načítám data...

Autíčkářův týden: Blýská se na horší časy

26. července 2015, 16:32 19 komentářů Adam Forman Novinky

USA vymýšlí další daně pro automobily, Švédsko pro jistotu zakázalo provoz úplně. Vozy FCA nakonec nejsou ani zdaleka tak bezpečné jak se myslelo. K dovršení zkázy se blíží SUV od Lamborghini. Ještě že to vše jistí jedna nenápadná škodovka.

zobrazit celou galeriiNovinky: Autíčkářův týden: Blýská se na horší časy

Federální zákon znevýhodní elektromobily v USA

Mimo čistě nesobecké ekologické pohnutky byly prozatím hlavním argumentem pro provoz elektromobilu daňové úlevy. Naše domovina sice s motivací ekologicky smýšlejících řidičů váhá, zato v západních končinách naší planety je tomu přesně naopak. Když se to vezme kolem a kolem, tak dotování hybridů a elektromobilů dává smysl. Méně škodlivých emisí snižuje potencionální investice do zdravotního pojištění a zlepšuje životní úroveň obyvatelstva. Diskuzi nad výhodami a nevýhodami takových dotací dnes necháme stranou, už jen proto, že jako skeptik bych o ničem jiném do konce roku nepsal. Zaměřme se na jednu „drobnost“, kterou vzrůstající počet zmíněných vozů přináší. Pokud jste někdy dumali nad tím, proč je poslední dobou benzín tak strašně drahý, pak vězte, že na astronomických sumách má svůj podíl i velký bratr. Spotřební daň na pohonné hmoty, spolu s daní z přidané hodnoty, dokážou navýšit cenu benzínu (s již započtenou marží prodejce) až na dvojnásobek. Zkrátka stát je spokojený, když čerpáme co nejvíce benzínu, ale zároveň je nespokojený, když do vzduchu vypouštíme škodlivé plyny, vzniklé jeho spalováním. Jistě chápete, že se zde dostáváme do poněkud patové situace.

Nyní je vhodný čas pro návrat zpět za oceán, do země splněných snů. Ve státech jsou celkové náklady na doručení pohonných hmot z hlubin země až k zákazníkovi podstatně nižší. Při podobné procentuální daňové zátěži je sice cena znatelně únosnější, stát je i přesto spokojený. Jenže k výše zmíněné schizofrenní situaci se nově přidávají úlevy na daních pro ekologická vozidla. To motivuje řidiče k mnohem masivnějšímu nákupu zelených vozů, než je tomu v našich končinách. Samozřejmě zde do hry vstupují i faktory jako poměr průměrného platu k ceně nového automobilu atp. Nakonec však státu chybějí peníze, které místo aby vybral na daních za PHM, investuje do podpory rozvoje elektromobility. Federální vláda se rozhodla poradit si s očekávatelným problémem s elegancí sobě vlastní. Senátoři nově uvažují o souboru zákonů pod zkratkou DRIVE, které by měly ztráty výběrčích kompenzovat a přinést tak potřebné finance. Bude jistě zajímavé sledovat, jak takový krok pohne s trhem hybridů a nakolik podlomí čile bující obchody s ekologicky přívětivými vozidly.

Stockholm zakáže na jeden den auta

Ve Švédsku to mají nadšenci do výkonných automobilů opravdu těžké. Ve většině měst již několik let platí emisní zóny a přísná omezení regulující stáří vozidel. Hromadná doprava z většiny využívá obnovitelné zdroje a sami Švédové se za posledních pár let naučili více využívat integrované systémy dopravy. Nyní se seveřané odhodlali k dalšímu drastickému zásahu. 19. září, na den evropské mobility, zakážou radní Stockholmu provoz po celém centru a přilehlých historických čtvrtích. „Den bez aut“ má ukázat obyvatelům metropole, nakolik by byl svět bez možnosti individuální přepravy lepším místem. Otázkou zůstává, nakolik je to celé dobrý nápad. Do budoucna můžeme očekávat častější iniciativy podobného druhu i v našich končinách.

