načítám data...

BYD Seal U: Velké elektrické SUV z Číny chce zamíchat kartami na evropském trhu. Má na to?

Rodinné SUV chce lovit ve vodách, kde zatím vládne Tesla Y, Enyaq nebo ID.4. Za zajímavou cenu toho nabízí hodně, ale stojí za to?

zobrazit celou galeriiFoto:   D&H foto

BYD není jen dalším z řady čínských automobilových značek. BYD je totiž v současnosti tou největší z nich. Ač byla značka BYD Auto (Build Your Dreams) založena až v roce 2003, rychle se dostala mezi největší automobilky v Číně. Má velmi široké portfolio produktů včetně nákladních vozů, autobusů, elektrických bicyklů, lanovek, vysokozdvižných vozíků i baterií pro elektromobily a tak dále. Nás ale dnes bude zajímat část s osobními automobily. Nyní už svou pozornost zaměřuje pouze na čisté elektromobily a plug-in hybridy, kterých prodá hodně. Jako opravdu hodně – dokonce na konci loňského roku prodala automobilka víc elektromobilů než třeba Tesla.

Nyní se BYD zkouší uchytit i na vybraných trzích v Evropě. Česká republika zatím zastoupení nemá, ale třeba v Německu nebo Rakousku je prodejců hned několik. Aktuálně zde nabízí 6 modelů. Od velkého sedmimístného SUV Tang s velkou 108 kWh baterií a výkonem přes 500 koní nebo luxusního gran turisma Han se stovkou pod 4 sekundy až ke kompaktnímu modelu Dolphin, který umí startovat na částkách kolem 720 tisíc korun. Stojí tato auta za zvážení a vyrovnají se nám známějším konkurentům? Na to jsem se rozhodl podívat osobně a jeden z modelů si půjčil.

Foto: DH foto

Takže úvod máme za sebou a pojďme se nyní podívat na auto, co stojí přede mnou. BYD Seal U. Vůbec to není žádný prcek, na délku měří necelých 4,8 metru, takže přerůstá jak Enyaq, tak VW ID.4, Teslu Y nebo třeba Mustang Mach-E od Fordu. I naživo zaujme především svou mohutností. Na čínské auto tu vidíme poměrně umírněný design prostý nějakých velkých výstřelků. Vpředu zaujme absence masky, která tu zkrátka není potřeba. Pro vstup vzduchu k chladiči tak stačí menší otvor ve spodní části pod SPZ. Světla jsou poměrně konvenční a jediným malinkým výstřelkem je tak denní svícení na malých „hokejkách“ pod hlavními světly tak, jak to používá trochu třeba Renault. Z boku vidíme především hlavní linku od předních k zadním světlometům s drobným vyboulením nad zadním kolem. Zaujme možná lehce delší přední převis a stoupající linie oken. Vzadu rozměrné světlomety, brzdové světlo táhnoucí se po celé šířce vozu, a to je tak všechno. Skoro jsem až překvapený, jak designově čisté tohle auto je a vlastně bych mu zemi původu ani netipoval. Skoro mi to dokonce přijde škoda a trochu originality bych asi nakonec uvítal. Je ale jasné, že tu BYD míří na konzervativnější zákazníky a pro ty odvážnější má v nabídce několik jiných modelů.

Foto: DH foto

V interiéru už se pár zajímavých nápadů najde, přesto i ten bych možná nazval jako umírněný. Začněme pěknými sedadly, která jsou pohodlná, vyhřívaná, ventilovaná, elektricky nastavitelná a tak podobně. Zamrzí snad jen nemožnost výškově nastavovat opěrku hlavy, ale je poměrně rozměrná a bude vyhovovat pravděpodobně většině řidičů. Po usednutí před sebou máte větší kožený volant s reálnými tlačítky a ne dotykovými ploškami. Přímo z volantu pak lze ovládat spoustu věcí včetně adaptivního tempomatu, asistenčních systémů, zobrazení displeje před řidičem a je zde i jedno originální tlačítko – na levém rameni si vpravo nahoře určujete, jestli bude centrální displej na výšku nebo na šířku. Přepínání funguje kdykoli, celý systém infotainmentu je tomu přizpůsobený a přehodí se samozřejmě taky. Zobrazení na výšku se mi líbí především při navigaci, kdy je vidět velká část cesty přede mnou. Středový displej má úhlopříčku 15.6 palců, je tak opravdu velký, až je ho škoda pro zobrazení pouze jedné aplikace – proto umí split screen, ale ještě by to chtělo dotáhnout k dokonalosti. Při rozdělené obrazovce se mi totiž podařilo spustit pouze na jedné půlce navigaci a na druhé Spotify. I když by tohle mohla být jedna z nejvyužívanějších možností, určitě by bylo lepší, kdyby se takhle daly spustit i další aplikace. Pohyb v menu infotainmentu je docela příjemný. Tlačítka jsou velká, písmo také, vše je pak logicky a přehledně rozděleno do kategorií, které doplňují i pěkné animace.

