načítám data...

GAZ 66 Družba: Neznámé plody českosovětské spolupráce

21. října 2021, 20:36 1 komentářů Jakub Pospíšil Historie

Dnes si povíme něco o autobuse, o kterém vlastně dohromady nic moc nevíme. Vznikal totiž v režimu utajení a ač se vyráběl v Olomouci, pracovali na něm hlavně sovětští vojáci.

zobrazit celou galeriiHistorie: GAZ 66 Družba: Neznámé plody českosovětské spolupráce

Autobusy na Autíčkáři? Ale ano – vždyť po silnicích nejezdí jen mrštné roadstery a nadupadné muscle cary, ale i tihle dělníci silnic. Takový autobus ale nemusí být zdaleka jen nudný kvádr s řadou stejných oken. V historii najdeme nemálo různých zajímavých představitelů téhle autíčkáři možná trochu opovrhované kategorie. Myslím, že stojí za to si pár nejzajímavějších připomenout…

Psal se začátek roku 1976 a ve vysokomýtské Karose dostává konstruktér Karel Vácha neobvyklý úkol. V šibeničním termínu má navrhnout a postavit prototyp autobusu. Na tom by, vzhledem k tomu, kdo byl jeho zaměstnavatel, nebylo nic divného. Jenže mělo jít o vůz vojenský, vznikající v režimu utajení. Autobus ale nebyl určen pro bojové nasazení, měl tedy zároveň působit civilně a byla vyžadována jeho využitelnost i v hromadné dopravě. A hlavně měl vzniknou na velmi specifickém základě – šasi, podvozek a motor dodal GAZ 66. Pro seznámení s tímto svérázným kusem techniky si dovolím citovat redakčního kolegu Adama, který je v oblasti sovětských obskurností tím nejpovolanějším.

Mnozí se domnívají, že nejodolnějším vozem na světě je japonský pickup. Mnozí se mýlí. Skutečným švábem mezi automobily je totiž GAZ 66 zvaný ‚šešerik‘. Když se ho pokoušeli zabít v ruské verzi Top Gearu, bušili do něj jeřábem na bourání budov, shodili na něj auto rychlostí 50 km/h a nakonec ho zapálili plamenometem a zatopili řekou. GAZ to vše samozřejmě přežil. Odolnost vychází z robustní a jednoduché konstrukce, která se zastavila někde na půl cesty mezi dodávkou a náklaďákem. Žebřinový rám na dvojici tuhých náprav odpružený listovými pružinami poukazuje na nákladní vůz, ale jednookruhové hydraulické brzdy a synchrony v převodovce sedí spíše na dodávku. Výkon 120 koní poskytoval benzínový osmiválec o objemu 4,2 litru, který si řekl o 28 litrů benzínu na sto kilometrů. Ačkoliv se východní šváb rozlezl po celém světě, do Československa se ve velkém nepodíval. Mohla za to domácí Praga VS3S, která nabízela srovnatelné terénní schopnosti, spotřebu a odolnost, avšak vyšší užitečné zatížení i stoupavost. 

Jakkoli šlo tedy to techniku robusní, vysoká stavba podvozku, motor, jež byl v polovině sedmdesátých let už zoufale zastaralý, ani nepříliš dlouhý rozvor se pro stavbu autobusu příliš nehodily. Jenže cesty centrálně plánovaného hospodářství sice nebyly vždy tak úplně logické a přímé, ale odmlouvat se nevyplácelo. A tak inženýr Vácha už 6. března toho roku představuje pod kódovým označením 104 první nákres malého autobusu. V rámci úspory nákladů šlo o nepříliš vzhlednou skládanku dílů ze starých Karos řady Š a tehdy zbrusu nové “sedmistovky”

foto: Archiv Iveco

Vůz měl usadit skromných patnáct cestujících, dalších dvanáct mělo teoreticky zvládnout jízdu ve stoje. Pohonné ústrojí z GAZu zůstalo zcela nezměněné. Výkres výše, jež patří k několika málo materiálům ohledně tohoto vozu, které se dají v archivech Karosy dohledat, se evidentně vedení zalíbil a v dubnu započaly práce na prvním pojízdném prototypu. 

Záhy došlo ke zjištění, že uskákaný podvozek příliš nevyhovuje přepravě osob ve stoje a tak byl přepracován zasedací pořádek. nakonec se tak do vozu usadilo devatenáct pasažérů a řidič. Interiér byl vybaven typickými černými pěnovými sedačkami, jež možná pamatujete z městských “sedmičkových” Karos. Právě rozkres nového zasedacího pořádku je druhým z celkem tří dokumentů, které se dají o vozu v archivech dohledat. 

