reklama
načítám data...

Paní Knightriderová přijíždí Mustangem

11. ledna 2017, 14:52 15 komentářů Knightrider

Blog o tom, jak splněné sny někdy noční můrou začínají, aneb, co obnáší život s 50 let starou americkou legendou Muscle cars v podobě 1966 Fordu Mustang.

zobrazit celou galeriiStanislav Dostál: Paní Knightriderová přijíždí Mustangem

Je to už pár let zpátky, kdy jsme si řekli s paní Knightriderovou, že by bylo načase splnit také její dětský sen, kterým nebylo nic menšího, než první generace legendárního Pony caru Ford Mustang. Nebudu tady psát o historii tohoto auta, tu beztak každý zná a kdo ne, snadno si jí najde na internetu. Budu tady psát o tom, jak jsme tohle auto koupili a jak dlouhá a trnitá cesta vlastně nakonec byla k tomu vytouženému snu.

Člověk by řekl, že vlastně není nic snazšího, než otevřít obvyklé inzertní servery a koupit přesně to, co chci a na co mi stačí finance, jenže jak už to tak bývá, právě těch financí se obvykle moc nedostává a proto výsledkem hledání je pak buď výrazné snížení nároků na daný model a jeho stav anebo výběr úplně jiného auta. Jenže co by to bylo za splněný sen, kdyby se koupilo něco jiného? A tak se hledal vhodný Mustang, který bude v rozumném stavu a za přijatelný obnos. Po pár měsících hledání se takový našel. Bylo to coupé, které si paní Knightriderová vysnila a v klasické bílé barvě s “rychlými” modrými pruhy a základním černým vinylovým interiérem, vyrobené v listopadu 1965, jako model 1966. Auto stálo kdesi v Holandsku, ale při hledání těchhle aut není žádná vzdálenost problém a tak jsme po několika vyměněných mailech vyrazili do Holandska k prodejci veteránů.

                Když jsme přijeli do salonu, čekal na nás krásně vyleštěný bílý Mustang, ale už při první prohlídce mi bylo jasné, že jeho stav je výrazně horší, než jak vypadal na fotkách a že investice do něj nebudou vůbec malé. O kousek dál stál nádherný modrý fastback a já se snažil přesvědčit paní Knightriderovou, že právě tohle je to pravé, i když stál skoro dvakrát tolik. Jenže ta už se bezhlavě zamilovala do svého bílého coupé a když jsme se v něm byli ještě projet, už jsem jí nemohl dostat ven z auta. A protože katastrofy jsou naším druhým jménem, podepsali jsme kupní smlouvu a dohodli dopravu do Čech. :-) 

                Nevím, jak to v tom salonu dokázali, ale už nikdy se nám nepodařilo lak vyleštit do takového lesku, jaký měli tam. Ten, kdo to dělal, na tom musel nechat ruce. :-) Ale to byla pořád jen sranda. Pak začalo první seznamování se s autem a první vyjížďky. Jednou odešel alternátor, pak startovací cívka, pak spínací skříňka, pak startér, pak nešla zavřít kapota, protože se zlomily vzpěry, pak zase startovací cívka (nakonec to auto sežralo asi čtyři), a když po několika výletech a třiceti tisících, utracených za odtahovky, umřela i převodovka, měl jsem chuť to auto rozkopat a pustit rovnou ze skály. Ale zase mám doma hromadu fotek mojí drahé polovičky, postávající s úsměvem u Mustanga, naloženého na odtahovce nebo u otevřené kapoty. Ale možná to nebyl úsměv, ale jen křeč ve tváři. Co já vím.  :-)

reklama

                Po těchhle peripetiích jsme se nakonec domluvili s naším známým, který renovuje US veterány, naložili Mustanga na odtahovku a odvezli k němu. Jak už to tak bývá, když se jednou začne rozebírat, zjistí se, že je potřeba ještě tohle a támhleto a tak to nakonec dopadlo tak, že místo oprav rozbitých věcí se auto rozebralo úplně do posledního šroubku. A pak náš mechanik dostal infarkt… 

