Sodomka a Aero 50 Dynamik: Znáte příběh nejkrásnějšího českého auta?

První oficiální zmínka o založení podniku Sodomka je z roku 1896. Josef Sodomka v tom roce začal opravovat vozy a kočáry, ale již o rok později pořizuje dílnu, ve které začal vyrábět podle individuálních přání zákazníků různé kočáry, landaury a další kolové vozy. Tak jak bylo v této době obvyklé, veškerá výroba konstrukcí vozů byla původně hlavně dřevěná, doplněná kovovými výztuhami a různými ozdobami. Změna přichází v roce 1905, kdy Josef Sodomka kupuje parní stroj. Dílna se tak pomalu stává továrnou a roste, stále ale šlo povětšinou o ruční výrobu. Během první světové války tvořily velkou část výroby hlavně potahové vozy pro vojenské účely, ale produkce byla značně omezená vzhledem k narukování většiny zaměstnanců do armády.

Po válce se firmě příliš nedaří. Postupný nástup automobilů a poválečná krize firmu přivedla takřka na pokraj bankrotu. V roce 1925 se z praxe u firmy Laurin & Klement vrací nadšený syn Josefa Sodomky, Josef Sodomka mladší, který si během praxe auta zamiloval. Otce přesvědčuje, že výroba karoserií pro osobní vozy má budoucnost. Na podzim téhož roku firma vyrábí svou první karoserii pro podvozek vozu Praga Mignon. 

Od roku 1926 Sodomka vyrábí tzv. kombinačky. Jedná se o jednoduchý nástavek na otevřenou karoserii potažený koženkou bez jakéhokoliv oplechování. Tvar se přizpůsobil karoserii, aby nešlo poznat, zda jde o běžnou plechovou karoserii či pouze nástavek. O další rok později firma získala také první objednávku na limuzínu, od té doby se luxusní automobily staly jednou z nejdůležitějších součástí výroby. Nevyhýbali se však ani užitkovým vozům. Důležité pro firmu byly i autobusy, prvním z nich byl například vůz na podvozku Škoda 125 se čtrnácti místy k sezení, nebo třeba trolejbusy na podvozku MAN pro Bratislavu.

Během druhé světové války Sodomka vyráběl zejména autobusy a různé speciální karoserie, třeba pojízdné dílny či ambulance. Po konci války a osvobození Československa začal Sodomka znovu budovat svůj sen – vytvořit moderní karosářskou továrnu po vzoru italské firmy Farini. Výroba se však rozbíhala velmi pomalu. Sodomka též navrhoval celou řadu projektů pro obnovení předválečného stavu – například vůz Start, který měl motorizovat Československo, šestimístnou vládní limuzínu pro Edvarda Beneše, dvousedadlovou limuzínu pro Tomáše Baťu a další. Nejslavnější osobní karoserií z poválečného období je Tatra 600 Tatraplán, unikátní kabriolet se zapouštěcí střechou, který v roce 1949 Československo věnovalo Stalinovi k jeho sedmdesátým narozeninám na obrázku níže.

Automobily Josefa Sodomky se pravidelně účastnily soutěží elegance, kde často získávaly mnoho ocenění, a to nejen v Československu. Krásu Sodomkových vozů ale oceňovaly i jejich zákazníci, mezi ty nejznámější patřil například Jan Werich, Jan Antonín Baťa, manželka československého prezidenta Hana Benešová a další. Karoserii od Sodomky bylo možné získat na celé řadě podvozků i od prémiových zahraničních automobilek, jako třeba Bugatti, Lancia, Rolls-Royce, Studebaker, a další. Sodomka též karosoval takřka všechny české automobilky, zejména Aero, Škoda, Walter, ale i Tatru a další. 

Tím, čím Sodomka dodnes ohromuje, je však Aero 50 Dynamik z předválečného období. Elegantní a nadčasová karoserie na vrcholném podvozku vysočanské automobilky Aero ohromovala celou veřejnost a dodnes se z mého pohledu jedná o jedno z nejkrásnějších českých aut. 

