Range Rover Sport P530 First Edition: Už žádné druhé housle!

Nejspíš nebudu sama, komu vozy s označením Sport v nabídce Land Roveru vždycky připadaly poněkud kompromisní. Range Rover i Discovery s tímto přídomkem na mne dělaly dojem “chtěl jsem to nejlepší, ale taky jsem chtěl trochu ušetřit” a nepomáhal ani design, který většinou mířil k mainstreamu. Být afluentním klientem britské značky, o něčem takovém by mě prostě ani nenapadlo uvažovat. 

Současná generace velkého Range a jeho menšího příbuzného to mění. Poprvé se mi zdá, že pokud bych neměla bytostnou potřebu třetí řady sedadel, od dealera bych pravděpodobně odjela právě ve Sportu. Plnotučný Range Rover je umělecké dílo na čtyřech kolech, ale v mnoha ohledech mi začíná připadat prostě příliš. Příliš obří, příliš pompézní, příliš manýristický. A Sport, dříve vždycky o něco menší a obyčejnější, než by měl být, se najednou dostal do ideální pozice. Umí totiž všechno podstatné, co nabízí klasika, při nastupování ale nemáte pocit, že byste se měli přezout do saténových papučí nebo převléknout do velké večerní. Zkrátka zaujímá dřívější místo velkého Range, zatímco velký Range stoupá do oblačných výšin obývaných Bentaygami a Cullinany. 

Ve třetí generaci Sport přijíždí uhlazenější než kdy dřív. Zapuštěné kliky, absence klasických nárazníků, žádné výstupky ani zbytečné prolisy. Je mi jasné, že zadní část bude vyvolávat kontroverze, celek však hodnotím jako mimořádně povedený a nezvyklý odstín laku Giola Green činí auto nepřehlédnutelným. V kontrastu s uhlazeností ještě líp vynikne rozkročený postoj a lehce nasupený výraz, který na první pohled prozrazuje, že tohle není jen další obyčejné rodinné SUV. Ve skutečnosti mají hladké povrchy praktický význam – aerodynamika by měla být o 15 % lepší než u předchůdce, a to se dneska počítá. I když u téhle konkrétní varianty asi spotřebě dvakrát nepomůže…

Šéf jezdí vpředu

Uvnitř najdeme velkorysý prostor a - na něco, co si říká Sport – až obscénně komfortní sedadla. Nechápu, jak můžou být tak měkoučká a zároveň tak pevná a perfektně podporující tělo v každém bodu. Když si k tomu ještě pustíte ventilaci a masáže, můžete jet klidně stovky kilometrů, a budete si připadat jako v lázních. 

Rozvor je stejný jako u velkého Range, i cestující vzadu se tedy mohou rozvalovat bez omezení. Rozdíl je v tom, že zadní řada je skutečně určena pasažérům, nikoli královně, řediteli banky a jiné honoraci, chybí tu tedy luxusní prvky jako vlastní displej v loketce nebo masáže. V tomhle autě se šéf nachází na sedačce řidiče. Ne že by snad ostatní přítomní strádali – všichni sedí ve voňavé kůži a kolem sebe mají spoustu krásných detailů i materiálů, třeba obložení z karbonového kompozitu nebo heboučkou velurovou stropnici. Dobře se tu tráví čas, o tom žádná, a marně hledám nějaký ergonomický fail nebo aspoň podivnost. Je to vůbec Land Rover?

Na středovém panelu došlo oproti minulé generaci k několika úklidovým zásahům. Místo dvou displejů teď slouží ovládání všech funkcí pouze jeden, lehce vypouklý a umně zapuštěný do palubní desky. Člověk si samozřejmě zvykne na leccos, ale když z palubky nic netrčí, opravdu to vypadá líp. Ostatní automobilky by se mohly inspirovat. Na displeji si lze nastavit haptickou odezvu a v Land Roveru tvrdí, že valná většina funkcí by měla být dosažitelná nanejvýš na dvojí kliknutí. Pro aktivaci masáže musím kliknout třikrát, ale je fakt, že na to, kolik komplikovaných funkcí systém obsahuje, se ovládá překvapivě snadno a intuitivně. 

Koncert pro 29 reprobeden

Spárování s telefonem je příkladné a nemůžu si odpustit jednu speciální pochvalu. I v době bezdrátových nabíječek v autě často nabíjím kabelem, neboť při puštěné navigaci, hudbě a ještě indukci se mobil pekelně přehřívá. Range Rover Sport je snad první auto, u kterého přechod z bezdrátu na kabel neprovázejí žádné efekty v podobě přerušeného hraní, změny hlasitosti a podobně. Prostě nic. Skvělé!

Centrální displej má krásnou grafiku a taky dobrou odezvu, což se bohužel nedá říct o dotykových tlačítkách mezi otočnými ovladači klimatizace, která náležejí “rychlým” funkcím jako vnitřní cirkulace vzduchu, odmlžování oken a podobně. Málokdy se mi podaří spustit funkci hned napoprvé, spíš napodruhé až napotřetí. Zmíněná točítka jsou naopak geniální – v běžné pozici regulují teplotu, po povytažení intenzitu foukání a po zatlačení ohřev nebo ventilaci sedaček.

Že audio Meridian hraje skvěle, asi netřeba zdůrazňovat. Zmínit se ale musím o vychytávkách, které prémiovému zvuku nenápadně pomáhají. Součástí systému pro aktivní potlačování hluku jsou mimo jiné v podbězích umístěné mikrofony, z jejichž signálů pak soundsystém vytváří zvuky s opačnou amplitudou a vysílá je do devětadvaceti reproduktorů (jsou třeba i v hlavových opěrkách) v kabině. Netuším, jak to funguje, ale zvuk to dělá fantastický.