Městská centra bez provozu nejsou úplně špatný nápad. Zejména lidé žijící poblíž rušných dopravních komunikací by jistě trochu klidu a čerstvého vzduchu uvítali. Co mají dělat ti, kteří se zrovna potřebují odstěhovat, odvézt nepohyblivé prarodiče, či jen pokračovat ve svém každodenním zaměstnání? Jak odlišit ty, kteří skutečně automobil musejí použít a ty, kteří by mohli docela dobře použít metro? Taková otázka hlodá v hlavě nejednoho konšela po celé vyspělé civilizaci. Iniciativa Stockholmského ražení je přínosná v otevření důležitého tématu a přináší trochu klidu do přetížených oblastí velkého města. Zároveň však přináší nečekané komplikace lidem, kteří se jen snaží protlouct městem. Myslíte, že by mělo být více dní bez dopravy, nebo že jde jen o další zelený nesmysl? Dokážeme to na Autíčkáři rozlousknout a poradit zmateným Švédům?

Jeep Cherokee hacknut!

Téma zneužití softwaru moderních automobilů se v posledních letech opakovaně vynořuje, aby bylo alespoň na čas ušlapáno argumenty výrobců. Nyní je výmluvám automobilek konec, tedy alespoň pro koncern FCA. Redaktor prestižního časopisu Wired si vyzkoušel, jaké to je, sedět v Jeepu Cherokee, který může ovládat někdo jiný. Dva hackeři, Charlie Miller a Chris Valasek, studovali palubní systémy Jeepu a objevili způsob, jak se nabourat do palubní wifi a manipulovat s nastavením vozu ze vzdálenosti jednoho metru. Tím však útoky na nebohé SUV teprve začaly. Podobně jako řada jiných výrobců, i Jeep nabízí neustálé připojení automobilu k internetu, nezávislé na mobilním telefonu řidiče. Funkce, která zejména pomáhá s navigací přes ucpané metropole, však má sem tam nějakou tu bezpečnostní dírku. V případě Cherokee se zdá, že by ona „dírka“ hravě potopila Titanic. Z počítače v St. Louis se hackeři napojil na software v automobilu redaktora, který právě jel po dálnici vzdálené přibližně deset mil. Na dálku dokázali vyřadit brzdy, nastavit maximální hlasitost rádia, pustit stěrače a zacukat s automatickou převodovkou. Jak taková kombinace dokáže zapůsobit v hustém provozu při dálničním tempu, není třeba podrobně rozepisovat. Opatření FCA na sebe nedalo příliš dlouho čekat. Zákazníkům, kteří již podobně zranitelné vozidlo řídí, byl nabídnut flash disk, obsahující bezpečnostní záplaty. Automobil tak přijde o dálkový přístup k některým nastavením. Mimo ztráty užitečných funkcí může italsko-americký koncern počítat i s citelnou ztrátou důvěry zákazníků. Mluvčí automobilky se bránil slovy o velice zkušených hackerech a o možnosti plného přístupu k vozu. Nakolik jsou takové argumenty platné, řešit nebudeme, jelikož kopat do mrtvoly beztak nemá příliš význam. K argumentům proč provozovat staré pekáče se tak zjevně připisuje jeden další.

Renault Alpine se převléká za Lotus

Sny fanoušků, či spíše pamětníků, francouzské sportovní značky budou muset opět počkat. Oficiální uvedení Renaultu Alpine do prodeje bylo opět odsunuto, tentokráte neurčitě na rok 2017. Přesto byl v jižní Evropě zachycen podivný prototyp z dálky připomínající Lotus Exige. S britskou závodní elitou Renault spolupracuje na vývoji podvozku a šasi, takže je více než pravděpodobné, že testovací mula, tvářící se jako upravený Exige, je ve skutečnosti budoucí Alpine. Francouzská okruhová hračka přináší ještě jedno překvapení. Z přítomnosti dvou víček nádrže na voze lze soudit, že se dočkáme plug-in hybridu v duchu hypersportů od McLarenu, či Ferrari. Lotus i Renault již něco ve Formuli 1 zkusili a tak není vyloučená integrace elektromotorů do pohonného ústrojí. Zda půjde o obdobu KERSu, či Priusu můžeme prozatím jen hádat. Elektrický sporťák připomínající formuli, jezdící jako formule a kopající jako formule je sladkou hudbou přesně pro uši příznivců ovladatelnosti a muší váhy. Nezbývá, než se těšit, jak celé francouzsko-britské snažení dopadne. Času na snění máme rozhodně dost.

