Autíčkářův týden: Nový Quashqai, opulentní vozy, nejrychlejší elektromobil a střela do nohy

Nissan Qashqai poprvé… podruhé… POTŘETÍ!

Víte, jak člověk pozná, že je starý? Když začne říkat „připadá mi to jako včera“ o událostech, které se staly před mnoha a mnoha lety. Tak i mně připadá jako včera okamžik, kdy se na silnicích objevil první Nissan Qashqai, Jeremy Clarkson vymýšlel tisíc plus jednu posměšnou variaci na jeho jméno a celý segment městských crossoverů byl ještě v plenkách. Psal se rok 2007. Běžný zákazník si nezvyklý Nissan okamžitě zamiloval, i když u odborné obce přísných petrolheadů samozřejmě na růžích ustláno neměl.
Troufám si říct, že třetí generace bude mít jednodušší život. Vozy z kategorie C-SUV dnes patří k nejpočetnějším a i ti nejzavilejší staromilci si na ně zvykli. Někdo možná povytáhne obočí nad extravagantním designem, ale znovu – ve srovnání s Hyundaiem Tucson nebo Kiou Sportage je vlastně docela decentní.

Na představení nového Qashqaie jsme se zašli podívat na smíchovskou náplavku a určitě to nebylo proto, že nás pozval Martin Linhart, který s Nissanu s pořádáním akce pomáhal. Zdá se, že automobilce, jejíž PR v posledních měsících až letech skomíralo, se blýská na lepší časy. Měli jsme možnost prohlédnout si všechny tři generace vedle sebe a uznejte sami, že v atraktivitě novinka jednoznačně vede. Povedl se i interiér, který nabízí velmi příznivou kombinaci hardwarových a softwarových ovladačů. Velké displejové šetření do Qashqaie nedorazilo, třikrát hurá.

Společnost Nissan vyhlásila cíl dosáhnout v Evropě do roku 2024 50% podílu prodeje elektrifikovaných aut. Nový Qashqai tak už v čistě spalovací variantě nekoupíte. Nejméně elektrifikovanou variantou je 12V mild-hybridní systém, příští rok by pak měl přijít nový systém pohonu e-POWER, jehož zážehový motor slouží výhradně jako generátor elektrické energie, zatímco kola jsou poháněna elektromotorem. Výsledkem této soustavy by měla být větší účinnost, nižší emise (spotřebu slibuje kolem 3 litrů benzinu), ale také menší a tím pádem levnější a lehčí baterie.

Qashqai stojí na nové platformě CMF-C, je větší, přitom však lehčí a tužší. Základní cena mild-hybridní čtyřválcové třináctistovky s výkonem 103 kW byla stanovena na 539 900 Kč, více zatím netušíme. Auta by měla dorazit k dealerům na přelomu srpna a září. Dobrá zpráva na závěr – všeobecná krize výroby a logistiky Nissan nezasáhla a aut prý bude dostatek.

Zakázkový Rolls-Royce za 600 milionů

Dříve byl za nejdražší auto na světě považován Rolls-Royce. Leckdy to nemusela být pravda, tehdejší vrcholný model Corniche v druhé polovině osmdesátých let překonaly supersportovní modly Ferrari F40 a Porsche 959. Nyní se však situace obrací ke starým pořádkům. Značka Rolls-Royce představila auto, které je určitě dražší i než to nejexkluzivnější Bugatti, vzniklé v jediném exempláři.

Jde o výsledek zakázkového programu Rolls-Royce Coachbuild. kdy automobilka postaví speciální model podle individuálních přání svých nejnáročnějších a nejmovitějších zákazníků, podobně jako za starých předválečných časů. Prvním takovým novodobým projektem byl zakázkový model Sweptail z roku 2017 a tento druhý počin jej značně překonává.

Rolls-Royce Boat Tail byl pojmenován podle zádě svými tvary připomínající loď. Luxusní auta s takovými záděmi byly populární ve dvacátých a třicátých letech minulého století, kdy je stavěla i značka Rolls-Royce. Novodobý speciál vznikl pro zákazníka, který původní Boat Tail taktéž má a automobilka jej vyvíjela čtyři roky.

Boat Tail není upravený kabriolet Dawn nebo kupé Wraith. Ačkoliv jej pohání dvojitě přeplňovaný dvanáctiválec 6,75 litru, stejně jako třeba Phantom, je to opravdu zakázkové auto. Jeho proporce byly náležitě přizpůsobeny, což samotné zabralo osm měsíců práce na hliníkové architektuře vozu a karoserie je z ručně vyklepávaných, taktéž hliníkových panelů. Speciální je hlavně záď, a to nejen tvarově. Po zmáčnkutí tlačítka se otevřou zadní křídla a odhalí jakýsi bar s piknikovou sadou a skleničkami na šampaňské Armand de Brignac, jehož starých ročníků má majitel jednu z největších sbírek na světě. Kvůli zadnímu baru se devět měsíců vyvíjelo nové elektrické vedení a pět nových řídících jednotek, to aby v něm byla stálá ideální teplota. Testovalo se v rozmezí venkovních teplot od mínus 20 až po plus 80 stupňů Celsia. Speciálně byl vyvinut také audiosystém i hezký detail v podobě zakázkových švýcarských hodinek Bovet 1822 uprostřed palubní desky. V Rollsu navrhli taktéž skládací sedátka, která vyrobila italská firma Promemoria a při nepříznivém počasí jde nad barem roztáhnout speciální deštník, který poslouží i jako slunečník.

