Peugeot 508 SW PSE: Nejsilnější, nejdražší a taky nejtajnější Peugeot současnosti

V záplavě všemožných i nemožných SUV se nám poslední dobou začínají vozy s klasickými typy karoserie ztrácet, a to je velká škoda. Jeden výrazný kousek tady ale naštěstí máme. Peugeot 508 si na parkovišti nespletete. Již před faceliftem se jednalo o velmi pěkný, originální a výrazný vůz, o kterém už vám tu Dan psal. Nedávná modernizace, kterou dostal zároveň i s modelem 2008, nám ale ukazuje, kam se bude design těchto francouzských vozů vyvíjet dále.

Hlavní změnou je příď auta. Výrazné, dlouhé a úzké „tesáky“ po stranách, které Peugeoty posledních let symbolizovaly se transformují do mnohem kratších, ale trojitých linek. Celá maska dostává složité žebrování plné lomených čar a všemu uprostřed vévodí nové, sebevědomé logo lva. Na první pohled mi to přišlo trochu zmatené a předešlý design mi seděl trochu víc, ale po čase už jsem si začal zvykat a 508 je zkrátka fešák. Druhou změnou je už jen drobná úprava grafiky zadních světel, které jsou nyní jednodušší, ale stále spojené pod jakoby jedním krycím sklem po celé šířce vozu.

Zbytek už je klasický Peugeot 508, tak jak jsme ho znali předtím. To znamená elegantní, nízký, skoro bych řekl až sportovní kombík s ladně se svažující střechou. Tady byl při návrhu zkrátka kladen důraz, tak jak je u Francouzů zvykem, spíše na eleganci než na praktičnost a rekordní číslo u objemu kufru. A já jsem za to strašně rád. U verze PSE (Peugeot Sport Engineered) pak vzhled obohacují nástavce nárazníků i prahů, velká dvacetipalcová kola, a především tři zelené čárky všude kam se podíváš (znak verze PSE). Někomu už se možná tři malá křidélka na každém boku mohou zdát moc, ale mně se zkrátka takové drobnosti líbí. Co je však velká škoda, je šedé lakování, ve kterém zanikají všechny originální drobnosti. Za mě je ideální nějaká výrazná sytá barva, se kterou bude v kontrastu černá přední maska a zadní pás světel.

Po přesunutí do interiéru mě čeká překvapení. Velmi příjemné překvapení. Designem, zvolenými materiály i zpracováním by totiž Peugeot s tímto modelem klidně mohl hrát vyšší ligu. Všude kde se jakkoli čehokoli dotýkáte je kůže s výrazným stehem, uprostřed sedadel vás podrží alcantara, po celé šířce auta se táhne tmavý dřevěný dekor a ambientní osvětlení je zasazené v chromované liště. Na druhou stranu, jestli chce Peugeot obhájit cenu, ke které se ještě dostaneme, nemůže to být jinak. Je prostě znát, že se tady vývojáři velmi snažili, aby se posádka cítila příjemně.

Na co jsem se ale já osobně těšil nejvíce je, že si konečně vyzkouším přístrojovou desku nad volantem, kterou tato značka tlačí už dlouhé roky. Reakce, které jsem se mohl všude dočíst, se velmi různí, a tak není nad osobní zkušenost. Sám dobře vím, že v zemi galského kohouta jsou schopni vymyslet různá řešení, která nemusí vždy fungovat – vlastním totiž i Citroën s pevným středem volantu (to se opravdu nepovedlo). A jak jsem byl spokojený?

Je to skvělé! Už po prvním usednutí do auta jsem cítil, že tohle by mohlo být ono. Volant se dá krásně přitáhnout k tělu a dát nízko. I když ho držím správně (to je ve tři čtvrtě na tři a NE za deset dvě!), můžu si oba lokty opřít na správná místa a pozice za volantem je tak krásně uvolněná. Navíc to nevadí ani při městském manévrování, protože má auto hodně rychlý převod řízení a přes půl otáčky budete volantem kroutit snad jen při parkování. I krásná sedadla s bočním vedením se dají spustit poměrně nízko. A výhled na budíky? Se svými 183 centimetry úplně bezproblémový i s nějakou rezervou. Displej před řidičem je krásně jemný a kontrastní, grafika propracovaná, jen je škoda, že pětsetosmička nemůže mít i 3D efekty jako menší sourozenci.

