DS 4 Hybrid 145: Pravý francouzský zákusek

Pamatujete si ještě na Saab? Značku, která měla svůj osobitý styl, letecké kořeny a své věrné fanoušky. Jenže začátek nového tisíciletí byl k takovým značkám neúprosný – Saab to v roce 2011 definitivně zabalil. A nebyl jediný. Tehdy se zdálo, že na trhu zůstanou jen velcí hráči, kteří jedou na jistotu. Ale svět aut se mění, a posledních patnáct let ukazuje opačný trend – začínají vznikat nové značky, které mají odvahu být jiné. Ne ty čínské, které se množí jak houby po dešti, ale třeba Cupra – dřív jen ostrá verze Seatu, dnes značka s vlastním rukopisem a pořádnou dávkou španělského temperamentu. A pak je tu DS Automobiles, mladá francouzská značka, která se nebojí být jiná. Místo sportovního stylu sází na luxus, eleganci a trochu té francouzské extravagance. A právě o tom je i DS 4 – auto, které chce zaujmout hlavně srdcem a stylem, ne jen daty v tabulkách.

Musím se přiznat, že ke značce DS mám trochu komplikovaný vztah. Na jednu stranu mě baví, že se snaží jít vlastní cestou a nabídnout něco jiného než zbytek trhu. Na druhou stranu si s ní nesu i pár osobních vzpomínek, které nejsou jen růžové. Několik let jsem měl doma původní Citroën DS3 – ještě z doby, kdy „DS“ nebyla samostatná značka, ale spíš stylová odbočka od mainstreamu. A byla to láska… i bolest. To auto mělo parádní jízdní vlastnosti, bylo lehké, hbité, prostě radost řídit. Ale zároveň mě pravidelně trápilo, především servisem a notoricky problematickým motorem 1.6 THP. Kdo ví, ten ví. A tak mám dodnes k celé značce lehce ambivalentní postoj. Některé modely mě mile překvapily – třeba DS7 je podle mě povedené SUV, které dokáže nabídnout pohodlí, styl i kus francouzského šarmu. Naopak s DS9 jsme si do noty moc nepadli a elektrická DS3 Crossback? Ta mě spíš štvala než těšila. Teď přichází na řadu DS4 – elegantní hatchback s vyšší stavbou karoserie a výrazným designem. Kam se zařadí v mojí osobní DS-galerii sympatií a frustrací?

DS 4 na sebe umí strhnout pozornost. Už na první pohled zaujme proporcemi – působí jako hatchback, který si trochu přidal na výšce i svalech. Má výrazný postoj, ostře řezané linie a lehce zamračený výraz, kterému dominuje čelní maska s úzkými, sebevědomě se tvářícími světlomety. Ty se mimochodem povedly i po stránce světelné grafiky – ať už vpředu, nebo vzadu, hrají pěknou světelnou hru. Co mě překvapilo, je, že mi tentokrát nevadila ani bílá barva karoserie, kterou normálně považuju za trochu nudnou volbu. Tady ale funguje – možná právě díky kontrastu s tmavými detaily a ostrými tvary. DS 4 má prostě šmrnc. Je to originální hatchback, který není prvoplánově sportovní, ale rozhodně není ani usedlý. Má vlastní styl, sebevědomí a ukazuje, že to jde i jinak než podle německého pravítka.

Uvnitř DS 4 se francouzská avantgarda projeví naplno. Tady nic není úplně tam, kde byste to čekali. Třeba ovládání oken – zvláštně zprohýbané čudlíky najdete až na horní hraně dveřního obložení. Madlo dveří? Taky trochu jinde, než velí běžné automobilové pořádky. Uprostřed palubní desky jsou pak dva displeje. Ten hlavní, multimediální, funguje překvapivě dobře – je svižný, přehledný a uživatelské prostředí je intuitivní. Navíc je šikovně zapuštěný do palubky, takže nikde netrčí žádný přerostlý tablet (pozdrav do Wolfsburgu si odpustím jen napůl). U toho druhého, u voliče převodovky, jsem za celý týden nepřišel na to, k čemu je dobrý. Pochvalu si zaslouží i sedačky – najdou fajn kompromis mezi pohodlím a potřebnou oporou v zatáčkách. Ano, interiér působí trochu stísněně, především vzadu, hlavně kvůli vzestupné lince bočních oken, ale reálně je prostoru dost – čtyřčlenná rodina se vejde bez problémů. A kufr? Ten mě příjemně překvapil – pojme víc věcí, než byste na první pohled tipovali.

