Jelikož konkurence nikdy nespí tak moje BMW E36 Compact, byť funguje velmi příjemně v zatáčkách, na konkurenci výkonově nestačí. 1200kg auto ve skoro plné palbě s 1,6l pod kapotou na splašené krabičky od sardinek s 2,0l motory nestačí. Prvotní plán byl vzít kastli Mitsubishi Colt CAO či CJO a strčit mu pod kapotu 2,5l či 3,0l z Mitsubishi Galant. Začal jsem tedy shánět informace jakou kombinaci motoru, převodovky a poloos bud potřebovat. Při této diskuzi mi byl mimochodem nabídnut motor 2,0 V6 i s převodovkou. Následně mi k němu byl přihozen i zbytek auta. Po zjištění, že to bude možná moci i na silnici a cena klesla na limit plechcupu, nebylo co řešit a už se mazalo s podválem na kraj republiky pro cosi černého co tu nejezdí.
Na místě setkání nás čekalo cosi širokého, placatého na 18" kolech a stoprocentně japonského.
Bylo to Mitsubishi FTO GR 2.0 z roku 1995 importované v roce 2004 do UK, 2012 odkoupeno do čech. To byla poslední cesta kterou ujelo a pak tady 5 let hnilo pod stromem.
Co se tyče kastle tak to bylo bourané na předek, zadek a asi to vymetlo příkop podle stavu lemů. Koroze v normě ale nchápu proč to má prorezlou střechu na ctyřech mistech jakoby tam někdi navařil zahrádku. Interier poškozený rozebraný a všude čouhala spousta drátů. Ale auto nekouřilo a nerezový výfuk o průměru dělostřeleckého kanónu vydával pěkný zvuk. Pohledy kolemjdoucích naznačovali, že jsme vybrali dobře. Byť to většina lidí považuje za Supru. Dostat to na podvál byla docela sranda. Naštěsti po ruce byla prkna a placku se povedlo naložit. Doma samozřejmě z mého čtvrtého současného auta měli velkou radost. Až jsem dostal zákaz kupovat cokoliv dalšího dokud se něčeho nezbavim. Mno,nic. Zlikviduju BMW co mam na dily a Bude Subaru s podválem. :)
Ale zpět k FTO. Auto doma dostalo rychlou očistu a začalo se pročištěním elektroinstalace. Audio zástavba byla dělaná těžce na hulváta pomocí elektro svorek a uvolněne živé 12V kabely mi dělali velkou radost. Jen do kufru vedlo 8 samostatných audiokanálů + napájení pro neon. + USB kabel webkamery která je v kufru místo zámku. Dále ven z auta putoval zbytek autoalarmu, antiradar a v palubce zustala velká díra po dotykovém panelu PC které bylo v kastliku spolujezdce. PC má předchozí majitel a třeba se do auta vrátí. Pak zbývalo upravit zapojení přídavných budíků a vyměnit měkoučký ebay volant za něco použitelnějšiho a mnšiho abych se do toho krámu placatého vůbec dostal.
Dalši starosti bylo auto uvést do funkčního stavu. Takže obvyklá výměna náplní, přepracování hot air intake s vibrující váhou vzduchu na něco rozumnějšího. Následně místo přípravy na první plechcup strávit měsíc čekáním na gufero polosy. Protože 18" dřeli o podběhy pomalu na místě, tak se koupili 15" disky na které hned putovali Toyo R1R které jsem před třemi roky omylem objednal ve špatném rozměru. A když se sundalo pravé kolo, tak jsem koukal na poměrně velkou rezatou plochu. No a jak jsem začal šťourat, tak jsem se začal dostávat skrz, následně se odvrtala výztuha uloženi motoru, ze které už kus chyběl a vařila se velká díra. Levý blatnik si taky vysloužil nějakou tu léčbu kladivem a svířečkou. Mimochodem byl z modrého auta a taky bouraný.
Mezitím se podařilo v UK auto přepsat na mne a zřídit pojištění abych mohl občas na silnici. Při konečně první projížďce se ukázalo že přední třmeny jsou nejen zatuhlé ale že i jedna destička je na plech a rušil se druhý plechcup. Takže teď se snažim sehnat raději kompletní sadu dílů na repas brzd. První pokus dopadnul tak, že jsem v mototechně vyzvednul hromadu dílů abych je tam dnes zanesl zpátky jako nepasující. Až se vyřeší situace okolo brzd, tak začnu řešit takové detajly jako palubka si ukazuje co chce, řazení je poněkud tuhé, svícením oslňuji, poziční světla drží zip páska, kus pravého zadního světla tvoří lakované tavné lepidlo a střechou mi zatéká.