Ani ostatní cetující si nestěžují. Místa je i v zadní řadě více než dostatek. Navíc i tady jsou sedadla příjemně tvarovaná a také vyhřívaná. Vše pak dokreslují parádní bezrámová okna dveří, která vypadají vždy skvěle. Už jsem psal, že se tu hledělo víc na styl než na praktičnost? Možná jste to z předchozích pochvalných řádků poznali, ale Peugeot 508 se mi začínal opravdu zarývat pod kůži, a to ještě nevytáhl všechny trumfy.

Zajímavý je i jeho pohon. Já mám totiž plug-in hybridy rád. Podle mého spojují výhody jak toho světa elektrického, tak si ponechávají univerzálnost díky spalovacímu motoru. A co tu na nás vlastně čeká? Technicky nenastala s faceliftem žádná změna. Ona totiž zkrátka nebyla potřeba. Stále nás tu tak pod přední kapotou čeká přeplňovaná benzínová čtyřválcová šestnáctistovka (147 kW), které tu vypomáhají dva elektromotory. Ten první (81 kW) je připojený k osmistupňové převodovce a pohání tak také přední kola. Ten druhý (83 kW) se stará o roztáčení kol zadních. Elektrická energie se ukládá do 12,4 kWh baterie. Díky dvěma elektromotorům je to tak v současné době jediný Peugeot s pohonem všech kol. A jak to funguje dohromady? Především chytře.

Na elektřinu by měl vůz ujet 52 kilometrů. Pokud si vyberete právě režim electric, bude auto pohánět zadní motor. Možná se 83 kW na tak velké a těžké (1850 kg) auto zdá málo, ale věřte, že se ve Francii vůbec nenamáhali (naštěstí) s nějakým ekologickým naladěním plynu, a tak vám auto posílá relativně brzo všechno, co má. Elektrický kopanec vám dech nevyrazí, ale většině spalovacích aut na křižovatce bez problémů ujedete. V hybridním režimu zas auto pohání přední elektromotor, protože v případě prošlápnutí plynu se k němu hned přidává i spalovák. Ten je naprosto příkladně vyvážen i odhlučněn a ve většina situací ani nemáte možnost vycítit, na co vlastně jedete. Až mi to bylo nepřijemné a musel jsem si najít rozložení budíků s ukazatelem otáček. Režim 4x4 asi vysvětlovat nemusím a rovnou přeskočíme na ten nejzajímavější Sport.

Už jsem vám řekl, že kombinovaný výkon je zde velmi sympatických 360 koní a auto tak umí vystřelit na stovku za 5,2 vteřiny? Auto v tu chvíli zapojuje vše, co může. Ručička otáčkoměru zběsile sprintuje na konec stupnice a těsně před přeřazením se budíky zbarví do ruda. Ručička padne o něco níž a už se zas žene vzhůru. Celé to navíc doprovází nazlobený zvuk z repráků (dá se v menu vypnout), který ale zní poměrně přirozeně a nesnaží se tvářit jako nějaký objemný víceválec. V režimu Sport je auto stále připravené a okamžitý točivý moment dvou elektromotorů ohromuje i při pružném zrychlení a vykrývá tu krátkou chvíli, než se turbo pořádně nadechne.

A ve zběsilé jízdě vás podrží i podvozek. Široké pneumatiky (245/35 R20) se drží asfaltu jako přilepené. Relativně malý motor vpředu nepřetěžuje přední kola, a to strašně pomáhá agilitě. S tím souvisí i ten strmý převod řízení. U tohoto Peugeotu jsem měl zkrátka pocit, že ať zatočím jakkoli, vždy to zvládne bez problémů. Jediné co jistotu narušuje, je minimální zpětná vazba do volantu.

