Report z Autíčkářova Pubquizu a pozvánka na Kafe&Káry v červnu!

Začněme Jardou, který dostal zadání napsat reportáže z Puqbuizů za trest. Posledně totiž neustále otravoval s rumy a já pak druhý den nebyl přínosem pro společnost…

Pubquiz očima Jaromíra Soukupa

Tak tu sedím, přemýšlím nad dvěma uplynulými Autíčkářovými hospodskými kvízy a snažím se si vzpomenout na něco aspoň trochu kloudného. Je to těžké. Ostatně proto jsem spojil dva reporty do jednoho článku, abych napsal text aspoň trochu slušného rozsahu.

Absence mé paměti ale není způsobena tím, že by to byly akce zapomenutelné. Právě naopak, už dlouho jsem se tak nepobavil jako na těchto pubquizech. Nejvíc se nám organizátorům líbilo, když František přečetl nějakou z otázek, které jsme vymysleli s tím, že to oni určitě nebudou vědět a váš výraz nám to potvrdil. Však jste si toho z našich obličejů (a moderátorových pobavených poznámek) jistě všimli. 

Ne, ono mozkové prázdno z těchto událostí je způsobeno množstvím piv, které jsme v rámci hraní a následné diskuse spolu vypili. Při škodolibosti nad vašimi zmatenými výrazy a dojetím nad neskrývaným štěstím, když se vám povedlo odpovědět správně, se totiž pije snadno. A ještě snadněji se pije, když po vyhlášení vítězů sedneme k vám “na jedno”, začneme s žádostí o zpětnou vazbu a skončíme o dvě hodiny později u debaty, jestli jsou elektroauta super nebo na prd.   

Takže, moji dva drazí kolegové po obou kvízech hned uvedli, že oni určitě psát report nemůžou, protože vypili mnohem víc než moje maličkost a nepamatují si vůbec nic (a na to si dáme písničku! – pozn. F.) . Já mám ale jako spořádaný učitel, který stojí vzorem svým studentům, zase trochu níž hranici tolerance, takže mám úplně stejnou mlhu jako oni. No nevadí, napíšu aspoň to málo, co vím.

První kvíz se nesl v duchu radosti, že se vůbec můžeme potkat, aniž bychom museli prokazovat, že nejsme (zdravotním) rizikem pro sebe ani široké okolí. Vás bylo trochu míň, než jsme čekali, matně si vzpomínám na snad čtyři týmy. O co komornější ale událost byla, o to víc času jsme měli na následnou debatu s každým z nich. 

Témata byla rozličná a některé tradiční rubriky jsme dost inovovali. Udělali jsme to právě z toho důvodu, abyste nevěděli, co čekat, a vyšlo to. Účastníci jistě ví, o čem mluvím, zvláště v případě úplně poslední otázky. Vymyslel ji David a z jejího efektu měl druhé Vánoce. Ale jiné rubriky byly zase uživatelsky přívětivé, řekl bych. Dokonce přívětivější než auta, o kterých byly. Tam jste body zase získali. 

Upřímně už nevím (Osvěžím ti paměť, byl to tým Desítku – pozn. F.), kdo vyhrál, ale gratulujeme všichni a doufáme, že jste si marcipánové brouky vychutnali. Feedback byl velmi dobrý, prý jste se bavili a máme to dělat častěji. No tak jsme to za dva měsíce udělali znovu. To vás přišlo podstatně víc a znovu to bylo dle mne super. Dokonce to bylo tak super, že přestože to bylo asi před dvěma týdny, pamatuji si ještě míň. (Stejně jako ostatní účastníci, nicméně tys byl označen jako viník celé situace. Proto ten report, že. – pozn. F.) Jsou to celkem pouhé tři věci.

První ani tak nesouvisí s kvízem jako spíš s naším milovaným internetovým magazínem. Povedlo se mi na test domluvit další dvě zajímavá stará auta. Majitele tímto ujišťuji, že jsem určitě nezapomněl ani na Itálii ani na Japonsko a že se ozvu. Když to přidám k třem, které už mám domluvené z dřívějška, dává mi to pět retro testů. Pokud se všechno povede, do září – října mám co psát.

Druhá věc jsou otázky. Opět jsme modernizovali (jdeme s dobou, nepřešlapujeme na místě) a zapojili vlastní fantazii. A vy jste občas zase jen nevěřícně koukali. Na druhou stranu, i tentokrát se vám povedlo na některých rubrikách krásně nahrát jinde ztracené body, a nakonec to žádná ostuda nebyla. Dokonce dva týmy z osmi poznali jedno konkrétní auto z poznávačky, o kterém se se mnou David vsadil, že ho nepozná nikdo. (Zašli jsme “na jednoho” totiž – pozn. D) Prohrál a já dostal panáka kvalitního rumu. Díky! 

Poslední věc, co si pamatuji, jsou výherci. Vyhrál tým 1, 2, 3, 4, který ale byl jednohlasně překřtěn na Protekční parchanty. Má to svůj důvod, byli to Davidovi kamarádi. Dokonce tam byla rodinná účast, přišel i jeho bratr. Za celou redakci vás musím ubezpečit, že neměli nápovědy ani přednostní náhled do kvízu. 

Myslím si, že je to částečně tím, že znají Davida osobně. A on rád a hodně mluví. Mluví ještě podstatně víc než já, což jsem si dřív myslel, že ani není možné. Mluví o motorkách, mluví o autech, mluví vlastně o všem. Takže jim pravděpodobně ty věci za léta, co se kamarádí, řekl ještě dřív, než se z nich staly odpovědi k otázkám. A pak je to hlavně tím, že to jsou taky autaři, prostě ty věci ví. Gratulujeme a doufáme, že vám marcipánové buggies chutnaly.

Další Pubquiz ale necháme až na podzim. Kdo by v krásný letní večer chtěl prosedět večer v hospodě, že? 

Raději pojďme na Kafe&Káry.

Než přijde období letních dovolených, střihneme si ještě jedny klasické, tedy u fotbalového stadionu za Lužánkami. Ty se odehrají za týden a nějaké drobné, konkrétně 5. 6. 2022 od typických dvou hodin. Mapu najdete v galerii, facebookovou událost zde. A pokud náhodou nevíte, co taková akce obnáší, můžete se podívat zde.

My přijedeme. A dovezeme kafe, kterého možná bude víc než posledně, kdy vydrželo celých 27 minut. Nebo tak nějak.

A co dál? Přes léto samozřejmě Kafe&Káry budou také, ale v trochu výletnější a uvolněnější formě. Spojíme příjemné s užitečným a ke srazu vybereme výletní místo, ke kterému povede alespoň nějak zajímavá cesta a v místě určení možná nabídneme i něco lepšího než jenom kafe. David má takový přenosný gril…