načítám data...

Opel Astra Sports Tourer 1.5 CDTi: Tady je svět ještě v pořádku

Prostorné rodinné kombi se vznětovým motorem je tradiční recept na úspěch. Jak si ale vede ve dnešním světě crossoverů a hybridů?

zobrazit celou galeriiFoto: Foto: Autíčkář.cz

Opel Astra kombi, tedy Sports Tourer, jak mu u Opelu říkají, je vlasntě naprostá klasika. Astra navazuje na řadu modelů Opel Kadet a její historie se tak táhne až do šedesátých let. Z trochu modernější historie známe Astru jako takovou logickou alternativu k VW Golf, v jehož stínu se tento Opel mnohdy nezaslouženě ukrýval.

Stejně jako všechny ostatní kompaktní hatchbacky (Golfa nevyjímaje), i Astra postupem času vyrostla v dospělé auto. Především coby praktické kombi tak zcela vyhověla požadavkům rodin a stala se takovým tím optimálním řešením rodinné mobility. Pořizovat si model střední třídy, v případě Opelu tedy Vectru nebo později Insignii, se stalo vlastně rozmařilostí, kdo neměl na zbytečné hýření, tomu Astra nabídla všechno, co potřeboval.

Foto: Autíčkář.cz

Na našem trhu to Astra neměla nikdy jednoduché. Golf ji tu sice možná trápil o něco méně, než na západ od našich hranic, zato domácí Škoda Octavia především právě ve verzi kombi ji tu prodejně doslova drtila. I tak si ale Opel vychoval nemalou skupinu zákazníků, kteří na Astru nedali a dodnes nedají dopustit a k dealerům rüsselsheimské značky se pro ni s železnou pravidelností vrací.

Nyní tu před námi stojí Astra šesté generace nebo chcete-li, Astra L. A svět se, alespoň co se aut týče, docela hodně změnil. Rodinné kombíky začaly nahrazovat různé crossovery a nepřeberná množství SUV, mezi zavedené značky se vklínila korejská konkurence s velice zajímavými nabídkami nejen stran ceny, ale i kvality a užitné hodnoty. A do třetice všeho dobrého začalo velké vymírání vznětových motorů, aby uvolnily místo moderním zážehovým jednotkám, hybridním soustavám a nakonec elektromobilitě.

Foto: Autíčkář.cz

Proměnou prošel i Opel, kterého se zřekla jeho americká rodina GM a nakonec zakotvil pod křídly Stellantisu. Tím si do Opelů najednou našly cestu díly z koncernových sourozenců a mnozí zákazníci neskrývali rozpaky nad kusy Peugeotu v jejich oblíbeném tradičním německém voze. Přes tohle všechno tu ale stále je. Zřete. Opel Astra šesté generace v provedení Sports Tourer a se vznětovou ‘patnáctistovkou’ pod kapotou. Žádný mildhybrid, žádné zásuvky a vysokonapěťové baterie, žádné tříválcové experimenty. Tohle je auto, dalo by se říci, ze staré školy. 

Foto: Autíčkář.cz

Astra šesté generace vsadila na nový designový jazyk Opelu. Někdy mám dojem, že o co více jednotlivé modely sdílí svou techniku, o to více se Stellantis snaží vtisknout značkám alespoň po designové stránce jejich osobitost. A v případě Opelu to platí na 100 %. Hranaté vozy s výraznou černou maskou a ostře řezanými liniemi se ke značce hrdě hlásí už hezky z dálky. Design jako takový nechám na posouzení každého z vás, na mě je tam těch hran možná až trochu moc, nicméně třeba záď vypadá dynamicky a svěže. Trochu přehnaně může působit obří soustava aerodynamických prvků nad zadním oknem, ale tak už to zkrátka dnes chodí a Opel mohutný spoiler umně maskuje dvoubarevným lakováním.

Foto: Autíčkář.cz

Podobná písnička je to i uvnitř. Hrany, kam se člověk podívá, se tu snoubí s určitou strohostí designu. Jednoduchá dvojice obrazovek, jednoduchý volant, jednoduchá středová konzole – všechno to na první pohled vypadá, jako by prototyp interiéru vznikal z krabic od bot. Je to jiné, ale když si člověk přivykne, vlastně to není špatné. Radiomapa je jednoduchá a ovládá se snadno. Snad jen přístrojový štít by si zasloužil trochu víc konfigurovatelnosti, takto mi potenciál obrazovky připadá trochu nevyužitý. Co se ergonomie týče, tak zde dostává Opel pochvalu před nastoupenou jednotkou. Tady by se ostatní výrobci mohli učit.

