Bajka o černém autíčku, kudrnáčovi a klikání... Bmw e60

Co s načatým odpolednem… hele, zvoní telefon… na konci je zájemce o auto, tedy jeden z těch skutečných, který se projel, zkouknul a rozhodl se jej koupit. Je to sice trochu nuda, protože nic nepotěší tolik, jako „určitě tu M3 beru, hlavně to neprodávejte, 100% ji vezmu“ a následné „no já si koupil Oktávku v RS“, když mu po týdnu voláte, co bude dál. Tady byl zase český fenomén s tachometrem, kdy každý trochu svéprávný chápe, že auto z roku 2002 sice „může mít kilošede“, ale spíš to bude „třistašede+“. (Foto ilustrační)

Protože mám nezdolnou víru v lidstvo (a protože je to známej dobrého kamaráda), beru to jako PRODÁNO.

A tak si říkám, že by rád skipnul tu část, kdy mi jedna kára vyfičí a druhá ještě nebude. Na objíždění vražd po čecháčkách nemám dost velké koule, takže zbývá varianta zadrbat den výletem do Němec a druhej registrací po šimlech. Nejsem v tomhle ohledu zrovna trpělivý chlapec, to si pojďme nalít čistého vína. Asi i proto si neumím užít ty prchavé momenty štěstí, kdy zrovna neplatím pojistku, havarijku, netrávím čas přemítáním nad blikajicí kontrolkou nebo jen preventivním vyráběním neexistující závady (kluci na fóru říkali, že to mám vyměnit… jejda, upadlo to samo…hm, tak to musím opravit).

Ne, musel jsem najít nového oře stůj, co nestůj. No… protože jsem si nalil toho vína trochu víc, kliknul jsem na černého plnokrevníka ustájeného na eBay.de Ok, přihodíme pár eřen, černý LCI, mpaket sicny, R18, vypadá dobře, to beztak půjde přes 12tis… Větší blbost než si koupit auto, aniž by ho jeden viděl/projel (jo, i tahle varianta existuje, pro asociály a klikače – zaplatíte a dovezou vám auto až před barák), je už jen ho dražit. Bid je bid aneb máte to zkouknout předem a až pak přihazovat, ale kam s tím na nás, jsme přece z velkoměsta. Už se mi klíží oči, zavřu notes, ukážu mladý 7s zběsilosti a odpadnu spokojeným spánkem dobře odvedené práce.

Opilcova rána bývají obecně složitější, ale když vás vítá email od prodávajícího za 10tis ojro, je víceméně jasné, že to bude chtít oslavit víc než jen během do polí. Bochum je veselé město někde nahoře u Kolína ve faterlandu, kde se za války slétávaly bombarďáky dobrých hochů a pořádně to tam sypaly (listopadu 1944 byla při útoku 700 britských bombardérů zasažena ocelárna Bochumer Verein – nějakých 10 000 vysoce výbušných a 130 000 zápalných bomb. Při celkem 150 náletech zůstalo 70 000 obyvatel bez střechy, nejméně 4 095 zahynulo a pouze 1 000 domů zůstalo po válce nepoškozeno.) Dneska je to v DE známé spíš jinak, ale to jsem měl teprve zjistit.

Vydražené Bmw e60 bylo po liftu, bohužel manuál, N53B30 160 kW a s výbavou tak nějak na hraně (sport sitze, Profi navi, webasto, slušný stav kastle a interiéru, ale to bylo tak vše). Po opuletně vybavené 530iA e39 to bylo prostě málo. Pokus opít prodejce historkou o náhodném přihození tlapkou retardovaného psa mého souseda nevyšel po dobrém ani po zlém. Částečně proto, že profil byl registrován na dobrého známého, který řešil něco v rodině a poslední co tou dobou potřeboval, bylo se dohadovat s naštvaným Helmutem, který už viděl euráky na účtu od „klikače“.

Nic, jsem velký chlapec, postavím se výzvě hrudí, políbím svou princeznu a proletím se hoďku z Práglu do Dusseldorfu čtvrtečním speciálem za 14kil jako pán (pozor, před Covid ceny). Ještě na Ruzyni (to ten Havel umřel zbytečně?) mám sice pořád mixed feelings, pak ale cítím ten business vibe na palubě… ani mi tolik nevadí, když to zalomím místo do obvyklého „Maybachu s Hansem“ k zastávce lokálky dráhy z Flughafen na Hauptbahnhof.

Přeskočím směr Bochum a uvnitř už atmosféra houstne – ve vagónu sedíme dva bělouši a medíme si pohledem z okna na betonově-ocelové průmyslové Porúří. Bochumské nádro mě vítá tmavou barvou. Co to… toto… Prodejce mě ujišťuje, že je na cestě, tak si stoupnu zády do kouta a jsem připraven ubránit se všem bratrům ze země půlměsíce. Ale kdybych chtěl kebab nebo durum, mám na výběr několik stánků, bister a restaurací. Zatímco tak přemýšlím, jestli wc jsou německé nebo už „po našomu tuvaletler“, ujišťuje mně poněkolikáté, že je za rohem. Nemohu se ubránit pocitu, že je to součást plánu na vemeno z východu (poslední spoj směr Agrostán je před nastartováním), takže po odjezdu busu se objeví i usměvavý turecký kudrnatý klučina. Jaká náhodička. Práce s vemenem v časoprostoru za jedna. Nic, tahám tady za kratší kousek (mohu se otočit leda na tom, když to bude zjevně mimo popis v inzerátu a to je i tak s otazníkem, protože měl explicitně uvedeno, ať biduju jen pokud jsem auto viděl/se vším souhlasím). Takže, merhaba a pojďme se na to podívat.

