5+1 downsizovaných motorů, které máme rádi

Downsizing, tedy zmenšování zdvihového objemu a jeho nahrazování turbodmychadly, je velkou částí automobilových nadšenců považován za zlo a křivdu, způsobenou nesmyslnými požadavky na ekologii. I když souhlasíme, že současné metody měření spotřeby neférově zvýhodňují právě malé přeplňované motory oproti jejich větším atmosférickým kolegům, musíme také uznat, že některé malé turbomotory mají leccos do sebe. A nejde zdaleka jen o to, že při rozumném zacházení skutečně dokáží být velice úsporné. Ještě důležitější pro nás je, že mnoho z nich má charakter – často dokonce zajímavější a intenzivnější než jejich šnekem neosazení předchůdci.

2.3 Lima (Ford)

Začneme trochu nestandarně. Přeplňovaná “dvatrojka” od Fordu se poprvé objevila na konci sedmdesátých let jako cesta, jak dodat tehdejšímu Fordu Mustang více výkonu než tehdejší udušené osmiválce při zachování skromné papírové (a snad i reálné) spotřeby. Postupně se vyvnula v americký ekvivalent dvoulitru Cosworth, známého z evropských Fordů Sierra a později Escort Cosworth RS. Objevila se pod kapotou “americké cossie”, tedy na Sierře založeného Merkuru XR4Ti, Thunderbirdu TurboCoupe (který můžete znát i z našeho PlechCupu) a především Mustangu SVO alias americké obdoby BMW M3 E30. Z objemu 2,3 litru nabízel tento čtyřválec sériový výkon až 225 koní, ale tvrdí se, že bez nutnosti zásahu do jeho “vnitřností”, tedy jen s úpravou periferií jako jsou vstřikovače, turbo či řídící jednotka, dokáže zvládnout až 300 koní. A jakmile se pustíte do hlubších úprav, tak i víc. Právě tento motor je také jistým předobrazem současného 2.3 Ecoboost, známého z Mustangu a hlavně z Focusu RS…

-VojtaD-

1.6 Prince (BMW – PSA)

Staré dobré THP je plodem lásky mezi BMW a koncernem PSA. Najdeme jej v celé plejádě modelů, od malého Peugeotu až po trojkové BMW. Také rozpětí poskytovaných je výkonů je neuvěřitelně široké, od základních 140 koní v ekologicky laděných variantách až po vrcholných 270 koní v ostrých verzích. Pokud čtete pozorně naše testy, jistě už dobře víte, že máme pro tenhle motor slabost. Líbí se nám jeho pružnost a provozní efektivita. Překvapuje nás, na přeplňovaný motor, nezvyklou gradací výkonu a oceňujeme jeho chuligánský projev. Práskání do výfuku, chuť do otáček tenhle motor má všechno, po čem automobilový nadšenec může toužit. Jak už to tak ovšem v pohádkách bývá, i tady se objevuje jeden malý háček. Asi vás nepřekvapí že tím problémem je nevalná spolehlivost. Motory z počátku výroby trpěly na selhávající rozvody a nadměrnou tvorbu karbonu. Což je věc, která rozhodně nepotěší. Na druhou stranu výrobce nestrkal hlavu do písku a problémy se snažil řešit, což je takové malé bezvýznamné plus. I přesto však máme tenhle motor rádi. Jeho rošťácký charakter si zamilujete i vy.

-Dan-

1.0 Ecoboost (Ford)

Downsizing byl dlouhou dobu jen o snižování objemu, zatímco počty válců zůstávaly stejné. A samotná představa tříválcového motoru pod kapotou čehokoliv většího než městského minivozítka byla pro naprostou většinu motoristů nepřijatelná. A litrový tříválec Ecoboost nejenže byl jedním z prvních motorů, které se to vůbec pokusily změnit, ale dokonce se mu to do značné míry podařilo. Díky absenci čtvrtého válce se znásobily výhody malého a lehkého motoru – inženýři a marketéři od Fordu rádi předváděli, že je litrový agregát menší než papír velikosti A4. Nejmenší Ecoboost tak přispívá nejen k ekonomii provozu a nízkým emisím, kvůli kterým vznikl, ale dělá z většiny modelů lepší auta i v jiných ohledech. Menší hmotnost v čumáku auta znamená lepší jízdní vlastnosti a díky možnosti použít měkčí odpružení i více komfortu, díky spoustě točivého momentu již někde od volnoběhu se s ním dá pohodlně jezdit bez častého řazení, tříválec má zajímavý zvuk a, co je možná nejdůležitější, ani za několik let na trhu se stále ještě neprojevily žádné typické problémy.

