aby ho přes rozbitá okna někdo neukradl. „Jasně, rádio přinesu. Ale zítra odjíždím na rehabilitaci do Kladrub a budu tam tři týdny,“ povídá.

foto: Wikimedia Commons, Dirk,  CC-BY-SA-3.0-migrated

Za tři týdny skutečně rádio donesl a o měsíc později se oba pánové s opraveným Peugeotem zastavili u nás v bazaru. Auto vypadalo, jako by nikdy nebouralo. Neuvěřitelné je ovšem hlavně to, že mimo pravých předních dveří a oken, které mu přivezl kamarád kamioňák z Německa, nový majitel vše vlastnoručně vyklepal. Největší zdržení prý představovalo čekání na lakovnu. Zlaté české ruce!

Vůbec jsem netušil, že se s kupujícím – panem klempířem Jirkou – ještě někdy potkám, ale stalo se. V roce 2006 moje dcera lehce nabourala – co asi, Peugeota 206 CC. Z dílny, kam jsme se s autem dostavili, vyšel lehce prošedivělý pán – a on to Jirka. Srdečně jsme spolu zavzpomínali na staré časy a popovídali, jak to chodí dnes.

Kde se vzal Peugeot 309?

Malý rodinný automobil Peugeot 309 vlastně původně vůbec nebyl Peugeotem. Jeho vývoj směřoval k novému modelu Arizona, který by v modelové řadě značky Talbot nahradil starší Horizon. Nově vzniklý koncern PSA, pod nějž zadlužená značka Talbot spadala, se ale během roku 1985 rozhodl prodej těchto osobních vozů zcela ukončit. Co teď s autem, které je připraveno k uvedení na trh a jehož vývoj stál kosmické peníze? A tak byla Arizona přejmenována na Peugeot 309, koneckonců, řadu dílů od počátku sdílela s modelem Peugeot 205.

První 309 – liftback s karoserií dlouhou 4 metry – vyjela z bran výrobního závodu v Poissy v říjnu 1985, samotný prodej začal začátkem následujícího roku. Peugeot 309 se vyráběl v pětidveřové verzi, od roku 1987 i v třídveřové.

Byl dodáván s opravdu širokou paletou motorů – základ tvořily kubatury 1.1 a 1.3 převzaté z vozů Simca, silnější pohonné jednotky dodal přímo Peugeot. Specialitou pak byl motor o obsahu 1905 cm³ s výkonem 115, 122 a 130 koňských sil, které byly montovány do řady 309 GTI. Šestnáctiventilová verze GTI měla dokonce výkon 160 koní a maximální rychlost 214 km v hodině.

foto: Wikimedia Commons,SunflowerYuri,  CC-BY-SA-4.0

Od roku 1986 v nabídce nechyběla ani naftová varianta – nejprve s objemem 1.9 a výkonem 48 kW. Právě tento nafťák se stal prvním Peugeotem, který se oficiálně dovážel do Československa a představoval také první rozšířenější dieselové auto u nás.

Peugeot 309 dnes

Bony již potřebovat nebudete, najít však v inzerci zachovalý kus není jednoduché. Prodejní ceny začínají na zhruba 30 tisících. Ani u těchto levných nabídek nebývá až takový problém s korozí, pozor však na mechanické opotřebení a únik provozních kapalin. Za 50 tisíc koupíte slušnou 309 z roku, kdy se u nás cinkalo klíči. Třídveřové GTI začíná na 100 tisících, ovšem za 160koňové GTI, kterým proženete pěknou řadu současných aut, zaplatíte klidně i půl milionu. To už ale musíte být stejně odhodlaní jako kdysi kupující v Tuzexu.

 

Kdo je Petr Přikryl?

Patří k našim nejuznávanějším odborníkům v oblasti prodeje použitých vozů i automobilismu obecně. Od roku 1978 pracoval v Ústavu pro výzkum motorových vozidel v Praze, v roce 1985 nastoupil jako prodejce v autobazaru. V 90. letech odjel sbírat zkušenosti do Spojených států amerických a do Čech dovezl některé z prvních amerických vozů, které u nás jezdily. V roce 2011 založil Asociaci prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR (APPAA) a dodnes působí jako její předseda.

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.

foto: se svolením Peugeot
foto: Wikimedia Commons, Dirk,  CC-BY-SA-3.0-migrated
foto: Wikimedia Commons,SunflowerYuri,  CC-BY-SA-4.0
foto: se svolením Peugeot
foto: se svolením Peugeot
foto: se svolením Peugeot

Mohlo by Vás také zajímat

Komentáře

mariov8
2 reagovat

Pamatuji až po revoluci (myslím, že to byl model 309 SRD nebo GRD), i tehdy to byl proti mé po tátovi poděděné Š120L model M úplně jiný kočár...

martin_100
0 reagovat

Já u těch tuzexovych cen nechapu jejich výši. To šlo čistě o přepočet ceny za jakou se to na západě prodávalo a nebo si k tomu komouši přirazili tak tučnou voblož?

rock
0

Ale vůbec ne. Oni to komanči prodávali vlastně docela levně. Oficiální kurz bonu vůči Kčs byl 1:1. To jen lidé díky neoficiálnímu kurzu 1:5 draze nakupovali, ale to zase soudruhy nezajímalo a vlastně ani nesmělo zajímat. Už jen proto, že prodávat a kupovat bony bylo nezákonné.

martin_100
0

Hele jseš si jistej? Kdyby to bylo 1:1 tak by ofiko 309 byla levnější než nová stodváca. To se mi nepozdává.

rock
1

Cena Peugeot 309 v r. 1987 kupříkladu na britském trhu (jejich ceník mám teď po ruce) byla od 5000 liber do 10 000 liber. K nám se vesměs dostaly ty nejlevnější verze. Stát to samozřejmě nenakupoval za maloobchodní cenu, ale v tuzexu k tomu přihodil 40 % přirážky z luxusu, clo a daň a jseš na těch 56 t (tehdejší oficiální kurz libry byl 1:9).

Ale to je vedlejší. Tuzex neměl ani tak funkci obchodu (ve smyslu levně koupit, draze prodat). Tuzex fungoval jako náplast na bolístku těm, kterým stát sebral (v oficiálním, tudíž směšném kurzu vyměnil za bony) západní měnu. Když už k ní občan nějak přišel, měl povinnost naklusat do banky a odevzdat ji. Dostal za ni bony. Tak aby lůza nepyskovala, ale spolupracovala, dostala možnost si za bony koupit západní nebo obecně luxusní zboží. A pak samozřejmě díky Tuzexu se mohl stát prsit, že občanům dokáže zajistit i nadstandardní zboží za rozumné ceny. A to, že si 99 % občanů v Tuzexu oficiálně nic nekoupí, protože se legální cestou neměli jak dostat k bonům, to už bylo vedlejší. Dokonale to fungovalo; doteď najdeš v diskuzích výroky typu "Za komančů to nebylo tak zlý, vlastně docela na pohodu. V Tuzexu jsi sehnal spoustu západních věcí". No - nesehnal, když jsi neměl bony.

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte