Toyota představuje svůj první elektromobil

Toyota platí za průkopníka hybridní technologie. Prvnímu Priusu se sice na konci devadesátých let všichni smáli, o pár let později se z něj ale stal div ne módní trend a dnes jen těžko najdeme automobilku, která by kombinaci baterií a spalovacího motoru nenabízela ve svém portfoliu. 

O trochu rozpačitěji pak působí nástup vodíkové technologie, nicméně model Mirai je skutečně prvním sériovým autem na vodík, které si můžete koupit bez nějakých složitostí, právních kliček, pořadníků a podobně. Technologie ale naráží na nedostatečnou infrastrukturu (v ČR máme celou jednu plnící stanici, která navíc není veřejná). 

Dlouho se však v nabídce Toyoty neobjevilo vozidlo čistě na baterie. Tiskové zprávy automobilky často zmiňovaly, že z hlediska spotřeby energie je kombinace baterií a spalovacího motoru efektivnější a ekologičtější, než pouze elektrické řešení. Často byla zmiňována nedostatečná kapacita dojezdu, nebo případně příliš velká hmotnost a cena baterií v případě, že by jimi byl delší dojezd zajištěn.

Uvedení elektromobilu C+pod není v rozporu s těmito prohlášeními. Malé vozítko má poměrně skromnou baterii o kapacitě 9,1 kWh. O pohon se pak stará kompaktní elektromotor o výkonu pouhých dvanáti koní, který malé lehké autíčko rozpohybuje na maximální rychlost 60 km/h. Dojezd je také spíše slabší – jen 150 kilometrů. 

Přidejte k tomu kompaktní rozměry, nepříliš velké palubní pohodlí a je jasné, kam vůz míří. Toyota ho propaguje jako ideální řešení do center japonských metropolí, kde se v případě parkování bojuje doslova o každý centimetr. A právě zde dává takové malé auto, ruku v ruce s čistě bateriovým pohonem, docela smysl. Na cestu mimo město vám pak Toyota nabídne některý ze široké škály hybridů – ty se totiž na klasickou automobilovou přepravu hodí tak nějak lépe. Vůz se bude prodávat pouze v Japonsku, za hranice císařství nezamíří.

Osobně je mi takový přístup velmi sympatický. Nemá smysl se tvářit, že auta na baterie jsou jediným správným směrem, kterým by se měl automobilismus vyvíjet, zároveň je ale nesmysl je zcela zatracovat. Je třeba zvážit výhody a zápory jednotlivých technologických řešení a nabídnout zákazníkům možnost volby. Ač se nás občas propagátoři elektromobilů snaží přesvědčit o opaku, přizpůsobovat trasy dálkových cest rozmístění rychlonabíječek a nuceně zastavovat “na kávu” každou hodinku cesty rozhodně není synonymem pohodového cestování. Na druhou stranu ale musíme uznat, že dieselová kurýrní dodávka, jež poskakuje po několikametrových úsecích centrem města není ideální řešení pro řidiče, životní prostředí, ani vůz samotný. Chce to zkrátka jen trochu zdravého úsudku.