Kartcross Hollabrunn - zábava až na druhém místě

Většina čtenářů již určitě slyšela o autocrossu. Buginách a autech v blátě, které mají časté kontakty a nehody, skáčou na skocích a startují z místa ve třech nebo čtyřech řadách.
Možná někteří znají i divizi Kartcross. Zpívající chumel až 14 malých bugin (kártů), které váží pouze 320kg a mají 120 koňový motor z motorky a hnanou zadní nápravu. Všechny kárty jsou víceméně stejné a vše je tedy o jezdci, štěstí a strategii. To jezdím i já, protože má tato disciplína nejlepší poměr “cena/zábava”. Jenže v některých závodech už se nebavím tak, jak bych asi chtěl.

Hollabrunn je krátká, jednodušší a úzká trať v Rakousku, kde jsou všichni jezdci téměř stejně rychlí a bojuje se o každý milimetr okruhu.

I přes noční se déšť byla trať v sobotu ráno sjízdná a na druhý měřený trénink už ve velice dobrém stavu. Kvalifikaci i všechny tři rozjížďky se nám podařilo vyhrát bez větších problémů a komplikací.

Na semifinále nám pokropili dráhu a to nikdy nevěstí nic dobrého. Lépe odstartoval Jirka Rezek, na kterého jsem celý závod útočil, ale zároveň musel bránit za sebou jedoucího Jirku Havelku. S druhým místem v cíli jsem byl spokojen.

Musím pochválit rakouské pořadatele za to, že jako jediní nekropí pouze před divizí Kartcross. Na všech ostatních závodech nám totiž trať pokropí těsně před naší jízdou a vážně nechcete zažit nekontrolovatelné smyky a hlavně následné čistění auta i sebe po odjeté jízdě. Pokud ji dojedete…

První start finále se mi povedl a do první zatáčky jsem přijel jako první. Honza Kuneš mě vytlačil, ale s tím jsem počítal. Honza ale nepočítal s tím, že ho ještě vytlačí Jirka Rezek na mez a jelikož neubral, převrátil se. Raději jsem je pustil před sebe a převracejícímu se Honzovi vyhnul obloukem. Ve druhém pokusu jsem znovu před první zatáčkou vedl, ale opět se o mě opřel Honza Kuneš a já byl v tu chvíli v sevření Matii Rakovce i Kuneše. Naštěstí se mi podařilo vysmeknout a zaujmout druhou pozici. Pomalu jsem se chystal zaútočit na vedoucího Honzu, ale jízda byla opět zastavena, tentokrát kvůli ošklivé nehodě Tomáše Riga. Ve třetím pokusu o finále se mi znovu povedl start, ale Michal Benda vystřelil o půl vteřiny dříve, než všichni ostatní a předjel mě v první zatáčce. Když jsem za sebou viděl Kuneše s Rezkem, musel jsem jednat a pustil se do předjetí Michala Bendy na brzdy před vracákem. Bylo tam místo akorát na malou buginu a jsem rád, že mě Michal nezavřel. Bylo to opravdu dobré rozhodnutí, protože oba jezdci do Michala najeli a skončili na jedné hromadě. Po tomto incidentu proběhla výměna názorů mezi Jirkou a Honzou a oba byli vyloučeni. Start čtvrtého pokusu o finále vyšel dobře. První 4 kola jsem musel bránit útoky Matii Rakovce, který jel rychle a hlavně s chladnou hlavou.
Povedlo se, máme hattrick a cenné body do šampionátu.

Především jsem rád, že jsme dokázali přežít a vyhrát takový bláznivý a vyhrocený závod bez větší újmy na technice a psychice. 

Takový závod už pro mě není hlavně jen o zábavě, protože nervozita je při každém startu proti 13 soupeřům opravdu velká a stačí jedno zaváhání a propadnete se o pět míst dolů nebo skončíte na střeše se zničeným autem. 
Nebyli jsme jediná divize, kde se děly šílené věci. Můžete se podívat na reportáž a podívat se sami.

Video z průběhu celého závodu najdete tady:

Pokud byste chtěli více takových článků, určitě mi dejte vědět. Pokud se Vám naopak článek nelíbí, budu rád za Vaše připomínky.