Renault 5 Roland Garros: Kdo říkal, že elektromobil nemůže mít charakter?

Nikdy jsem nehrála tenis a rozhodně nepatřím k zapáleným sportovním fanouškům. Přesto už několik dní usilovně přemýšlím o tom, kam k naší činžovní vile umístit nabíječku a jak ji protlačit ve zkostnatělém SVJ. Prostě mám intenzivní pocit, že potřebuju Renault 5 Roland Garros – přesně tohle matně šedé provedení s modrošedým interiérem. 

Taky jste se někdy zamilovali do auta jenom proto, jak úžasně vypadá? Nová pětka samozřejmě i skvěle jezdí, ale teprve kompletní mix mě přivedl na myšlenku, že bych si snad vážně pořídila elektromobil. Žel, v bytovém domě se společenstvím vlastníků, kde se dva roky plamenně diskutuje i o výměně zásuvek na chodbě, nejspíš zůstane u nesplněného snu. To však nemění nic na tom, že si Renault 5 dokáže omotat kolem volantu ledaskoho – možná i vás. 

Na vzhledu záleží

Edice spojená se slavným pařížským tenisovým turnajem se v automobilové historii už jednou objevila, konkrétně před 37 lety. Ne však u malého Renaultu, nýbrž u Peugeotu 205. Značka Peugeot byla tehdy už pár let jedním z hlavních partnerů sportovní události a svazek trval až do roku 2021, kdy do hry vstoupil Renault. Logo French Open teď zdobí už dva jeho modely – Renault 5 a nově i Renault 4, na který si ale ještě počkáme. 

Dlužno říci, že designově povedená pětka je pro limitky tohoto druhu jako stvořená a dosáhnout výjimečného dojmu nedá zas tak moc práce. Technicky se Roland Garros od běžné pětky nijak neliší – motor, baterie, podvozek, všechno je stejné jako u silnější verze Renaultu 5 s větší baterií, výbava odpovídá nejvyššímu stupni Iconic Cinq. 

Změny jsou výhradně „optické“ – vybrat si můžete ze čtyř dvoubarevných provedení, přičemž tenhle matně šedý lak je vyhrazen pro tenisovou edici. Připlatíte si za něj dalších 32 tisíc, ale autu sekne jako žádný jiný. Na rozdíl od zářivě žlutého, co vypadá taky skvěle, se k němu nestahuje hmyz z širého okolí (což se ovšem nedá říct o zvědavých kolemjdoucích). Pak jsou tu parádní 18palcová kola a logo Roland Garros na bocích, obklopené grafikou křížového schématu stadionu. 

Interiér má modrobílé sedačky z nijak ušlechtilých, ale zajímavých a hezky poskládaných materiálů, opět nezbytné logo – na opěradlech i na palubní desce – a k tomu detaily v barvě antuky na středovém tunelu a koberečcích. Abych nezapomněla – řadicí páčka pod volantem má design rukojeti tenisové rakety. Možná se ptáte, proč si připlácet 50 tisíc jen za pár serepetiček, ale pokud se ptáte, pak to nejspíš dělat nebudete. Koneckonců, standardní pětka je sama o sobě cool auto zvenčí i zevnitř. Všechno ostatní je jen způsob, jak se odlišit. Proč ne, když vám to rozpočet dovolí?

Pod povrchem „obyčejná“ pětka

Když vás nějaké auto na první pohled chytne za srdce, musí přijít nějaké zásadní ale, abyste své sympatie jen tak hodili k ledu. Bohudíky – nebo bohužel, to už si přeberte sami – v Renaultu 5 žádné takové ale nepřijde, přestože nemá žádnou výjimečnou techniku nebo wow-funkce. Jde o malé auto, které si člověk pořizuje primárně do města. Ano, jsem si vědoma faktu, že u nás stále není úplně zvykem kupovat si jedno auto na individuální dojíždění a další jako rodinné na delší cesty, rozvážení dětí a podobně. Tím spíš není zvykem si pro takový účel kupovat nové auto za vyšší stovky tisíc. Limitují nás finanční možnosti a s těmi se těžko polemizuje. Na druhou stranu – do města je malé autíčko ideál a elektrické tím spíš. 

