Renault Captur TCe 155 EDC: Podruhé a mnohem lépe

Automobilka, která ve svém výrobním programu nemá malý městský crossover, ta snad jako by ani nebyla. Ať si o tom myslíme cokoli, pořád je to nejdynamičtěji rozvíjející se automobilový segment. A pokud chcete uspět na evropském trhu, takové auto vám chybět nesmí. Někteří to pochopili dříve, jiní až později. Právě Renault je z těch, kteří do tohoto vlaku nastoupili relativně včas. První Captur přišel na trh v roce 2013, kdy nahradil odcházející mini MPV Modus. Osobně jsem první generaci Capturu neměl příliš v oblibě. Nerozuměl jsem jeho tvarům, nelíbilo se mi vcelku laciné zpracování ani nevelký vnitřní prostor. Očividně jsem však jenom nebyl ta správná cílovka, neboť Captur byl pro Renault velkým prodejním úspěchem. Proto bylo jasné, že o nástupce nemusí mít obavy. Ten přišel letos, přesně po sedmi letech, a my jsme se s ním mohli dopodrobna seznámit v redakčním testu. A už teď mohu říct, že Renault si vzal k srdci všechny výtky, kterými byla častována generace první, a postavil o hodně vyspělejší a především mnohem lepší auto.

Vnější vzhled původního Capturu byl takový nemastný neslaný. V podstatě unifikovaný design, který nedokázal chytit za srdce. Pokaždé, když jsem se na něj podíval, připadalo mi, že někdo vzal vajíčko, k němu přilepil kola a poslal ho na silnice. Novinka v tomto ohledu hraje úplně jinou ligu. Co ligu, tohle je jiný sport. Captur převzal hlavní designové rysy moderních Renaultů a vybrousil je k dokonalosti. Přede mnou tak stojí vůz, který je moderní, sebevědomý a opravdu šik. Hlavním poznávacím znamením jsou přední světlomety ve tvaru C, volně navazující na masku chladiče. Z profilu zase vynikne plovoucí C sloupek, který opticky odlehčuje vyšší ponton. A vzadu jsou opět dominantou světlomety, které tvarem navazují na ty přední, přičemž vytvářejí opravdu nezaměnitelný světelný podpis. Jo, takhle má vypadá moderní auto. Captur si nemusí pomáhat žádnou výstřední a křiklavou barvou, vypadá skvěle i v obyčejné šedivé. Tohle se vážně povedlo. 

Podobná, ne-li větší revoluce se odehrála také uvnitř. Kde předchůdce udivoval lacinými materiály či až příliš jednoduchými tvary, tam novinka boduje originalitou, skvělými materiály a výborným dílenským zpracováním. Dominantou interiéru je vertikálně umístěný displej infotainmentu nabízející opravdu velkou úhlopříčku, která však kupodivu ani trochu neruší ve výhledu z vozu. Je v ideální výšce, kde máte vše krásně při ruce. Většina věcí se samozřejmě ovládá skrze dotykový displej, v rámci zachování dobré ergonomie však Renault ponechal i spoustu fyzických tlačítek pro přístup k nejčastěji využívaným funkcím, což jednoznačně správný krok. I člověk, který by v Renaultu seděl poprvé, se zorientuje velice rychle, všechno je intuitivní přesně tak, jak má být. Uvnitř potěší také dostatek prostoru, dozadu se vejde dospělý člověk a do kufru se poskládá i kočárek s hlubokou korbou. Captur také nabízí posuvnou zadní lavici, takže si můžete upravit vnitřní prostor či kufr přesně podle svých potřeb. Hlavní výtku tak mám pouze ke tvaru předních sedaček, které mi příliš nevyhovovaly, a po delší cestě jsem nevystoupil z auta příliš odpočatý.

