načítám data...

Volvo XC40 B4 Black Edition: Temná maska

Malý crossover švédského výrobce se na našem trhu už hezky zabydlel, tentokrát tu ale místo pastelových barev máme něco trochu jiného.

zobrazit celou galeriiFoto: Foto: Autíčkář.cz

Volvo XC40 bylo vždycky tak trochu rebel. Když přišlo v roce 2017 na trh, byla tu již celá zavedená plejáda modelů od dravějšího sedanu S60 po velkou vlajkovou loď XC90, všechna ta auta byla decentní, uhlazená a jemná. Malý crossover do toho tenkrát přišel jako každý správný benjamínek a trochu rozčeřil stojaté vody Volvo. 

Hranatější tvary, dvoubarevné lakování karoserie, silně osobitý postoj, to byla XC40. Cílila na mladší klientelu, byla hravější, mladistvější, plná docela chytrých detailů a ne úplně konvenčních řešení, zároveň ale XC40 zůstávala věrná základní filozofii Volvo. To byla maličko schizofrenní pozice, přeci jen zrovna Volvo patří spíš mezi ty konzervativnější výrobce. Auto si ale své místo na trhu našlo okamžitě a od prvních dní se mu dařilo.

Foto: Autíčkář.cz

Jenže čas se nedá zadržet, od představení XC40 už uběhlo těžko uvěřitelných sedm let a tak je načase se podívat, jak si malé (byť dnes už ne nejmenší) Volvo vede v dnešním světě. Ještě než se ale dostaneme k samotnému autu, musíme se pobavit o temnotě. Asi neuniklo vaší pozornosti, že testované auto je černé. Hodně černé. Do rukou se nám totiž dostala verze Black Edition. 

Tohle je docela zajímavý fenomén. V poslední době přibývá různých speciálních edic, pokud se mi ale nějaká konkrétní úprava vybavuje tak nějak napříč spektrem, jsou to právě černé edice. Mají v sobě něco výjimečného, snad i doslova temného. Z hlediska motoristického novináře vám mohu říci rovnou, že černé edice úplně nesnáším. Ne, že by se mi ta auta nelíbila, takto obecně to určitě říci nemohu, ale zkoušeli jste to někdy fotit? To prostě nejde! Na naprosto libovolném pozadí takové auto vypadá jako temná skvrna a všechny jeho linie a tvary na fotce dokonale zmizí.

Foto: Autíčkář.cz

Přitom jsou ale černé edice populární, výjimečné černé edice najdeme u mnohých značek a to dokonce i tam, kde byste to asi nečekali, třeba u buldozerů Caterpillar. Přesto mě černá edice Volva překvapila. A vlastně mile. Já mám rád co nejširší možnosti individualizace a líbí se mi, když si v konfigurátoru mohu svůj budoucí vůz co nejlépe naladit skutečně pro sebe, tak, jak já to cítím. Nedávno testované Mini bylo krásným příkladem auta, u kterého jen volbou kol a kombinací laků dokážete totálně převrátit charakter auta od milého pastelového retroautíčka až po temného pouličního sígra.

A u Volva byl tohle vždycky trošičku problém. Je to prostě Volvo. Elegantní, designově čisté, s jistou dávkou nadhledu a důstojnosti, ale vlastně vždycky dost podobné. A právě proto je Black Edition tak zajímavá volba, protože když už nic jiného, tohle prostě nevypadá jako jen další Volvo. I ta malá rošťácká XC40 je najednou přísná, její výraz je takový ostřejší, rysy hrubší, celé to auto jako kdyby přicházelo z temné strany síly. Možná to není úplně můj šálek kávy, ale i tak se mi líbí, že tu ta možnost je. A čím že se vlastně ona Black Edition liší? Nepřekvapivě je černá. Jiný lak (mimochodem je to vlastně velmi pěkná hluboká metalická černá) ani není k dispozici, černá jsou i kola, všechny lišty, maska chladiče i ozdoby a nápisy na karoserii. Černý je i interiér.

Foto: Autíčkář.cz

A teď už k samotnému autu. Na první pohled se tu toho od onoho uvedení na trh vlastně moc nezměnilo. Proběhla sice nějaká drobná modernizace, ale rozdíly jsou tak malé, že je dokáže odhalit jen znalec. Ostatně proč něco měnit? XC40 i dnes působí neotřelým svěžím dojmem. Navíc se designérům podařilo propojit hravost s prvky typickými pro Volvo, takže s XC40 si ostudu neuděláte ani v lepší společnosti, působí stále dobře a dospěle.

