Historie Sobů: Saab 9-5 YS3G

"Tento vůz značí začátek nového kurzu Saabu." Věta, kterou pronesl tehdejší šéf společnosti Saab, Jan-Åke Jonsson, při představení zcela nové generace modelu 9-5 před novináři v Trollhättanu. Kdyby tak věděl, že zanedlouho žádný směr nebude…

Pojďme ale na začátek, do roku 2009, kdy v současnosti je v prodeji model 9-5 první generace již po druhém faceliftu. Ten se už při představení v roce 2006 setkal s velkou vlnou kritiky ze všech stran, zejména kvůli designu. To vše se ve výsledku odráželo zejména v prodejních číslech, která začínala být vcelku alarmující. Po finanční krizi v roce 2008, kdy velké ztráty počítaly zejména americké automobilky,  muselo dojít ke škrtání v rozpočtech. Bohužel jeden z černých Petrů zůstával i v kartách automobilky Saab. To donutilo vývojáře intenzivně pracovat na zcela novém voze, který by měl automobilku spasit a opět dostat na výsluní.

Práce jsou hotovy a Saab 9-5 druhé generace si odbývá svoji premiérů na frankfurtském autosalonu v září roku 2009, o měsíc později se ukazuje v USA na veletrhu v Miami. Nápaditý vůz plný očekávání šel do první série produkce 24. listopadu ještě téhož roku. Ve stejné době ale začínají velké přesuny. Společnost General Motors mezitím stihla označit automobilku Saab za ztrátovou a začala usilovat o jejím prodej. Největší odvahu v té době měl holandský Spyker, který je vyhlášený produkcí máloseriových sportovních vozů. Obchod proběhl během prvních dvou měsíců roku 2010, s tím, že General Motors bude Spykeru poskytovat patenty nutné pro výrobu všech současných modelů, včetně 9-4x, jehož výroba probíhala v Mexiku.

Co se nového automobilu týče, tak design byl vytvořen pod taktovkou Simona Padiana, jenž vycházel z konceptu Aero X Coupe. Karosérie rovněž vycházela z typických křivek skandinávského designu a odkazovala na leteckou historii společnosti. Za povšimnutí stojí především začerněné A sloupky, které pomáhají kabině, aby připomínala prosklený kokpit stíhačky. Dále je tu  táhlá svažující se záď, která má připomínat jeden z nejslavnějších modelů automobilky, 900 první generace, a pak jsou tu zadní koncová světla, propojená světelným panelem přes celou záď. Auto dostalo délku 5008 mm, což z něj učinilo jeden z nejdelších vozů ve vyšší střední třídě (dokonce byl delší než Jaguar, Audi nebo Mercedes). Kastle byla opět navržena tak, aby měla pokud možno co nejnižší aerodynamický odpor, což se s hodnotou 0,28 povedlo. Krom toho aerodynamické prvky byly současně navrženy tak, aby bylo vozidlo co nejvíce stabilní i při vysokých rychlostech.

Pozadu nezůstal ani vývoj bezpečnosti vozu. Společnost Saab při vývoji modelu 9-5 vycházela z databáze, která čítala více jak 6000 dopravních nehod, včetně kolizí se soby. Výsledkem byla opět příkladná tuhost vozu, nespočet aktivních a pasivních bezpečnostních prvků, včetně zakomponování ochrany proti převrácení, se kterou jsme se mohli většinou setkat jenom u automobilů typu SUV. Dohromady bylo na kolizní zkoušky použito 110 vozů, výsledných pět hvězdiček v Euro NCAP nárazových testech pak byly samozřejmostí.

Auto bylo postaveno na platformě General Motors, která si nesla název Epsilon II, shodná pro současný Buick Regal a Opel Insignia. Přední zavěšení bylo typu McPherson, pro záď tu byl klasický čtyřprvek a nebo, pro výkonnější verze/ čtyřkolky, zavěšení ve tvaru písmene H. Saab současně dostal za úkol vyvinout pohon všech čtyř kol (označení XWD) společně s firmou Haldex, ze kterého pak o něco později čerpaly ostatní automobilky spadající pod GM. Za příplatek k pohonu XWD zde byl i diferenciál eLSD s elektricky řízenou svorností. K mání byl i tvrdší sportovnější podvozek s tužšími stabilizátory, který navíc posouval vůz o 10 mm blíž k asfaltu.