Jako „městské auto“ Renault 5 žádnou výjimečnou techniku ani funkce nepotřebuje. Akumulátor s kapacitou 52 kWh s normovaným kombinovaným dojezdem 409 km nejspíš často pohodlně stačí na týdenní provoz bez dobíjení. V zimě dojezd o čtvrtinu až třetinu klesne, tak se holt dobijete jednou za tři dny, abyste měli klid. Ale za předpokladu, že máte kde nabíjet (což si troufnu považovat za samozřejmost, když si pořídíte EV) to pořád není žádná oběť. V nouzi si dobijete na rychlé nabíječce výkonem až 100 kW, což 15 na 80 % zabere zhruba půl hodinky.

Vyšší výkon než přítomných 150 koní budete sotva postrádat, neboť v elektrickém provedení má i tohle množství razanci rakety středního doletu a pětka je se svými 1449 kilogramy na EV pořád celkem lehká. Podvozek představuje dobrý poměr pohodlí a jistoty v zatáčkách, je však víceméně analogový a prostý sofistikovaných technologií. Pod originální fasádou se tedy schovává docela „obyčejné“ auto s průměrnými hodnotami.

Radost v kabině i v pohybu

Jenže když přijde na jízdu samotnou, Renault 5 vytasí eso z rukávu. Tvrdíte, že elektromobily jsou ta nejnudnější sekce už tak nudného současného motorismu? Pak tu máme asi výjimku potvrzující pravidlo. Řízení pětky je příjemné, přirozené – a fakt zábavné. Jako by stále čekala na povel volantu, aby mohla změnit směr, a činí tak s mrštností motokáry. Nejde o žádný extrém, či snad syrový sportovní zážitek, nemůžu ale popřít, že mě kličkování v tomhle autíčku baví a těším se do něj, i kdybych jela jen na poštu postavit se do fronty na balík. Ve městě má schopnost se natlačit i do nejmenších parkovacích míst a vymanévrovat i v hodně těsných prostorech. 

Kromě chytlavého designu a radostné jízdy chci od malého každodenního auta už jen kabinu, v níž se budu cítit dobře. Ani v tomto ohledu pětka nezklame. Interiér s tradiční renaultí přístrojovkou, Google infotainmentem a řádkou fyzických tlačítek pro klimatizaci má právě tolik svěžesti a originality, aby se v něm příjemně trávil čas. Ergonomie tří páček na pravé straně volantu je sice specifická, ale dá se na ni zvyknout, stejně tak si člověk zvykne, že řazení nemá polohu P a místo ní je třeba použít tlačítko ruční brzdy.  

Pokud bych si měla na něco postěžovat, byly by to asi jen lesklé plasty kolem výdechů ventilace, které se nejen zapatlávají, ale za slunečného počasí také házejí prasátka. Další stížnost – totiž nepřítomnost více stupňů rekuperace a one pedal režimu – již patří minulosti, neboť letošní updatované vozy tyto funkce mají.

Verdikt

Standardní testovací týden byl tentokrát proklatě krátký – věřím, že vozit se v Renaultu 5 by mě jen tak neomrzelo. Šmrncovní verze Roland Garros přidává už tak vydařenému autu ještě špetku zajímavosti navíc a při každém příchodu i odchodu jsem na něm mohla oči nechat. Pětka je ovšem milá v jakékoliv podobě, a když k tomu přidáte funkčnost, úspornou jízdu a trochu zábavy za volantem, vážně jí nemůžu vytknout nic, co bych vzápětí nesmetla ze stolu jako nepodstatný detail. 

Renaultu se navíc povedlo vtisknout jí to, co elektromobilům a moderním vozům obecně často chybí, totiž vlastní osobnost. Díky tomu ji můžu vnímat tak, jak bylo kdysi dávno zvykem. Nejen jako ryze utilitární dopravní prostředek čili spotřebič, nýbrž jako „auto“ a každodenního společníka, který nejen slouží, ale i teší.

Technické údaje:

Motor: synchronní elektromotor, pohon předních kol
Nejvyšší výkon: 110 kW (150k) 
Nejvyšší točivý moment: 245 Nm 
Provozní hmotnost: 1449 kg 
Maximální rychlost: 150 km/h`
0-100 km/h: 8 s 
Kombinovaná spotřeba WLTP: 14,9 kWh/100 km 
Spotřeba v testu: 15,1 kWh/100km 
Udávaný dojezd: 410 km 
Kapacita baterie: 52 kWh
Nabíjení: DC až 100 kW, AC 11 kW
Základní cena: 679 000 Kč (5 E-Tech Evolution Urban Range)
Cena verze Roland Garros (Comfort Range, výbava Iconic Cinq): 903 000 Kč