BMW iX2 eDrive30: Nová doba, nový směr

BMW X2 je v produktové řadě mnichovské automobilky jedním z nejmladších modelů. Poprvé jsme se mohli setkat s tímto označením v roce 2017. Tehdy se jednalo o takový relativně kompaktní crossover, který vlastně připomínal spíše o něco málo zvednutý hatchback, než cokoli jiného. A vlastně bylo to docela sympatické vozítko, které si na nic moc nehrálo, jehož hlavním účelem byl pohyb po městě. A ten zvládala X2 navýsost dobře. Zároveň, jako každé správné BMW, nezklamalo ani při jízdě mimo město, když na to přišlo. V této formě vydržela X2 na trhu nějakých 5 let, než se koncem loňského roku světu představila nová generace. Ta již uchopila myšlenku ztvárnění docela jinak. Modely s X, doplněné o sudou číslici, tvoří mezi bavorskými vozy takové vizuálně atraktivnější crossovery typu SAC, které lákají zákazníky na výrazně sportovnější feeling, který by měl zdánlivě evokovat karosářské verze kupé. Ale víme jak chodí, že? Bude fungovat nová generace X2 v docela jiném hávu stejně dobře, jako původní myšlenka? To jsme zjišťovali za volantem nejsilnější elektrické varianty.

Jak jsem již naznačil v předchozím odstavci, nové BMW X2, respektive iX2 v tomto případě, prošlo vcelku radikální proměnou. Ze sympatického hatchbacku se stalo něco jako SUV kupé a to ještě v takovým poněkud agresivním způsobem. Přední část můžeme ještě do jisté míry považovat za relativně standardní, mezi dnešními BMW, ale ta zadní mi nedává spát. Nebudu tady příliš chodit okolo horké kaše, na férovku vám můžu říct, že se mi to prostě a jednoduše nelíbí. Zadní část je taková příliš hranatá, těžkopádná a značně překombinovaná v mých očích. Chybí tomu optická lehkost a především pro zadoboční pohled nemám absolutně pochopení. Možná je to jen můj problém, ale vidím v tom spíše francouzskou avantgardu než německou jednoduchost a strohost a teď to úplně nemyslím jako pochvalu. BMW iX2 mi vzhledově opravdu nesedlo a za celý týden jsem si němu nedokázal najít cestu, po stránce vnějšího vzhledu. Ani jednou jsem se za ním na parkovišti neohlédnul, ani jednou mi nebušilo srdce nedočkavostí, když jsem se k němu blížil. Snad jen ta červená barva mě oslovila. Není to však příliš málo?

Uvnitř se už vracíme zpátky do takových těch německých kolejí. Architektura vnitřku zapadá mezi ostatní modely BMW téměř ideálně. Dominantou jsou dva středové displeje, spojené v jeden, pro panel budíků a klasický infotainment. Ten první displej je krásně přehledný, plný užitečných údajů a dat, včetně třeba možnosti zobrazení mapových podkladů z Carplay. To chválím. Ten druhý displej mě nadchnul už poněkud méně. Že nejsem příliš velký kamarád s novým uživatelským prostředím nových bavoráku je tak nějak dlouhodobě známý fakt, na který si tak nějak zvykám. Obvykle to řeším tak, že automaticky zapínám Carplay a neřeším nic moc jiného. V tomto případě to však bylo trochu obtížnější, neb se mi za celý týden nepodařilo spárovat telefon tak, aby se mi automaticky po nastartování připojil k vozu. Doslova pokaždé jsem jej na několik kliknutí musel ručně připojovat, což je trochu otravná záležitost. A nepomáhá tomu ani skutečnost, že multimediální systém v iX2 není zrovna nesvižnější, což se mi u BMW stalo asi vůbec poprvé. Tady to bude chtít asi trochu doladit. Jinak zbytek interiéru mohu jen chválit. Je hezky zpracovaný, nabízí dostatek místa a to kupodivu i na zadních sedadlech a fakt se mi líbil velký kufr a především přístup do něj, kam můžete házet dětské propriety v podstatě bez ladu a skladu a on to pojme.