Novinky přišli i do interiéru. Natočení palubovky směrem k řidiči zůstalo, stejně tak zapalování ve středovém tunelu mezi předními sedadly, avšak místo klíče přišlo startovací tlačítko. Chybět nesměl ani oblíbený Night panel, novinkou však byl Head-Up display (za příplatek), se kterým si vývojáři pohráli. Při startu se totiž objeví letadlo (odkazující na historii automobilky), následně pak display ukazoval ve stylové rastrové grafice rychlost, otáčky, šipky navigace nebo na kolik je nastavený tempomat. Veškeré osvětlení palubovky bylo naladěno do zelené, včetně tachometru ve stylu výškoměru.

Příplatková výbava toho čítala mnoho, od klasiky v podobě kožených sedadel s výhřevem a odvětráváním, dešťového senzoru, samozatmívatelných zrcátek nebo parkovacích senzorů až k věcem jako jsou adaptivní bixeny, bezklíčové odemykání, prémiové audio Harman/Kardon, tří-zónová klima, navigace, panoramatická střecha, čtení značek, asistent jízdních pruhů… a v neposlední řadě systém Saab Drive Sense, pomocí kterého se měnilo nastavení vozu. Ten nabízel řidiči 3 režimy – první byl klasický Comfort, druhý Sport a třetí Inteligent, který upravoval nastavení vozu podle toho jakým stylem dotyčný pilotoval vůz.

Co se motorové palety týče, tak Saab se držel čistě svého osvědčeného receptu a to byly turbomotory. Paleta, shodná s nabídkou od Opelu, začínala na benzínové 1,6 T s výkonem 132 kW, přes 2,0 T se 162 kW, jež byla schopna jezdit i na ethanol E85, a vrcholová 2,8 T V6 s 221 kW, která se mimo jiné montovala i do Insignie OPC. Celou paletu doplňoval oturbený naftový dvoulitr, jenž se prodával pod označením TiD (118 kW), a nebo TTiD (140 kW) s dvojtým přeplňováním. Všechny motory byly shodně uloženy vpředu napříč a osazeny 6-ti stupňovou automatickou (s možností sekvenčního řazení) nebo manuální převodovkou.

Jak už bylo řečeno, tak nový Saab 9-5 stál na platformě Epsilon II, která byl shodná pro Opel Insignia, za což si Saab vysloužil kritiku, že se jedna pouze o předražený Opel, což nebyla podle všeho tak úplně pravda. 70% katalogových dílů byla zcela odlišná od soudobé Insignie, shodné byly akorát díly podvozku, s tím, že model 9-5 měl o 10 cm delší rozvor. Faktem ale zůstává, že nová vlajková loď Saabu, pod hlavičkou Spykeru, byla vypuštěna do prodeje nedodělaná a pro mnohé cenově nepřijatelná. Žádné prodejní úspěchy se tak nekonaly…

Špatná situace automobilky Saab dostihla i Spyker, který začal díky ní bankrotovat a tak po roce vlastnictví byl opět vyhlášen konkurz. První, kdo se přihlásil s nabídkou byl ruský bankéř Vladimír Antonov, což se ale nelíbilo GM a s pohružkou, že zastaví Saabu všechny výrobní patenty, z obchodu sešlo. Dále pak se už jenom ozývali čínští investoři, což se společnosti General Motors rovněž nelíbilo skrz údajně možné zneužití jejich patentů. Celá situace nakonec skončila tak, jak je každému známa. Automobilka Saab rokem 2012 končí a s ní i výroba modelu 9-5, jehož se stihlo vyrobit něco málo přes 11 tisíc kusů.