Auto je naleštěné, nedobité, vyčištěné a vypadá jako na fotkách. Je k tomu i serviska (do 150tis v Bmw, pak free servis, alespoň že neměl 30tis intervaly – což bývá smrt na těch 150 po zadření kliky) a plná moc na kostičkovaném papíru z trhačky (auto bylo registrované na bratra Ibrahima, tuším Yusufa). Po zběžném projetí v provozu nic nesmrdí, nemlátí, nepadá do nouze, tváří se fajně. Borec mluví velmi kultivovaně německy i anglicky, tak koušu kulku a jdeme to odhlásit na registru.

Tady je sraz s realitou č. 1 – sedí tam asi 10 lidí v čekárně a krom spařeného Němce je tam zjevnej Pšonek, Rumun a pak zbytek světa. Na přepážce se Trudy dívá na mne coby Mosera a vedle vykukuje můj vlčák Rex.

Když zjistí, že jsem prachobyčejná česká soldateska coby kupující, průhled skrz dvou čoklů graduje. Čekání krátíme vložením peněz do Špárkase, kde jsem opět v roli inspektora Mosera a Ibrahim hraje svou nenáročnou roli Uzenáče „který nějak k 10k Euro přijít, ale Wilhelma stejně ohromit nicht“.

Naja, zpátky dokončit proces, zaplatit německou silniční daň (aby mi pak došel dopis, že Německu dlužím 0 Euro, ordnung musí být).

Další kancl plný velmi vstřícných a politicky korektních bytostí, které by jistě Ibrahima škrtly ze seznamu (ať už by byl seznam jakýkoliv – když si odmyslím vzhled, borec mluvil a choval se naprosto německy). Tak se jen pro formu ptám, jak to bere, že jsem si úplně nemohl nevšimnout jiného přístupu. Povídá, že dokud “jejich” nemá problém s policií, relativně se to dá. Ale v okamžiku, kdy špatně odbočí nebo zaparkuje na zákazu, následuje kompletní sken v systému a prohlídka auta/osoby, což se rádo protáhne a dotyčný pocítí, co to je být součást jednoho národa “ale jinak”. Na rovinu říká, že se tam nevidí, že má VŠ, ale pořád je občan druhé kategorie. Chtěl jsem mu říct, že u nás máme také takovou skupinu občanů, ale pak mi došlo, že tam moc analogií nebude… nebo že by?

Tak vidíte, bylo to milé setkání a poučná zkušenost o mé labilitě z kategorie „klikání po internetech“, ale už skáču do auta, opouštím malé Turecko a valím směr ČR. Mám na to i půlku nádrže gratis, žádnou rezervu či hever (no, pořád je to Turek, asi si nemohl pomoct – prý nebylo v inzerátu… tak jsem rád za víčko od nádrže, to taky nebylo nafocené, tešekůr ederim), ale pozitivní náladu. Jako zaletět si pro auto má svůj půvab, protože jste klidně po obědě zpátky a můžete rovnou rozjet přihlášení. Alaha ismarladyk!

Experimentální motor N53 160 kW bere sice neskutečných 6,5 při 110 km/h průměru, což trochu kazí grilované kuře po prvním dotankování řepky. Hádám, že tam kluci dali trochu oleje, aby se přidřená HPFP projevila až později. Nevadí, kupuju od známého za 6,5tis Kč jetou z N54 (je stejná, ale např. el. vodní pumpa už ne) s 60tis najeto a po chvilce laborace pod kapotou (vyčištění sacích kanálů v hlavě, svíčky, olej servis apod) už zase přede.

Teda, on N53 moc nepřede, spíš zní jako ropa. A celkový projev vás taky neohromí – auto má dlouhé kvalty, takže sice dle tacho jedete rychle, ale v izolované kabině je poněkud nuda. Oproti přeplňovaným variantám N54/N55 musíte na výkon čekat, podřazovat a trápit se s otáčkami. Jako bonus tu navíc vládne složitý systém řízení vrstvené chudé směsi, který potřebuje oproti těm oturbeným  verzím Nox senzor, 2 NO katalyzátory/reduktory a EGR systém. Pokud se bavíme o spotřebě, rozdíl není tak velký – e60 N53 s manuálem jezdí 6,5-7,5 kombi, město kolem 8-9, e92 N54 v automatu 8-9 kombi, 11-12 město. To za předpokladu, že v té N53 vše 100% funguje, jinak jsou spotřeby o litr/dva vyšší.