               Půl roku se z něj dostával. Auto rozebrané do šroubku a na několika místech jižní Moravy a my byli před infarktem taky. :-) Ale naštěstí to dopadlo dobře. Pak se udělala kompletní renovace naprosto všeho. Karoserie se opískovala a vybrousila, auto dostalo nový lak, zrepasoval se motor a celý podvozek, veškeré šrouby se pozinkovaly, aby nerezly, prostě vznikalo z toho úplně nové auto. Když už jsme byli v téhle fázi rozebrané kostry plechu, tak jsme se rozhodli, že předěláme i ten černý interiér a místo něj jsme v USA nakoupili úplně nový, modrobílý, který dle našeho názoru lépe ladí s modrobílou karoserií a navíc v tzv. Pony Package, což byla luxusnější verze výbavy s vylisovanými Mustangy na opěradlech a dřevěnými doplňky interiéru.

                Jenže tyhle věci stojí nekřesťanské peníze a ty navíc rychle docházely a s každým dalším rozebraným dílem se objevovaly další problémy, spousta nově nakoupených věcí nepasovala a musela se buď upravovat, nebo poslat zpátky do USA na reklamaci. Těch slz, které paní Knightriderové uteklo, byla strašná spousta a výsledek pořád v nedohlednu, ale nakonec se přecijen dočkala a po více než třech letech od začátku renovace konečně usedla do svého nového, avšak 50 let starého splněného snu. Výsledek teď můžete posoudit sami na přiložených fotkách a vidět její radost, když konečně autem vyjela na svůj první sraz Amerik a mohla ho ukázat ostatním. :-) 

                A jak se s takovým autem jezdí? Já jsem ho vlastně řídil jen párkrát. Je to její auto a nechce mně do něj pouštět. :-)  Většinou se jen vozím jako spolujezdec nebo jedu za ní ve svojí Vette. :-) Ale i tak musím říct, že je to zážitek. Když za sebou zabouchnete velké a těžké dveře, svět se rázem točí mnohem, mnohem pomaleji, po otočení klíčku ve spínací skříňce se k životu probudí starý poctivý karburátorový V8 4,7L a svým bubláním vás odnese do světa, ve kterém je pohoda, slunce a neskutečný relax. Naprosto chápu Kraba a jeho úchylku ve stejně starých autech. Má to svoje kouzlo. Jízda s takhle starým autem je úplně jiná, než s moderními povozy, ale je naprosto fascinující. Tahle auta mají neskutečné charisma a já se přiznám, že i po všech těch peripetiích pořád sám koketuji s myšlenkou, že svojí Vettu C4 vyměním za C3 a budu si užívat naprosto pohodové projížďky s větrem ve vlasech, bez nutnosti někam spěchat nebo jet rychle. A když se k nám pak přidávají naši kamarádi s podobnou zálibou, tak takové výlety absolutně nemají chybu. 


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

tom w.
11. ledna 2017, 18:45
0

a kde si ju prosim ta pekne zohnal??? :-)

reagovat
Knightrider
11. ledna 2017, 18:57
0

Staci koukat kolem sebe. ;-)

krab
11. ledna 2017, 21:28
0

Parádní blog a opět se člověk dočte o tom jaký je pak Knightrider detailista :) U veteranů opravdu platí co napsal a to, že pokud se nepovede sehnat opravdu velmi, velmi dobře renovovaný kus (ať už je to co to je) skončíš s roborkou do šroubku a komplet renovací. Takhle to dopadlo s mojí Cortinou.

A musim uznat, že zkrátka karburátorové auto z 60tých let je o zvláštních emocích. Každou jízdu si člověk užije a i ten vztek z té horší spolehlivosti se dá pak zapomenout. I když.. vlastně tím jak jsou ty auta jednoduchý, tak jsou vlastně i spolehlivý. Ale už je čím dál tím míň lidí, co jim doopravdy rozumí.

