logo logo
Autíčkář.cz

Buďte VIP

Staňte se VIP čtenářem a užijte si Autíčkáře bez reklam a se spoustou vychytávek!

VIP člensví
logo logo
Recenze & testy

Ford Kuga PHEV Active X: Fordem tam a zase zpátky

Ford Kuga PHEV ukazuje, že plug-in hybrid nemusí být jen do města. I bez nabíjení zvládne dlouhé trasy s lehkostí.

Když se dnes řekne „kompaktní SUV“, většina lidí si vybaví frontu vyšňořených krabic před školou, každou druhou s hybridním odznáčkem a střechou v kontrastní barvě. Ale v roce 2008 to byla jiná písnička. První Ford Kuga tehdy přišel na scénu ruku v ruce s prvním VW Tiguanem (bavíme-li se o evropské produkci) a tihle dva tak trochu otevřeli dveře segmentu, který se od té doby rozrostl jak kvasnice v teple. Jenže Kuga nebyla bez chyb. Uvnitř byla vzhledem k rozměrům spíš kapesní, jízdně nijak zvlášť nepřekvapila, ale dokázala zaujmout vzhledem, a hlavně charismatickým pětiválcem, který zněl, jako by se těšil na každé sešlápnutí plynu. Druhá generace už to vzala víc na jistotu. Větší, pohodlnější, jízdně výrazně lepší a díky příznivé ceně docela zajímavá rodinná volba. A pak tu máme třetí generaci, která s námi je od roku 2019. Opět o kus dospělejší, prostornější, dotaženější. Asi před čtyřmi lety jsem měl možnost svézt se s full-hybridem, ale tentokrát jsem dostal do ruky kousek, který patří mezi nejprodávanější plug-in hybridy v Evropě. A protože jsme už faceliftovanou Kugu testovali zhruba před třičtvrtě rokem, vzal jsem to z jiného konce. Všichni totiž říkají, že plug-in hybrid dává smysl jen kolem komína a s velmi pravidelným dobíjením. Jinak prý nedává žádný smysl. Tak jsem se rozhodl to prověřit. Vzal omlazenou Kugu na F1 víkend do Rakouska. S jedním jediným nabíjením, 1800 kilometrů během testovacího týdne, především po dálnicích a okreskách. Jak to dopadlo? Pojďme na to.

Než se vrhneme na zážitky z rakouských dálnic, zastavme se na chvilku u toho, co je na omlazené Kuze vidět na první dobrou. Facelift jí přihrál ostřejší rysy, takže už nepůsobí tak ocumlaně, ale upřímně, nejsem si jistý, jestli je to krok správným směrem. A to patřím mezi ty, co mají raději trochu drsnější tvary. Před faceliftem v ní totiž bylo něco roztomilého, co teď trochu zmizelo. Centrální svítící linka mezi předními světly? Na mě trochu moc naroubovaná na sílu. Jinak se toho venku moc nezměnilo, snad jen drobnosti v grafice zadních světel, kterých si bez přímého srovnání všimne málokdo. Pochvalu ale mají dvě věci: výbava Active, která Kugě dodá lehce dobrodružný šmrnc, a opravdové, přiznané koncovky výfuku. U hybridu příjemné (a překvapivé) zpestření. Uvnitř se facelift odehrál hlavně na středové konzoli. Pryč jsou fyzické čudlíky pro klimatizaci, místo nich větší displej infotainmentu. Jestli je to krok správným směrem, nechám na vás. Naštěstí systém Fordu funguje logicky a bez nějakých omezujících fuckupů, takže se používá vlastně celkem příjemně. Materiály už ukazují, že auto není nejmladší, ale ničemu to nebrání. Místa je dost i pro čtyři dospělé, kteří ani na dlouhé cestě netrpí a kufr spolkne běžnou dávku rodinného harampádí. Sedačky jsou na poměry Fordu překvapivě pohodlné, takže ani po čtyřech hodinách za volantem nevystoupíte z vozu jako hrdina reklamy na ortopedické pomůcky.