Lamborghini staví super-ekologickou továrnu

Lamborghini není jediná automobilka se smělými plány. Na rozdíl od většiny modelových ofenzív, tato bude pravděpodobně ta nejzajímavější. Jen zřídka se stává, že bych chtěl opravdu každé auto z nabídky zavedené automobilky. Třeba takové Ferrari fkombíku a fčtyřkolce (p*čo), bych vážně mít nemusel. Sledovat drastický propad ceny superdrahých cestovních vozů bude v podání výrobce ze St. Agaty rozhodně stát za to. Minulý rok se v Paříži představilo dech beroucí GT Asterion a Urus již na našich stránkách také párkrát byl. Z minulosti bych ještě rád připomněl impozantní koncept čtyřdvéřové limuzíny Estoque. Pro vytvoření dostatečných výrobních kapacit byla stávající továrna modernizována v duchu ekologicky přívětivé doby. Jen tak náhodou bude již brzy disponovat dvojnásobkem výrobní kapacity oproti dosavadnímu stavu. Co tedy bude sjíždět z linek po boku obratného Huracanu a plameny chrlícího Aventadoru? Nejspíše SUV, přesně jak si zákazníci přejí. Dost možná se začne ve svatyni výkonu a rychlosti montovat i, teď si raději sedněte, vznětový motor. Velmi pravděpodobně se můžeme „těšit“ na hybridy a jiné úsporné snahy. Další modely jsou prozatím ve hvězdách. Italská automobilka by si chtěla i přes netradiční modely zachovat tradiční image výrobce výkonných vozů. Nezbývá, než doufat, že se dočkáme SUV, kterému k dokonalosti budou chybět už jen standardně montované kulomety.

Škoda Yetti je rychlejší než Ariel Atom

Kompaktní SUV od Škody není zrovna ztělesněním výkonu. Ačkoliv si, na svoji třídu, celkem obstojně poradí s terénem a nepřízní počasí, na žádného rychlíka by jej netipovali ani jeho tvůrci. Tenhle sněžný muž je však trošku upravený. Vlastně je to víc Audi TT RS, než Yetti. Mimo proslavené modularity koncernu VAG demonstruje červený klenot pravý význam slova sleeper. Pro ty, kteří to i tak chtějí číst: Yetti s 500 koňmi!

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

ho
honzarov
28. července 2015, 00:59
0

Nevím jestli je nyní vhodné pořád dál strkat hlavu do písku. Zelenosocanští magoři si již dostatečně ověřili, že motoristé jsou dostatečně ovcoidní skupina (biopaliva, start/stop, emise) a různá lobbystická sdružení si tak snadno prosazují své zájmy. Z jedné strany útočí cyklopošuci, z další železniční experti (prý železnice tu byla dřív než cesty), z další oranžoví komunisti (další nákup měřících škodovek), velitel chlupatých (zpřísnit bodování, asi 12 bodů za cokoliv), dále tu máme ekologické ochránce křečků, další snižování emisí aut.
A to nás čekají emisní zóny, další daně při nákupu a provozu vozidla, povinné hlásiče nehod. A to už se vůbec nebavím o povinných černých skříňkách do aut (EDR), tomu by stálo za to věnovat článek. Není toho už dost?

reagovat
JLK
28. července 2015, 10:20
0

No ale na druhou stranu zrus vsechny poplatky, dane a regulace a ucpes mesta uplne. Pak ti ten levny provoz bude celkem k nicemu, kdyz ti bude trvat cesta do prace 2 hodiny kvuli jedne velke zacpe.

bi
bitner
28. července 2015, 13:07
0

Snizovani emisi by bylo fajn, kdyby se zakladalo na realite. Ta skoncila nekde na urovni Euro4, jestli ne driv. Dale bych zrusil danove zvyhodneni nafty a zavedl uplne stejne emisni limity jak pro benzin (Euro 6 myslim benzin a naftu priblizilo). Dalkovou kamionovou dopravu bych zakazal uplne. Pokud tam vedou koleje, pojede to po kolejich, pokud ne, poleti tam letadlo (nebo pokud se to rychle kazi). Kamion jenom tam, kde uz koleje nejsou. Ono uz by se to neposralo, kdyby to prislo o par dni pozdeji. Logisticka centra napojit na koleje povinne.