525i je eko verze stejného modelu/motoru (UL/OL verze 3.0 motoru, 160 v. 190 kW a 270 v. 320 Nm), která se liší kromě SW sáním (nemá 3 stupňové se 2 DISA klapkami, tzn. menší plocha pod křivkou průběhu momentu), těžším stálým převodem (3,15 namísto 3,23), menší spojkovou lamelou (225 v. 240 mm), výfukem bez klapky a menšími brzdami (324 v. 348 x 30 mm). Prosté přehrání SW ze OL 190 do UL 160 kW varianty nefunguje kvůli ochraně komponent apod, je potřeba upravit stávající mapy. Zmíněné sání nemá vliv na max. výkon, protože během tohoto režimu/otáček jsou obě klapky otevřeny, nemají reálně na nic vliv (obal/krabice/vedení sání je rozměry totožné). Pro úplnost – existuje i varianta s jednou DISA klapkou, nicméně všechny motorové varianty mají v kabelovém svazku DISA konektory. OL 3 stupňové sání nepracuje s EGR ventilem – při případném upgrejdu zaslepit u výfuku.

Časem mi přišlo, že začal haprovat volnoběh, tak jsem si nechal vyčistit sadu vstřiků v Jet-Servis. To je podobné, jako když toho bůra pošlete mě (zašlu vám random fotku anusu – jako grafické zobrazení tzv. protokolu od dané firmy). 5 vstřikovačů bylo údajně top, 6. mi prodali “repasovaný” (ikdyž repasovat nejdou) a výsledek byl, jak řekl mistr Snejk – jede to jak pumpa na howna.

Naházeli jsme tam teda ty mé původní v pořadí dle banků/korekcí, takže to jelo zase cajk. Mezitím tam umřel NOx senzor, Vanos solenoid, proběhl nějaký tuning (brzdy, stabilizátor 535d, audio, roletka, sw na 190kW, průchodnější koncák s trvale otevřenou klapkou z plnotučné 530i, Alpina přední spoiler za bratru 12k – více o tomto fetiš kousku níže).

A začal se hledat ženich (auto se mnou bylo překvapivě asi 3 roky), bejt to automat, možná by vydrželo déle (oproti e39 je to podstatně větší auto, tišší a s lepšími jízdními vlastnostmi, do kufru bez potíží hodíte i kolo pro 5 leté dítě).

Mezitím jsem si pořídil, ehm, teda žena si pořídila, Saaba 9-5 Aero (recenze tohoto pokusu švédského inženýrství a servisního dobrodružství je zde) a začal jsem se poohlížet po něčem sportovnějším, protože vlastnit 2 černé sedany nedává úplně moc smysl ani průzkumníkům slepých uliček.

(na foto umřelá 9-5 servo pumpa, která se přidírala až do té míry, že praskal řemen na špagety – ovšem pozor, jen za po chvíli jízdy a ve vyšších otáčkách, což je fajn, protože se to stane vždy mimo domov a na volnoběh se tváří cajk).

Chvíli si to chtěl vzít kamarád, ale odradil ho výčet možných problémů a dle jeho slov netáhnoucí motor se 190 kW. Takže dál prohání S-max 2.0i atmosféru a 160PS GSX-R (interní nick Fichtl).

Pak mi volá borec, že by se přijel podívat. Celkově zní jako spekulant a pohádkář, ale přijel (pežotem v ceně cca 40tis – snažil jsem se mu férově vysvětlit, že báwo není pegyna, kterou dojede do s_aček, že je potřeba ta světýlka na palubce hned řešit), svezl jsem ho a že se rozmyslí. Po několika týdnech přijel, dostal slevu (jakou si řekl, takže měl velikou radost… já ho chtěl prodat, protože mi blokovalo park stání, které jsem potřeboval a upřímně okruh zájemců nebyl zrovna veliký, protože – N53, manuál a nízká výbava) a auto si koupil (aniž by ho kdy řídil – zvláštní, ne?), poté co nám převyprávěl půlku života a nastínil, že si může koupit tohle černé Bmw nebo vyplatit ženu z bytu, který mají rozdělený na 2 zóny… (moje polovička: „Ten člověk je blázen, ne?“ … vy modří víte a máte pravdu… je málo petrol-headka). Aneb když musíš…

Po nějaké době mi volá, že to odřel na křižovatce, pak po x měsících, že svítí kontrolka motoru (ale jen někdy… říkám, hned to řešte, ten motor není dobrý nechat rozdrbanej, navíc má přes 2kila najeto… časový skok… pak jsem mu měl narovinu říct co tomu je… časový skok… pak už jsem byl za hajzla, co mu prodal vrak) a po ještě delší době, že s tím skočil do pole, že chce vědět, kde jsem koupil ten Alpina spoiler.

Inu, každý máme jiné priority a potřeby.
A tak se černé autíčko dostalo z Půlměsíčního království do říše krále Milouše, chvíli povozilo Jendu Klikače a nakonec odešlo do věčných lovišť za unaveným Pažoutem. 

Moral of the story – když už musíte klikat po internetech, bejt vemeno a komplikovat si život, snažte si tu sra_ku alespoň řádně užít :-)