Aero 50 byl nejvýkonnější vůz v produkci Aero, dokonce to byl i jeden z nejrychlejších československých předválečných vozů s maximální rychlostí 125 km/h.  Pod kapotou pracoval velký vodou chlazený čtyřválcový dvoulitr s dnes už kuriózním dvoudobým pracovním cyklem. Vozu poskytoval až 48 koní, zaokrouhleně 50 - odtud plyne název vozu. Poněkud neobvykle na svou dobu výkon přenášela třístupňová manuální převodovka na přední kola, se synchrony pouze na dvojce a trojce. Podvozek byl ale také velmi pokrokový díky plošinovému rámu a nezávislému zavěšení dělenými kyvadlovými nápravami, V roce 1937 vůz dostal dokonce volnoběžku pro úsporu paliva a lepší hydraulické brzdy – do té doby byly pouze mechanické.

Sodomka vytvářel několik druhů karoserií pro padesátku, ale vrcholným dílem byl právě Dynamik, neuvěřitelně aerodynamická karoserie proslulá pokrokovými tvary. Charakteristické jsou zejména blatníky zakrývající kola ve tvaru kapek a dlouhá šípovitá kapota. Nelze zapomenout ani na luxusní interiér či velkou tvarovanou masku chladiče. Originální řešení stahování střechy bez pomoci vnějšího nůžkového systému napomáhající nejen vzhledu, ale i aerodynamice, též naznačuje technologickou vyspělost celého Dynamiku.

Kolik jich bylo vyrobeno, to se dnes již nedozvíme. Některé prameny mluví o šesti kusech, jiné o devíti, bohužel všechny záznamy jsou dnes ztraceny. Víme, že první exemplář směřoval zpět do Aero Vysočany, kde jej dostal k 21. narozeninám syn ředitele továrny, Vladimír Kabeš v roce 1939. Bohužel jej kvůli válce museli schovat, zazdili jej tedy do zdi jedné z továren. Po válce jej Vladimír prodal na Slovensko, jeho další osud již není známý.

Dnes víme pouze o dvou dochovaných vozech. Jeden z nich je v Americe a říká se mu Arizona. Jedná se o pátý postavený kus pro boxera, architekta a kladiváře Františka Loudu, dodaný v roce 1940, a dnes je dochován v černočervené barevné kombinaci. Louda jej po dvou letech provozu radši schoval do stodoly a zapojil se do odboje. Po válce Louda věnoval svůj vzácný exemplář svému příteli z Colorada, který vůz v padesátých letech prodal. Vůz poté často měnil své majitele, až o něj už nikdo nejevil zájem a zůstal odstaven v arizonské poušti – odtud plyne trefný název exempláře. Vůz v osmdesátých letech objevil ředitel soukromého muzea a nechal jej zrenovovat. V roce 2022 byl vůz dražen v Monterey, vzhledem ke své unikátnosti za něj nový majitel zaplatil 346 tisíc dolarů.

Ten druhý dochovaný exemplář si můžete prohlédnout i vy. Stojí ve Vysokém Mýtě, kde se nachází Muzeum českého karosářství a my jsme se tam také mohli tímto unikátním vozem pokochat. V roce 2005 byl zakoupen v havarijním stavu a následně podstoupil náročnou renovaci s velmi zdařilým výsledkem. Oříškem byl výběr barvy, poslední vrstvu však tvořila modrozelená a nejspíše i původní, takže vůz dostal tento krásný odstín, ve kterém se nachází dodnes. 

Naživo vůz působí zkrátka neuvěřitelně nadčasově. Ano, široká karoserie v kombinaci s úzkým rozchodem kol podvozku možná nevypadá nejlépe, ale samotná karoserie je zkrátka v mých očích neuvěřitelně nádherná. Nebo si myslíte něco jiného? Znáte hezčí vůz s českým původem? Dejte nám vědět do komentářů. 

Zdroj: Auto.cz, Muzeum českého karosářství, RM Sotheby’s