Volkswagen Golf R Variant: Na nákupy, na okresky i na okruh

Ostře střižené Golfy jsou tu s námi už od první generace tohoto modelu. První Golf GTI přišel na trh v roce 1976 a svým způsobem definoval sportovní hatchbacky s pohonem předních kol, které dokážou fungovat i jako vůz pro každý den.

Od té doby uplynulo už padesát let. Wolfsburská automobilka za tu dobu stihla představit osm generací Golfu, přičemž ani jednou nechyběla sportovní verze GTI.

V tomto příběhu je pro nás ještě o něco důležitější čtvrtá generace. Právě v ní totiž vznikla první varianta „R“, známá jako dnes už kultovní Golf R32. Pod kapotu se tehdy nastěhoval atmosférický šestiválec VR6, model poprvé dostal dvouspojkovou převodovku DSG a samozřejmostí se stal také pohon všech kol 4Motion. Ostré hatchbacky od Volkswagenu se tak posunuly zase o kus dál.

Stejnou šestiválcovou píseň hrála i pátá generace. Jenže pak přišel downsizing. Charakterní motor VR6 nahradil přeplňovaný řadový čtyřválec o objemu 2,0 litru. Na výkonu však nikdo nebyl ošizen. Právě naopak – k dosavadním 250 koním přibylo dalších 20. Se sedmou generací navíc poprvé dorazila i karoserie kombi Variant a dnes už jsme u Golfu osmé generace.

Nenápadný, ale nepřehlédnutelný

Osmou generaci Golfu můžeme na silnicích potkávat už nějaký ten pátek. Takže na první pohled náš testovaný kousek svou přítomností nikoho příliš nepřekvapí. Když to stručně shrnu, oproti „sedmičce“ se linie, respektive hrany karoserie, zjemnily. Navíc už stihl proběhnout i facelift.

Přes svou počáteční skepsi jsem nakonec došel k závěru, že se mi tohle auto vlastně líbí. A to včetně detailů, jako je světelný podpis s modrou linkou, která se promítá i do samotných předních světlometů. Varianta R je navíc ozvláštněna poměrně decentními splittery na náraznících. Těm krásně sekundují příplatková černá devatenáctipalcová kola, za nimiž se nenápadně skrývají modré brzdové třmeny s logem „R“. Plusové body přičítám i přiznaným koncovkám výfuku.

Jak už zaznělo, na první pohled by si člověk klidně řekl, že jde o obyčejný Golf. K mému překvapení jsem však zjistil, že v kombinaci s příplatkovým modrým lakem Lapiz Blue jde o poměrně slušný magnet na pozornost. Navíc u ostrých Golfů platí jednoduché pravidlo: „Kdo ví, ten ví.“ Poměrně často jsem tak zachytával pohledy, úsměvy i uznalá přikývnutí nebo zvednuté palce směřující k mé testovačce.

Kárované sedačky, alcantara a prostor

Vnější schránka se většině přihlížejících líbí, to bychom měli.

Jenže co může vyvolat kontroverzi, je interiér. Konkrétně kárované sedačky, které jsou u ostře laděných Volkswagenů už dlouholetou tradicí. Holt ne každému se líbí. Já se však řadím mezi zastánce tradice, takže za mě má károvaný vzor sedadel rozhodně své místo.

Navíc se v nich opravdu skvěle sedí. Jsou příjemně měkké, disponují bočním vedením, které dokáže podržet, a použité materiály působí velmi kvalitně. Jediné, co může někoho zarazit, je přítomnost manuálního nastavení. Ale i tohle kvituji – ušetřilo se na hmotnosti a hlavně lze díky tomuto řešení nastavit nižší posez.

Zbytek interiéru dává jasně najevo, že jde stále o „normální Golf“, takže je prakticky stejný jako u běžné verze. Najdete zde stejné odkládací prostory, ambientní osvětlení i použité materiály, a to včetně obyčejného šedého plastu na madlech dveří, zejména v okolí ovládání stahování oken. Vše je shodné, až na jednu věc.