Foto: DH foto

Před řidičem je displej o velikosti 12.8 palců. Umí hezky čitelně a přehledně zobrazit poměrně velké množství informací a v této oblasti tak není BYDu moc co vytknout. Pár dalších tlačítek si našlo místo i na rozměrném středovém tunelu. Jde především o startování, nastavování rekuperace, autohold, výstražná světla a podobně. Dál je tu místo na dva bezdrátově nabíjené telefony současně, držáky nápojů i podélně posuvnou opěrku pod loket. Před spolujezdcem je pak grafika co „dýchá“ (pomalu pulsuje přibližně v rytmu dechu). Vše je zabaleno do ekokůže s modrozeleným stehem. Na pohled i na dotek je ale všechno poměrně kvalitní a robustní a vzhledově vlastně dost hezké.

Ani zadní cestující si tu nemají moc na co stěžovat. Místa mají snad až nadbytek všemi směry. Sedák je pěkně dlouhý i vysoký, a tak příjemně podepře celá stehna. Sedadla jsou trochu měkčí, opěradlo poskytuje velmi široké možnosti nastavení sklonu a celý interiér prosvětluje rozměrná prosklená střecha. Prostřední isofix vzadu chybí, ale vzhledem k šířce interiéru se sem pravděpodobně vejdou tři dětské sedačky. Kufr má praktický pravidelný tvar, objem 550 litrů, velkou schránku na levé straně a pár přihrádek pod podlahou. Do té se vejdou nabíjecí kabely, povinná výbava a třeba i V2L konektor s dlouhým kabelem a velmi praktickou čtyřzásuvkou na konci. Tohle se na kempování fakt hodí a někdo při vývoji opravdu přemýšlel.

Foto: DH foto

A jak je to s výbavou? Jak asi tušíte, je tu prakticky všechno co si dnes umíte představit. Elektrické víko kufru, bezklíčové ovládání, head-up displej, hlasové ovládání (anglicky) a interiér prozvučuje 10 reproduktorů s logem Infinity. Interiér je u BYD Seal U opravdu silnou stránkou.

Nyní ale něco k technice. Model Seal U, ač názvem může navozovat příbuznost se sedanem Seal, je technicky vlastně úplně jiné auto. Najdete zde tak vždy pouze jeden elektromotor o výkonu 160 kW, který je umístěn na přední nápravě. Ten doplňuje baterie o velikosti 72 kWh (verze Comfort) nebo za příplatek 3 tisíce € větší 87 kWh baterie (verze Design). Mě se do rukou dostala verze s větší baterií, která slibuje dojezd pěkných 500 km, které mi také svítily na displeji při plném nabití auta.

Foto: DH foto

Dalšími technickými parametry jsou třeba točivý moment 330 Nm, o kterém ještě bude řeč. Zrychlení na stovku za 9,6s (u verze s menší/lehčí baterií 9,3s), hmotnost 2222 kg, možnost tažného zařízení na sympatických 1300 Kg nebo nabíjecí rychlost maximálně 11 kW na AC a 140 kW na DC stanicích. Tolik suchá data, ale co to znamená ve skutečném životě?