Pro elektrické pohonné ústrojí v této iX2 mám jen slova chvály. K testu jsem dostal silnější verzi eDrive30, což v překladu znamená 313 koní a 494 Nm. To je více než slušná porce na takový crossover. Zcela bez debat se tak můžete zařadit mezi nejrychlejší účastníky provozu. Celková živost a chuť k životu toho červeného hrošíka, je opravdu úctyhodná. Po silnici se pohybuje s absolutní suverenitou, jakou očekáváte od vozu této značky. Má tolik síly, že se mi jej párkrát povedlo trochu nachytat na švestkách, kdy po plném přidání elektromotor lehce zatahal za přední kola, až bylo potřeba chytat auto tak, aby nevycestovalo z pruhu ven. A to ani nebylo nikterak vlhko. Jinak je na pohon všech kol, který je standardem pro silnější verzi (slabší je předokolka), spoleh při běžném využívání. Po stránce dojezdu a spotřeby pak nemám větších námitek. Baterie má kapacitu necelých 65 kWh, což by mělo stačit na něco málo přes 400 km. A to se dá dosáhnout bez velkých ústupků vlastně docela dobře. Já jsem jezdil za nějakých 19 kWh, bez sebemenšího omezovaní, což znamenalo zhruba 350 km na jedno nabití. S tím se dá žít. Povedený je ukazatel dojezdu, který je opravdu přesný a dá se podle něj velmi dobře orientovat. Stran nabíjení můžete počítat s až 130 kW na DC nabíječce, což v dnešní době není úplně nějaká velká sláva. Vynahradit si to však můžete na AC nabíječce, které umí až 22 kW, což se určitě hodí. Pokud nabíjíte na veřejných stanicích, takhle rychlé nabíjení ušetří nějakou tu kačku.

Samotná jízda v nové iX2 je pak relativně předvídatelná. Adaptivní podvozek funguje moc hezky. Zcela bez debat napomáhá cestovnímu komfortu, který je opravdu velmi příjemný a to i na větších kolech. Netřeba se obávat rozbitých cest, poradí si i s většími výmoly či zvlněnou silnici. Opravdu jen máloco jej dokáže rozhodit a cestování je v iX2, v rámci cestovního komfortu, tzv. za odměnu. K pohodě na palubě rozhodně pomáhá i nadstandardně dobrý akustický komfort, kdy k vašim uším neproniká zvenčí prakticky žádný nežádoucí hluk. To mě opravdu bavilo. Podvozek vás podrží i když jde do tuhého a vy na něj začnete trochu více tlačit. I v tomto vám nabídne dostatek jistoty tak, aby jste nebyli nervózní. To budete spíš z řízení, které mi tentokrát příliš nesedlo a uměl bych si představit o něco příjemnější nastavení, které by bylo hodnější temperamentu celého auta. Tady jsem si připadal, jako když jsem před dvěma desítkami let hrával Need for Speed na klávesnici. Trochu méně digitální pocit z řízení by rozhodně pomohl.

Verdikt

BMW iX2 se změnilo. Už to není fešácký hatchback s o něco málo vyšší stavbou. Nyní je to sportovní crossover, který zároveň nabídne výrazně vyšší dávku použitelnosti. Je v každém ohledu větší a prostornější. Má velmi dobře naladěné asistenční systémy, které jsou skutečně ku prospěchu věci a nejsou otravné. Rozhodně se jedná o dospělejší auto a nepochybuji o tom, že bude prodejně úspěšnější než předchůdce. Je to přesně ten typ vozu, který lidé dnes chtějí. V tomto se BMW trefilo dokonale. A rozhodne není třeba se vyhýbat ani této elektrické verzi, která funguje opravdu bezproblémově. Mně osobně se však po vcelku originální X2 první generace bude trochu stýskat a své dva miliony, na které vyjde testovaná varianta, bych investoval jiným směrem.

Technické údaje

Motor: synchronní AC elektromotor
Výkon: 230 kW (313 koní)
Točivý moment: 494 Nm 
Kapacita baterie: 64,8 kWh
Maximální rychlost: 180 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 5,6 s 
Provozní hmotnost: 2095 kg 
Průměrná spotřeba: 16,3 – 17,7 kWh/100 km dle WLTP
Spotřeba v testu: 19,0 kWh
Dojezd: 414 – 449 km kombinovaný
Cena testovaného modelu: 1 944 414 Kč