Ale rodinný kombík tu není jen a pouze o trefování apexů a elektrickým kopancích při zrychlení. Přes týden bude plnit i funkci přibližovadla na každodenní povinnosti a ani tady se neztratí. Zadejte do navigace cíl cesty a auto samo odhadne, kdy je nejlepší jet na elektřinu, a kdy je efektnější spalovat kapalné dinosaury. Na dálnici tak zbytečně nečerpáte baterii a centrem měst zas nesmrdíte z výfuku. Jediné co by se tak mohlo zlepšit, je kapacita baterie, protože doba se posouvá dál, a co bylo dřív standardem (cca 50 km v el. režimu) už dnes ti nejlepší navyšují.

Co mě ale dostalo, byl podvozek. Už z údajů na nízkém boku pneumatik je jasné, že tady moc gumy k pružení není. Stejně tak z minimálního prostoru mezi pneumatikou a karoserií je jasné, že tlumiče tu moc dlouhý zdvih k práci nedostaly. Nebudu lhát, jízda jako na obláčku to není. Cítíte každou nerovnost i výraznější spáru na silnici, ale vždy takovým správným způsobem. Karoserie je velmi tuhá a tlumiče se tak do ní mohou opřít. Vy víte, že to tam dole asi zrovna není v pořádku, sedadla nejsou měkká jako váš domácí gauč, občas to s vámi i cukne, ale ne nepříjemně. Jen vám auto zrovna říká, jak na tom je, ale neotravuje. Věřím, že auto na menších kolech a v normálních verzích bude pohodlnější, ale i s tímto se dá opravdu fungovat.

A teď k tomu slovu nejtajnější z nadpisu. Pokud vás Peugeot 508 PSE zajímá, v konfigurátoru ho nenajdete. Žádnou zmínku si o něm nepřečtete ani v ceníku. O verzi PSE si zkrátka musíte přímo říct u svého dealera, který zažádá o přidělení výrobní kvóty. Poté se dozvíte, kdy přibližně můžete auto očekávat a může to být klidně až za půl roku. A cena? Peugeot 508 PSE stojí 1,75 milionu a za kombi SW se připlácí 40 tisíc Kč. Výbava? Jednoduše maximální. Masážní přední sedadla, bezklíčový přístup, 360  ^o  kamery nebo třeba noční vidění s promítáním na přístrojový displej a označování lidí a zvířat. Zkrátka vše co si v dnešní moderní době umíte představit. Je to hodně?

Závěr

Peugeot 508 je (pro mě nečekaně) velmi příjemné auto. Je prostorné, dostatečně praktické, ale také myslí na styl, krásu a originalitu. Možná to někde trochu přehání (ta přední maska), ale celkové linie jsou prostě správné a bezrámová okna jen tak jinde v této třídě nenajdete. Verze PSE pak přináší to nejlepší, co dnešní francouzský automobilový průmysl umí nabídnout. Plug-in hybrid zde opravdu funguje a díky chytrému rozvržení trasy opravdu dává smysl. Zároveň ale ve Sportu umí zapojit kilowatty a newton metry všech motorů a přinést velmi zábavnou jízdu. Podvozek nezůstává stranou a i na velkých kolech zvládá jak rychlou jízdu, tak každodenní přesuny zaplněným městem. Tohle je opravdový univerzál.

Technické údaje

Spalovací motor: zážehový 1598 ccm, 147kw (200 koní) v 6000 ot/min, 300 Nm v 3000 ot/min
Elektrická soustava: 81kw (110 koní) + 83 kW (113 koní) baterie 12,4 kWh
Pohon: 8stupňová automatická převodovka, pohon všech kol
Systémový výkon: 265 kW (360 koní) / 520 Nm 
Maximální rychlost: 250 km/h, 140 km/h (elektrický režim)
Zrychlení 0-100 km/h: 5,2 s 
Spotřeba v testu: 7,2 l/100 km
Provozní hmotnost: 1 850 kg 
Cena (508 SW PSE): 1 790 000 Kč