Autíčkář na lovu: Toyota speciál

Showroomy Toyoty by mohly být zahrnuty do ozdravných center pro kardiaky. Je totiž prakticky vyloučeno, že by se člověku při pohledu na plejádu současných modelů zvýšil tep. Pravda, laťku emocí se snaží trochu pozvednout puristická GT86. Její prodeje jsou však na kontinentální Evropě natolik mizerné, že se po velkém vpádu postupně z dealerství vytrácí. Jenže kdysi tomu bylo jinak a v autosalnech japonské automobilky pro kardiaky bezpečno rozhodně nebylo…

Toyota Corolla GTI

Začneme zlehka. Corolla GTI generace E90 není zrovna hot hatch, který by rozplakával milovníky youngtimerů a rozpoutával rvačky mezi zájemci o zachovalý kus. Vlastně si na ni pro všechny ostré 205, Golfy či Civiky málokdo vzpomene. Jestli tedy Corollu s trojicí slavných písmen za názvem vůbec někdo zná. Na automobilu v odkaze je nejzajímavější částí zřejmě motor – slavná šestnáctka 4A-GE známá z Hachiroku nebo první generace MR2 – no a pak také stav. Z fotek je vidět, že v roce 2013 Corolla zřejmě opravdu prodělala proces, jež naplňuje význam slova renovace a po pětadvaceti letech vypadá lépe, než některé pětileté hatchbacky.

Toyota Supra Mk.III

Zachovalá Supra třetí generace je podobně raritní zjev, jako zachovalá Corolla GTI. O to je překvapivější, že se tento červený kousek, jež nějakou záhadou nevykazuje známky rzi, neobjevil v inzerci soukromé, nýbrž v nabídce jednoho pražského autobazaru. Třetí vydání Supry je poháněno přeplňovaným třílitrem o výkonu 235 koní, který i po letech zaručuje japonskému GT příjemnou dynamiku. V případě potřeby jde ze Supry samozřejmě vymáčknout více, přestože šestiválec s jedním trubem není tak slavný, jako jeho twin-turbo současník 1JZ z japonské verze nebo následník 2JZ v Supře Mk.IV. Klasicky tvarované kupé s vyklápěcími světly ve mnohých evokuje tak trochu supersport, leč v základu jde spíše o uvolněný automobil vhodný pro stylové cestování nebo cruising s dostatkem výkonu – 1,7 tuny hmoty se zkrátka nezapře. Navíc takto zachovalý kousek by asi bylo škoda "obětovat" pro nějaký projekt. Pokud se vám počínající youngtimer líbí, vybírejte obezřetně – Supra Mk.III si po všech těch letech umí pojem "spolehlivá Toyota" vyložit dosti osobitě a sarkasticky.

Toyota Celica GT-Four ST205

Čtyři oči, velké křídlo, nádech pro intercooler. Tohle není obyčejná astmatická Celica, ale spíše dobová noční můra všech řidičů Escortů Cosworth, kteří by snad nabyli dojmu neporazitelnosti… No a krom toho je Celica GT-Four také poslední silniční vzpomínkou Toyoty na dobu, kdy její vozy v červeno-zeleno-bílé kombinaci barev Castrolu válčily na tratích světových rally. Kupé v inzerátu nepochází z Evropy – je to dovezená a přestavěná verze pro japonský trh a jak je známo, japonci si pro domácí kupce tradičně nechávali lepší techniku. Neptejte se mě, co všechno je na JDM verzi rallyové legendy jiné, protože to nevím. Určitě měla papírově vyšší výkon (verze z inzerátu je již posílena – standard byl 239 koní pro Evropu a 255 pro Japonsko) a pokud mne paměť neklame, turbený dvoulitr 3S-GTE měl kovové vnitřnosti a snad i pohon všech kol disponoval kvalitnějšími diferenciály – o detaily však raději poprosím nějakého Toyotafila do komentářů pod článkem.

GT-Four byla v polovině devadesátých let velmi drahá. Dražší než Cossie a mnohem dražší, než tehdejší začínající hvězda Impreza. Jenže dnes paradoxně stojí skoro nejméně – tedy alespoň ta v našem inzerátu. Je-li pro vás Impreza STI příliš obligátní a Cossie překračuje rozpočet, mohla by být Celica, jejíž nuda v interiéru rozhodně nevypovídá o nudě za volantem, tím pravým řešením.

Toyota MR2 W30

Zatím se tu objevila pouze stará nebo provozně náročná auta. Možná tím nejsmysluplnějším vozidlem, co se poměru zážitků, spolehlivosti a kupní ceny týče, je poslední generace roadsteru MR2. Jak už jsme psali v naši top pětici nedoceněných aut, MR2 W30 má problém, že na trhu stojí proti skvělé MX-5. Jenže pokud toužíte spíše po jízdě čistou stopou, než rozevlátém stylu a pokud vám nevadí, že konskturktérům se do MR2 nevlezla taková triviální věc, jako zavazadlový prostor, bylo by chybou nezařadit malou toyotku do výběru. Oproti MX-5 totiž za stejné peníze obecně koupíte mladší auto – třeba jako je tento exemplář z Plzně. Motor 1.8 VVT-i sice trpěl vrozenou vadou (špatná ovalita válců a následná rychlá smrt po skonzumování všeho oleje), avšak je možné předpokládat, že většina aut už má dnes motor nový nebo takový, u kterého se defekt neprojevil a snad už ani neprojeví. Jeho 140 koní navíc zajistí, že ani ne tunový roadster bude bezpečně rychlejší, než jakákoli MX-5 té doby. Takže zbývá se jen smířit s tím, že do kapes za sedadly dáte leda pár plážových tašek a že servisní přístup k motoru je výzvou pro gynekology amatéry, a radosti z jízdy s nádechem "skorolotusu-elise" nic nebrání.

Toyota MR2 Turbo SW20

MR2 se nám tu objevuje ještě jednou, ale tentokrát v poněkud brutálnějším vydání. Slušné řidičské schopnosti už vyžaduje i výše zmíněná W30, o druhé generaci MR2 to však platí dvojnásob a napříč internetem je paušálně pojmenovávána jako kousavá mrcha. Přidejte k tomu ještě nelineární projev turbomotoru a začíná z toho být slušná výzva. Přeplňovaná verze druhé generace MRky se do Evropy oficiálně nikdy nedovážela. Šedý kousek na fotkách je původem z Ameriky a nikde v inzerci jej nenajdete – zatím je na prodej pouze na facebooku kamaráda, kterému posledních pár let dělá pouze náplň garáže. Karoserie je bez koroze a sedadla dostala nové čalounění. I v MR2 se skrývá přeplňovaný dvoulitr 3S-GTE jako v Celice, oproti ní však dává "pouze" 205 koní. Máte-li chlupy na jazyku a nebojíte se smrti, napište mi --> předám kontakt.