Lancia 2000: Nenápadná, ale neobyčejná

Když se na plátnech kin v roce 2013 objevil film Rivalové, pro petrolheady celého světa to byl v pravdě svátek. Daniel Brühl jako Niki Lauda byl prostě skvělý a na plátně se to hemžilo legendárními závoďáky – co může být pro motoristické nadšence lepší? Ve vedlejší automobilové roli se tu objevil i dobový hnědý sedan. Role to byla ve filmu dosti netypická, oproti všem těm sporťákům a závoďákům bylo tohle auto obyčejné, působilo opotřebovaně a o to větší překvapení následně způsobil zběsilý způsob, kterým Niki Lauda ve filmu dokázal onen obyčejný sedan rozvášnit k rychlé jízdě.

Ve skutečnosti to ale zas tak obyčejný vůz nebyl. Oním nenápadně vypadajícím sedanem na filmovém plátně byla Lancia 2000 z počátku sedmdesátých let, auto, které dokázalo ve své době lecčím překvapit. Jednalo se v pravdě o prémiový sportovní sedan a auto, o kterém stojí za to si toho říci trochu víc.

Značka Lancia je jedním z tradičnách italských brandů, její historie sahá až do roku 1906, kdy ji v Turíně Vincenzo Lancia a Claudio Fogolin založili. Od počátku produkce se značka věnovala vozům, které dnes označujeme za prémiová auta. Lancie byly už od svých úplných počátků vždy auty technicky značně pokročilými. Konstruktéři tu často přicházeli s novými postupy a využívali nových technologií. Však ze zdejší konstrukční kanceláře pochází celá řada patentů a prvenství. 

Právě tady se poprvé objevila v produkčním autě samonosná karoserie nebo třeba nezávislé zavěšení. Lancia si nevedla špatně ani v motorsportu, model Lancia Fulvia odstartoval dlouhou řadu úspěšných speciálů na poli rally, který vyvrcholil až legendární Lancií Deltou HF Integrale, dodnes nejúspěšnějším rally speciálem všech dob.

Vášeň pro nejnovější technologie šla v továrně Lancia vždy ruku v ruce s balancováním nad propastí. Období velkého rozmachu se tu pravidelně střídala s chvílemi, kdy by si na další fungování značky vsadil už jen málokdo. Ostatně právě teď Lancia vstává z popela jako bájny Fénix, když přežila jen díky modelu Lancia Y svou vlastní smrt. O zániku značky bylo dokonce oficiálně rozhodnuto, výroba maličkého městského autíčka měla prostě jen doběhnout a potom už se brány Lancie měly zavřít navždy. 

Jenže ono doběhnutí výroby se pro neustálý zájem domácích zákazníků (Lancia momentálně modely Y nabízí pouze na Italském trhu) opakovaně odkládá a nakonec s přerodem mateřského koncernu v gigant Stellantis přišlo rozhodnutí, že když se Lancia nedá zavřít, potom je třeba začít práce na nových modelech. Je to vlastně logické, s příchodem elektromobility před námi stojí nové výzvy a značka, která má nasazování těch nejpokročilejších technologických novinek obtisknuté přímo ve svém DNA se ještě může hodit.

Zpět ale k Lancii 2000. Tento štíhlý sedan se na trhu objevil v roce 1971 a po technické stránce navazoval na předchozí řadu Lancia Flavia. Dnes bychom řekli, že se vlastně jednalo o jakýsi důkladnější facelift sedanu Flavia. Lancia 2000 se od Flavie odlišovala kromě určité stylistické modernizace především motorem. Zatímco ve Flaviích pracovaly motory o objemu 1,5 a 1,8 litru, model 2000 (jak už název napovídá nabídl rovnou dvoulitr. 

A teď si pojďme říci, proč že o tomto na první pohled zcela obyčejném sedmdesátkovém sedanu hovořím jako o technologicky vyspělém autě. Začneme třeba samotnou koncepcí pohonu. Lancia Flavia i následně tedy i Lancia 2000 měla poháněnou přední nápravu. To ve své době nebylo vůbec běžné řešení, vlastně byla Flavia prvním masově vyráběným autem v Itálii s takovou koncepcí. 

Kola poháněl plochý čtyřválcový motor, který dosahoval ve vrcholném provedení s elektronickým vstřikováním Bosch (označení Lancia 2000 i.e.) výkon 125 koní. Na počátek sedmdesátých let to nebylo vůbec špatné, i poměrně těžký vůz (s hmotností 1,3 tuny byla Lancia 2000 v polovině sedmdesátých let opulentním mastodontem) tak dosahoval maximální rychlosti přes 180 kilometrů za hodinu a akceleraci z nuly na sto kilometrů hodině zvládl pod deset vteřin. 

Motor byl spřažen s pětistupňovou převodovkou ZF a jeho výkon krotily kotoučové brzdy na všech kolech. Samotné zavěšení nebylo nějak zvlášť komplokované, vpředu dvojitá ramena odpružená příčným listovým perem, vzadu tuhá náprava. Díky dobrému naladění a živému točivému motoru však Lancia 2000 skutečně byla agilním a bez přehánění sportovním sedanem a scéna z filmu Rivalové tak není pouhou filmovou fikcí, ale ukazuje vůz v tom správném světle. 

Lancia, to ale nikdy nebyl jen výkon a jízdní vlastnosti, tahle auta přinášela všechnu tu rychlost civilizovaným a komfortním způsobem hodným prémiového produktu. Dobrá výbava tak nemohla chybět ani v Lancii 2000, tehdejší vlajkové lodi značky. Na palubě jste tak kromě autorádia mohli najít i elektricky ovládaná okna, posilovač řízení či klimatizaci. Kromě sedanu vzniklo i překrásné kupé, za jehož designem stálo studio Pininfarina. To vše v době, kdy český motorista toužebně hleděl na zbrusu novou Škodu 100.

Lancia 2000 však měla i svou odvrácenou stranu mince. Všechny ty moderní technologie znamenají přinášejí sice na svou dobu skutečně pokrokové auto, ale také velké náklady na vývoj a výrobu. A náklady, to je něco, co se v Lancii nikdy nedařilo krotit. Z toho důvodu nasadil výrobce na vůz velice ambiciózní cenovku a udělal z ní ve své třídě nejdražší vůz široko daleko. Ne, že by si díky všemu výše zmíněnému auto nedokázalo svou cenovku obhájit, mnozí zákazníci však přesto sáhli po dostupnějších konkurenčních vozech. 

Není proto divu, že Lancia 2000 představuje také konec jedné éry. Jako poslední vůz byla vyvíjena samostatně jako Lancia. Už její výroba a vývoj nástupce, modelu Gamma, probíhal pod křídly koncernu Fiat. Lancia tak přišla o trochu té své tvůrčí svobody (ačkoli i v budoucích letech konstruktéři na základech získaných od Fiatu stavěli pozoruhodná díla), získala však na oplátku svou budoucnost.

Zdroje: anciastory.pl, Otto Skorzeny: Meine Kommandounternehmen, Automobilismo d'Epoca