Máte krásnýho Mustanga, ať jen jezdí!

reagovat
Knightrider
11. ledna 2017, 22:29
0

Diky. No taky je to obcas sazka do loterie, jestli nastartuje a z ty garaze vyjede. Ale kdyz jo, je pak jizda zazitek. :-)

Goldies
11. ledna 2017, 22:55
0

A vis ze si radeji prectu tohle nez hadky pod aktualnim PR clankem :-) dekuji za prijemny konec vecera a opet smekam pred tvou peclivosti a duslednosti :-)
A co se lepsi polovicky tyce, taky mam jednu takhle poblaznenou doma :-)

reagovat
Knightrider
11. ledna 2017, 22:59
0

No musim rict, ze to PR mne poradne rozcililo, ale co uz. Kazdopadne diky za komentar tady. Zda se, ze prinejmensim na zeny jsme meli oba velkou kliku. ;-)

Goldies
11. ledna 2017, 23:02
1

Jo, kliku velikou :-D holka co je blazen do motorek (mela R6), ted si vymazlila 8g civica a jeste umi nejlepsi svickovou pod sluncem, to je sen :-D
Btw, chtelo by to neco udelat s motorem a motorovym prostorem, nejak mi nesedi k zbytku dokonaleho auta ;-)

Sa
Safa
11. ledna 2017, 23:02
0

Já chci mít taky doma Autíčkářku! Asi se blbě koukám kolem sebe, ale na žádnou jsem dosud nenarazil... :o)

Franz Kafka
11. ledna 2017, 23:50
0

Vážně pěkná kára, ale asi bych na to neměl trpělivost to dotáhnout do konce já jak se to začne kazit a je potřeba shánět věci, lidi, díly tak mě postihne obrovská panika a potom mě to konkrétní auto začne dost vadit. Vzhledem k tomu, co ale znám z domova je mě jasné, že jak jde o slečnu, paní domu nejde to prostě vzít a prodat. Z tohoto důvodu jsem ještě donedávna musel doma trpět přítomnost hnusné bílé lednice jménem Audi A6 1.9 Tdi jenom proto, že to byl miláček:)

Dnešní PR mě zhnusilo na hodně dlouho a nejde mi o obsah, ale o produkt. Nevadil by mi zaručeně nejlepší olej, autokosmetika, myčka, pneumatika, dealer, servis, ale tohle je děs. Reakce redakce v duchum je to PR nemusíte na to klikat mě taky věru nepotěšila, když už tak PR v duchu třeba serveru aktuálně cz.... třeba aby nebylo nutné na to klikat a ne jako šlágr dne na hlavní stránce.

Knightrider
12. ledna 2017, 07:50
0

Goldies: Ta fotka motoroveho prostoru je jedina jeste pred renovaci. Bohuzel jsem u sebe nenasel zadnou aktualni.

Knightrider
12. ledna 2017, 07:51
0

Safa: No hele, co na to rict. Taky mi to nejakou dobu trvalo, nez jsem ji nasel. :-)

zimbic
12. ledna 2017, 12:24
0

Vaše práce a péče o auta si zaslouží obrovský obdiv, muselo to stát hromadu nervů, úsilí, a peněz. Ten Mustang je fakt krásný, tak mnoho šťastných kilometrů a ať paní Knightriderové věrne slouží.

reagovat
Knightrider
12. ledna 2017, 15:36
0

Diky, nebylo to jednoduchy, ale ted uz dela radost. :-)

PeterLuk
17. ledna 2017, 21:02
0

V takomto aute počúvať rádio? Ale no :D

Ináč krásne auto. Osobne by som chcel radšej faceliftovaný fastback či Mach 1 v odlišnej farbe... Ale "zatiaľ" môžem len chcieť :D Nech vám jazdí ;)

reagovat
Knightrider
18. ledna 2017, 07:53
0

Díky, no tak je to otázka vkusu. Já bych taky bral radši 1967 fastback, ale je to auto paní Knightriderové. :-)