Pod kapotou testované DS 4 se schovával relativně nový hybridní pohon koncernu Stellantis – tříválcová přeplňovaná dvanáctistovka o výkonu 136 koní. Oficiálně se jmenuje Hybrid 145, což trochu mate, protože číslo 145 s výkonem motoru nemá úplně jasnou souvislost. Francouzi mu říkají mild hybrid, ale svým chováním má tahle jednotka blíž spíš ke klasickému full hybridu – na elektřinu zvládne popojet klidně i dva kilometry. Tento motor jsem už vyzkoušel v několika jiných autech ze stejného koncernu a nikdy to nebyl úplně příjemný zážitek. Špatná kultivovanost, zmatené přepínání mezi spalovacím a elektrickým pohonem, celkově nedotažené. Jenže v DS 4 jsem se nestačil divit. Motor působí výrazně klidněji, sladěněji a konečně dává smysl. Při popojíždění v koloně netrpíte cukáním, zapojování motorů je plynulé a už vás netrefí šlak, když v těsném prostoru, kam se chystáte zaparkovat, z ničeho nic naskočí spalovák. Líp si rozumí i s dvouspojkovou převodovkou – nečekejte úplně hladký chod jako u eCVT nebo klasického automatu s měničem, ale rozhodně je to příjemnější než třeba multimódová převodovka od Renaultu. Výkonově vás tenhle hybrid asi do sedaček nezarazí, ale na město a běžné ježdění bohatě stačí. DS 4 je díky elektropomoci svižná tam, kde to dává největší smysl – ve městě. Na dálnici samozřejmě narazíte na její limity a pokud budete chtít například nahánět europoslance, tak si raději hledejte jiného koně. Ale na klidnější přesuny je to pohodový parťák. Po týdnu testování mi palubní počítač ukázal průměr 5,4 litru na 100 km, a to jsem většinu času jezdil v totálně zasekané Praze. S lehčí nohou určitě nebude problém atakovat i pětilitrovou hranici.

DS 4 je naladěná hlavně na komfort, a to je jedině dobře – přesně to od francouzské značky s luxusními ambicemi očekáváme. Ani na velkých kolech nemá problém se zvládáním běžných nerovností a až opravdu rozbitá silnice ji dokáže trochu rozhodit. Lehkčí řízení skvěle podporuje manévrovatelnost ve městě a dělá z DS 4 příjemného společníka pro každodenní život. Žádné ostré reakce od podvozku ani řízení ale nečekejte, na to tohle auto jednoduše není. DS 4 je v jádru pohodlný hatchback do města a blízkého okolí, který vás nebude zbytečně unavovat a zároveň nabídne styl, klid a pohodovou atmosféru za volantem.

Verdikt

DS 4 mě během týdne stráveného za volantem příjemně překvapila. Není to auto, které by se snažilo ohromit na první dobrou, ale když mu dáte šanci, odmění vás pohodovou jízdou, neotřelým stylem a celkově příjemnou atmosférou. Ano, pár drobností by se dalo vyladit, a pokud hledáte ostrý hatchback na sportovní dovádění, budete se muset poohlédnout jinde. Ale jako elegantní, originální a pohodlný společník do každodenního života funguje DS 4 skvěle. Francouzi se v tomto případě trefili přesně tam, kam mířili – vytvořili auto, které se nesnaží být pro všechny, ale těm, kdo mu přijdou na chuť, nabídne něco, co jinde těžko najdou. A pokud se bych se měl vrátit k té otázce z úvodu, kam se zařadí DS4? Inu, rozhodně má mé sympatie, skoro bych se jej nebál označit, za aktuálně nejlepší auto celé této malé automobilky.

Technické údaje

Motor: Přeplňovaný zážehový tříválec 1199 ccm 
Výkon: 100 kW (136 k) při 5500 ot./min (+ 21 kW hybridní systém)
Točivý moment: 230 Nm při 1750 ot./min (+ 55 Nm hybridní systém)
Převodovka: dvouspojková šestistupňová automatická
Maximální rychlost: 203 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 9,4 s 
Pohotovostní hmotnost: 1 454 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,2 – 5,3 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba  v testu: 5,4 l/100 km kombinovaná
Cena od (Edition France Hybrid):  810 000 Kč