Měl jsem možnost svézt se s kouskem vyrobeným krátce po faceliftu v roce 1999. Pod kapotou má jedna-šestku se šestnácti ventily schopným vyvinout 79 kw, tedy asi nějakých 108 koní. Motor nejen že pěkně jede, ale je poměrně kultivovaný a měl by být také spolehlivý. Kombinovaná spotřeba se běžně bude pohybovat okolo 7,5 litru na sto. Někteří pojedou určitě za míň. Mimo město v pohodě pod sedm. Vypadá to na ideální kombinaci; Scénic a jednašestka. No podle mě je. Velcí spořílci budou koukat po dieselu. Tady bych asi doporučil motory 1.9 dTi nebo 1.9 dCi. V zásadě by se měly lišit jen vstřikováním a budou nejspíš i spolehlivé.
Přejděme k interiéru. Ten je odpovídající věku a autu, jako takovému. Pro mne příjemným překvapením byl měkčený plast na horní části palubní desky. Ostatní jsou tvrdé. Ale ne všechny hnusné a laciné. Nicméně kvalita jednotlivých prvků se velmi liší. Příjemné jsou také měkké sedačky. Jak francouzské. Na dlouhých cestách ale nemusí být pro každého těmi pravými. Ve výplních dveří najdeme látkou obšité „odkládačky pro loket“. Když si jej tam chcete odložit, tlačit vás to nebude. O variabilitě jsem již mluvil. Přesto se hodí zmínit, že zadní sedačky je možné samostatně sklopit nebo vyjmout. Dnes běžná praxe, tehdy to tak obvyklé nebylo. Celkově se budete cítit dobře díky spoustě prostoru a příjemným látkám a dalším fajn materiálům. Interiér je díky nim velmi útulný.
A co jízda? Něco jsem již nastínil u motorů. Ale jaké je řízení? Překvapilo mě přesností (ovšem pouze tehdy, když byl vůz opravdu v dobrém stavu). Řízení není vyloženě přeposilované, jeho hlavní předností však je jeho sdílnost. Scénic je klasické starší auto z devadesátých let. Je mechanický a jednoduchý, tudíž s ním člověk docela dobře pozná, že už jede v daném okamžiku moc rychle. V tomto případě ovšem i při nepříliš vysokých rychlostech. Mnoho moderních auto toto vůbec nedokáže. Mezi soudobými auty se však najdou i taková, která jsou mnohem ukecanější. I přesto však jsme byli po pár stech metrech docela kamarádi. Což se o takovém Seatu Toledo říct nedá. Samozřejmě že Scénic není sportovní a nikdy nebude. Ani zdaleka. Přesto však důležité informace řidiči poskytne. A reaguje ve srovnání s modernějšími auty přeci jen o něco přirozeněji a přímočařeji. Jeho podvozek je ideální na pohodovou jízdu. Slušně tlumí nerovnosti a příjemně mě překvapil svými reakcemi. Řazení nabídne sice dlouhé, ale poměrně jasně vymezené dráhy jednotlivých rychlostí plus příjemná řadička, která ale nepotěší přenášením vibrací.
Svezení s ním není bůhvíjaké, ale je to ideální auto, když máte rodinu a nemáte moc peněz, ale potřebujete auto na každodenní ježdění a rozvážení ratolestí do školy/školky, stejně tak na občasný výlet či dovolenou. Byl první mezi svými vrstevníky, a tudíž zachovalé kousky budou nejlevnější (ve srovnání s konkurencí). Potěší vyšším posazem, rozumnými provozními náklady (snad), prostorem a jeho variabilitou. Pro mnoho lidí je to dobrá volba. Jediné co bych v této kategorii doporučil víc, je připlatit si za Ford C-Max. Ale ten je pravda o dost dražší, nicméně o dost lepší. Taky je to ale už spíš konkurent následujících generací tohoto francouze.