Foto: Autíčkář.cz

Všechno je na svém místě, nic není potřeba hledat. A co se odkládacích prostor týče, těch je tu požehnaně. Jedna se vyklápí přímo ze středového panelu, další rozměrná srchánka krytá roletkou těží z faktu, že automatická převodovka si vystačí s minimalistickým voličem. A další schránka s držáky nápojů a ještě jedna a potom další. Mít v tomhle autě nepořádek je už opravdu na pováženou. 

Foto: Autíčkář.cz

A další krásný příklad promyšlené ergonomie. První, co svědomitý řidič po nasednutí do auta a seřízení sedadla do optimální polohy udělá, je, že si správně nastaví zpětná zrcátka. Logicky a zcela přirozeně, však často i ten stejný řidič se každý den v autě uvelebí maličko jinak a uhel zrcátka náhle nevyhovuje. V moderních autech testovanou Astru nevyjímaje je ale ještě třetí odrazová ploška, která je velmi závislá na poloze vůči očím řidiče – head-up displej. A zatímco ostatní výrobci sveřepě umisťují nastavení head-up displeje někam do menu třetího podmenu, v Opelu udělali na joysticku nastavování vnějších zrcátek zkrátka ještě jednu polohu, ve které nastavujete HUD. Jednoduché, praktické, intuitivní, geniální. 

Foto: Autíčkář.cz

Tradiční silnou stránkou Opelu jsou sedadla. V tiskových zprávách se to vždycky hemžilo certifikáty a prohlášeními věhlasných ortopedů a všechno to působilo až přehnaně, ale tady nejde o nějaký marketingový konstrukt. Sedadla Opelů byla a stále jsou skvělá a platí to i pro testovanou Astru. Zadní lavice je na tom podobně, záda vás tu určitě bolet nebudou, prostoru před koleny už ale mnoho nezbývá. Rodinnému užití ale Astra bude vyhovovat víc než dost a i toho dospělého tu odvezete, bude-li třeba.

Foto: Autíčkář.cz

Zavazadlový prostor kombíku je obrovský, to ale nás, národ Škody Octavie, asi až tolik nešokuje. Příjemná, byť dnes už víceméně standardní, je možnost sklopit sedadla táhlem přímo ze zavazadelníku, potěší i roletka, do které stačí žďuchnout a ona sama odjede. Jinak je to ale zkrátka kufr kombíku, nic světaborného tu nehledejme.

Pod kapotou testované Astry se nachází čtyřválec 1.5 CDTi o výkonu 130 koní, který roztáčí přední kola přes automatickou osmistupňovou převodovku. Dalo by se říci, že tu máme tak trochu starou školu, že toto je ještě ten starý poctivý kombík, o kterém snily celé generace, kupujte ho, než ho smažou. Jenže ono je to celé trochu složitější.

Foto: Autíčkář.cz

První dojem je skvělý. Moderní diesely už se zcela zbavily otravného naftového zvuku, kromě vzdáleného tlumeného bručení o motoru prakticky nevíte. Moderní doba má ale i své stinné stránky. Ač má agragát zdravý výkon 96 kW a k tomu 300 Nm točivého momentu, velká část této porce zřejmě mizí někde v opatřeních snižujících emise. Projev motoru není vysloveně letargický, ale tu výbušnost, kdy zabere turbo a auto vyrazí sebevědomě vpřed, kterou jsme na nafťácích měli rádi, tu naprosto postrádám. 

Foto: Autíčkář.cz

Astra, a to ji budiž ke cti, nezačne zběsile řadit, jak to u některých moderních vícestupňových převodovek někdy bývá, nicméně reakce na razantní povel plynovým pedálem je spíše vlažná. Při pokusu o pružné zrychlení na dálnici se pocitově neděje zkrátka vůbec nic. Ani přepnutí Astry do sportovního jízdního režimu motor z letargie nevymaní. Ostatně i výrobce uvádí zrychlení z nuly na sto za 11 vetřin a to není kdovíjaký zázrak. Když potom přihlédneme ke spotřebě, která mi po týdenním testu vycházela nějakých šest litrů na sto kilometrů, nabízí se až kacířksá myšlenka – není na čase nechat diesel zemřít?