Nejdříve k tomu pozitivnímu – komfort podvozku. Už dávno jsem vzdal hledání nějakého svatého grálu v podobě ideálního auta, které by bylo nejlepším kompromisem všech vlastností, a tím vyhovovalo každému. Takové auto prostě podle mě neexistuje a začala mě více zajímat ta auta, která se nebojí zaměřit na jednu oblast a tu zvládnout skvěle, i když v těch dalších pak kvůli tomu budou asi ztrácet. Kdybych tak měl Seal U charakterizovat jednou frází, byl by to právě komfortní projev. Nečekejte nic sofistikovaného jako třeba u německých (nebo jiných) prémiovek na vzduchu a podobně, BYD má prostě jen měkký podvozek. Ne vždy je to dobře, musíte se mu trochu podřídit a zvolit klidnější tempo. Když to ale akceptujete, dostane se vám odměny v podobně lehkého pohupování, jakoby snad auto „plulo“ lehce nad vozovkou. Ani ty největší díry ve vozovce vás trápit nebudou.

Foto: DH foto

Jenže druhou stranu mince představuje rychlejší jízda. Nemyslím tím nějak závodní, prostě jen taková svižnější každodenní jízda. Tam nastává problém kvůli velkým bočním náklonům, ale také propadání předku při brzdách a jeho zvedání při akceleraci. Prostě právě ty negativní vlastnosti měkkých podvozků, které si umíte představit. Dost velkým problémem se zde také ukazuje pohon přední nápravy, která až překvapivě často ztrácí přilnavost a nechá jedno z kol vesele protáčet. Ne třeba o čtvrt otáčky, jak jsme zvyklí z automobilů plných asistenčních systémů, ale na mokru klidně desítky metrů. Nejsem si úplně jistý, co v tu chvíli dělá protiprokluzový systém, ale zcela jistě mohu použít oblíbenou větu, na kterou někteří čekají – asistenční systémy vám tu do řízení rozhodně moc nekecají. Ostatní asistenti ale fungují spolehlivě a třeba vedení v pruzích je bezproblémové. Varování před překážkou a obzvlášť lane assist jsou pak klasicky trochu moc úzkostlivý, ale lepší varovat, než nedělat nic.

Na suchu je jízda ještě fajn, ale půlku testu mi propršelo, a pak jsou limity podvozku ohledně přilnavosti opravdu poměrně nízko. Možná mohou nést část viny „úsporné“ pneumatiky od Michelinu, řady e-Primacy (235/50 R19) a určitě se na tom podílí i vyšší hmotnost. Na jistotě nepřidá ani (dnes spíš typické) řízení bez jakékoli zpětné vazby. I to je důvod, proč je vhodné vrátit se zpět k tomu pohodovému stylu, který autu sluší nejlépe.

Foto: DH foto

K pohodě nabádá i elektromotor, který má s tak velkým a těžkým autem dost práce. Z křižovatky umí stále vyrazit hbitě a v městských rychlostech si nelze na nic stěžovat, ale už kolem 80-90 km/h je projev takový „standardní“. Vlastně to není nic špatného, vyrovná se to většině naftových čtyřválců v podobně velkých autech, ale od elektromobilů už jsme si tak trochu zvykli na něco „víc“. Občas je tak potřeba při předjíždění třeba kamionu na okreskách zas trochu plánovat. Ale vzpomeňme třeba na Enyaq nebo ID.4, kteří měli v jednomotorových verzích až do nedávné modernizace „pouze“ podobných 150 kW a jejich projev byl podobně „nijak extra suverénní, ale ok“. Tam byla ale poháněná ta „správná“ náprava, a proto nebyl problém s náhlým přívalem newtonmetrů a protáčením kol na mokru.

Co se ale povedlo, je účinnost elektromotoru. Tady čeká na majitele malinký chyták, protože řídit se spotřebou na displeji není jen tak. Seal U totiž ukazuje průměrnou spotřebu jen za posledních 50 km jízdy, což podrobným statistikám moc nepřeje, ale po ujetí cca 200 km mi dojezd klesnul přesně o stejnou hodnotu. Jsem tak přesvědčený, že reálný dojezd se od toho oficiálního moc lišit nebude, a to je dobrá zpráva.

Foto: DH foto

A cena? U nás si zatím BYD oficiální cestou nekoupíte. To ale neznamená, že si ho nemůžete koupit jen pár kilometrů za hranicemi, třeba v Rakouském Linzi, odkud jsem měl auto půjčené já. Konkrétně BYD Seal U startuje na 42 380 €, což je přibližně milion a 60 tisíc Kč. Verze s větší baterií a plnou výbavou je za 45 380 € (1 136 000 Kč). Vzhledem k velikosti auta, baterie a taky kompletní výbavě to není vůbec špatná cena, jen je potřeba akceptovat specifičtější vlastnosti auta. Auto má záruku na baterie 8 let nebo 200 tisíc kilometrů a třeba aktualizace si stahuje samo přes internet.

