Lexus zítřka přináší technologie včerejška

Pokud jste milovníkem ‘sportovního’ stylu jízdy, automobily s hybridním pohonným ústrojím jdou pravděpodobně mimo okruh vašeho zájmu. Teď nemluvím o svaté trojici hyperaut z dílen Porsche, Ferrari a McLarenu, mám na mysli běžně dostupná auta (běžně dostupné neznamená automaticky levné, abychom se vyhnuli přívalu jízlivosti – pozn.autora).

Jestliže jste někdy měli tu čest s hybridem osazeným CVT převodovkou, asi budete souhlasit, že co se poskytování klasického řidičského zážitku týká, mají tyto systémy hodně rezerv. To ostatně platí o převodovkách s plynule měnitelným převodovým poměrem. Motor neustále vytočený v oblasti maximálního výkonu vyvolává vzpomínky na jízdu po chorvatském pobřeží na vypůjčeném přesluhujícím skútru Yamaha Neo 50.

U Lexusu, zdá se, přišli s převratným nápadem. Hybridní ústrojí nového Lexusu LC 500h totiž neobsahuje variátor, ale čtyřstupňovou převodovku. Nyní přichází závan retra, protože čtyři stupně v automatu, to je opravdu historie. Namítnete, že například Subaru jezdilo s čtyřkvalty ještě docela nedávno, sám si vzpomenu třeba na před-předposlední Forester, ale taky můžeme říct, že podobné převodovky jezdily v Americe snad už za války.

Důvodem pro použití klasické převodovky je podle automobilky pocit lepšího spojení se strojem, a lidskému vnímání přirozenější reakce pohonného ústrojí na řidičovy povely vydávané prostřednictvím plynového pedálu.

Konkrétní specifikace použité převodovky nejsou známy, a po vlně zděšení, kterou tato novinka vyvolala napříč internetem, se objevilo mnoho spekulací, co vlastně bude spojovat spalovací motor s elektromotorem a kola. Mnoho se zatím neví, snad jen, že Lexus tento systém nazývá Multi Stage Hybrid System. Bude asi lepší, když si počkáme na více informací, nejsem příliš příznivcem spekulací. Kdybych si mohl něco přát, byla by to buď dvouspojková nebo měničová převodovka s možnosti manuální volby.

A ty čtyři stupně, nebude to nakonec přece jen trošku málo? Žijeme snad v době, kdy desetikvalt není výsadou náklaďáků a autobusů (řidiči náklaďáků a autobusů prominou, že jsem je ochudil o kvalty, já vím, že jich mají mnohem víc), a osmikvalt se pomalu stává novým šestikvaltem. Jenomže tyto převodovky jsou při snaze o rychlejší jízdu překážkou, zejména v manuálním módu.

Představte si situaci: jedete s vozem vybaveným automatem s osmi stupni, říkejme mu třeba BMW M135. Automat má zařazenou cestovní osmičku v samočinném režimu. Blíží se vase oblíbená sekce zatáček. Co uděláte. Manuální režim, levým pádlem se postupně procvakáte ke trojce, a jdeme do akce? A nebude trojka moc? Tak snad raději dvojku? Co když stačí čtyřka, protože máte turbo a spousty točivého momentu? Jistě, pokud máte konkrétní auto takříkajíc najeto, tak nebude problém správnou rychlost odhadnout napoprvé, nemůžu se však ubránit dojmu, že těch koleček je na jednoho už trochu moc.

Čtyři rychlosti naproti tomu mohou v hybridu zcela postačovat. Budete mít šestiválec o objemu 3,5 litru, který sám o sobě dává 295 koní. Elektromotor vám přidá dalších 59 koní a spousty točivého momentu od nulových otáček, takže i když budou lidově řečeno dlouhé, budou vám čtyři kvalty naprosto stačit pro dynamickou jízdu, a nebudete muset tolik řadit.

Ano, možná ve svém nadšení trochu zapomínám na to, že kdo si bude chtít užít nezkalenou radost, zvolí běžné LC 500, které má atmosférický osmiválec s manuálním šestikvaltem, ale proč by si něco z té přirozené radosti nemohli užít i majitelé hybridu? Navíc je to příslib, že i přes stále častější nasazování hybridních pohonů existují automobilky, které myslí na ty vzácné momenty řidičské radosti.