Tak pojďme už na to slíbené cestování. Pod kapotou Kugy PHEV pracuje 2,5litrový čtyřválec spojený s elektromotorem a převodovkou eCVT. Řešení, které by si klidně mohlo podat ruku s Toyotou. Výsledkem je 243 koní a stovka za 7,3 vteřiny, takže se nejedná o žádného dýchavičného podmíráka . Baterie má 14,4 kWh (využitelných 10,7), což dnes není rekord, konkurence umí i kolem dvacítky. Ford slibuje dojezd na elektřinu 60–68 km. Ve městě funguje tahle hybridní Kuga opravdu moc pěkně. Díky významné elektrické výpomoci se jedná o hbité, tiché a plynulé SUV, které si s pomalým provozem rozumí. Pokud máte možnost pravidelně dobíjet, pak i provozní náklady jdou hezky dolů. Já při svém jediném nabíjení za týden dojel na elektřinu necelých 50 km, ale i s „prázdnou“ baterkou (ona totiž nikdy nezůstane zcela prázdná) se auto snaží co nejvíc využívat elektromotor, takže jsem jezdil za zhruba 5 litrů. A to je hodnota, za kterou se nemusí stydět ani některá malá hatchbacková autíčka. Jenže co se stane, když se s Kugou vydáte z města na delší výpravu daleko za hranice města?

A vlastně, nestane se nic dramatického. PHEV Kuga totiž funguje mimo město skoro stejně příjemně jako v něm. Pokud se držíte v rozumných mezích rychlostních limitů, je to pořád tichá, klidná a pohodová jízda. Motor si při lehké zátěži jen tak ševelí, občas si dobije baterku, pak chvíli jede na elektřinu, pak zase na benzín. Všechno hladce, bez toho, abyste se o něco museli starat. Když chcete razantněji zrychlit, ozve se monotónní a trochu hlasitější zvuk, zcela typický eCVT, ale těch pár sekund se dá v klidu přežít. Na dlouhé cesty potěší i jízdní asistenti. Adaptivní tempomat a udržování v pruzích pracují jemně a nevtíravě, takže reálně pomáhají snižovat únavu. Jen ta funkce upozornění na odpočinek je občas přehnaně horlivá, dokáže se připomenout i čtvrt hodiny po zastávce na tankování. Nejvíc ale Kuga září na alpských okreskách, kde chytrá rekuperace z dlouhých sjezdů přidává kilometry navíc, které pak využije na další stoupání. Všechno funguje jako sehraný orchestr a odměnou jsou směšně nízké hodnoty spotřeby – klidně i kolem 4,5 l/100 km (bez externího nabíjení). Celý testovací týden jsem zakončil s průměrem 5,3 litru, což je na skoro dvoutunové SUV s 243 koňmi skvělý výsledek. Nevím, jestli bych něco podobného zvládl i s naftovým dvoulitrem.

Verdikt

Upřímně, nečekal jsem, že by Kuga dlouhé cestování nezvládla, ale stejně mě příjemně překvapilo, jak efektivně její pohonné ústrojí funguje i na delších štrekách. Všechno probíhá v klidu, pohodě a bez stresu. Prostě sednete, jedete a jen občas si všimnete, jak hladce se benzín a elektřina střídají o práci. Jízdní asistenty má Ford naladěné fakt příjemně, takže pomáhají, ale nelezou vám na nervy. A příjemným bonusem je i cena. PHEV Kuga startuje na nějakých 775 tisících, což je v dnešní době velmi férová nabídka. Za tyhle peníze dostanete auto, které zvládne rodinné povinnosti, nezklame v zimě ani v létě a bez mrknutí oka odveze čtyřčlennou posádku třeba přes půl Evropy. Já osobně bych měl problém jen s trochu lacinějším dojmem z interiéru, ale kdyby za mnou někdo přišel s tím, že o Kuze uvažuje jako o novém voze, rozhodně bych mu to nerozmlouval. I po šesti letech na trhu má tohle SUV pořád co nabídnout.

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.

Mohlo by Vás také zajímat

Komentáře

0 reagovat
afro-r1
8. 8. 2025, 10:20

" 2,5litrový čtyřválec" v nepremiove mestske krabici - jeste, ze tom nikdy nedozvi u Stellantisu. Svaty trivalcovy vesmir je nedotknutelny.

4
HeavySmoker
8. 8. 2025, 10:44

Čo je zlé na trojvalci? V Porsche mám hneď dva a neviem si to vynachváliť.

0
afro-r1
8. 8. 2025, 11:27

A kdyby byl z vyroby jen jeden?

0
XTad
8. 8. 2025, 12:17

Porad lepsi nez ctyrvalec.

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte