Mercedes C250 TD - Bezstarostné klouzání

Dostal jsem na servis Mercedes C250TD 1997 a marně pamatuju, kdy na mě nějaké auto udělalo tak silný dojem. Tahle čtvrtstoletí stará, zpravidla zrezlá, věc bez designu a ambicí, která dnes slouží střední třídě už akorát v Albánii, mi zase ukázala zač je toho devadesátkový engineering. Všechno funguje tak radostně!

Drivetrain – Kultovní jednotka OM605 tahá jako buvol, miluje otáčky a má turbolag jako Sierra Cosworth…ale asi lepší zvuk. Nahněvané bručení a syčení přeplňovaného pětiválce je návykové nezávisle na palivu. Hlava válců je krásné strojírenské dílo, kromě vyměnitelné předkomůrky, vstřikovačů a žhaviček v sobě skrývá čtyřventilovou techniku a rovné sací kanály. Podle mě právě skvělá hlava přenáší krouťák do vysokých otáček a motor tak má nebývale široký powerband – krouťák vrcholí v 1800 ot./min., výkon až v 4500 ot./min. Mimochodem, prakticky stejnou charakteristku (průběh i vrcholové hodnoty) měla na začátku 90´s Fordí 5.0 V8, třeba v Lincolnu Town Car.

Tak proto se s tím tak příjemně jezdí.

Na křivce stojí za zmínku „stoleček“ v intervalu 1700-3700 ot/min, který značí zásah regulace a ze kterého musel tehdy každý čiptuner zákonitě dostat erekci.

Řadí za nás klasický hydroměničový automat se zámkem měniče, 5G. Řadí pomalu, ale sametově, jak se dá čekat. Převodovce díku klouzajícímu měniči (stall speed kolem 2000 ot./min.) stačí pouze pět kvaltů na to, aby při mírné akceleraci v rychlostech pod 100 km/h udržela otáčky v úzkém rozmezí 1800-2100, což jsou shodou náhod i otáčky, kdy má motor nejmenší měrnou spotřebu. Působí to chvílemi jako CVT a myslím, že to byl záměr. Taky nedovolí zatěžovat motor na příliš nízké otáčky, což má blahodárný vliv na životnost. Celé je to velmi neefektivní, ale zatraceně efektní. Pod 7 v zimě jezdit nebudete.

Auto má docela krátký stalý převod, ve 130 km/h točí skoro 3000 ot./min. – při pohledu na křivku výkonu ale člověk pochopí proč. Tahle naftička otáčky potřebuje, aby se na dálnici něco dělo.

Podvozek – plavný, plavnější, než třeba větší a novější W211, protože tehdy se to ještě smělo. Neobtěžuje, neodskakuje, což bude zásluha sofistikovaného víceprvku vzadu. Špatně zvládá krátké příčné nerovnosti, ale to připisuji spíš jeho stavu než konstrukci. Jakékoliv sportovní ambice pohřbívá pomalé, tupé a pro mne i zbytečně tuhé řízení. Šneková převodka s obíhajícími kuličkami je v tomhle autě nepochopitelný pozůstatek dávných dob.

Na druhou stranu, rozvážného řidiče neobtěžuje a tvoří další střípek charakteru auta.

Interiér – z fotek jsem jej považoval za největší slabinu W202, během pár dní se z něj ale stala další přednost. Všechno, kromě fejkového karbonového dekoru, je černý, tvrdý plast. Asi proto, aby tehdy Masařka působila na první pohled honosněji. Sedačky jsou německy tvrdé. Chod a odezva všech ovladačů je ale krásně jistá a precizní, ovládání tempomatu na malé páčce vlevo od volantu pak přímo geniální. Na dálnici se předjíždí tak, že malíčkem blikáte a ukazováčkem stejné ruky zrychlujete.

Klasické, žárovkovou barvou podsvícené, přístroje VDO vypadají jako ze středověku, ale naživo ohromí kvalitou zpracování a třeba tím, že rychloměr ukazuje přesně a to už od nuly.  Zábavná je elektronická spínací skříňka, která je na půli cesty ke startování tlačítkem. Do třetí polohy stačí ťuknout a auto si pak startér vypíná samo podle otáček klikovky.

Hlavně ale po 24 letech a 300 000 km veškerá výbava funguje, takže si v tomhle počasí můžete vyhřát ass. Auto je taky vybavené xenony, které jsou po 24 letech ale spíš prokletí.

Servis – Po pár hodinách práce jsem na autě jasně viděl, že se při konstruování myslelo na wellfare mechanika. Vyměnit vzduchový, olejový i dva palivové filtry, aniž by člověk musel vlézt pod auto, je příjemné. Skvělý přístup je k hadicím, výfuku, EGR ventilu, žárovkám… Při zvedání se taky projevila tuhost kastle, kdy při zvedání za pravý přední roh se začalo brzy od země odlepovat celé auto kolem osy rotace vzniklé v levém zadním kole.

Céčko generace W202/S202 bylo vždycky tak trochu mým hrdinou, jsem rád, že jsem ho konečně potkal a že odcházím spokojen. Nezrezlý (!) kousek s touto motorizací dnes už cenově atakuje teritorium větší, novější a honosnější W211. Té už ale oldschoolový charakter komůrkového motoru chybí.