Už když XC40 přišla na trh, byla pro mě docela velkým překvapením. Dodnes to auto neumím úplně zařadit. Volvo prezentovalo XC40 jako svůj tehdy nejmenší model a cílilo jej spíše jako městský crossover nebo auto pro nezadané či pro bezdětné páry. Jenže “čtyřicítka” obstojí i jako rodinný vůz. Vnitřními rozměry mě nepřestává ohromovat, nemám problém se pohodlně usadit sám za sebe a to jsem postavou velmi blahobytný gentleman. A i zavazadlový prostor, ač pochopitelně nemůže plně konkurovat vyšším modelovým řadám, je víc než dostatečný 

Foto: Autíčkář.cz

V interiéru se stále nachází i pár těch chytrých nápadů jako jsou opravdu velké kapsy ve dveřích, kam bez potíží vložíte třeba pouzdro s notebookem, nebo i po letech stále v automobilech ojedinělý odpadkový koš. Jak je možné, že tohle už dávno všichni nekopírují, vždyť to je tak dobrý nápad!

Foto: Autíčkář.cz

Palubní systém Volva XC40 je už dnes notoricky známou věcí. Jako jeden z prvních do sebe integroval operační systém Android. To mělo mnoho výhod, ale našlo se i pár drobností, které hovořily proti. Ve Volvu se pokusili zapracovat zcela nový a odlišně pracující systém tak, aby na první pohled nikdo nic nepoznal. Vestavěnou navigaci tak nahradily Google mapy, přibylo pár aplikací a naopak ubyly některé starší funkce. 

Foto: Autíčkář.cz

Ač jsem na teoretické úrovní Androidu v autě fandil, v prvních měsících jsme se zkrátka potýkali s nějakými nedokonalostmi. Do vývoje zřejmě mluvilo víc lidí, než by bylo zdrávo, a některé věci se ztrácely v překladu. Už tehdy ale zástupci Volva říkali, že podoba systému není definitivní a spousta věcí v něm postupně bude přibývat. A tady jsme teď. Vývojářům se podařilo radiomapu odladit tak, že funguje svižně a bez problémů. 

Za ta léta se ale svět posunul a posunulo se i Volvo. S radiomapou v testovaném autě jsem dokázal žít naprosto bez problémů, vzhledem k povaze značky mi nevadí omezená konfigurovatelnost přístrojového štítu a nevědět, že existuje její nástupce, ani bych si nestýskal po něčem jiném. Jenže já to vím. V novém Volvu EX30 už jsme si mohli vyzkoušet zcela nový systém, který se už oprostil od původní logiky a nechává vyniknout všechny výhody integrace nástrojů od Google naplno. Tahle hračka patří opět k tomu nejlepšímu, co ze současných aut znám. 

Foto: Autíčkář.cz

A tady mám dobré zprávy, onu zcela novou radiomapu ve stylu EX30 dostane příští rok i XC40 a vlastně všechny současné modely Volvo. A když říkám, že ji dostane XC40, nemyslím tím jen vozy XC40 vyrobené v příštím roce, dostane ji i tahle námi testovaná černá “čtyřicítka”. Volvo se rozhodlo nabídnout zdarma update všem, kdo mají v autě starší verzi Androidu. Tady palec nahoru, tohle je víc než férová nabídka.

Když už zmiňujeme aktualizace, někdy je zábavné sledovat, jak se s vývojem funkcí a někdy i legislativy mění některé ovládací prvky. I na XC40 už padlo nařízení o povinném upozornění na překročení rychlostního limitu. Tento dar pekel v novém autě mít prostě musíte a po každém startu bude aktivní. Tak praví legislativa. Výrobci sami vědí, že je to tak trochu nesmysl, nepřesnost onoho systému je tak velká, že se na něj beztak nedá spolehnout, proto se alespoň ti slušnější pokouší uživatelům zjednodušit přístup k vypínacímu tlačítku tohoto otravného asistenta.

Foto: Autíčkář.cz

Jenže co dělat, když auto už je hotové, všechna tlačítka mají svou funkci a přidělávat někam do uhlazené skandinávsky čisté kabiny nový čudlík prostě nelze? Ve Volvu to vyřešili docela vtipně. Na levém rameni volantu je dvojice šipek vlevo a vpravo, těmi jste dříve mohli listovat v režimech adaptivního tempomatu. Ony režimy jsou vlastně jen dva, adaptivní tempomat s asistencí udržování v pruhu (Pilot Assist) nebo bez ní, tedy je úplně jedno, kterým směrem v jejich nabídce listujete. A to je skvělá zpráva pro tlačítko vlevo – nyní ty jsi vypínačem rychlostního alarmu. Pravda, z piktogramů samotném tlačítku to úplně nepoznáte, ale to je detail a buďme rádi, že pro vypnutí této funkce nemusíme pokaždé daleko do hlubin radiomapy (zdravíme korejské automobilky).