Závěr

BYD je jedním z největších světových hráčů na elektromobilním poli a je to právě on, který svým příchodem na starý kontinent nutí přemýšlet zavedené evropské automobilky nad cenovou politikou a tlačí ceny dolů. Také to vypadá, že se u některých svých modelů vyhne clům na elektromobily, které nedávno uvalila Evropská unie, protože dokončuje stavbu továrny v Maďarsku. Není to ani jedna z malých čínských značek, u kterých je budoucnost nejistá – vždyť BYD prodal za minulý rok jen v číně 2,4 milionu aut (3 miliony celosvětově) a stal se s 11% podílem nejprodávanější značkou vůbec.

Foto: DH foto

BYD Seal U je pak zástupcem oblíbené třídy větších SUV. Lákadlem je především nekonfliktní vzhled, velmi kvalitně působící interiér a pohodlný podvozek. Právě díky podvozku to není auto úplně pro každého, vyžaduje spíš klidnějšího řidiče, kterému se ale odmění příjemnou a uvolněnou jízdou, při které nebude ani relativně nižší výkon elektromotoru překážkou. Slušná je i cena, ve které už je obsažená prakticky všechna moderní výbava. 

A mají se začít evropští konkurenti bát? BYD Seal U míří do segmentu, který je extrémně nabitý, konkurence je tvrdá a na přešlapy tu není místo. BYD má skvělý základ, ale v hodně oblastech mu chybí takové „konečné doladění“, které zvládají ti nejlepší. Útočit tak bude především cenou. BYD ale v nabídce má dost dalších modelů, které podle mého mohou konkurenci opravdu potrápit. Na ty se ale koukneme možná někdy jindy.

 

Technické údaje

BYD Seal U Design

Motor: elektromotor na přední nápravě
Výkon: 160 kW (218 k)
Točivý moment: 330 Nm 
Provozní hmotnost: 2 222kg 
Maximální rychlost: 175 km/h
0-100 km/h: 9,6 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 17,4 kWh/100 km (shodná s realitou)
Základní cena modelu: 42 380 € (BYD Seal U Comfort, bat. 72 kWh, LFP) 
Cena testovaného kusu: 45 380 € (BYD Seal U Design, bat. 87 kWh, LFP) 

Foto: DH foto

Za půjčení auta k testování děkuji autosalonu Pichler (www.byd-pichler.at), který má i pobočku v nákupním centru Plus City a především pak prodejci Michaelu Feizlmayerovi. O těch autech ví úplně všechno a umí říct narovinu, co se povedlo a kde jsou ještě mezery.

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

ma
martinxxl
02. července 2024, 09:56
1

Maximální rychlost: 1750 km/h je tak zhruba Mach 1.4, byl sonický třesk? Slušná rychlost....

reagovat
Lukáš Naske
02. července 2024, 10:00
0

Díky, opraveno 👍

VK
VK
02. července 2024, 20:14
0

LFP baterka s kapacitou na dnes běžné úrovni NMC akumulátorů…to vypadá na svého druhu game changer.

reagovat
fr
frite
03. července 2024, 12:52
0

Jenže pořád je tu berlínská Tesla Y. S větším interiérem, vysokou efektivitou a dynamikou úplně jinde.

reagovat
Ke
Kebek
03. července 2024, 20:28
0

Renault Scenic E-Tech má stejné pneumatiky a jsou hrozné

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

GMC 1500 SLE 1993
GMC 1500 SLE

1993 rok výroby
193 koní výkon
5 732 ccm objem

Cadillac Escalade  2009
Cadillac Escalade

2009 rok výroby
403 koní výkon
6 ccm objem

Lincoln Continental Town Coupe 1979
Lincoln Continental Town Coupe

1979 rok výroby
159 koní výkon
6 590 ccm objem

Lincoln Town Car  1990
Lincoln Town Car

1990 rok výroby
150 koní výkon
4 999 ccm objem