JLK
28. července 2015, 14:55
0

bitner: s tim souhlasim. Nejvic mne vadi zvyhodnovani nafty, ktere zaklada na tom, ze jediny relevantni udaj je produkce CO2. To, ze po par letech provozu polovina naftaku jezdi bez filtru, s ucpanymi vstriky a buh vi jakymi jeste zavadami a vyhazuji mi primo pod nosem kilogramy sazi uz nikoho nezajima. Hlavne ze to malo zere, zdravi lidi je k nicemu.

Souča
28. července 2015, 23:25
0

bitner: zakázat dálkovou kamionovou dopravu? cože??? v jakym světě žiješ? a jak to chceš řešit letadlama? :D vždyť ta jsou x krát více neekologická a drahá... a naprosto neexistuje, aby zboží chodilo o pár dní pozdějí - to je úplně mimo realitu - to pak můžem všechny obchoďáky pozavírat a čekat na všechno jak za komančů na banány a toaleťáky... nehledě na to, že bys tim podřízl větev polovině průmyslu a pomalu srovnal ekonomiku se zemí... co maj dneska všichni furt s těma regulacema? Ničemu to nikdy nepomohlo a stejně se to furt opakuje...

bi
bitner
29. července 2015, 08:25
0

Souca: mozna ziju v realite, narozdil od tebe. Ano, jedna vetev prumyslu by uschla, jina by vyrostla. Bez tech tvych obchodaku bych se klidne obesel. Nebyly by zastavene tisice hektaru urodne pudy ve jmenu naprosteho silenstvi. Na hajzlpapir bys cekat nemusel, jenom by ten hajzl papir stravil na ceste o 3 dny vice (nejak mi unika logika, ze tim padem by nebyl vubec). Dalkova kamionova doprava prinasi tolik externalit, ze letadlo je proti tomu zeleny ctyrlistek ty realito.

bi
bitner
29. července 2015, 08:33
0

Btw., bez regulaci by uz minimalne 60 let rotovala kolem Slunce v mistech, kde byvala Zeme, uz jen hromada rozstrilenych sutru. (Kdyby treba nikdo nereguloval atomove zbrojeni.)
To, ze se soucasne regulace naprely naprosto nesmyslnym smerem, je jina vec. Vseho moc skodi, zvlast, kdyz to jde jen na jednu stranu.

Souča
29. července 2015, 12:03
0

mně by pozavíraný obchoďáky taky nevadily, ale nemůžeš se na takový věci koukat jen a pouze z vlastního pohledu přece - to, že tobě by něco nevadilo nemá žádnou vypovídající hodnotu, na které by se mělo zakládat tak důležité rozhodnutí, jestli zrušit dálkovou kamionovou dopravu nebo ne. Vadilo by to většině zbylé populace. To, že něco vadí tobě, nikoho nezajímá (bez urážky). Kamionová doprava je narozdíl od letadel o dost víc pružnější a dá se s ní o dost rychleji reagovat na potřeby trhu (proto by byly výpadky v dodávkách zboží). Letadlo rozhodně není zelený čtyřlístek - letecký průmysl se vyvíjí velice pomalu (skoro vůbec) a prioritou rozhodně nejsou ekologické motory atd., ani náhodou, to nikdo narozdíl od kamionů neřeší. A to, že nemáš problém se zničením kusu průmyslu, zničením soukromých firem a zrušením statísíců pracovních míst, tomu se mi fakt nechce věřit v dnešní době - bych rád viděl, jak bys tu nastalou ekonomickou situaci vyřešil, na to totiž moudra ve stylu "já nechci tohle a bude to tak a tak a nezájem" nestačí... třeba to myslíš v dobrém, ale tohle je fakt špatnej a nereálnej plán...