Příplatkový multifunkční volant nabízí několik drobných detailů v duchu varianty R. Kromě loga a modrých linek jde především o materiál věnce – alcantaru. Volant se díky ní drží opravdu příjemně. Jen bych si dával pozor na jeho znečištění, případně bych rovnou zvážil pořízení řidičských rukavic.

To jsou ovšem všechno pěkné věci, ale pořád je to Golf. Dokonce Golf Variant. Dokáže být i praktický?

Odpověď je jednoduchá: „Ano.“

S „eRkem“ o nic nepřijdete. Nechybí žádné odkládací prostory, poměrný dostatek místa pro nohy má i posádka na zadních sedadlech a kufr nabídne velkorysý objem 611 litrů. K tomu přidává dvojitou podlahu i praktické boční úložné prostory.

Samozřejmě, sesterská Octavia IV RS nabídne pro zavazadla ještě o něco větší prostor. A právě tady se poprvé začíná projevovat rozdělení rolí v nižší střední třídě koncernu Volkswagen. K tomu se ale ještě dostaneme.

Okořeněné digitální rozhraní

Infotainment prodělal několik drobných úprav odpovídajících sportovnímu zaměření vozu.

Budíky před řidičem nabízejí různé režimy zobrazení, včetně sportovního rozvržení s otáčkoměrem uprostřed. Nechybí ani klasické menu palubního počítače, přičemž vše se ovládá tlačítky na volantu. Pochvalu si zaslouží především možnost zobrazit teplotu chladicí kapaliny, motorového oleje i oleje v převodovce. Přesně takové údaje se hodí zejména při jízdě na okruhu.

Středový displej je na první pohled shodný s tím, který najdete v běžném Golfu. V menu se dá rychle zorientovat, odezva systému je svižná a grafika přehledná. Navíc zde najdete jízdní režimy, které mění charakter motoru, převodovky, podvozku i řízení. Vedle módů Comfort a Eco nechybí ani Sport, Race, Special, naladěný na Nürburgringu, a dokonce ani Drift.

Ano, pohon všech kol 4Motion dokáže poslat větší část výkonu na zadní nápravu, takže se můžete oddávat jízdě dveřmi napřed. Osobně jsem ale tuto funkci nevyzkoušel. Nechtěl jsem zbytečně pokoušet štěstí ani ničit pneumatiky. Podle videí na YouTube to však v rozumných mezích skutečně funguje.

Ale zpět k asistentům. Právě tady jsem totiž narazil na jednu kaňku na kráse.

Nejdříve ale musím Volkswagen pochválit. Start-stop i upozornění na překročení rychlosti lze vypnout pouhými dvěma dotyky v horní části obrazovky. Většina asistentů navíc funguje nenápadně a nijak zbytečně neruší, takže je vlastně ani není potřeba vypínat. Až na jednoho – asistenta nouzového brzdění.

Jeho chování mě totiž několikrát nepříjemně překvapilo. Pokud jsem svižnějším tempem projížděl stísněnějším prostorem, auto v lepším případě pouze zobrazilo varování a hlasitě zapípalo. Ve dvou případech ale samo velmi razantně zabrzdilo, přestože se v mém směru jízdy ani v manipulačním prostoru při parkování žádná překážka nenacházela. Právě to mi přijde trochu kontraproduktivní. Neočekávané prudké brzdění může totiž samo vytvořit rizikovou situaci, pokud s ním řidič jedoucí za vámi nepočítá.

Abych ale byl férový, mohlo jít o problém konkrétního testovaného vozu nebo o nevhodně zkalibrované senzory. Nerad bych proto dělal jednoznačné závěry o všech Golfech R. Jinak totiž infotainmentu ani elektronickým asistentům nemám prakticky co vytknout.

Nenechme si tím ale zkazit celkový dojem. To hlavní, co nás všechny zajímá, nejsou elektroničtí pomocníci při komfortním cestování, ale to, co nejostřejší varianta Golfu dokáže při svižné jízdě.