Takže práce bylo dost. Hodinová taxa vývojových inženýrů značky Rolls-Royce nejspíše nebude úplně nízká, takže je čas na nejlákavější bulvární informaci, kolikpak to stálo? Za první novodobý zakázkový Rolls Sweptail zaplatil jeho majitel asi 12,8 milionu amerických dolarů, v přepočtu přes 300 milionů korun. Cenu speciálu Boat Tail značka Rolls-Royce nezveřejnila, ale neoficiální zdroje se shodují na částce 28 milionů amerických dolarů, což vychází na necelých 600 milionů korun. Tohle auto je nejen dvakrát dražší než Sweptail, ale překonává i Bugatii La Voiture Noire, které se mělo prodat za 16,7 milionu Eur, tedy asi 460 milionů korun. O to zajímavější se jeví informace, že individuální modely Boat Tail mají vzniknout tři. Našli se tedy další dva zájemci, kteří za svůj zakázkový Rolls-Royce zaplatí podobné peníze. Nakonec není divu, že se divize Coachbuild stane stálou součástí portfolia značky Rolls-Royce. To znamená, že uvidíme ještě další takto individuálně postavená zakázková auta.

Aurus Senat jde do výroby

A zatímco skutečný Rolls vyrábí skvělé vkusné věci, je tu ještě jeho kopie z Wishe, tedy Aurus. Z továrny NAMI ve městě Jelaburga v Tatarstánu zní hrdé proklamace, že konečně započala seriová výroba sedanu Senat. Ano, toho, který se měl vyrábět do dvou let od své premiéry v roce 2013. No, tam u Uralu holt zítra znamená včera, a jak všichni víme, včera bylo zítra, což bylo předevčírem, což volně přeloženo znamená, že zítřek nikdy nepřijde. Aurus má po vzoru jiných ruských vozů velmi originální vzhled, který rozhodně nepřipomíná imperialistické produkty. Nechybí obligátní tovární možnost zabalit auto do zlaté folie a přední maska je pořádně “balšoje”, jak to mají ve Svazu rádi.

Továrna plánuje produkovat až pet set vozů ročně, pokud máte o tento nevšední povoz zájem, měli byste si připravit zhruba šest a půl milionu na základní verzi a zapsat se do pořadníku. Pokud se obáváte pověstné ruské kvality výroby, kterou demonstruje například Buchanka s pavučinami zalitými v laku nebo Niva, které při testovacím týdnu upadl řemen klimatizace (a to šlo o ty “lepší” kusy na export), nemusíte se bát. Diktátor Vláďa totiž vzkazuje všem, že „Je to skutečně kvalitní automobil, který splňuje světové standardy.” A jak z historie víme, ruské hlavy státu nikdy nelžou.

Sériový Rimac Nevera je rychlejší než…asi všechno

Elektromobilita má jeden takový nešvar. Spousta malých firem fascinuje extrémními parametry, aby z toho pak nic reálného nebylo. Mate Rimac je však jiný případ. Inženýr, konstruktér, tvůrce automobilky – tedy pardon, elektromobilky. Ač je mu nyní jen třiatřicet let, už od svých zhruba dvaceti let má firmu na supersportovní elektromobily, která zaujala i značku Porsche. Ta začala roku 2018 investicí v podobě desetiprocentního podílu a letos jej zvýší na 24 procent. To je více než dobrá vizitka…

Značka Rimac nyní ukázala sériovou verzi svého konceptu C Two, který se představil na autosalonu Ženeva 2018. Sériovému potomku dala jméno Nevera. Je to „hyperelekromobil“ s výkonem 1914 koní a maximální rychlostí 412 km/h, přestože váží 2150 kilogramů. Postaví jen 150 exemplářů a každý z nich osobně otestuje, vyzkouší i prověří samotný Mate Rimac. Klíčové komponenty vyvinula sama elektromobilka Rimac. Kapacita baterie je 120 kWh, což by mělo zajistit i nějaký rozumný dojezd, údajně 550 kilometrů.

Že nejde o další elektromobilní bublinu, ukazuje i toto video, kde Rimac Nevera vcelku nehezky rozdupal zakázkové Ferrari SP90. Jeho elektromobil je rychlejší, a to mnohem. Čtvrtmíli ujel za 8, 62 sekundy, což je světový rekord mezi sériově vyráběnými auty. Tedy, jestli se tomu tak dá ještě říkat..Stovku dá za 1,97 sekundy a jeho maximum je 412 km/h. K tomu přidává dnes snad již klasické atributy supersportovních aut jako křídlové dveře nebo nízkou, aerodynamickou karoserii. Je to prostě supersport, jen elektrický. Nevera je pojmenovaná podle rychlé, nečekané a silné bouřky, která občas udeří ve středozemí, odkud značka Rimac pochází. Tato malá značka se dostala hodně daleko. Tak držíme palce…

Absurdita cel v přímém přenosu u Fordu

Možná jste už zaslechli, že na dovoz užitkových automobilů do USA je aplikováno clo zvané Chicken Tax, tedy daň ze slepic. Poválečné šarvátky o nově vznikající trh jednoduše vyústily v šedesátých letech v zavedení cla na kuřata z USA v Evropě a na užitková auta v Americe. Velká trojka z Detroitu tedy byla ochráněna, Volkswagen musel prodávat své malé dodávečky s přirážkou 25% (protože tolik procent je ono clo) a vše začal zanášet prach. Jenže pak se Ford, americký podnik, rozhodl, že bude z Evropy dovážet malé dodávečky Connect. Inu dovezl je jako osobní automobily, přes třetí stranu je nechal přestavět na auta užitková a voilá, máme tady hotovo. Jenže americké úřady se rozhodly, že to takto nenechají, vysvětlily Fordu, že takto se daně neobcházejí a ve výsledku se teď už jen vede debata kolik z těch hypotetických až 1,3 miliardy dolarů bude muset americká fabrika zaplatit.