bi
bitner
29. července 2015, 13:08
0

"Letadlo rozhodně není zelený čtyřlístek - letecký průmysl se vyvíjí velice pomalu (skoro vůbec) a prioritou rozhodně nejsou ekologické motory atd., ani náhodou, to nikdo narozdíl od kamionů neřeší"
Ehm, vis neco malo o letadlovych motorech? Evidentne ne. Mas poneti o pojmu jako je tunokilometr? Letadlove motory jsou ekologicke tak nejak mimochodem - dostaly se k tomu honbou za nejnizsi moznou spotrebou. Proudove motory s vysokym obtokovym pomerem vyuzivaji k pohonu letadla z 80% cisty vzduch, ktery tema motoroma proste jen protece.
Ale to je jedno, protoze jak sam pises, co si myslim ja, to nikoho nezajima.
Jeste k tem milionum osobnich tragedii zpusobenym likvidaci kamionu: ti lidi by se samozrejme uplatnili zase v doprave, ale tentokrat jineho druhu. Zeleznice je podle me minimalne stejne organizacne narocna, jako silnicni doprava.

Souča
29. července 2015, 15:38
0

máš pravdu, že o letadlech nic nevím - ale teorie, že zrušíme kamiony a nahradíme je letadlama a bude to všechno ekologičtější, tomu se mi fakt nechce věřit už jen na základě toho, kolik nákladu pojme kamion (20 tun) a letadlo (100-150 tun? Nevím). Dejme teda tomu, že na jedno letadlo by bylo 8 kamionů. Trasa 2500 km (3,5h letadlem). Kamiony spotřebujou 5400 litrů nafty (27l/100km), letadlo spotřebuje 42000 l paliva (to fakt hrubě tipuju, A380 prý spotřebuje 15000 l paliva za hodinu, tak jsem počítal se 12k). To je jen palivo samotné. Co se týče emisí (nyní jen CO2), tak čistě podle infa z googlu (tj. nemusí to být pravda a nemám k tomu dostatek znalostí) těch 8 kamionů vyprodukuje 10 kg CO2 (kamionaci.cz), to jedno letadlo pak 400 kg (AirFrance). Je to všechno z googlu na základě tvého tunokilometru, je možný, že jsem teď napsal úplnou hovadinu a klidně mě oprav, jak by to třeba mělo bejt doopravdy, ale selským rozumem mi to fakt ekologičtější nepřijde.

bi
bitner
29. července 2015, 21:47
0

Tak tim letadlem samozrejme nebudes vozit pisek nebo nabytek z Ikea, to patri primarne na koleje, ze jo. Jde o celkovy pohled. Letadlo za jeden let spotrebuje samozrejme obrovske mnozstvi paliva ve srovnani s kamionem. Ale neucpava silnice, nevjizdi za blikajicich svetel na prejezd, aby tam pak zustalo stat, netvori se kvuli nemu desitky km dlouhe kolony na dalnicich, nezabiji cyklisty, nesrotuje na cestach osobaky, hlukem obtezuje pouze ty, kteri bydli na letisti, nenici silnice, atd., atp. Muzeme se bavit o dopadu leteckeho provozu na ozonovou vrstvu, ale to je z globalniho pohledu asi tak vse.
Zamerne ve sve uvaze vynechavam namorni nakladni dopravu, protoze tam bych rekl, ze jsou ty externality absurdne brutalni.

ho
honzarov
28. července 2015, 11:46
0

To jeykey: A není ti podezřelé, že nejvíc regulované města mají největší problém s dopravou a do toho vráží další a další regulace a omezení, které to vše ještě zhoršují?

reagovat
BobAsh
28. července 2015, 12:03
0

Otázkou je, jestli je to korelace nebo kauzalita. Nejvíc regulovaná města mohou být nejvíc regulovaná proto, že mají nejvíc problém s dopravou.

A jeylkey má pravdu v tom, že bez regulací a omezení by se ve městě nikdo nikam nedostal. Ve městech prostě není dost místa na to, aby tam všichni jezdili autem.