333 radostí

Jak už jsem načal v řádcích o kufru, u koncernu Volkswagen panuje určité třídní rozdělení i mezi nejostřejšími variantami modelů stojících na stejné platformě MQB EVO. Octavia RS se svými 265 koňmi zůstává spíše praktičtějším a dostupnějším vozem. Na opačném konci nabídky pak stojí Audi A3, respektive RS3. Tady sice přijdete o možnost praktického kombi a ještě si připlatíte, na oplátku ale dostanete charakterní zvuk pětiválce a jeho 400 koní.

Uprostřed toho všeho stojí „náš“ Golf a modely Cupra Leon VZ , respektive Cupra Formentor VZ . Zde už záleží jen na vás, jestli dáte přednost „lidovému vozu“, sportovně laděné Cupře nebo její vyvýšené verzi s menším kufrem.

Všechny tyto modely pohání dvoulitrové TSI o výkonu 245 kW, tedy krásných 333 koní. Z klidu na stovku se náš splašený RODINNÝ kombík dostane za 4,8 sekundy, a ručička rychloměru se může zastavit až na hodnotě 270 km/h. Hehe… Tohle bude sranda.

A taky že je. Za mě jsou tyto hodnoty u Golfu R ideálním kompromisem. Minimálně pokud jde o okreskové řádění, kterému jsem se po většinu testovacího týdne věnoval. Radostné stádo 333 koní se dá rozumně ukočírovat, přitom si řidič užije zábavu naplno a nemusí se obávat, že by mu silnice byla najednou příliš úzká.

O přenos výkonu se stará pohon všech kol 4Motion a dvouspojková převodovka DSG. U ní vidím jedinou drobnou nedokonalost v rozjezdech. Občas jako kdyby chvíli váhala, než se vůz skutečně rozjede. Jinak ale sází jednotlivé kvalty jeden za druhým, zátah motoru je s ní téměř lineární a hlavně nepolevuje. Golf R s radostí zrychluje, až najednou zjistíte, že se blížíte hranici 200 km/h. Tetelím se radostí.

Zábava je i při podřazování. Ve sportovním režimu si ostrý Golf dokáže automaticky přidat meziplyn, takže k tomu dostanete i menší divadelní představení. Tohle mě opravdu baví a vypadá to, že se baví i samotné auto.

Mírné rozladění může přijít snad jen v oblasti zvukového projevu. Motor sám o sobě nenabízí žádnou výraznou ani zajímavou zvukovou kulisu a navíc si pomáhá syntetickým zvukem v kabině. Pro některé nadšence může jít o zklamání, na druhou stranu pro toto řešení mám určité pochopení. Zážitek si užívá především řidič a přitom není potřeba obtěžovat okolí hlasitým rykotem z výfuku.

Počítat je potřeba také s vyšším hlukem od kol, ovšem s přihlédnutím k faktu, že jde o sportovně zaměřený Volkswagen, je tato skutečnost v podstatě irelevantní.

Lehce neposedná záď pomáhá

Než se vrhneme na samotné chování podvozku, dovolím si pár technických poznatků. Pohon 4Motion využívá systém R-Performance Torque Vectoring. Ten má za úkol rozdělovat sílu mezi nápravami a navíc i mezi jednotlivými zadními koly pomocí dvojice spojek v zadním diferenciálu namísto klasického řešení s jedním diferenciálem.

Díky tomu dokáže podle aktuálních jízdních podmínek poslat až 50 % točivého momentu na zadní nápravu a aktivně jej rozdělovat mezi jednotlivá zadní kola. Od toho se odvíjí i charakter vozu – potlačena je nedotáčivost a Golf R získává ochotnější a obratnější chování v zatáčkách. Přičtěte k tomu zavěšení typu McPherson s trojúhelníkovými rameny vpředu a víceprvkovou nápravu vzadu.

Tohle zní jako sakra dobrý recept na zábavu.

Při ostrém průjezdu zatáčkou jde poznat, že v momentě, kdy by jinak nastupovala nedotáčivost, se více zapojí zadní pohon. Žádný kopanec, všechno probíhá hezky hladce a efektivně. Přitom zároveň ucítíte, jak sebou těžší záď karoserie kombi zlehka hodí do kontra, a to jen proto, aby srovnala auto do ideální stopy.

