Volkswagen obecně patří spíše mezi konzervativní značky, to je dlouhodobě známý fakt. Před revolučními změnami většinou sázel na postupnou evoluci a ladění osvědčených receptů k dokonalosti. Proto poněkud překvapila jeho sázka na kartu jménem elektromobilita. V době, kdy se do toho Němci s vervou pustili, šlo pro ně o nepříliš probádané území. S tím se samozřejmě pojily porodní bolesti, kdy nešlo všechno úplně podle plánu. Poslední modely, jako například povedené ID7, ukazují, že snad konečně našel VW správnou cestu i v této oblasti.
Navzdory velké snaze o nakopnutí elektromobilní sekce však stále nejdůležitější částí byznysu tohoto automobilového giganta jsou klasické vozy se spalovacími motory. Ty pořád tvoří největší objem prodejů. A je celkem jedno jestli se bavíme o klasickém Golfu, oblíbeném Passatu, prověřeném Polu, velkém Touaregu či o crossoverech typu T-Cross. Zdaleka nejdůležitějším modelem je však dlouhá léta středně velké SUV Tiguan. Volkswagen sice vkročil do tohoto segmentu o něco později než některá blízká konkurence, avšak o to razantnější nástup to byl. Tiguan byl trefou do černého a zejména pak jeho druhá generace byla vozem, kterému šlo jen máloco vytknout. Na tomhle autě si dal wolfsburský výrobce opravdu záležet a zákaznici to ocenili vskutku vysokými odběry. Čas však nelze zastavit a po dlouhých osmi letech ve výrobě tu máme nástupce. Vzhledem k důležitosti tohoto auta nesmí přijít přešlap. Povedlo se Němcům vyrobit další bestseller? To jsme zjišťovali v klasickém redakčním testu.
Pro tuto podstatnou novinku připravila mateřská automobilka kabátek přesně zapadající do aktuální modelové řady. Ten tam jsou ostřeji řezané tvary předchůdce. Volkswagen v tomto případě vsadil na výraznější obliny a usměvavý kukuč. A dává to asi logiku. Když se podíváte na současné modely, a nejenom ty spalovací, nový Tiguan přesně zapadá. Za mě je to asi trochu škoda, protože předchozí model mi přišel o něco málo osobitější, ale chápu tu myšlenku, se kterou do toho Volkswagen šel.
Opticky nový Tiguan vypadá trochu mohutnější a celkově větší než předchůdce, nicméně při pohledu do technických údajů se potvrzuje, že je to pouhé zdání. Na délku přibylo asi 30 mm, je zhruba o 20 mm širší a ostatní rozměry, včetně rozvoru jsou už prakticky identické. Přesto se tváří jako výrazně větší auto. Z mého pohledu je nejzajímavější zadní část vozu se spojenými svítilnami, což je řešení, které mám rád. Na první pohled je jasně vidět že si automobilka velmi uvědomuje důležitost tohoto modelu a nepřipouští žádné neprověřené kreace. Hraje prostě na jistotu, což zákazníci zajisté ocení. Já musím ocenit i zvolenou barvu, která hraje takovými olivově zelenými tóny a ve skutečnosti vypadá opravdu zajímavě.
Větší revoluce se však odehrála v interiéru. Tady nezůstal kámen na kameni. Už na první pohled je jasné, že centrum všeho dění představuje displej infotainmentu, který je tu opravdu velký (v tomto případě 15 palců) a nepřehlednutelný. Nejsem člověk, kterému by vadily displeje, dokážu s nimi vlastně dost dobře žít. V případě Tiguanu mi však trvalo pár dní, než jsem se ním sžil. Ze začátku mi totiž přišlo, že jej mám neustále v zorném úhlu. Možná za to mohlo umístění na vrchní části palubní desky. VW občas u předchůdce čelil výtkám, že je jeho středový displej trochu utopený, tak ho teď poslal, co nejvýše to šlo. Osobně bych to zkusil o pár cm níže, ale třeba to bude jen můj problém a ostatním to vadit nebude.