Není zcela jisté, kdy vlastně prototyp vozu poprvé vyjel na silnice, avšak dochovala se fotografie (třetí a poslední z archiválií), která vůz zachycuje v provozu na podzim roku 1976. S délkou 593 cm a výškou 288 cm šlo o poměrně disproporční krabičku na kolech sestávající se výhradně z rovných ploch. Největším designovým odvazem bylo pravděpodobně mírně zkosené přední okno. Na druhou stranu se ale sluší říci, že to v té době byl celkem běžný designérský postup a ještě o deset let později ho více či méně úspěšně praktikoval třeba Ikarus nebo Neretva při výrobě autobusů na podvozku Avie

Na první pohled vidíme na prototypu boční okna, světla a nárazníky ze “sedmistovky”, dvířka, mřížky, zrcátka a kliky z “ešky”, dveře pro řidiče pak pocházejí z Avie. Byl to zkrátka trochu kočkopes. Jakmile byl autobus kompletně hotový, byla zaměstnancům Karosy v souladu s tehdejšími pravidly pro vývoj vojenských vozidel odebrána veškerá dokumentace a společně s jediným prototypem, jež měl sloužit jako jakýsi mustr, skončila v dílnách vojenského opravárenského závodu v Olomouci. Sem se poté jen zavážely jednotlivé díly z Vysokého Mýta a podvozky ze Sovětského svazu. 

Nikdo přesně neví, kolik vozů, jež získaly vzletný název Дружба (Družba), zde vlastně vzniklo, minimálně prý snad 46 kusů, ale podle jiných zde byly smontovány nižší stovky kusů. Veškerá výroba probíhala v utajení a navíc zde pracovali hlavně sovětští vojáci. Právě jejich pracovní síla měla prý podle některých pramenů být zároveň platbou spřátelené říše za tyto vozy. Pokud vám to trochu nevychází, nejste sami.

Družby byly určené hlavně na export k rudoarmějským posádkám v zemích Varšavské smlouvy. Jejich hlavním rejdištěm se staly sovětské armádní satelity, jakými byly u nás třeba Milovice, nebo okolí Mimoně. Právě v Milovicích prý dokonce Družby jezdily ještě krátce po revoluci, ale bohužel se nedochovala žádná fotografie, která by toto dokazovala. Vzpomínky na tento původem český vůz tak najdeme spíše na ruských stránkách, kde se objevuje i tato fotografie s popiskem, že pochází z osobního archivu sovětského vojáka sloužícího v ČSSR.

Kombinace krátkého rozvoru, vysoké stavby karoserie a houpavého podvozku dle pamětníků způsobila, že byl vůz poměrně zrádný a špatně ovladatelný a došlo k několika vážným dopravním nehodám spojeným s převrácením vozu. Autobus navíc dosahoval maximálky 95, podle některých pramenů až 100 km/h. Dokážu si představit, že v takových rychlostech už bylo řízení Družby celkem dobrodružství. 

Objevovaly se také problémy s kvalitou zpracování, vůz zlobilo například vypadávání předního skla z rámu, nebo špatné slícování panelů karoserie, kvůli kterému do autobusu foukalo i jinudy, než jen otevřenými okny. Není divu – vojenské dílny v Olomouci byly vybaveny pro opravy aut, nikoli však pro stavbu autobusů. Postupem času prý došlo ze strany sovětských vojáků a inženýrů k řadě drobných úprav v konstrukci, s trochou nadsázky by se dalo říci, že každý smontovaný kus byl svého druhu originál. Oficiálně se však až do roku 1978 vyráběl autobus podle návrhu inženýra Váchy. Dle některých příspěvků v diskuzích pod starými ruskými články o tomto autobuse se prý vůz časem zásadně změnil a vylepšil, ale jistě uznáte, že brát toto jako nějaký důvěryhodný zdroj je přinejmenším zavádějící.  

Bohužel, to je v zásadě asi vše, co vám dnes mohu o nevšedním autobuse říci. Na Družbu se opravdu časem skoro zapomnělo a v současné době není pravděpodobně v provozu už ani jeden kus. Tedy teoreticky. Dost možná se někde v Moldavsku nebo Gruzii dodnes prohání po venkovských polňačkách tato šarmantní krabice a její majitel pravděpodobně vůbec netuší, že její dlouhá cesta začala kdesi v garáži v Olomouci. 

zdroje: https://zen.yandex.ru/media/4x4/drujba-na-baze-gaz66-zarubejnyi-avtobus-dlia-sovetskih-soldat-5fe0a710b681cf2cac8a5699  
https://vk.com/wall-125330542_92124
https://car.ru/news/automobili/100674-druzhba-na-baze-gaz-66-zarubezhnyiy-avtobus-dlya-sovetskih-soldat/ 

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Související články

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

ja
jazet
22. října 2021, 20:07
3

Zase něco nového, díky.

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chevrolet Suburban Z71 2002
Chevrolet Suburban Z71

2002 rok výroby
285 koní výkon
5 327 ccm objem

Plymouth Prowler  2003
Plymouth Prowler

2003 rok výroby
268 koní výkon
3 500 ccm objem

Ford F150  XLT 1994
Ford F150 XLT

1994 rok výroby
200 koní výkon
5 ccm objem

Chevrolet Corvette Stingray MANUAL Profi lak V ČR 1971
Chevrolet Corvette Stingray MANUAL Profi lak V ČR

1971 rok výroby
270 koní výkon
5 700 ccm objem

Dodge Charger 6,4 SRT  2012
Dodge Charger 6,4 SRT

2012 rok výroby
480 koní výkon
6 400 ccm objem