Nicméně ještě těsně před samotným koncem spatřil světlo světa Saab 9-5 NG SportCombi. Ten si odbyl svoji premiéru v Ženevě 2011 a mezi veřejnosti byl přijat velmi pozitivně, ba dokonce někteří jej označili jako jeden z nejhezčích kombíků současnosti. Bohužel vůz se do sériové produkce nikdy nedostal. Stačilo se vyrobit pouhopouhých předprodukčních 35 kusů, z nichž se jich dochovalo pouze 27 a jenom 22 se prodalo v aukci při rozprodeji automobilky.

Jak už bylo řečeno. Jednalo se o předprodukci, čili vozy pro novináře, nárazové testy, apod. Tím pádem ani jeden vůz neměl atestaci, která byla nutná pro běžný silniční provoz. To však neodradilo šťastné výherce aukcí, kteří byli ochotni udělat vše pro to, aby své 9-5 Combi mohli dostat na značky. Začalo tak pro ně útrpné obíhání veškerých příslušných orgánů. Nejvíce strastiplné cesty čekaly na majitele v Německu a paradoxně v rodišti Saabů, ve Švédském království. Nicméně, podle dostupných zdrojů, se podařilo přihlásit všechny prodané exempláře, až na vůz, který skončil jako exponát muzea Saabu v Trollhättanu.

Co však bude českého čtenáře nejspíš nejvíce zajímat, jsou 2 kusy, které se dostaly k nám, do našich končin. O to všechno, dovoz ze Švédska, běhání po všech čertech, aby auta mohla jít na značky, se postaral, mezi Saabisty vyhlášený, pan Suchomel z Ústí nad Orlicí. Ten nejprve dovezl kus v barvě Laser Red, který je takto jediný, s motorem TTiD. Ten byl mimochodem před cca půl rokem na prodej. Naštěstí změnil majitele jenom v rámci naší republiky. Pan Suchomel následně putoval do Švédska znovu, pro druhý kus, opět v motorizaci TTiD, ale tentokrát v barvě Jet Black. Přihlášení byla asi obdobná sranda jako u červeného kousku, nicméně to nebyla nejhorší věc spjatá s tímto vozem. Údajně přišlo i na ten nejhorší scénář, který si majitel takového auta dovede představit – nehoda, při které došlo k poškození zadní části vozu. Dalo to hodně práce a nervů to dát zase do kupy, nicméně auto vypadá netknutě a lze se těšit z pohledu na něj při každoročním srazu. 

Nedá mi nezmínit 2 nadšence pro tyto automobily. Prvním je jistý Michel, který vede web na kterém jsou  všechny dostupné i nedostupné informace právě o modelu 9-5 YS3G, plus i o 9-4x. V jedné ze záložek je i seznam všech dohledaných verzí SportCombi, kde je uvedeno pořadové výrobní číslo, VIN, barva, motorizace, datum prodeje, kde se nachází a jestli se jej podařilo přihlásit, nebo zdali je daný kus k nedohledání, či hůř, sešrotován. Web naleznete na této adrese: https://9-5sc2012.com/

Druhým nadšencem je Jonas Åberg jehož touha po vlastním Saabu 9-5 YS3G Combi dohnala k tomu, že vzal sedanovou verzi, potřebný kus střechy z combi verze Opelu Insignia a udělal si vlastního "jednorožce". Bohužel, některé věci, jako lampy, nárazník a víko kufru se evidentně nedali sehnat, ale i tak jde o zdařilou stavbu, kterou lze rozpoznat od originálu jen, když člověk zná detaily, nebo když vozy stojí vedle sebe. Na jeho práci a výsledek se můžete podívat zde: https://9-5sc2012.com/an-all-new-saab-9-5ng-sportcombi/

Sem tam se objeví někde na prodej jeden z těchto vozů, jako na přelomu roku červený kus od nás z Česka. Cena se zpravidla pohybuje, v přepočtu od 1,5 do 2,6 mil. korun, což je za "ojetou převlečenou Insignii" docela hodně, ale za to se jedna o sakra pěkné a sakra vzácné auto. Víc už jich prostě nebude.