Celková ergonomie je, stejně jako vnější vzhled, poplatná ostatním modelům značky, kdy veškeré ovládání komfortních prvků je soustředěno právě do onoho velkého displeje. Chápu, že s tím může leckdo mít problém, ale nemohu říct, že mně by to nějak zvlášť vadilo. Volkswagenu se povedlo celý systém velmi příjemně naladit, uživatelské prostředí je logické, rychlé a především stabilní, takže se s ním pracuje opravdu hezky. Změna teploty klimatizace probíhá tradičně přes dotykové polšky pod displejem, stejně jako hlasitost audia. To však můžete ovládat i fyzickým tlačítkem smart dial na středovém tunelu a u něho se trochu zastavím.
Tiguan třetí generace už můžete mít pouze jako automat. To vývojářům trochu uvolnilo možnosti, kdy volič řazení mohli zasadit pod volant. Na středovém tunelu, tak vzniklo místo, které se jistě dalo využít mnoha způsoby. Například bych si uměl představit další využitelné odkládací prostory. Němci tam však napevno do toho velkého prázdného prostoru frkli tři tlačítka. Jedno pro startování, druhé pro parkovací brzdu a třetí právě onen smart dial. Když pominu fakt, že jak startování, tak parkovací brzda mohou být i jinde, zůstává tu onen chytrý ovladač, který potěší svým bezchybným zpracováním a velmi kvalitním zobrazovačem. Je natolik chytrý, že skrze něj můžete ovládat hlasitost audia, přepínat jízdní režimy, atmosféru na palubě a… vůbec nic dalšího. Nemůžete si tam předvolit nic vlastního, co by jinak mohlo třeba ulehčit nastavování nejpoužívanějších prvků. Za mě je to poněkud nevyužitá příležitost, a to jak z ergonomického hlediska, tak i z pohledu možnosti umístění třeba další odkládací přihrádky.
Zbytek interiéru mi pak už přijde naprosto v pořádku. Pocitově působí mnohem prostorněji než předchůdce, byť reálně nebude o tolik větší. Rozhodně je ale vzdušnější. Nadšený jsem byl z návratu tradičních volantových tlačítek. VW vyslyšel volání lidu a zahodil ty neergonomické dotykové plošky. Tleskám. Líbí se mi ambientní osvětlení zabudované do palubní desky, které je fakt originální. Spokojený jsem by také se sedačkami, které jsou pohodlné i pro větší postavy a nabízejí i funkci masáže, která je překvapivě silná a opravdu to cítíte. Kufr mezigeneračně nabyl asi 37 litrů na objemu, což se pouhým okem složitě pozná, reálně však oceníte pravidelný tvar a skvělou využitelnost. Tu můžete i zvýšit posunem zadní lavice. Tady je to všechno v nejlepším pořádku.
Pod kapotou testovaného vozu pracovala zážehová patnáctistovka s označením eTSI. Jednalo se o silnější verzi se 110 kW, která svou sílu posílá na přední kola skrze typickou převodovku DSG. Tipuji, že tohle bude minimálně mezi soukromníky ta nejžádanější kombinace. A není se čemu divit. Motorizace uchvátí především svou kultivovaností a příjemnou nenuceností. Po většinu času o její práci snad ani nevíte. Síly máte k dispozici dostatek, pružnost motoru je fajn a na běžné ježdění bohatě stačí. Rozhodně nebudete brzdou provozu.
Z uživatelského hlediska jsem narazil snad na jediný problém, se kterým jsem si nevěděl příliš rady. A to byly rozjezdy. Prostě takové to, když se potřebujete odpíchnout z křižovatky, svižněji vystartovat, to se Tiguanu moc nechce. Jako kdyby přemýšlel, jestli tím nevypustí moc emisi nebo moc neškubne. Měl jsem pocit, jakoby se mi snažil to sešlápnutí plynu znepříjemnit. Při samotné jízdě už reaguje v pořádku. Dokáže rozumně zrychlit i na dálnici, ve vyšších rychlostech, tam problém není. Ale rozjezdy se mu nelíbí. Spotřeba se po tisícovce kilometrů ustálila na hodnotě 7,5 litrů na sto km. To mi přijde zcela adekvátní číslovka na to, že minimálně polovina cest vedla po dálnici, kde jsem se nijak neloudal. Klidný řidič se přiblíží i šestilitrové hranici. Naopak mírně nadstandardní (rychlostně) cesta po dálnici si vyžádala zhruba 8,5 l odběr. To považuji za pěkná čísla.