Ze začátku se možná někdo lekne a utrousí, že si měl raději pořídit hatchback, protože zadek je neposedný. Záhy ale pravděpodobně zjistí, že zadní část skutečně pomáhá a vlastně právě tento jízdní projev dělá tu správnou neplechu. A to mě opravdu bavilo.

Navíc můžete přičíst fakt, že auto vás pustí v zatáčce opravdu daleko, než začnou pískat pneumatiky. To zpravidla bývá indikátor blížícího se problému. Jenže Golf R stále drží, drží a drží.

Obavy, že by tenhle kolotoč nešel ukočírovat, snad ani nemohou nastat. Velikost předních děrovaných kotoučů je více než výmluvná. Přitom nástup brzd je příjemně hladký a dávkování brzdné síly působí přirozeně.

Závěrem musím pochválit celkové naladění adaptivního podvozku. V režimu Comfort se dá jezdit i po méně kvalitních cestách, aniž by člověk měl pocit, že si vytřese páteř a secvakne jazyk mezi zuby. Ve sportovních režimech, zejména v tom, který vychází z nastavení na legendární Severní smyčce Nürburgringu, zavěšení během několika sekund příjemně přituhne a nabídne ještě více jistoty při rychlých průjezdech zatáčkami.

Verdikt

Volkswagen Golf R Variant je přesně ten typ auta, které můžete s klidným svědomím přidat do své powerpointové prezentace při přesvědčování manželky o výběru nového vozu.

„Vždyť je to přece jen obyčejný Golf s velkým kufrem!“

Nevypadá přehnaně agresivně, nabídne všechny důležité bezpečnostní asistenty, nechybí mu praktičnost ani úchyty ISOFIX. Prostě rodinné auto. Možná i ta líbivá modrá barva pomůže přesvědčit. To, že má 333 koní a podvozek laděný na Nürburgringu, už se dá taktně vynechat. :-) 

Teď už ale trochu vážněji.

Několik drobných nedostatků se samozřejmě najde, některé kompromisy jsou prostě patrné. Jenže v kontextu celého auta jde o detaily, které výsledný dojem nijak zásadně nekazí.

Po týdnu společného života jsem si odnesl především úsměv na tváři a myšlenku, že právě tohle může být jeden z nejlepších univerzálů současnosti. Golf R Variant zvládne každodenní dojíždění, rodinné povinnosti i dlouhé cesty, ale zároveň stačí odbočit na oblíbenou okresku nebo vyrazit na Track Day a připomene vám, proč má na zádi písmeno R .

A právě v tom spočívá jeho největší kouzlo. Nesnaží se být vším a přitom nebýt ničím. V každé disciplíně možná nenabídne absolutní vrchol, ale všechny své role zvládá s obdivuhodnou lehkostí. Je rychlý, praktický, pohodlný i zábavný. A právě tahle kombinace dělá z Golfu R Variant jeden z nejzajímavějších ostrých kombíků současnosti.

Technické parametry

Motor: přeplňovaný řadový čtyřválec 2,0 TSi (DNFF)
Výkon: 245 kW (333 koní) 
Točivý moment: 420 Nm 
Převodovka: automatická dvouspojková 7 st. DSG 
Pohon: všech čtyř kol – 4Motion
Provozní hmotnost 1630 kg 
Maximální rychlost: 270 km/h (s příplatkovým paketem R-Performance)
Zrychlení 0-100 km/h: 4,8 s 
Spotřeba paliva tabulková: 7,5 – 8,5 l/100 km
Spotřeba paliva v testu: 7,8 – 15,8 l/ 100 km
Objem zavazadlového prostoru: 611 l (1642 l po sklopení zadní řady) 
Objem palivové nádrže: 55 l
Základní cena obyčejné verze (konfigurátor VW): 703 900,- Kč 
Základní cena Golfu R (konfigurátor VW): 1 416 900,- Kč
Cena testovaného kusu (konfigurátor VW): 1 618 700 Kč,- Kč

Fotky v článku jsou z mé vlastní tvorby, kterou najdete na instragovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-)