Společnost v tomto konkrétním voze nám dělal nejsilnější dostupný motor v nabídce. Přeplňovaná jednatrojka TCE je jeden z nejpovedenějších malých motorů vůbec a už několikrát jsme jej na našich stránkách chválili. Opět tak musím potvrdit dříve vyřčené. Tohle je opravdu dobrá pohonná jednotka. Čtyřválec je skvěle kultivovaný, má dostatek síly ve všech otáčkách a zároveň si za své služby nežádá přespříliš paliva. 155 koní stačí i na dálniční radovánky, s Capturem není problém předjíždět ani na méně přehledných úsecích. Kdyby byly takové všechny downsizované motory, pak bychom se měli na tom světě opravdu krásně. Jenže je tu jedno malé (no dobře, ne zas tak malé) ale, které poněkud kazí nadšený dojem z povedeného agregátu. 

Mám na mysli dvouspojkovou převodovku EDC. Ta schopnému motoru tak trochu hází klacky pod nohy. Problémů má hned několik. Dokud po ní nechcete žádnou velkou divočinu, pak je vše v pořádku, řadí hladce a dostatečně svižně. Pokud však trochu přitlačíte na pilu, rychle ji zaženete do úzkých. Pak začne zmatkovat a sázet tam kvalty poněkud nelogicky. K tomu se přidá i citelnější cukání, což shazuje dobrý dojem. Ono nemilé pocukávání nastává i při poskakování ucpaným městem, kolony nejsou velký kamarád. Chybí tomu taková ta přirozená plynulost, kterou umí vykouzlit prakticky jakýkoli hydrodynamický měnič. Vůbec největší problém jsem však měl s příliš ekologicky nastaveným odstupňováním. Jde o častý nedostatek vícestupňových převodovek, který o to víc je viditelný u dvouspojek. Představte si situaci, kdy jedete klidným tempem na okreskách a dojedete pomalejší vůz, který chcete předjet. Motor se v tu chvíli povaluje někde u dvou tisíc otáček, načež stlačíte plynový pedál až k podlaze a očekáváte příval síly, kteráý vám zajistí bezpečné předjetí pomalejšího účastníka provozu. Tak tedy pošlete pedál na rande s koberečkem a čekáte. 7, 6, 5, 4, 3 a teprve potom Captur vyrazí vpřed. Dvouspojka neumí z principu podřadit ob jednotlivé kvalty, takže musí postupně podřazovat o každý stupeň a vzhledem k tomu, jak dlouhé jsou, to prostě trvá déle, než by bylo příjemné. Jasně, dá se na to připravit dopředu, ale kdyby byla převodovka kratší, nemuselo by se jít dolů o tolik stupňů a vše by mohlo být mnohem lepší. Škoda, že vrcholná motorizace je spojena výhradně s automatem. S manuální převodovkou by její kvality vynikly mnohem více. 

Jízdně nemám ke Capturu mnoho připomínek. Malý Renault je pohodlný (pomáhají mu pneumatiky s profilem 55) a takový příjmemně ležérní. Není to příliš velký sportovec, ale to vůbec nevadí. Naopak, budete si v něm užívat klidu a pohody, protože dokáže přirozeně odfiltrovat i skutečně rozbité úseky naších silnic. Nepřítelem opravdu rychlé jízdy jsou také brzdy, které jsou vzadu kupodivu bubnové. Při běžné jízdě to ničemu nevadí, ale Captur s nejvýkonnějším motorem umí dosprintovat i za dvousetkilometrovou hranici a zpomalování z vysokých dálničních rychlostí mu pak neděla příliš dobře. Trochu při této činnosti znervózní. A vy s ním. 

Verdikt

Renault předvedl perfektní mezigenerační obměnu. Poučil se z chyb první generace a vytvořil vůz, který je dost možná lídrem celého svého segmentu. Nový Renault Captur je velice schopný malý crossover, který má všechny předpoklady k úspěchu. Stále nejsem ideální cílovka pro tento typ aut. Kdybych však dnes zatoužil po městském crossoveru, pak bych asi zamířil do showroomu Renaultu.