Škoda Yeti: Šikovná krabička

Většina dnešních aut, která tyto požadavky splňují, se začala vyrábět dřív, než se většina jejich dnešních zákazníků narodila. Takže si už zákazníci nepamatují, k čemu vlastně původně byla dobrá, a kupují si je se dvanáctiválcovými motory, sníženým podvozkem a obřími koly, aby alespoň částečně překonali jejich základní nevýhodu. Totiž že mizerně jezdí po silnici. Nebo se s nimi vydávají na odvážné vyjížďky, při kterých hrdinně křižují lesní cesty tak dlouho, až se jim konečně podaří dostat bahno na celé auto. A následující týden stráví obavami, aby nezačalo pršet a důkaz jejich heroického výkonu nezmizel v nejbližším kanále.

Potom tu jsou auta, která jsou skutečně určená pro ježdění v místech, kde by jiná auta nefungovala. Vídáte je v televizních zprávách – dobří hoši je mívají v bílé barvě, zlí hoši na nich mívají namontovaný kulomet. Ale tahle auta už nejsou dost „chlapská“ a vlastně asi nemohou nic vydržet. Jsou totiž kulatá a mají uvnitř moc tlačítek.

suv s podvozkem z osobního auta a elektronickou čtyřkolkou jsou prý pro pozéry

A a nakonec je tu ten zbytek. Auta, která jsou sice vysoká, ale nemají ani mechanické uzávěrky diferenciálů, tuhé nápravy a dokonce ani pořádnou čtyřkolku „napevno“. Mají podvozek z osobního auta a pohon všech kol řešený nějakou elektronickou černou magií se spojkou uprostřed. Tahle auta patří jen do rukou pozérů, kteří chtějí vypadat drsně ve vysokém autě, důchodců, kterým se do nich lépe nasedá, a slečen a paní, které se cítí bezpečněji.

Je to ale opravdu tak? Opravdu pro ježdění v terénu potřebujete pravověrný, poctivý off-road a pro všechno ostatní naopak tradiční kombi?

K čemu vlastně dnešní člověk, žijící v poměrně civilizované středoevropské zemi, potřebuje skutečný off-road? Opravdu jste se už někdy v životě dostali do situace, kdy jste nutně potřebovali dojet někam, kde by špičkové nájezdové nebo přejezdové úhly, brodivost nebo schopnost vyjet 100% stoupání, hrály nějakou zásadní roli?

Já jsem si tuhle otázku kladl, když jsem testoval první generaci Yetiho – před několika lety jedno z prvních SUV, které se dostaly do mých novinářských pracek. Několikrát jsem našel svah nebo kus terénu, který jsem svým laickým pohledem zhodnotil jako pro SUV neprostupný. Ale byl jsem povinován čtenářům a možná také hráli roli to, že jsem neseděl ve svém, penězi zaplaceném autě. Takže jsem se pokusil výzvy zdolat a ta zatracená věc pokaždé vyjela tam, kam jsem po ní chtěl. Jen v jednom případě se Yeti se svým metrosexuálním pohonem všech kol přes spojku Haldex a falešným elektronickým samosvorem nevyškrábal až na vrchol prudkého sypkého svahu. Ale vedle jedoucí UAZ Patriot, nejpoctivější z poctivých off-roadů, vyrobený z kvalitní ruské oceli, zůstal ještě o pár metrů níž.

i když jsem v terénu neschopný, nechyběla mi odvaha a vrhal jsem se tam, kam by se žádný majitel nevydal

A to jsem se aktivně snažil auto dostat do situace, kdy nebude moci dál, dostat se až na hranu schopností – ať už jeho, nebo svých vlastních. A i když v terénu jezdit opravdu neumím, odvaha mi nechyběla a vrhal jsem se do míst, kam by se žádný majitel z obavy o svůj vůz nepustil. K čemu tedy „poctivý off-road“, když nedokážete dostat na hranu jeho schopností ani mrzké SUV? Není v situaci, kdy potřebujete praktické auto do terénu, nakonec důležitější hranatá karoserie s krátkými převisy, než železo, které se pod ní skrývá?

Pojďme se na to podívat z druhé strany. Co obětujete, když si pořídíte ten „pravý a chlapský“ off-road? Dostanete hranaté, praktické auto – které je ale nepohodlné a na silnici hlučné, nefunguje ve vysokých rychlostech a má děsivý apetit.

