Měsíc s Previí

V mým vlastnictví bylo dosud jedno jediný auto s víc než 2 dvěřma… Xedos 6, jinak to byly samý dvou/třídvíčka Ford Probe a poslední 3 roky New Beetle… Jak sem se po těhle autech sakra dostal k záměru koupit si dodávku a jak se z dodávky nakonec stal minivan?

Poslední tři roky mám New Beetle 1.8t, zábavný(spíš vzhledem) autíčko na ověřený koncernový platformě. Jeho velilkost mi v drtivý většině příadů naprosto stačila. Jenže se začaly množit případy kdy už to neplatí, souvisí to i s mýma úpravama který, nebudu si nalhávat že ne, použitelnost auta jako daily prostě snížily. Pořád není problém jet ve dvou na výlet – i přes jeho světlou výšku, ale naložit 4 lidi už není dobrý nápad. To, že se dozadu leze přes sportovní OMP sedačky poněkud hůř, je další věc. Odvézt něco většího? To byl problém vždy…
 

A tady přišla myšlenka “koupím si Vito a bude.” Projížděl sem inzerci, použitelných aut moc nebylo a z hledání vita vzešly obecnější požadavky:

• 7 míst
• při sedmi místech pořád místo v kufru
• šoupačky
• max 60kkč

Prakticky mi tu zůstaly dvě auta Grand Voyager a s odřenýma ušima Previa 2. generace – ta teda vzhledem k cenovýmu omezení spíš z rakouska. Shodou okolností obě auta byla zrovna v inzerci v Táboře a došlo na výlet. No k Voyageru sme se už ani nedostali. Prodejce sme vzhledem k některým mouchám z původních 65k stáhnuli na 57 a o tři dni později už se vezla Previe domu. Nejlevnější Previa v cz inzerci, relativně běžná cena v AT inzerci. Co že sem to koupil?
Toytoa Previa 2.0d, rok 2001, najeto něco přes 230k, nějaký šrámy má, očividně už zažila kontakt na levý přední roh. Ale jela dobře, bez podezřelých zvuků atd.

Asi u minivanu nemá smysl popisovat jízdní vlastnosti podrobnějš než “houpe se, ale snese víc než se zdá.” Okreskový náčiní to úplně není. Je to prostě dlouhá, široká a poměrně vysoká nedotáčivá krabice…
Co v souvislosti s tím stojí za vypíchnutí je rejd, otočí se na překvapivě malým místě, rozhodně na menším než třeba právě new beetle, hádám že to souvisí se šírkou celého auta a větším prostorem od kol k motoru.

Budíky jsou pro mne nezvykle uprostřed, některé kontrolky za volantem. Při první noční jízdě mne to trochu vylekalo, myslel sem si pár vtěřin že mi nesvítí budíky… Za volantem je taky jediný vhodný místo pro magnetický držák telefonu, možná magnet s kloubkem půjde umístit lépe.

Cestou domu zjišťuji že při plný nádži kape ven nafta a že rádio nehraje. Drobnosti, dá se říct. S meníčkem od McD začínám zkoumat úložný prostory a napočítám 6 zavíracích přihrádek v palubní desce, not bad.Do dveří se vejde 1,5L lahev jak nic a pořád zbývá obří kapsa. Do šoupaček se ale vejde max litrovka. Třetí řada už má jen klasický cupholder.

Moje Toytoyka je sedmimístná, dělaly se verze s 6 – 8 míst, dle toho se lišily sedadla, byly posuvné, nebo vyndavací, samostatný, kapitánský, nebo lavice. V mojí je 7 samostatných sedadel a na všech mám se svýma 185 cm dost místa. Konfigurace je 2+3+2 a kromě prostředněprostředního místa má každý ve dvěřích/boku přihrádku na borderl a držák na pití. Pecka, konečně se při výletech s partou nikdo nedohaduje kde kdo bude sedět. Všech 5 zadních sedadel jde vyndat,  prostřední řada jde přecvakat na dvoumístnou s posunutím sedadel více ke středu, ale v 6 lidech se mnohem víc osvědčilo mít prostřední sedadlo sklopený jako stolek.

I v sedmimístným uspořádání zbýva dostatečný kufr. Při sklopení/vyndání sedaček se dá dostat až na cca 230 cm dlouhou plochu.

