Ford Fusion; malá, ale šikovná kolínská krabice

         Ford Fusion. Zpočátku byl docela drahý, ale záhy si jej zejména čeští řidiči velmi oblíbili. Ale nejen kvůli zajímavé cenové politice Fordu. Což byl sice důvod, proč zavítali k jeho dealerům. Avšak jediný rozhodně nebyl. Je to sice malé, ale překvapivě prostorné a velmi prakticky navržené auto. Zavazadlový prostor odpovídající velikosti auta. No a především poněkud vyšší posaz. To však stále není všechno. Malý automobil z Kolína nad Rýnem toho uměl víc.  

            Již několik let předtím, než jsem získal své řidičské oprávnění, jej mí rodiče zakoupili. A vlastní ho doteď. Takže jakožto puberťák, jsem si na něj udělal názor takový, že je to dobré, ale malé auto a je škoda, že jej nevybavili stejným podvozkem jako má Focus, po němž jsem vždy toužil. A to se vlastně nezměnilo. Nicméně s Fusionem jsem se jako čerstvý držitel kusu plastu, jež mě opravňuje řízení auta, vyjezdil a tento malý velký vůz utvářel můj jízdní styl a nároky na auto, které si mám v plánu v budoucnu pořídit. Stal se pro mne bránou do světa automobilky, jež světu dala nejen první lidový vůz.

            Díky tomu, že si mí rodiče pořídili v roce 2007 právě Fusion, rozhodl jsem se trochu zajímat o Fordy. Objevil jsem tehdy autobilku, jež vyrábí mimořádně povedená, většinou i spolehlivá a mnohdy fantasticky jezdící auta. Ačkoliv Fusion není Focus (bohužel), tak i přesto jezdí vskutku báječně. Je stabilní, moc se nenaklání a jeho řízení je přesné, vyvážené a příjemně „ukecané“. Sice by mohlo být trochu strmější. Ale není to nezbytné jelikož Fusion sportovním autem není. Řidiče však zabavit dokáže a to velmi dobře. Můžete jej kritizovat za ne zrovna vysokou míru jízdního komfortu či dokonce za nepříliš účinné odhlučnění, což se projeví zejména na dálnici. Tohle ovšem není auto na dlouhé cestování ani pro nějaké „komfortomily“. Jedna-čtyřka Duratec je velmi živý motor a má rád otáčky. Není to žádný trhač asfaltu, ale v běžném provozu bohatě stačí. A to, i když zrovna dostanu chuť se na své oblíbené okresce trochu projet. Zároveň jsem schopen jezdit s dlouhodobým průměrem okolo šesti litrů na sto kilometrů. A ne, není to jen mimo město.

              Je pro ty, jež od svého auta žádají rozumné vnější rozměry a slušné vnitřní. Pro ty, kteří chtějí spolehlivé auto pro každodenní dojíždění. A taky pro toho, kdo chce řídit a rád by si to alespoň trochu užil. Najdete samozřejmě auta, kterážto budou zábavnější (nejspíše mnohem zábavnější), ale Fusion jezdí dobře, chová se čitelně a nezáludně. Jedná se přesně o ten typ auta, se kterým je vhodné začít a časem pokročit k něčemu sportovnějšímu. Alespoň mě tedy baví a navíc jsem ještě nikoho z těch, jež ho měli, neslyšel si na cokoliv zásadního ztěžovat. Naopak si jej moc chválí. Je totiž velmi praktický, pěkně jezdí a také je velmi spolehlivý. A zdá se, že i něco vydrží.

               Rozumím tomu, že průměrný majitel klasické Ameriky se mnou souhlasit nebude, ale pro mne zase moc není ta Amerika. I přesto, že na výstavu amerických veteránů se podívám vždy moc rád. A možná i někdy zavítám do Spojených států. Uvidíme.

            Sečteno a podtrženo Ford Fusion mohu s klidným svědomím doporučit všem těm, kteří uvažují o jeho koupi. A ty, jež si „Fusiona“ již koupili, pouze utvrdím v tom, že udělali moc dobře a pokud nic nezanedbají, tak jim bude sloužit opravdu dlouho. Já to s ním mám úplně stejně. Zažil jsem toho s ním už celkem dost. Přitom nejspíš vůbec nebudu tím nejobvyklejším uživatelem tohoto moc povedeného vozu vyrobeným v Kolíně nad Rýnem.