Proč je nová Třída V ještě luxusnější, aneb dodávky Mercedesu v proudu času

Mercedes-Benz je jednou z nejznámějších značek v automobilovém světě. Aby také ne, když právě patentní motorové vozidlo Karla Benze je považováno za první auto světa. Dnes si pod tímto dvouslovným jménem lidé většinou představují všelijaké luxusní osobní modely, ať už s karoserií sedan, kupé či stále populárnější SUV.

Jmenovaný výrobce ale neprodukuje je tato auta. Naopak, jeho záběr je jedním z nejširších v celém dopravním průmyslu vůbec. Ne nadarmo je v jeho logu trojcípá hvězda, odkazující na fakt, že Mercedes-Benz v oblasti dopravy působí na zemi, ve vodě i ve vzduchu. V případě suchozemského pohybu, který náš magazín zajímá nejvíc, pak vyrábí vše od nákupních tašek až po velké kamiony.

Jednou z jeho historicky nejvýznamnějších řad jsou dodávky střední velikosti známé pod názvem Vito a Třída V, které nyní přijíždí v inovovaném a ještě luxusnějším provedení. Jelikož však mám rád historii, rozhodl jsem se, že místo prostého rozboru několika změn modelového roku 2024 pro vás sepíšu stručný životopis této řady, abyste získali přehled o tom, jak až dlouhý je. Věřím, že díky tomu pochopíte, z jakých důvodů automobilka vyvíjí předmětné výrobky zrovna tímto směrem.   

Rodová linie Vita a Třídy V sahá až do roku 1963, překvapivě však nemíří přímo k Mercedesu. Dokonce ani nespadá do Německa. Dnešní lehké dodávky pochází ze Španělska a od značky Auto Union Gmbh. Ano, v přeneseném slova smyslu začalo Vito jako Audi. To onoho roku zahájilo výrobu malé dodávky trambusového uspořádání s pohonem dvoutaktním motorem. Jmenovala se Auto Union F1000 nebo také DKW F 1000, a prodávala se pouze na tomto jihoevropském trhu.

Když však hned následujícího roku vstoupil do Auto Union Gmbh Volkswagen, Mercedes – dosavadní vlastník značky, najednou řešil, jestli chce svou úplně novou dodávku prodávat ve spolupráci s jinak konkurenční značkou. Nakonec tedy souhlasil a auto vznikalo dál, ale jen do roku 1976. Tehdy bylo VW umožněno Auto Union od Mercedesu zcela oddělit. Byly to docela vysoké hrátky s podíly, které by vydaly na samostatný článek, takže dnes si je dovolím takto zkrátit.

Bylo by však škoda onu dodávku nechat jen tak zapadnout, tudíž se Mercedes rozhodl, že ji bude ve Španělsku produkovat dál, jen ji přejmenuje. Zde se zrodil Mercedes-Benz N 1000, zakladatel dnes popisovaného rodu. A ve zmíněné jižní zemi měl i relativní úspěch, zvlášť díky již proběhlým úpravám a představení dieselového pohonu.

V roce 1980 na trh nastoupilo upravené provedení, připravované už přímo pod hlavičkou Mercedesu. Stále mělo trambusové uspořádání, ale poháněl ho již jen dieselový motor. Také dostalo zjednodušený název: MB100 (a jiná čísla podle maximální nosnosti). I jemu se na Pyrenejském poloostrově docela dařilo, což výrobce motivovalo k uvedení zcela nové generace v roce 1987. 

Osmdesátý sedmý je zároveň letopočtem startu prodeje i na zbytku kontinentu, včetně domácí půdy, čímž představuje další milník rodiny dodávek. Jenže na rozdíl od jihu doma Mercedes dost narazil. Zatímco v uvolněném Španělsku byli zákazníci poměrně spokojení, podstatně větší nároky Němců auto ani při nejlepší vůli nedokázalo splnit. MB100 jim přišlo ošklivé, pomalé a laciné. Dle jejich slov vůbec neodpovídalo standardům značky, na které byli zvyklí. Zkrátka dali jasně najevo, že přijmou jen dodávku hodnou loga Mercedes-Benz.