Foto: Autíčkář.cz

Zážehový tříváleček 1.2 litru o stejném výkonu známe z mnoha koncernových aut, je to jednotka sice trochu rachtavá, ale nechybí jí zápal pro věc, skoro by se až chtělo říci, že má skutečný charakter. Přitom je spotřebou zcela srovnatelná se vznětovou jednotkou a jízda s ní by byla přecijen o něco příjemnější. Jízdní projev Astry mě totiž jinak velmi mile překvapil. Bál jsem se německy tuhého naladění, ale Opel zvolil ideální poměr mezi jistotou podvozku a jeho komfotrem. Nenechte se zmást označením Sports Tourer, tohle auto nemá s nějakým sportováním vůbec nic společného, potěší ale pohodlím i na rozbitých cestách a to je nejen v naší zemi mnohdy důležitější.

 

Verdikt

Opel Astra dokazuje, že kombík má i v dnešním světě crossoverů a SUV svoje místo. Je příjemné, že i pod křídly Stellantisu si Opel udržel svou osobitost a to nejen v designu, ale i v provedení a naladění auta jako takového. Vyzdvihnout je třeba perfektní ergonomii i vynikající sedačky a i velmi slušnou výbavu. Za Astru Sports Tourer v testovaném provedení GS si Opel účtuje 729.000 korun, což dnes není vůbec špatná nabídka.

Foto: Autíčkář.czJedinou pihou na kráse tak zůstává lehce otupělý motor. Astra ve skutečnosti není zas tak pomalá, svými reakcemi na plyn a rozvážností, s jakou se motor roztáčí, pomale ale rozhodně působí. A to je možná ještě horší. Zde ale není důvod k velkým nářkům, v nabídce je zážehová alternativa, která diesel předčí dynamikou i charakterem a to při zachování stejné spotřeby paliva. A navíc je o dalších padesát tisíc korun levnější. Kdo ale trvá na naftě, pro toho tu stále Opel vznětovou variantu má a i to je vlastně svým způsobem dobrá zpráva.
 

Technické údaje

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 1 498 cm³
Výkon: 96 kW / 130 koní v 3750 ot./min
Točivý moment: 300 Nm v 1750 ot./min
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 208 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 11 s 
Pohotovostní hmotnost: 1483 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 5,0 l / 100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 6,1 l / 100 km
Cena (Astra ST GS 1.5 CDTi AT8): 729 990 Kč

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

ro
rock
04. května 2024, 06:16
0

Trošku rejpnu a budu konstatovat, že "Za Astru Sports Tourer v testovaném provedení si Opel účtuje" o min. 65 t víc než píšete (HUD, sedačky v alcantaře nebo navigace v displeji za volantem by v téhle výbavě být neměly). Kola a lak nepočítám.

Ale co.... vzal bych benzín a tím by se to vyrovnalo...

reagovat
Honza Hamster Křeček
04. května 2024, 07:18
0

Myslel jsem provedeni GS, vzdycky uvadim cenu suta v danem vybavovem stupni bez priplatku, to bysme se v tom jinak vsichni ztratili… Diky za komentar, v clanku to radeji upravim, ta je to jasne.

ro
rock
04. května 2024, 08:39
0

No jasně, ta příplatková výbava je často takový smetí, co by nikdo nedal dohromady přesně. Asi bych to odignoroval, ale když zrovna o tom HUDu píšeš, tak to upoutalo pozornost :-)

Fr
Frodo
06. května 2024, 12:06
0

Mě stejný motor v prodlouženém Berlingu jezdí za 5,5, takže tipuji že v reálném světě bude tohle nižší auto jezdit pod touto hodnotou.

reagovat
Honza Hamster Křeček
06. května 2024, 13:40
0

S lehkou nohou to asi půjde. Já s autem jezdil normálně bez nějakého omezování se ale taky bez nějakých pokusů o dravou jízdu - ono to ani moc nejde, podvozek je spíš na pohodové ježdění, ostřejší tempo sice zvládá, ale je na něm cítit, že se mu to moc nelíbí...



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Cadillac Eldorado coupe 1985
Cadillac Eldorado coupe

1985 rok výroby
135 koní výkon
4 087 ccm objem

Chevrolet El Camino Malibu 6.6L V8 1976
Chevrolet El Camino Malibu 6.6L V8

1976 rok výroby
250 koní výkon
6 600 ccm objem

Cadillac deVille Coupe 1958 málo kusů  1958
Cadillac deVille Coupe 1958 málo kusů

1958 rok výroby
326 koní výkon
6 400 ccm objem

Chevrolet G20 Chevy VAN 1989
Chevrolet G20 Chevy VAN

1989 rok výroby
170 koní výkon
5 732 ccm objem