A co obětujete, když si pořídíte malé, hranaté SUV? Srovnejme si ho s typickým „malým, univerzálním autem“ – náš slovutný kolega Clarkson tvrdí, že univerzálním autem je Volkswagen Golf. Jediné auto, které prý doopravdy potřebujete, je prý právě Golf. Což je samozřejmě tak trochu nadsázka, ale pořád na tom něco je. Golf je dost velký pro čtyři lidi a nějaké věci, dostatečně pohodlný, dobře vyrobený, docela příjemně se s ním jezdí a trochou snahy si užijete i trochu zábavy, je relativně levný a úsporný…

yeti vám nabídne všechno co "univerzální lidový automobil. jen některé věci dělá hůř a některé zase navíc

No a Yeti, když se na to podíváte s trochou odstupu, je vlastně takový Golf na chůdách. Nabídne vám všechno co oblíbený „univerzální lidový automobil“, jen některé věci dělá o něco hůř a některé naopak umí navíc. Přidanou hodnotu už jsme probrali, takže se pojďme podívat na to, co u Yetiho obětujete:

Pro většinu majitelů nejnápadnější a nejzásadnější obětí je spotřeba. Yeti je vysoký a hranatý, a fyzika je neúprosná. Takže pokud jste čekali stejnou spotřebu jako u Octavie nebo Passatu se stejným motorem (v tomto případě 2,0 TDI o výkonu 170 koní), čeká na vás nepříjemné překvapení v podobě spotřeby přinejmenším o litr větší. V reálném světě se spotřeba většinou pohybuje někde mezi 7 a 8 litry. Což možná nejsou ty obligátní „čtyři na sto“, ve které jste po spatření slov „TDI“ doufali, ale dá se s tím žít.

Druhá oběť je následkem vysoko položeného těžiště, a postřehnete jí jen tehdy, pokud vás alespoň trochu zajímá, jak vaše auto jezdí. Když totiž vezmete auto s podvozkem dosti podobným Golfu a zvednete ho o nějakých 10 centimetrů, mohou se stát dvě věci. Můžete zachovat jízdní komfort, ale za cenu toho, že se vaše auto bude naklánět jako bárka na rozbouřeném moři a vy budete ze strachu o svůj život projíždět zatáčky krokem. To je cesta, kterou volí pravé off-roady. A nebo můžete zachovat jízdní vlastnosti přitvrzením podvozku – ale obětujete pohodlí. Tuto cestu volí většina „sportovních SUV“.

Yeti se nachází někde uprostřed. Není v zatáčkách tak schopný jako jeho nižší sourozenci, takže pokud si pořizujete SUV na víkendové brázdění vašich oblíbených okresek, budete zklamáni. I když zdaleka ne tolik, jako jsou vaši rodiče zklamáni z vás. A není ani tak pohodlný. Kupříkladu nedávno testovaný Rapid byl nejen zábavnější, ale také měl mnohem poddajnější podvozek. Mám však podezření, že volba menších kol by problém Yetiho, který tkví především v sekundární kvalitě jízdy (řečí běžných smrtelníků – prostě to trochu drncá), mohla vyřešit.

největší předností yetiho je, že vás nebude štvát. všechno je tam, kde to hledáte

A to je z obětí všechno. Jinak dostanete dobře vyrobené auto, jehož největší předností je, že vás nebude štvát. Ne, opravdu nečekejte, že se s Yetim půjdete každé ráno projíždět pro zábavu a zakládat klub jeho majitelů. Ale pokud chcete něco udělat – od posunutí sedačky přes naladění rádia až po zařazení – je potřebný ovládací prvek tam, kde ho hledáte a dělá to, co čekáte. Což není nikterak zanedbatelný úspěch…

Nejlepší na tomhle autě je ale jeho upřímnost. Většina dnešních SUV a crossoverů připomíná čtverzubce (to je tahle ryba). Dělají ze sebe velké, zlé a drsné auto, které vypadá jako z co nejvzdálenější budoucnosti. Yeti využívá velmi dobře známého, ale poněkud zapomenutého faktu, že nejefektivnějším tvarem pro využití prostoru je kvádr, neboli krabice. A proto vypadá jako krabice s menší krabicí vpředu (tam je motor). Používá techniku, optimalizovanou na to, co má dělat nejčastěji – tedy jezdit po silnici – a přizpůsobenou tomu, co od něj budete potřebovat občas – tedy ježdění v terénu. A vnitřek krabice je plný různých vychytávek, které do ní umožní nacpat co nejvíc věcí. Dělá prostě to, co má, a nesnaží se nafukovat jako exotická ryba. A to je ve světě dnešních aut docela vzácnost.

Operativní leasing Škoda