JLK
28. července 2015, 15:18
0

To honzarov: I pres vsechny prekazky si dnes auto (nove nebo stare) muze dovolit skoro kazdy - jen se podivej kolik studentu jezdi autem, na ktere ani nepotrebovali prispevek od rodicu. Proste automobilova kultura prosla dlouhym vyvojem a z veci pro vyvolene se stalo spotrebni zbozi, ktere muze mit kazdy. Jenomze kdyz ma kazdy mobil nebo laptop, tak k tomu nepotrebuje misto, kde by to mohl pouzivat nebo odlozit kdyz to nepotrebuje. U auta uz toho mista potrebuje relativne dost. A kdyz ma auto kazdy, tak toho mista potrebujes autum nechat 2/3 celeho mesta. Ta mesta ale nejsou prizpusobena tomu, aby auto mel kazdy, takze ta prirozena regulace, ktera tu byla na zacatku (kdy si auto mohli dovolit jen nekteri) musi byt nahrazena nejakou novou formou regulace, aby si to auto opet mohli dovolit (nebo spise chteli ty problemy mit) jen nekteri v rozumnem poctu. Takze vsechny ty spotrebni dane, poplatky, parkovaci zony a spousta jinych veci maji urcity smysl.
Kdyby se zrusily vsechny regulace, ktere omezuji vlastnictvi auta nebo jeho provoz, tak by mozna ze zacatku byli vsichni nadseni, s casem by ale autem jezdil i ten, komu dnes normalne staci mhd a k cemu by to vedlo? Aut na silnici by bylo jeste vice. Takze tam, kde rano cestou do prace prostojis nejakych 20 minut, tak bys stal 2 hodiny.

sp
spooon
29. července 2015, 12:17
0

jeylkey -> ale to ja zas problém těch lidí, kdo by chtěl stát 2hodiny v koloně, místo aby jel MHD (kole, pěšky...). Já bych za nikoho nemluvil...ať se každej rozhodne, jak chce, proč to regulovat? Ono se to vyreguluje samo (já osobně bych radši zvolil alternativu, než tam čekat).

JLK
29. července 2015, 12:58
0

To spoon: je a neni.
Vybudovani pouzitelne infrastruktury pro cyclodopravu se povazuje taky za to zlo, ktere omezuje auta. Takze bez jakychkoliv regulaci by o nejake rozumne moznosti cyclodopravy ve meste mluvit nejspis nedalo. Jasne, ted' to taky neni zrovna super, ale jinak by nebylo ani to.
Totez MHD - jeho vyhody jsou taky celkem dost zavisle na ruznych regulacich. Nejviditelnejsi - zvyhodnovani vozidel MHD (pruhy pouze pro autobusy, oddelene tramvajove trate apod.), ale treba i dotace provozovatelum na provoz mene ekonomicky zajimavych linek. Takze kdyby se vsechny regulace rusily dusledne, tak tohle by melo byt zrusene taky. Tudiz by autobus misto volneho pruhu jel (resp. stal) v pruhu ucpanem auty. Bez dotaci by pak dopravce nebyl vubec schopny pokryt linkami MHD cele mesto, kdyby to delal 100% za sve, tak nejspis zustane jenom nekolik vytizenych paternich linek, a platit by se za svezeni muselo daleko vice. Secti tyto dva faktory a najednou je alternativa "dojet si do prace busem" uplne stejne nahouno jako stat par hodin v kolone.
Takze nejrychlejsi by bylo chodit pesky, ale celkem si umim predstavit stav ovzdusi ve meste u nejake vetsi silnice, kdyby zadnym zpusobem nebyl regulovan ani pocet aut ani jejich stav/stari. To by se muselo furt chodit v plynove masce, jinak bychom chcipli.

ho
honzarov
29. července 2015, 14:47
0

ad1) Kdo chce zakázat kamionovou přepravu, měl by si první něco zjistit o vytíženosti české železniční sítě a potom by nešířil bludy.

ad2) Individuální dopravu (myšleno osobní auta) ve městě můžeme rozdělit na transit (ti co pouze projíždí), dojíždění do práce a samotní obyvatelé města. Pokud není obchvat, tak projíždějící osobáky jakákoliv regulace ve městě pouze zbrzdí, zvýší emise či vytvoří nevhodné koridory pro průjezd. Pro dojíždějící do práce je jakékoliv řešení nad 15,- na den a nad 15 min zdržení zbytečné, jinak budou hledat vždy parkování poblíž práce. Tím jsou myšleny parkoviště na okraji měst. A myšlena střední a menší města (ne Praha, Brno atd). Výsledkem zpoplatnění veškerého parkování v centru a okolí je přesun aut "dojíždějící do práce" na okolní obytné ulice či sídliště. A teď se rozjede kolotoč městských byrokratů s různými omezeními, parkovacími a emisními zónami atd. A všechno tohle zhorší i dopravu pro samotné obyvatele měst. Asi je lepší všude dávat cedule, omezovat, kreslit barevné čáry atd. Než rozšiřovat park.místa kde je třeba, stavět parkovací domy. Ano, v Praze je místa málo, ale v menších městech je na různé zlepšení místa dost a nemusí to znamenat jen zmenšování trávníků.