Dost mne potěšily stahovací okna v šoupačkách, jestli se nepletu, není to úplně obvyklý u jiných aut, kdyžtak mne vyveďte z omylu. S tím souvisí potřeba okna zavřít pro nastupování do poslední řady, dveře se staženýma oknama nejdou otevřít až k dorazu, stahovat/vytahovat jdou ale jen při zavřených dveřích – elektrika je ve sloupku. Není to chyba, ale vlastnost, dokonce je tam na toto téma varovný štítek, jen to občas vede ke komediálnímu výstupu “zavři ty dveře ať si můžeš pohodlně nastoupit.” Rozdíl není z fotky velký, ale pro nastupování už docela zásadní.

Pasažéry taky těší nezávislý ovládání větrání do prostřední řady – ovládání je na stropě, fouká pod sedadly. Bohužel moje toytoyka není jedna z vyšších verzí aby měla výdechy i na stropě. Do poslední řady se pak dá větrat z kufru. ale je třeba to zapnout od řidiče. Dost to pomáhá když je celý auto vyhřátý.

Jedna z věcí co dneska už tolik netěší je nedostatek zapalovačů. V brouku byly tři, v toytoyce je jeden v palubní desce a jeden v kufru, pro sedm lidí dneska už nic moc. No objednal sem z aliexpressu usb moduly a pořeším to nějak ve dveřích/bocích/stropu. Přecijen tahat 3 usb kabely z palubky dozadu není při řízení úplně ideální.

Rádio nakonec občas fungovalo tzv. na poklep. Vyndal sem ho, rozebral, nenašel žádný nafouklý kondenzátory – tím moje schopnosti končí ač jsem “mechanik elektronik pro IT” :D složil zpět, odložil zbylé šroubky co nikde nechybí a… nic… Odvézt babičku 300 km daleko znamenalo 600 km bez rádia, vše se zdálo být ale pouze pojistkou. Nešlo sklápění zrcátek ani zapalovač, vše na jedné pojistce. Nakonec sem ji našel až po návratu a světe div se, i rádio funguje. Pojistky jsou v tom autě snad na pěti místech a na rádio není pojistka s nápisem “Radio,” ta je na dálkový centrál – který nemám a protože nemám ani master key, origo mít ani nebudu.

Se zamykáním souvisí další, pro mne kuriozita – zámky jsou obráceně. Zamykáte proti směru hodinových ručiček a naopak. Klíč neovládá centrál, takže odemknete řidiče a tlačítkem teprve centrál. To mne rozčiluje a asi to bude chtít nějaké aftermarket řešení.

Jsme na autíčkáři tak si neodpustím něco o motorizaci. Na výběr v evropě byly 2.0 D-4D 85kw nebo 2.4 VVT-i 115kw což je obecně doporučováno jako spolehlivější volba, to se ale odráží i na cenách ojetin. Takže mám naftu, poprvé v životě, je ale fakt že mi to u tohohle auta až tak nevadí. Motor je v kabině dost slyšet ale po trošce zvykání si se s ním dá sžít a i vcelku normálně předjíždět. Zaplnění auta je poznat, ale není to pro dynamiku úplně smrtící. Palubák mi běžně ukazuje spotřebu cca 6.5-7 l/100 km což dělá výlety v šesti lidech docela low-budget záležitostí.

V inzerci sem objevil pěkný 18” kola za ještě hezčí cenu.Že se stylově podobají těm na brouku je jen shoda náhod :) To ukázalo že není problém vézt 5ks obutých kol a pořád mít 5 sedadel k dispozici, možná i 6 by se dalo, ale nebyl důvod. Po důkladným vyčištění sem si doma na 2D tiskárně vytisknul středící kroužky a konečně to vypadá trochu jako auto. Tím se dostávám k budoucím plánům – přes všechny ty vip vany co člověk na netu dohledá bych se chtěl nějakýho zásadního znepraktičtění vyvarovat. Kola už mám, rozleštíme přední světla, zadní světla dostanou zatmavený rámečky a pak se uvidí. Líbily by se mi nějaký origo TRD doplňky, uvidíme co se podaří dojednat z malajsie. Z neorigo věcí chci koupit VIP záclonky, zejména kvůli případnýmu nocování.

Dál čeká toytoyku nějaká ta údržba a snad bude sloužit…

Bonusové video jak taky můžou tyhle vajíčka vypadat :) Možná mi po čase rupne v kouli a tímhle směrem se vydám, kdoví, ale VIP-VAN v čr asi ještě není…