Tak se výrobce rozhodl, že přesně takové auto udělá. A bylo to velmi důležité rozhodnutí, protože dalo základ k charakteristice modelu, již automobilka buduje dodnes. Nástupnický model, představený po dlouhém vývoji v roce 1996 přišel s kompletně novým uspořádáním s motorem umístěným před řidičem, pohonem předních kol a zvětšenou kabinou.

Hlavně však do této třídy přinesl novou úroveň kvality a propracovanosti. Byla znát hlavně na osobním modelu, který nabídl nebývale útulný interiér, pohodlný podvozek a tichou jízdu. I dodávkové provedení bylo dospělejší než kdy dřív, ale je pravda, že oproti verzi “pro lidi” působilo o něco ořezaněji. Pro zdůraznění nového uspořádání a úrovně zpracování auto dostalo i nový název, začalo se mu říkat Vito/Třída V.

Onen upgrade dále pokračoval druhou generací z roku 2003, která byla ještě dotaženější, (kvůli čemuž ostatně v osobní verzi dostala i nový název Viano), a završil se roku 2014 uvedením zatím poslední třetí generace, jež zvlášť ve verzi “pro lidi” (opět pod názvem Třída V) dovedla původní malou španělskou dodávku až do světa nefalšovaného luxusního zboží. Dokáže totiž působit i jezdit jako pravá limuzína, která je jen o něco větší.  

Tímto historickým okénkem se dostávám do současnosti a úpravám pro modelový rok 2024, které jsem si měl možnost prohlédnout na novinářské prezentaci. Jsem názoru, že bylo velmi příhodné vás o životopise tohoto modelu informovat, protože za mě krásně vysvětluje, kam a hlavně proč se auto profiluje. 

Značka se jednoduše naučila, že lidé od ní chtějí takovou dodávku, ve které si pořád budou přidat jako ve voze od třícípé hvězdy. Nemají zájem o levnou krabici, jak v komerční, tak hlavně v osobní verzi chtějí opravdový Mercedes-Benz. Nepřekvapí proto, že vizuální inovace třetí generace vedou k dalšímu zušlechtění modelu Vito/Třída V.   

Zvenku se objevuje zvětšená maska chladiče s ještě hodnotnějším výrazem, propracovanější design kol a rozšířená paleta barev, vevnitř pak na posádku čeká nová palubní deska. Ano, nákladní model Vito zde dostal jen dílčí úpravy (i ty však působí dražším dojmem), ale Třída V má úplně nové pojetí zcela odpovídající osobním modelům značky. Je tu dvojtablet multimediálního systému MBUX s obrazovkami o úhlopříčce 12.3”, ozdobné lišty i úplné provedení ambientního osvětlení se 64 barvami. Kdybyste mi řekli, že koukám na interiér třídy E, klidně vám budu věřit.

Nejdůležitějším prvkem modelového roku 2024 je však úprava výbavy Exclusive. To ona nejlíp ilustruje snahu výrobce vytvářet nejluxusnější dodávku široko daleko, protože se svým vzezřením nově blíží velepřepychovému Maybachu. Auto má charakteristický design kol, vysoce dekorativní masku a zajímavá zadní světla s čirou optikou. Dostalo i legendární “zaměřovač” na kapotě, jenž jinak žádná dodávka Mercedes nemá. V této specifikaci se opravdu dere na místa nejvyšší.    

Informace ohledně změn v technice vám nepřinesu, jelikož jsme se je ještě nedozvěděli. Bylo jen potvrzeno, že auto bude pořád dostupné jak ve spalovací, tak v elektrické verzi. Nicméně věřím, že i přesto je zjevné jedno: Mercedes-Benz má stále za cíl nabízet dodávku hodnou svého jména. A nejen to, chce hledat nové možnosti a limity této definice. Přesně tak, jak to jeho domácí zákazníci už celá desetiletí chtějí. Tak ať se daří!