Autíčkář na lovu: Napříč segmenty

Už je to nějaký čas, co jsme naposledy lovili. Navíc se poslední Danův lov v předtrackdayovém termínu již tradičně nesl v duchu líčení na PlechCupové speciály. A já si myslím, že je nejvyšší čas přispět něčím i z vyšších cenových pater. Plejáda vehiklů, která nás zaujala v letní inzerci, se představuje.

Suzuki Swift Sport

Začneme od toho nejmenšího. Malé Suzuki, co vypadá jako roztomilá krabička, máme moc rádi, protože se jedná o velmi užitečné, nenáročné a příjemně jezdící auto. Jeho nejvýkonnější verzi Sport však máme úplně nejraději. Přináší cosi zpátečnického archaismu mezi moderní smetánku těch nejmenších hot hatchů a jeho atmosférická jedna šestka spojená výhradně s manuální šestistupňovou převodovkou je v dnešním světě ostrých hatchů unikátem. A vůbec nevadí, že v přímce na své konkurenty nestačí. Jednak je příjemné, že se můžete mazlit s pedálem plynu trochu déle, než tomu je u přeplňovaných vozů, kde delší styk s plochou akcelerátoru zapříčiní nenadálý přesun do vedlejšího okresu, druhak to nic neubírá na talentu, který má tenhle díblík pro zatáčkovité pasáže. Našlí jsme tento bílý kousek, který má minimální nájezd a přesto je za velmi lákavou (a vůbec nejnižší) cenu.

Saab 9-3 Viggen

Nyní vzhůru na sever a do minulosti. Na prodej je švédská komodita černá jako uhel. Je to Viggen – fanoušky milovaná vrcholná varianta prvního Saabu 9-3, skrývající pod kapotou lačný turbomotor o objemu 2,3 litru, který si moc neláme hlavu s trakcí. Viggen umí trýznit přední gumy nenadálými porcemi newtonmetrů a řidičovy ruce pořádnými dávkami torque steer. Ačkoli jsou saabí devět-trojky v jádru komfortní stroje, zde se musí mít řidič na pozoru. Editor slavného magazínu EVO Peter Tomalin dokonce kvůli masivním tendencím automobilu nekontrolovaně cestovat mimo stopu pod mohutnými nápory naštvaného turbovikinga pod kapotou označil Viggen za nejhorší auto, které řídil, avšak tato neurvalost má jistě spoustu svého kouzla a zláštní aury Saabu, který stojí ještě nad slavným označením Aero. Cena inzerovaného vozu tomu odpovídá. A v zásobě jsou další porce snadno dostupných sobů i newtonmetrů.

Peugeot RCZ THP 200

Někdo mu vyčítá vykradení stylingu Audi TT, jiný nemůže kousnout samotnou podstatu jeho glamour tvarů, pro mnohé to je zase ‘pouze Peugeot’. Ať už se vám líbí, nebo ne, nic to nemění na faktu, že RCZ je dost možná ten nejlépe jezdící Peugeot za posledních 20 let a skutečně sportovní kupé, které si v ničem nezadá ani s těmi nejzábavnějšími hot hatchi. Má výtečný podvozek nakloněný nekorektním skopičinám, nadšený motor a převodovku přesnou a rychlou tak, jak ji snad žádný Peugeot v historii neměl. Žel, RCZ nás zanedlouho opustí. Bez nástupce. Proto je fajn, že (ta jediná správná, nepočítám-li R) dvousetkoňová varianta je již k sehnání za hodnotu blízkou třem stům tisíc korun. Sice to bude ještě nějakou dobu trvat, ale věřte, že z RCZ THP 200 jednou bude stejně obdivovaný klasik, jako je nyní 205 GTI.

Mercedes 500 SEC C140

Přecházíme na těžší kalibr. Na sauto.cz se nachází krásný exemplář esence německé vzpupnosti a nadřazenosti ve variantě kupé. C140 možná na první pohled nevypadá tak teutonsky chladně jako výchozí W140 Mamut, tím spíš když je lakován do krásné bordó metalízy kombinované se světlou kůží, avšak uvnitř skrývá tu samou technickou nadřazenost své doby. Inzerovaná pětistovka vypadá opravdu velmi zachovale – jako kdyby na její béžová sedadla nikdo nesedal. Navíc má pod kapotou spolehlivý osmiválec, který je servisní náročností k majiteli o kus přívětivější než vrcholná V12. A vůbec, je to ten nejlepší lék pro všechny, kterým štíhlé a elegantní linie následující generace připadají jako ústupek z piedestalu pro nejlepší.

Porsche Boxster S 

A na závěr jeden roadster. Přiznám se, že Boxster mi  od jisté doby nedává spát a v červené mě vyloženě udeřil do očí. Věčná škoda, že většina majitelů a majitelek volila pro své baby Porsche usedlé šedé, černé či stříbrné odstíny. Prodávaný kousek je nakonfigurován do ideální kombinace. Krom zmíněné barvy potěší, že jde o variantu S s větším motorem 3.2 o výkonu 260 koní, s velkými čtyřpístkovými Bremby a hlavně manuální převodovkou. Snad jen alcantarová sedadla chybí k dokonalosti. I bez nich je ale tahle červená placatá věc naprosto skvostným sportovním náčiním s návykovým zvukem motoru a podvozkem obsahujícím snad černou magii. Jelikož se jedná o rok 2004 (předposlední výrobní rok pro generaci 986) a auto má poměrně vysoký nájezd, měla by být minimální šance, že tento Boxster postihnou typické drahé a fatální problémy vodou chlazených šestiválců Porsche. Nechcete někdo moji Miatu? :-)