Foto: Autíčkář.cz

Jak ale XC40 Black Edition vlastně jezdí? K testu jsme dostali silnější z dvojice nabízených mild hybridních pohonů. Z katalogů XC40 bohužel v tichosti zmizel plug-in hybrid a tak nyní tvoří B4 vlastně vrchol “spalovací” nabídky. Kdo touží po větší dávce výkonu, musí již sáhnout po čistě elektrické variantě. B4 se ale vůbec nemá za co stydět, jeho výkon těsně pod hranicí 200 koní je víc než dostatečný. Pokud ale očekáváte, že Black Edition kromě přísnějšího vzhledu přináší také nějaké přísnější jízdní vlastnosti, tak vás musím zklamat. Tady je všechno při starém. 

Foto: Autíčkář.cz

Jenže ono je to vlastně dobře. I když je černé a tváří se zle, je to stále Volvo. I v temné kabině hraje stále hlavní roli komfort a auto pořád plní především roli pohodové přepravní kapsle. Jeho jízdní projev tak je jistý, ale rozhodně ne sportovní. A tak to i má být. Kde mě ale XC40 překvapila velmi mile, byla dálnice. Přestože se jedná o jeden ze základních modelů značky a cílí spíše na městské lidi, je na palubě při dálničních rychlostech dokonalé ticho, jaké často nedokáží vykouzlit ani násobně dražší dálniční střely. 

Foto: Autíčkář.cz

V kombinaci s velmi dobře pracujícími asistenty je potom i páteční odpoledne na některé z našich dálnic vlastně relax. Pustíte si dobrou muziku, zaposloucháte se do jejích tónů a necháte Pilot Assist dělat svoji práci. Co na tom, že okolo vás vládne silniční Mordor, vás se to netýká. Mild hybrid přitom dokáže udržet na uzdě i spotřebu. Při běžném provozu se budete pohybovat někde pod osmi litry benzinu na sto kilometrů, což vzhledem k velikosti vozu a jeho výkonu není vůbec špatné, důležité ale je, že si Volvo tuhle spotřebu drží (vyjma nějaké ostřejší jízdy) vlastně pořád, tedy i v městském provozu. Tady se právě naplno projeví výhoda hybridu.

 

Verdikt

Volvo XC40 zůstává tím, čím bylo už při svém představení před sedmi lety. Ten recept zkrátka nestárne a vlastně proč by měl? Auto potěší spotřebou a překvapí prostorností a komfortem na dlouhých trasách, kde vyloženě nadchne schopností odclonit to všechno zlé tam venku. Odvrácenou stranou mince jsou potom odtažitější jízdní vlastnosti, ale takové už Volvo zkrátka je, pro sporťák se chodí jinam.

Funkční radiomapa s výhodami funkcí od Google je pravda na dnešní poměru už možná trochu okleštěná o možnosti individualizace, sem si na tapetu displeje svou oblíbenou malbu určitě nedáte, funguje ale dobře a příští rok ji čeká zásadní update. Chceme tedy XC40 Black Edition? Já bych asi zůstal u své oblíbené modré, ale pokud se vám černé auto líbí, určitě vám jej nebudu vymlouvat.

Foto: Autíčkář.cz

Technické údaje

Motor: Přeplňovaný zážehový čtyřválec 1969 ccm + 48V mild-hybrid
Výkon: 145 kW (197 k)
Točivý moment: 300 Nm 
Převodovka: sedmistupňová automatická, pohon předních kol
Maximální rychlost: 180 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 7,6 s 
Průměrná spotřeba dle výrobce (WLTP): 6,7 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 7,7 l/100 km kombinovaná
Cena (XC40 B4 Black Edition): 1 238 400 Kč

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

VK
VK
29. září 2024, 09:04
0

Den jsem to měl půjčené jako náhradní vozidlo a jak nepatřím k SUV příznivcům - stačilo by mi.

reagovat
kotzitzaq
30. září 2024, 15:32
0

Takže taková Švédská/Čínská verze Škody Favorit Black Line :)

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Cadillac Eldorado coupe 1985
Cadillac Eldorado coupe

1985 rok výroby
135 koní výkon
4 087 ccm objem

Chevrolet El Camino Malibu 6.6L V8 1976
Chevrolet El Camino Malibu 6.6L V8

1976 rok výroby
250 koní výkon
6 600 ccm objem

Cadillac deVille Coupe 1958 málo kusů  1958
Cadillac deVille Coupe 1958 málo kusů

1958 rok výroby
326 koní výkon
6 400 ccm objem

Chevrolet G20 Chevy VAN 1989
Chevrolet G20 Chevy VAN

1989 rok výroby
170 koní výkon
5 732 ccm objem