Nový Tiguan přichází s novinkou v podobě podvozku DCC Pro, se dvěma elektromagnetickými ventily, který ma napomoci k citelnému zlepšení komfortu. To bohužel neposoudím, neb náš testovaný kousek tímto nedisponoval. A víte co? Vůbec to nevadilo. I běžném podvozku je Tiguan příkladně komfortní. Nikde nic nebouchá, nemlátí a to ani na opravdu rozbitých silnicích. Tohle funguje opravdu skvěle.
Podvozek tohoto rodinného SUV oplývá až možná překvapivou jistotou v oblouku, nevyděsí přehnanými náklony a zároveň nadchne pohodlím a to i na 19 palcových kolech. Odladění podvozku považuji za opravdu zdařilé a vlastně si nejsem jist, jestli je vůbec nějaká magie s příplatkovým podvozkem potřeba. Radost mi dělal také akustický komfort. Z vnějšku k vašim uším prakticky nedoléhají žádné nežádoucí zvuky, Tiguan vás izoluje od okolního světa skoro stejně dobře, jako automobily o třídu výš.
Verdikt
Volkswagen u svého asi nejdůležitějšího modelu udělal to nejlepší, co mohl a co umí nejlépe. Vsadil na jistotu. Vyvaroval se zbytečných experimentů, revolučních kroků a jiných nesmyslů. Výsledkem je uživatelsky skvělý rodinný vůz, který přesně ví, kdo je jeho cílová skupina a co vyžaduje od auta tohoto typu. Opravdu cením, že se Němci nenechali strhnout nějakým jiným směrem, který by z Tiguanu vytvořil docela jiný model. Tohle je bez debat správné řešení. Poslední otázkou je tak tradičně cenová politika. Volkswagen vytvořil nadstandardní produkt, ví a o tom a nechá si ho zaplatit. Testovaný kus přišel na bezmála jeden a čtvrt milionu a to v něm zdaleka nebyla maximální možná výbava. Jestli to je hodně nebo adekvátní částka, o tom rozhodnou až případní zákazníci.
Technické údaje
Motor: Přeplňovaný zážehový čtyřválec 1498 ccm, (MHEV)
Výkon: 110 kW (150 k)
Točivý moment: 250 Nm při 1 500 – 3 500 ot/min
Převodovka: sedmistupňové DSG
Maximální rychlost: 210 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 9,1 s
Provozní hmotnost: 1700 kg
Průměrná spotřeba dle výrobce (WLTP): 6,6 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 7,5 l/100 km kombinovaná
Základní cena (Limited, 96 kW): 799 900 Kč
Cena s testovaného vozu (Elegance): 1 238 400 Kč










































Trewis
20. 8. 2024, 08:17Jak je odladěný ten MHEV? Projevuje se to nějak oproti klasické 1.5TSI? Zkoušel jsi vypnout povinné asistenty, např. upozornění na překročení povolené rychlosti? Je na to nějaký rychlý fígl?
Ostatní asistenti jsou vyladěný, nebo tě štvaly? Jinak jsi mohl přidat alespoň fotku zadních sedaček a demonstrovat jejich variabilitu, když je titulek rodinné SUV :-) Jinak se divím, že ta plocha u zadních sedaček není rovná, ale je tam roura pro "kardan", to jsem si dříve nevšimnul.
Frankie
30. 8. 2024, 12:56Postřehy z 1,5 Tsi MHEV v Oktavce, asi to bude dost podobne: mám najeto přes 4tkm, vyladění za mě ok, ale zasadni vliv na spotřebu to nemá. Aktuální průměr je 6,6. Asi to spíš jen přispívá dynamice.
Asistenti v celku ok až na dvě výhrady. Jedná je velká ke špatnému čtení značek, mapové podklady na nic apod. Ve spojení s ACC tempomatem až nebezpečné, kdy ti začne např. Na dálnici z ničeho nic zpomalovat na 70. Tohle je za mě velký přešlap.
Kolizni brzdění taky občas reaguje blbe, ale tam to je jen výjimečná situace.