Kaipan 14 Ostravskyma očami.

Fčera mi takhle vola Jeniik, že ať ho vyzvednu v Prase u AMG, že se sjedem kuknut na naše přitele Faith a Bobashe. Přijedu pry tym Kaipanem až z Perníkova. Tož se povidam: "totok sem eště neviděl, tož idem se kuknut na vytvor českych chlapcu" No naškrabnu mergla, tam hladove oko šajni jak nasrana světluška, no řikam kura to dojede, jebat. Se šinu z Roztok do Stolicy paňstwa i kurva cesty zapchane jak cyp. Se donadavam do Karlina, tam parknu a pičo zachvat chlamy jak cyp, bo obok stoji jacysik tuzeři s 3kovym gulfem nastřykanym do černeho matu sakumprask aji s uhnityma lemami na blatnikach. Si řikam: "To su pičo trotli, dyby mladi kluci, ale šak to su chlopi tak kolem štyrycitki, nemělo by to už měť rozum?" Asik ni. No a v tym rozjimaňu ňě vola Jeňiik, že pry kajsem, že u AMG nečiha žadne esklasi. Ho nagepeeskuju za roh a šťasne schledani. Tuž volame Bobešovi, kaj mame dojechat a že pry na Ačipku tu veliku na Chodovje. Po cestě zrobime eště chcaci zastafku a bez problema dofičime na tu benzinku. Tam taky malutki srazik motoristyčny, ale fajne kočky. Dvě take standardni ale kura ta XJ220 fakt kundička jak cyp. Tož ohližame plaskaty sportomobil než se Faith vybali z kupy kapuc a mikin a šal. No potěškocur nevim, esli si dokažu představit lipe zainvestovanych dvěstapapiru ojro než za takeho Jaga. Ale kuli temu tu kura nezme, idem se ošahať teho Kajmana čtrnacku. Modra metla, chromovane obluky z lešeňovek za hlavami posadki, rezerva po frajersku zabodnuta do zadniho kufra, rychle pruhy jak cyp. Řikam se, typičo to něni take děsne jak sem myslel, Bobeš dupej kličky, idem še přejechat. Vskakuju jak Belmondo na mitfaru, Jeniik se nasuka za repliku Microsoft force feedback racing wheel, nakopne to a že jako jedem. Chvilu zme hledali kaj se zapinaju světla, bo tam su take štyry pačky leskle jak na starym Jevece zesaku a kerysik kokot co to tam šruboval tam zapoměl napisat, kera je kera. Dopiče fabryka samochodowa sportowa a nemajou na ňake fixy, že by to tam naškrabali? No ale na druhy pokus se to rožlo, tak valime. Zrychleni to jakesik ma, tož se začinam bať, bo žadne dviřka ani dach, asfalt ubiha kusek od moji řitě a Machi zrovna nejede projižďku. Ale je to sranda. Do prvni ďury. Roudster še kruti jak kurčak na rožňu, rany boži do podvozka, no řvu na šofera: "kerysik nam zebral pera aji s tlumičama, bo to tak ma byt?" Furt blikame tam či tam, bo se ta pačka nevraci, dame dva razy kruhač, esli se to urve a neurvalo. Naščesti, bo bych vam zřejmě v takym připadku totok nepisal. Idem se přejechat kolem koleji difčich a z teho hlediska bych to aji bral, bo koťatka mavajou jak vztekle a my nasrani, že to ma enem dvě židle. Ale to sem nepatři. Dojedem kajsik na zastafku busa a Jeňas prcha, že ať to pry dovezu sam, že on se už rači doštracha pěškobusem. No ja sem se bal jak cyp, tak ty tež budeš! Ho nakonec ukecam a vyražime. Za chvilu na mě hulaka: "jedeš stočtyricetpičo" tak zjišťuju, že to asik troche vali, bo na te budiky u šajtry je hovno vidět. Neubiram, předjižďam zleva zprava jak ti kokoti v americkych krvakach a chudaci kaskadeři, bo esli majou tež take pomale řyzeni jak ten Kajman, tak musi mit na konci filma ruky zapletene jak vanočku. Spojka kurva jak na autobuse, pul metra to chodi ten pedal, no maras. Brzdit to celkem brzdi, tak eště chvilu kravim po te štyrprudofce a jako v košuli enem kosa, navic bez bryli mam v okach už entomologicku zbirku, tak jedem zpatky na tu Ažipku. Svliknu si ten vytvor ze sebe a kvakam ať odevřu haubnu, že kuknem jak je to zrobene. No to sem něměl řikat. Motor z fobije, šesnastiventyl, to by šlo. Ale kurva kery pičus ho narval misto předniho naraznika mi neni jasne. Kuknu na ten avizovany prostorovy ram a nevěřim vlasnim bruslam. Oni to kokoti zešvajcovali ze zbytku jeklu dva na dva triodynou! No jak se to něma krutit ten chudak krokodyl, dyž každe děcko udržbařa na šachtě vi, že jak daš jekl do svěraka, tak ho hasakem zkrutiš do vrtule. Šak take jeklove krucane ploty ma v Zabřehu každy druhy. Bulame se smichem. Zmačknu blatnik a to tvrde jak štolverk, asi jim přebyvaly na dilně pera z vetřiesky. Sem se malem vybulil, jak mi sdělili zasvěceni, že to ma stať skorem pul milijona! Od brachanca kamoš prodaval buginu ze stodvacitki za pětku a nemoh se teho střepat a to byla zadohrabava a dalo s s tym aji bez strukturalni ujmy skakat na bulach metr do vyšky. No chudaci mladi metroseksuali, co se na to nachytajou. Že pry sporťak, dyť za te love možu měť třa Eskorta Kosworta a to je jine kafe uplně. Nebo nedejbože Mergla s třistu koňami na řiti. Zhledali sme, že to nebude nic pro nas a že pojedem zpatky do chalupy, ale že se s tym rači eště projedem ať vime co nemame chtět, Faith si veme u nas zapomněnu zimni vybavu a bandička pofiči s powrotem do Pernikova. No ale bukelak mini, Kaipan měni. Kolega eště ať počkame, že s tym skoči pro kamoša 3 minuty cesty ztama a pak pojedem. Odhvizdal z benzinki a čekame. 10 minut, 20 minut, zvoni telefen. Bobeš telefenuje a rezultat je, že ten aligator kajsik zdechnul na eletriku. Kupujem cigara a vyražime v koloně z Bobešem v Hiluksu a šefredaktorem Autocaru čobolem Mihalikem v Alfasamcovi Mitochondriji na zachrannu vypravu. Jeniik tasi mobil s mapami, naviguje, ztracime se, nachazime a doražime k temu vraku. Venku už tma, to zhasle jak Titanik, tachač zasekly na 30 kilakach a otačkoměr na dvuch tisicach. A jeje to bude vpiči, řikam. Kuknu pod haubnu na bateriju a potmě nevidim, že z ni jak z lokomotivy fiči z větraci ďury proud tlakove pary H2SO4. Lehce sem se nadychal, mam spalenu držku jak od slunka a mažu se hydratačnim kremem jak svlečinka jakasik. Řikam, že to mrdam a Bobeš vola do Kajpana, že co s tym.. Synci řikajou, ať to nechame stat tajak je, že si to přijedu zvrakovať sami. Tak zme dojeli dom mudřejši o dalši užitečne automobilistyčne poznatki. Ta XJ220citka za to fakt stala.

No nic idu še do garažu snytovať vlasni sporťak, horši už byť nemožu.

A to už zme teho jedničkoveho golfa chtěli hodit do škarpy :)