Osm půllitrů

Po nastartování se ozve překvapivě prudké zahučení. Tohle nebude plug-hybrid,  ba ani mild-hybrid… Pod kapotu Range Roveru Sport si pořád můžete objednat vidlicový osmiválec. Nová generace používá techniku BMW, konkrétně motor s označením N63 o objemu 4,4 litru, doplněný dvěma turbodmychadly.

Síly má dost na to, aby dvouapůltunového mastodonta vystřelil do stokilometrové rychlosti za 4,3 vteřiny, jak jinak než za doprovodu běsnícího řevu. Přestože auto dokáže i majestátně plout a konejšit posádku tichem a pohodlím, mít pod pravou nohou takové působivé divadlo představuje velké pokušení. Range řítící se krajinou jako stíhačka je silný zážitek, který si člověk těžko odpírá – a brzy tak zjistí, že ani devadesátilitrová nádrž vlastně není moc velká. Oficiální hodnota spotřeby zní 11,2 – 11,7 litru, ale na tu se mi nepodařilo dostat ani v té nejzenovější náladě a týden jsem zakončila s průměrem 16,5 litru. K téhle opici si pořiďte rovnou banánovou plantáž. 

Samotná jízda ovšem dokazuje mistrovství, na které jsme u Range Roveru zvyklí. V komfortním režimu je to obláček tak plavný, že si připadáte jako na vznášedle. Nepodařilo se mi najít retardér, jehož překonávání by bylo nepříjemné, ani silnici osmé třídy rozbitou dost na to, aby vzduchové odpružení vyvedla z míry. Naopak v režimu dynamickém se nemusíte bát poslat kolos na efektních třiadvacítkách do zatáčky i pořádně zprudka. Aktivní pohon všech kol se stará o to, aby mělo každé z nich k dispozici optimální porci točivého momentu, na zadní nápravě pracuje diferenciál s elektronicky řízenou lamelovou spojkou a aktivní stabilizátory potlačují náklony karoserie. Jsou to kilometry kabeláže, jejichž výsledkem je až nepřirozeně sebejistá jízda. 

Na offroad vždy připraven

Nebudeme si pochopitelně nalhávat, že v Range Roveru dosáhnete toho, čemu se říká sportovní svezení. Pořád je to monument s hmotností malé planety. Může to však být svezení rychlé – dokonce sakra rychlé – a svým způsobem rozhodně zábavné. Jako dálniční křižník je pak Sport tím nejlepším společníkem a bezpečnou přepravní kapslí pro celou rodinu. 

V neposlední řadě jsou tu také terénní funkce, které nijak nezaostávají za vrcholným modelem značky. Druhá generace systému Terrain Response si poradí s jakýmkoliv povrchem a sklonem cesty, aniž byste museli příliš radit. Nadefinovat si můžete i čtyři vlastní terénní režimy, v nichžsi uložíte nastavení pro diferenciály, světlou výšku, řízení, protikluz a další parametry. Například světlá výška se může v extrémních situacích zvýšit až na 351 milimetrů. Vydrží tak sice jen 15 vteřin, to však může stačit na to, abyste se dostali z úzkých, když auto zůstalo viset na břiše.

Novinkou v Terrain Response je něco jako offroadový tempomat, který přizpůsobí styl jízdy měnícímu se povrchu. Brodit Sport dokáže až hloubku 90 centimetrů, samo při tom uzavře ventilaci a posléze osuší brzdy. Přiznám se ale, že jsem to nezkoušela. Při pohledu na auto musí být každému jasné, že offroadové radovánky nebude provozovat příliš často, byť by je nejspíš zvládlo se ctí – alespoň kam ho pustí světlá výška. 

Co si naopak bude každý majitel užívat plnými doušky, je natáčecí zadní náprava. V malých rychlostech se kola otáčejí opačným směrem než přední, a to až o 7,3 stupně. V praxi to funguje přímo fantasticky. Na stísněném parkovišti, kde jste dřív složitě manévrovali, se najednou otočíte na pětníku, skoro jako by auto stálo na točně. Při podélném parkování to trochu mění źažité stereotypy, ale zas je tu kamerový systém, se kterým by snad zaparkoval i jednobuněčný organismus. Můžete se koukat zepředu, zezadu, zeshora i k jednotlivým kolům, můžete nechat auto zaparkovat automaticky… tohle nejde zvorat.

Verdikt

Range Rover Sport vychází ze stínu svého většího bratra, v mnoha ohledech se mu vyrovnává, v některých ho možná i převyšuje. Není tak okatě opulentní, v kabině však poskytne podobný luxus a pod povrchem stejnou prvotřídní techniku. Velikostně vyhoví i náročným, pocit z řízení je přitom přívětivější – zkrátka lépe “padne do ruky”. Minimálně pro mě představuje dokonalý univerzál, připravený na všechny řidičské situace. Jen bych nakonec asi sáhla po silnějším dieselu. Osmiválec je podmanivý a autu dává výraznou osobnost, těch návštěv benzínky ale bylo přece jen trochu moc.  

Technické údaje

: zážehový osmiválec 4395 cm3 se dvěma dvoukomorovými turbodmychadly
Výkon: 390 kW / 530 koní ve 5500–6000 ot./min
Točivý moment: 750 Nm v 1800–4600 ot./min
Převodovka: automatická osmistupňová ZF 
Maximální rychlost: 250 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 4,3 s
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 11,2 – 11,7 l/100 km
Kombinovaná spotřeba v rámci testu: 16,5 l/100 km 

Základní cena modelu: 2 482 729 Kč
Cena testovaného vozu Range Rover Sport P530 First Edition: 3 964 923 Kč