ad3) Parkování ve městě je omezeno počtem park.míst. Pokud jsou všechna park.místa obsazena a ty zrovna přijedeš do města, je úplně jedno, zda je či není doprava ve městě regulována. Já když jedu do města přes den, tak většina placených parkovišť je plná a spíš zaparkuji o tři ulice dál (nejlépe ve vícepodlažním v supermarketu) a dojdu to. V čem by mi v tomto pomohla větší regulace?

ad4) Bohužel u nás na městě sedí hejno pitomců, kteří mají podobné názory jako tady čtu v diskuzi. Že bez regulace by to ve městě nešlo. A tak se tady nahodile zavádí jednosměrky, potom se zase ruší. Aby se zavedly jinde. Máme tu 30-tkové zóny s předností, kde se nedodržuje jak rychlost, tak ani přednost zprava, protože je to zavedeno na nesmyslných místech. Máme tu měřící úseky, kde je zvýšené množství nehod, prože lidé sledují rychlost místo přednosti v jízdě. A za dvacetpět let po revoluci, kde se jen přejíždí s dopravními značkami tam a zpět, se přidala ve městě pouhá jedna křižovatka. Ve městě se nezbudovalo žádné parkování navíc, žádný připojovací či odbočovací pruh, žádná křižovatka se neupravila, aby měla vyšší kapacitu. Místo a peníze na to jsou. Ale hurá regulacím.

reagovat
Adam Forman
30. července 2015, 06:23
0

Regulace dopravy, i emisní zóny mají svůj důvod a opodstatnění. Jakkoliv je to otravné, skutečně se bez nich v budoucnu neobejdeme. Jenže to by nástroje moci nesměly být v rukách nekompetentních úředníků a politiků. Osobně jsem viděl, jak se dopravní situace reguluje v jednom nejmenovaném malém městě a byl jsem v šoku. Ono není divu, když se na strategická místa ve státním sektoru dosazují známí a příbuzní, spíše než povolaní...

BobAsh
30. července 2015, 14:49
0

Problém s parkováním ve městě je v tom, že neexistuje řešení, které by umožnilo všem bez problémů zaparkovat. Regulace se snaží umožnit přednostně parkování těm, kteří to potřebují víc, případně u kterých to poskytne víc užitku (rezidenti, zásobování, lidi, co přijeli něco přivézt) a omezit ty, kteří můžou parkovat jinde (rezidenti co parkujou před barákem už třetí auto, lidi, co jezdí sami autem do práce a mohli by ho nechat na odstavném parkovišti a jet metrem atd.).

Samozřejmě nejsvobodnější a nejtržnější řešení by bylo nechat parkování volnému trhu - tedy třeba napsat chytrou appku pro telefony, která by přizpůsobovala cenu parkování v daném místě poptávce. Taková mini-dražba, která by umožnila parkovat tomu, kdo dá nejvíc, nebo by stanovila cenu tak vysokou, aby se místa tak akorát zaplatila. Jenomže to by bylo značně asociální, protože bohatci by parkovali svoje Cayenny v centru celé dny a chudina by si nemohla dovolit zaparkovat ani na chvilku.



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Ford Thunderbird  1971
Ford Thunderbird

1971 rok výroby
500 koní výkon
7 000 ccm objem

Dodge Ram Charger  1982
Dodge Ram Charger

1982 rok výroby
105 koní výkon
5 200 ccm objem

Cadillac Coupe deVille  1973
Cadillac Coupe deVille

1973 rok výroby
210 koní výkon
7 729 ccm objem

Chrysler New Yorker 4 Door hardtop 1969
Chrysler New Yorker 4 Door hardtop

1969 rok výroby
350 koní výkon
7 200 ccm objem

Ford F250 2016 SuperDuty 6.2L 2016
Ford F250 2016 SuperDuty 6.2L

2016 rok výroby
390 koní výkon
6 200 ccm objem