-VojtaD-

1.4 Multiair – FCA

Jako v každém slušném žebříčku nejlepších motorů, nesmí ani tady chybět italský zástupce. Dnes to ale možná trochu překvapivě  bude 1.4 Multiair z dílen Fiatu. Tento motor jsem potkal poprvé s označením 1.4 Turbobenzina pod kapotou Alfy Romeo Giulietta. A byla to láska na první pohled. Motor má totiž velice pěkné ventilové víko, takové červené. Ok, o to tady nejde. Zde se totiž využívá systém Multiair, což je jedinečný systém variabilního časování, který využívá elektrohydraulické aktuátory. A to umožňuje zvyšovat výkony, snižovat spotřebu a vůbec efektivně řídit chování motoru v různých režimech. Ocenění Mezinárodní motor roku 2010 už něco znamená. Jedna-čtyřka má charakteru na rozdávání, její nadšené úprky k omezovači vykouzlí úsměv na tváři a bez přehánění se dá říct, že se jeho chování opravdu podobá větší atmosféře. A ten zvuk! Bez problémů si získá místo ve vašem srdci, stejně jako si jej získal na našem seznamu.

-Matěj-

1.6 i-DTEC (Honda)

Píše se rok 2003 a japonská Honda právě představuje svůj první vlastní diesel 2,2 i-CDTi. Sice se zhruba osmi letým zpožděním oproti ostatním velkým výrobcům, ale čekání stálo za to. Honda zabodovala kultivovaností a celkovou uživatelskou přívětivostí. Čas také ukázal že spolehlivost je silnou stránkou a jejich diesel netrpí problémy tolik obvyklými pro moderní nafťáky. Střih. Přesouváme se do současnosti kde Honda sbírá vavříny s novým a menším motorem o objemu 1,6l. Opět to vypadá na trefu do černého. Malá jednašestka je lehčí, než dvadvojka, což se pozitivně projevuje na jízdních vlastnostech. Je také až podivuhodně úsporná a opravdu dokáže jezdit za hodnoty deklarované výrobcem. Přitom oplývá dostatkem výkonu k udržení příjemného cestovního tempa jak na dálnici, tak na rychlejší jízdu po okreskách. Lehce se vytáčí a má relativně zajímavý charakter, ne zcela běžný pro malé diesely. Pokud hledáte menší nafťák, pak má tenhle pohonný agregát naše doporučení. Honda ukazuje, že její oddělení motorů pořád umí.

-Dan-

4.0 M178 (Mercedes-AMG)

Pod pojmem downsizing si většina z nás představí udýchaný litrový tříválec na steroidech. Mercedes však ukazuje, že ne každý downsizing musí být utrpení. Čtyřlitrový osmiválec dopovaný dvěma turbodmychadly nahrazuje starší pětapůlku. Nový motor je silnější zhruba o 30 koní a nabídne o 50 Nm víc. A jedním slovem je úžasný. Připomíná mi Mika Tysona v obleku na charitativním večírku. Kombinuje kultivované chování gentlemana a zároveň brutální výbušnost pouličního rváče. Neuvěřitelně kulervoucí pohonná jednotka. Samostatnou kapitolou je zvuk. Temné bublání v nízkých otáčkách a řev rozzuřeného tygra v těch vysokých. Také dynamika kterou poskytuje velkému sedanu jakým je třeba nové éčko, je úctyhodná. Z nuly na sto za 3,5 sekundy je hodnota v dřívějších dobách vyhrazená jen nejlepším supersportům. A dnes to můžeme zažít "taxikářském" autě. Tenhle motor nás prostě baví.

-Dan-